Austrálii zasáhla silná covidová vlna, může napovědět o podzimu v Evropě

Podle oficiálních údajů dosáhl v pondělí počet Australanů přijatých do nemocnic s covidem-19 dosud maximální hodnoty 5433 lidí. Podle agentury Reuters šíření vysoce nakažlivé nové subvarianty omikronu zatěžuje zdravotnický systém po celé zemi.

Množství nakažených začalo v Austrálii růst koncem června poté, co v zemi převládly kmeny BA.4 a BA.5. Ty se totiž podle expertů dokážou vyhnout jak imunitní ochraně získané očkováním, tak i překonáním nemoci v minulosti. Subvarianta BA.5 je přitom extrémně nakažlivá a řada epidemiologů ji v tomto ohledu považuje za srovnatelnou se spalničkami.

Počet lidí s covidem v australských nemocnicích je nyní vůbec nejvyšší od začátku pandemie. Překročil už dosavadní lednové maximum 5 390 osob během první vlny omikronu. Vzrostl ale také počet denních úmrtí, který v sobotu poprvé překročil stovku.

Austrálie se z epidemického hlediska od Evropy nebo USA značně liší, dlouhou dobu totiž prosazovala vláda v Canbeře přísná pravidla „nulového covidu“ a pokoušela se držet počet nákaz na minimu. Oproti například Česku tam tedy relativně k celkové populaci prodělalo nemoc méně lidí.

Pomáhají vojáci

Australská vláda uvedla, že epidemie teď zasáhla už více než tisíc domovů pro seniory, proto jsou z velké části postiženi starší lidé, pro které ale také bývá průběh nemoci spojený s potenciálně nejtěžšími příznaky a také největší hrozbou úmrtí.

Vzhledem k tomu, že několik center péče o seniory zápolí s nedostatkem personálu, do konce září je podpoří armáda, avizoval ministr obrany Richard Marles. Nebýt vojáků, nezvládala by lékařská a pečovatelská zařízení specializovaná právě na seniory svou práci – i v tom australská zkušenost připomíná například tu českou z minulých vln covidu. „Je to krajní opatření a je správné ho tak označit,“ řekl ministr televizi ABC. „Vzhledem k počtu ohnisek nákazy, které máme právě teď, je to správná věc.“

Řešení komplikuje i fakt, že mnoho zaměstnanců nemocnic v první linii je také infikovaných nebo v izolaci.

Australská zima je nápovědou i pro Evropu

Na jižní polokouli nyní vládne zima, což obecně šíření jakýchkoliv respiračních nemocí nahrává. Úřady proto doporučily používání roušek v uzavřených prostorách a také radí všem zranitelným, aby si nechali podat posilující dávky vakcíny. Podniky zase vláda vybízí, aby umožnily práci z domova.

Austrálie je přitom jedna ze zemí, kde se proti viru SARS-CoV-2 očkuje nejvíce. Dvě dávky vakcíny už podala přibližně 95 procentům osob starších 16 let. O něco horší je to ale s posilujícími dávkami, které si nechalo naočkovat jen asi 71 procent populace. Doposud země zaznamenala 11 181 úmrtí, přitom má přes 25 milionů obyvatel. Pro srovnání: v desetimilionovém Česku už covidu podlehlo 40 390 nakažených.

Epidemiologové sledují vývoj nejrůznějších epidemií respiračních chorob na jižní polokouli právě proto, že tam panuje zima. Tamní data mohou být skvělým zdrojem informací, podle nichž se dá předpovídat další vývoj epidemie na polokouli severní.

Dlouhá desetiletí se takto pracovalo u epidemií virových kmenů, data z jižní polokoule sloužila například pro výběr toho, proti kterému subtypu chřipky se bude očkovat. S covidem je to podobné, australské údaje mohou naznačovat, jak se pandemie bude vyvíjet v Evropě na podzim a v zimě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
před 10 hhodinami

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
před 12 hhodinami

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
před 13 hhodinami

Vzácné setkání. Žraloka bílého natočili pod hladinou Středozemního moře

Žraloci bílí ve Středozemním moři už téměř vyhynuli, primárně kvůli nadměrnému rybolovu. Skupině dobrovolníků, kteří čistili vraky lodí od rybářských sítí, se teď podařilo tohoto predátora nafilmovat u pobřeží Sicílie.
před 15 hhodinami

Nadšení i zděšení. Vědci poprvé upravili lidská embrya novou technologií

Nová genetická technika umožňuje mnohem přesnější úpravu lidských embryí než doposud používaný CRISPR. Tým newyorských biochemiků dokázal posunout úspěšnost postupu natolik, že řada expertů vyjadřuje znepokojení z možnosti vzniku „dětí na zakázku“.
před 17 hhodinami

Nebezpečné invazní druhy může mapovat i veřejnost

V pondělí začíná Týden invazních druhů, který veřejnosti přiblíží rostlinné i živočišné druhy zavlečené do Česka a ohrožující místní druhovou rozmanitost. O víkendu ho pak zakončí pátý ročník akce Biosmršť, při níž se zájemci mohou zapojit do mapování výskytu invazních druhů.
před 22 hhodinami

Archeologové našli na Bahamách vraky „pirátů z Karibiku“

Mezinárodní tým archeologů našel v přístavu u bahamského Nassau první lodní vraky spojené s obdobími, kdy se v oblasti plavili piráti Edward Teach zvaný Černovous a Calico Jack Rackham. Výzkumníci identifikovali šest vraků. Místo sloužilo v 17. a 18. století jako hlavní pirátská základna v Karibiku a tři vraky podle odborníků pocházejí ze zlatého věku pirátství. Informoval o tom britský list The Guardian.
7. 6. 2026
Načítání...