Austrálii zasáhla silná covidová vlna, může napovědět o podzimu v Evropě

Podle oficiálních údajů dosáhl v pondělí počet Australanů přijatých do nemocnic s covidem-19 dosud maximální hodnoty 5433 lidí. Podle agentury Reuters šíření vysoce nakažlivé nové subvarianty omikronu zatěžuje zdravotnický systém po celé zemi.

Množství nakažených začalo v Austrálii růst koncem června poté, co v zemi převládly kmeny BA.4 a BA.5. Ty se totiž podle expertů dokážou vyhnout jak imunitní ochraně získané očkováním, tak i překonáním nemoci v minulosti. Subvarianta BA.5 je přitom extrémně nakažlivá a řada epidemiologů ji v tomto ohledu považuje za srovnatelnou se spalničkami.

Počet lidí s covidem v australských nemocnicích je nyní vůbec nejvyšší od začátku pandemie. Překročil už dosavadní lednové maximum 5 390 osob během první vlny omikronu. Vzrostl ale také počet denních úmrtí, který v sobotu poprvé překročil stovku.

Austrálie se z epidemického hlediska od Evropy nebo USA značně liší, dlouhou dobu totiž prosazovala vláda v Canbeře přísná pravidla „nulového covidu“ a pokoušela se držet počet nákaz na minimu. Oproti například Česku tam tedy relativně k celkové populaci prodělalo nemoc méně lidí.

Pomáhají vojáci

Australská vláda uvedla, že epidemie teď zasáhla už více než tisíc domovů pro seniory, proto jsou z velké části postiženi starší lidé, pro které ale také bývá průběh nemoci spojený s potenciálně nejtěžšími příznaky a také největší hrozbou úmrtí.

Vzhledem k tomu, že několik center péče o seniory zápolí s nedostatkem personálu, do konce září je podpoří armáda, avizoval ministr obrany Richard Marles. Nebýt vojáků, nezvládala by lékařská a pečovatelská zařízení specializovaná právě na seniory svou práci – i v tom australská zkušenost připomíná například tu českou z minulých vln covidu. „Je to krajní opatření a je správné ho tak označit,“ řekl ministr televizi ABC. „Vzhledem k počtu ohnisek nákazy, které máme právě teď, je to správná věc.“

Řešení komplikuje i fakt, že mnoho zaměstnanců nemocnic v první linii je také infikovaných nebo v izolaci.

Australská zima je nápovědou i pro Evropu

Na jižní polokouli nyní vládne zima, což obecně šíření jakýchkoliv respiračních nemocí nahrává. Úřady proto doporučily používání roušek v uzavřených prostorách a také radí všem zranitelným, aby si nechali podat posilující dávky vakcíny. Podniky zase vláda vybízí, aby umožnily práci z domova.

Austrálie je přitom jedna ze zemí, kde se proti viru SARS-CoV-2 očkuje nejvíce. Dvě dávky vakcíny už podala přibližně 95 procentům osob starších 16 let. O něco horší je to ale s posilujícími dávkami, které si nechalo naočkovat jen asi 71 procent populace. Doposud země zaznamenala 11 181 úmrtí, přitom má přes 25 milionů obyvatel. Pro srovnání: v desetimilionovém Česku už covidu podlehlo 40 390 nakažených.

Epidemiologové sledují vývoj nejrůznějších epidemií respiračních chorob na jižní polokouli právě proto, že tam panuje zima. Tamní data mohou být skvělým zdrojem informací, podle nichž se dá předpovídat další vývoj epidemie na polokouli severní.

Dlouhá desetiletí se takto pracovalo u epidemií virových kmenů, data z jižní polokoule sloužila například pro výběr toho, proti kterému subtypu chřipky se bude očkovat. S covidem je to podobné, australské údaje mohou naznačovat, jak se pandemie bude vyvíjet v Evropě na podzim a v zimě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.