Austrálii zasáhla silná covidová vlna, může napovědět o podzimu v Evropě

Podle oficiálních údajů dosáhl v pondělí počet Australanů přijatých do nemocnic s covidem-19 dosud maximální hodnoty 5433 lidí. Podle agentury Reuters šíření vysoce nakažlivé nové subvarianty omikronu zatěžuje zdravotnický systém po celé zemi.

Množství nakažených začalo v Austrálii růst koncem června poté, co v zemi převládly kmeny BA.4 a BA.5. Ty se totiž podle expertů dokážou vyhnout jak imunitní ochraně získané očkováním, tak i překonáním nemoci v minulosti. Subvarianta BA.5 je přitom extrémně nakažlivá a řada epidemiologů ji v tomto ohledu považuje za srovnatelnou se spalničkami.

Počet lidí s covidem v australských nemocnicích je nyní vůbec nejvyšší od začátku pandemie. Překročil už dosavadní lednové maximum 5 390 osob během první vlny omikronu. Vzrostl ale také počet denních úmrtí, který v sobotu poprvé překročil stovku.

Austrálie se z epidemického hlediska od Evropy nebo USA značně liší, dlouhou dobu totiž prosazovala vláda v Canbeře přísná pravidla „nulového covidu“ a pokoušela se držet počet nákaz na minimu. Oproti například Česku tam tedy relativně k celkové populaci prodělalo nemoc méně lidí.

Pomáhají vojáci

Australská vláda uvedla, že epidemie teď zasáhla už více než tisíc domovů pro seniory, proto jsou z velké části postiženi starší lidé, pro které ale také bývá průběh nemoci spojený s potenciálně nejtěžšími příznaky a také největší hrozbou úmrtí.

Vzhledem k tomu, že několik center péče o seniory zápolí s nedostatkem personálu, do konce září je podpoří armáda, avizoval ministr obrany Richard Marles. Nebýt vojáků, nezvládala by lékařská a pečovatelská zařízení specializovaná právě na seniory svou práci – i v tom australská zkušenost připomíná například tu českou z minulých vln covidu. „Je to krajní opatření a je správné ho tak označit,“ řekl ministr televizi ABC. „Vzhledem k počtu ohnisek nákazy, které máme právě teď, je to správná věc.“

Řešení komplikuje i fakt, že mnoho zaměstnanců nemocnic v první linii je také infikovaných nebo v izolaci.

Australská zima je nápovědou i pro Evropu

Na jižní polokouli nyní vládne zima, což obecně šíření jakýchkoliv respiračních nemocí nahrává. Úřady proto doporučily používání roušek v uzavřených prostorách a také radí všem zranitelným, aby si nechali podat posilující dávky vakcíny. Podniky zase vláda vybízí, aby umožnily práci z domova.

Austrálie je přitom jedna ze zemí, kde se proti viru SARS-CoV-2 očkuje nejvíce. Dvě dávky vakcíny už podala přibližně 95 procentům osob starších 16 let. O něco horší je to ale s posilujícími dávkami, které si nechalo naočkovat jen asi 71 procent populace. Doposud země zaznamenala 11 181 úmrtí, přitom má přes 25 milionů obyvatel. Pro srovnání: v desetimilionovém Česku už covidu podlehlo 40 390 nakažených.

Epidemiologové sledují vývoj nejrůznějších epidemií respiračních chorob na jižní polokouli právě proto, že tam panuje zima. Tamní data mohou být skvělým zdrojem informací, podle nichž se dá předpovídat další vývoj epidemie na polokouli severní.

Dlouhá desetiletí se takto pracovalo u epidemií virových kmenů, data z jižní polokoule sloužila například pro výběr toho, proti kterému subtypu chřipky se bude očkovat. S covidem je to podobné, australské údaje mohou naznačovat, jak se pandemie bude vyvíjet v Evropě na podzim a v zimě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 5 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 7 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 10 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 18 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánovčera v 21:18

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...