Austrálii zasáhla silná covidová vlna, může napovědět o podzimu v Evropě

Podle oficiálních údajů dosáhl v pondělí počet Australanů přijatých do nemocnic s covidem-19 dosud maximální hodnoty 5433 lidí. Podle agentury Reuters šíření vysoce nakažlivé nové subvarianty omikronu zatěžuje zdravotnický systém po celé zemi.

Množství nakažených začalo v Austrálii růst koncem června poté, co v zemi převládly kmeny BA.4 a BA.5. Ty se totiž podle expertů dokážou vyhnout jak imunitní ochraně získané očkováním, tak i překonáním nemoci v minulosti. Subvarianta BA.5 je přitom extrémně nakažlivá a řada epidemiologů ji v tomto ohledu považuje za srovnatelnou se spalničkami.

Počet lidí s covidem v australských nemocnicích je nyní vůbec nejvyšší od začátku pandemie. Překročil už dosavadní lednové maximum 5 390 osob během první vlny omikronu. Vzrostl ale také počet denních úmrtí, který v sobotu poprvé překročil stovku.

Austrálie se z epidemického hlediska od Evropy nebo USA značně liší, dlouhou dobu totiž prosazovala vláda v Canbeře přísná pravidla „nulového covidu“ a pokoušela se držet počet nákaz na minimu. Oproti například Česku tam tedy relativně k celkové populaci prodělalo nemoc méně lidí.

Pomáhají vojáci

Australská vláda uvedla, že epidemie teď zasáhla už více než tisíc domovů pro seniory, proto jsou z velké části postiženi starší lidé, pro které ale také bývá průběh nemoci spojený s potenciálně nejtěžšími příznaky a také největší hrozbou úmrtí.

Vzhledem k tomu, že několik center péče o seniory zápolí s nedostatkem personálu, do konce září je podpoří armáda, avizoval ministr obrany Richard Marles. Nebýt vojáků, nezvládala by lékařská a pečovatelská zařízení specializovaná právě na seniory svou práci – i v tom australská zkušenost připomíná například tu českou z minulých vln covidu. „Je to krajní opatření a je správné ho tak označit,“ řekl ministr televizi ABC. „Vzhledem k počtu ohnisek nákazy, které máme právě teď, je to správná věc.“

Řešení komplikuje i fakt, že mnoho zaměstnanců nemocnic v první linii je také infikovaných nebo v izolaci.

Australská zima je nápovědou i pro Evropu

Na jižní polokouli nyní vládne zima, což obecně šíření jakýchkoliv respiračních nemocí nahrává. Úřady proto doporučily používání roušek v uzavřených prostorách a také radí všem zranitelným, aby si nechali podat posilující dávky vakcíny. Podniky zase vláda vybízí, aby umožnily práci z domova.

Austrálie je přitom jedna ze zemí, kde se proti viru SARS-CoV-2 očkuje nejvíce. Dvě dávky vakcíny už podala přibližně 95 procentům osob starších 16 let. O něco horší je to ale s posilujícími dávkami, které si nechalo naočkovat jen asi 71 procent populace. Doposud země zaznamenala 11 181 úmrtí, přitom má přes 25 milionů obyvatel. Pro srovnání: v desetimilionovém Česku už covidu podlehlo 40 390 nakažených.

Epidemiologové sledují vývoj nejrůznějších epidemií respiračních chorob na jižní polokouli právě proto, že tam panuje zima. Tamní data mohou být skvělým zdrojem informací, podle nichž se dá předpovídat další vývoj epidemie na polokouli severní.

Dlouhá desetiletí se takto pracovalo u epidemií virových kmenů, data z jižní polokoule sloužila například pro výběr toho, proti kterému subtypu chřipky se bude očkovat. S covidem je to podobné, australské údaje mohou naznačovat, jak se pandemie bude vyvíjet v Evropě na podzim a v zimě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 45 mminutami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...