Podle oficiálních údajů dosáhl v pondělí počet Australanů přijatých do nemocnic s covidem-19 dosud maximální hodnoty 5433 lidí. Podle agentury Reuters šíření vysoce nakažlivé nové subvarianty omikronu zatěžuje zdravotnický systém po celé zemi.
Austrálii zasáhla silná covidová vlna, může napovědět o podzimu v Evropě
Množství nakažených začalo v Austrálii růst koncem června poté, co v zemi převládly kmeny BA.4 a BA.5. Ty se totiž podle expertů dokážou vyhnout jak imunitní ochraně získané očkováním, tak i překonáním nemoci v minulosti. Subvarianta BA.5 je přitom extrémně nakažlivá a řada epidemiologů ji v tomto ohledu považuje za srovnatelnou se spalničkami.
Počet lidí s covidem v australských nemocnicích je nyní vůbec nejvyšší od začátku pandemie. Překročil už dosavadní lednové maximum 5 390 osob během první vlny omikronu. Vzrostl ale také počet denních úmrtí, který v sobotu poprvé překročil stovku.
Austrálie se z epidemického hlediska od Evropy nebo USA značně liší, dlouhou dobu totiž prosazovala vláda v Canbeře přísná pravidla „nulového covidu“ a pokoušela se držet počet nákaz na minimu. Oproti například Česku tam tedy relativně k celkové populaci prodělalo nemoc méně lidí.
Pomáhají vojáci
Australská vláda uvedla, že epidemie teď zasáhla už více než tisíc domovů pro seniory, proto jsou z velké části postiženi starší lidé, pro které ale také bývá průběh nemoci spojený s potenciálně nejtěžšími příznaky a také největší hrozbou úmrtí.
Vzhledem k tomu, že několik center péče o seniory zápolí s nedostatkem personálu, do konce září je podpoří armáda, avizoval ministr obrany Richard Marles. Nebýt vojáků, nezvládala by lékařská a pečovatelská zařízení specializovaná právě na seniory svou práci – i v tom australská zkušenost připomíná například tu českou z minulých vln covidu. „Je to krajní opatření a je správné ho tak označit,“ řekl ministr televizi ABC. „Vzhledem k počtu ohnisek nákazy, které máme právě teď, je to správná věc.“
Řešení komplikuje i fakt, že mnoho zaměstnanců nemocnic v první linii je také infikovaných nebo v izolaci.
Australská zima je nápovědou i pro Evropu
Na jižní polokouli nyní vládne zima, což obecně šíření jakýchkoliv respiračních nemocí nahrává. Úřady proto doporučily používání roušek v uzavřených prostorách a také radí všem zranitelným, aby si nechali podat posilující dávky vakcíny. Podniky zase vláda vybízí, aby umožnily práci z domova.
Austrálie je přitom jedna ze zemí, kde se proti viru SARS-CoV-2 očkuje nejvíce. Dvě dávky vakcíny už podala přibližně 95 procentům osob starších 16 let. O něco horší je to ale s posilujícími dávkami, které si nechalo naočkovat jen asi 71 procent populace. Doposud země zaznamenala 11 181 úmrtí, přitom má přes 25 milionů obyvatel. Pro srovnání: v desetimilionovém Česku už covidu podlehlo 40 390 nakažených.
Epidemiologové sledují vývoj nejrůznějších epidemií respiračních chorob na jižní polokouli právě proto, že tam panuje zima. Tamní data mohou být skvělým zdrojem informací, podle nichž se dá předpovídat další vývoj epidemie na polokouli severní.
Dlouhá desetiletí se takto pracovalo u epidemií virových kmenů, data z jižní polokoule sloužila například pro výběr toho, proti kterému subtypu chřipky se bude očkovat. S covidem je to podobné, australské údaje mohou naznačovat, jak se pandemie bude vyvíjet v Evropě na podzim a v zimě.
