Astronomové zaznamenali nevysvětlitelný signál z vesmíru. Mohlo by to být něco úplně nového, věří

Astronomové objevili značně neobvyklé signály, které k Zemi přicházejí ze směru středu Mléčné dráhy. Tyto rádiové vlny neodpovídají žádnému v současnosti známému vzoru proměnného rádiového zdroje, podle jejich objevitelů by mohly naznačovat, že v kosmu existují zcela neznámé vesmírné objekty.

„Nejpodivnější vlastností tohoto nového signálu je, že má velmi vysokou polarizaci,“ popsal Ziteng Wang, hlavní autor nové studie a doktorand na Fakultě fyziky Univerzity v Sydney. Ale to není všechno, „také jasnost objektu se dramaticky mění, a to až stokrát –⁠ přitom tyto změny jsou zřejmě úplně náhodné. Nikdy jsme nic podobného neviděli,“ dodal vědec.

Co by to mohlo být?

Mnoho typů hvězd vyzařuje proměnlivé světlo v celém elektromagnetickém spektru. Díky obrovskému pokroku v radioastronomii už věda zná podobných objektů dost: mohou to být pulzary, supernovy, nebo rychlé rádiové záblesky.

Jenže nový objev nezapadá do žádné z těchto škatulek. „Nejdřív jsme si mysleli, že by mohlo jít o pulsar. Ale signály z tohoto zdroje neodpovídají datům, která čekáme od těchto typů nebeských objektů,“ řekl Wang, jehož tým výsledky pozorování zveřejnil v odborném časopise Astrophysical Journal.

Vědci pod jeho vedením našli podivně blikající signál pomocí radioteleskopu ASKAP CSIRO v západní Austrálii, poté ho ještě ověřili díky pozorování teleskopu MeerKAT v Jižní Africe.
„Při pohledu směrem ke středu Galaxie jsme našli objekt ASKAP J173608.2-321635, pojmenovaný podle svých souřadnic. Tento objekt byl unikátní tím, že zpočátku byl neviditelný, pak se stal jasným, zdánlivě zanikl a poté se znovu objevil. Toto chování bylo zcela mimořádné,“ uvedli autoři výzkumu.

Poté, co astronomové během devíti měsíců v roce 2020 detekovali šest rádiových signálů z tohoto zdroje, pokusili se objekt najít ve vizuálním světle. Nenašli ale nic. Obrátili se na radioteleskop Parkes –⁠ a opět se jim zdroj nepodařilo detekovat.

„Zjistili jsme, že se jedná o velmi zajímavý zdroj,“ popsali astronomové. „Poté jsme vyzkoušeli citlivější radioteleskop MeerKAT v Jižní Africe. Protože signál byl přerušovaný, pozorovali jsme ho každých několik týdnů po dobu 15 minut a doufali, že ho opět uvidíme.“

Když se signál nakonec vrátil, zjistili, že se chování jeho zdroje dramaticky změnilo –⁠ zdroj zmizel během jediného dne, přestože při předchozích pozorováních na ASKAP trval týdny. Asi nejpodobnější je tento signál teprve nedávno objevené třídě vesmírných objektů, jimž se říká přechodné rádiové zdroje v galaktickém centru. Konkrétně podtypu, jenž získal přezdívku „cosmic burper“ –⁠ neboli vesmírný brkal.

Jenže tato podobnost není ani zdaleka dokonalá; proto vědci chtějí pozoruhodné chování vesmírné podivnosti studovat i v dalších letech. Doufají v novou technickou pomůcku –⁠ během příštího desetiletí totiž bude uveden do provozu transkontinentální radioteleskop SKA (Square Kilometre Array). Ten bude tak výkonný, že by mohl poodhalit i závoj tajemství kolem ASKAP J173608.2-321635.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 6 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...