Astronomové zaznamenali nevysvětlitelný signál z vesmíru. Mohlo by to být něco úplně nového, věří

Astronomové objevili značně neobvyklé signály, které k Zemi přicházejí ze směru středu Mléčné dráhy. Tyto rádiové vlny neodpovídají žádnému v současnosti známému vzoru proměnného rádiového zdroje, podle jejich objevitelů by mohly naznačovat, že v kosmu existují zcela neznámé vesmírné objekty.

„Nejpodivnější vlastností tohoto nového signálu je, že má velmi vysokou polarizaci,“ popsal Ziteng Wang, hlavní autor nové studie a doktorand na Fakultě fyziky Univerzity v Sydney. Ale to není všechno, „také jasnost objektu se dramaticky mění, a to až stokrát –⁠ přitom tyto změny jsou zřejmě úplně náhodné. Nikdy jsme nic podobného neviděli,“ dodal vědec.

Co by to mohlo být?

Mnoho typů hvězd vyzařuje proměnlivé světlo v celém elektromagnetickém spektru. Díky obrovskému pokroku v radioastronomii už věda zná podobných objektů dost: mohou to být pulzary, supernovy, nebo rychlé rádiové záblesky.

Jenže nový objev nezapadá do žádné z těchto škatulek. „Nejdřív jsme si mysleli, že by mohlo jít o pulsar. Ale signály z tohoto zdroje neodpovídají datům, která čekáme od těchto typů nebeských objektů,“ řekl Wang, jehož tým výsledky pozorování zveřejnil v odborném časopise Astrophysical Journal.

Vědci pod jeho vedením našli podivně blikající signál pomocí radioteleskopu ASKAP CSIRO v západní Austrálii, poté ho ještě ověřili díky pozorování teleskopu MeerKAT v Jižní Africe.
„Při pohledu směrem ke středu Galaxie jsme našli objekt ASKAP J173608.2-321635, pojmenovaný podle svých souřadnic. Tento objekt byl unikátní tím, že zpočátku byl neviditelný, pak se stal jasným, zdánlivě zanikl a poté se znovu objevil. Toto chování bylo zcela mimořádné,“ uvedli autoři výzkumu.

Poté, co astronomové během devíti měsíců v roce 2020 detekovali šest rádiových signálů z tohoto zdroje, pokusili se objekt najít ve vizuálním světle. Nenašli ale nic. Obrátili se na radioteleskop Parkes –⁠ a opět se jim zdroj nepodařilo detekovat.

„Zjistili jsme, že se jedná o velmi zajímavý zdroj,“ popsali astronomové. „Poté jsme vyzkoušeli citlivější radioteleskop MeerKAT v Jižní Africe. Protože signál byl přerušovaný, pozorovali jsme ho každých několik týdnů po dobu 15 minut a doufali, že ho opět uvidíme.“

Když se signál nakonec vrátil, zjistili, že se chování jeho zdroje dramaticky změnilo –⁠ zdroj zmizel během jediného dne, přestože při předchozích pozorováních na ASKAP trval týdny. Asi nejpodobnější je tento signál teprve nedávno objevené třídě vesmírných objektů, jimž se říká přechodné rádiové zdroje v galaktickém centru. Konkrétně podtypu, jenž získal přezdívku „cosmic burper“ –⁠ neboli vesmírný brkal.

Jenže tato podobnost není ani zdaleka dokonalá; proto vědci chtějí pozoruhodné chování vesmírné podivnosti studovat i v dalších letech. Doufají v novou technickou pomůcku –⁠ během příštího desetiletí totiž bude uveden do provozu transkontinentální radioteleskop SKA (Square Kilometre Array). Ten bude tak výkonný, že by mohl poodhalit i závoj tajemství kolem ASKAP J173608.2-321635.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 21 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...