Astronomové zaznamenali nevysvětlitelný signál z vesmíru. Mohlo by to být něco úplně nového, věří

Astronomové objevili značně neobvyklé signály, které k Zemi přicházejí ze směru středu Mléčné dráhy. Tyto rádiové vlny neodpovídají žádnému v současnosti známému vzoru proměnného rádiového zdroje, podle jejich objevitelů by mohly naznačovat, že v kosmu existují zcela neznámé vesmírné objekty.

„Nejpodivnější vlastností tohoto nového signálu je, že má velmi vysokou polarizaci,“ popsal Ziteng Wang, hlavní autor nové studie a doktorand na Fakultě fyziky Univerzity v Sydney. Ale to není všechno, „také jasnost objektu se dramaticky mění, a to až stokrát –⁠ přitom tyto změny jsou zřejmě úplně náhodné. Nikdy jsme nic podobného neviděli,“ dodal vědec.

Co by to mohlo být?

Mnoho typů hvězd vyzařuje proměnlivé světlo v celém elektromagnetickém spektru. Díky obrovskému pokroku v radioastronomii už věda zná podobných objektů dost: mohou to být pulzary, supernovy, nebo rychlé rádiové záblesky.

Jenže nový objev nezapadá do žádné z těchto škatulek. „Nejdřív jsme si mysleli, že by mohlo jít o pulsar. Ale signály z tohoto zdroje neodpovídají datům, která čekáme od těchto typů nebeských objektů,“ řekl Wang, jehož tým výsledky pozorování zveřejnil v odborném časopise Astrophysical Journal.

Vědci pod jeho vedením našli podivně blikající signál pomocí radioteleskopu ASKAP CSIRO v západní Austrálii, poté ho ještě ověřili díky pozorování teleskopu MeerKAT v Jižní Africe.
„Při pohledu směrem ke středu Galaxie jsme našli objekt ASKAP J173608.2-321635, pojmenovaný podle svých souřadnic. Tento objekt byl unikátní tím, že zpočátku byl neviditelný, pak se stal jasným, zdánlivě zanikl a poté se znovu objevil. Toto chování bylo zcela mimořádné,“ uvedli autoři výzkumu.

Poté, co astronomové během devíti měsíců v roce 2020 detekovali šest rádiových signálů z tohoto zdroje, pokusili se objekt najít ve vizuálním světle. Nenašli ale nic. Obrátili se na radioteleskop Parkes –⁠ a opět se jim zdroj nepodařilo detekovat.

„Zjistili jsme, že se jedná o velmi zajímavý zdroj,“ popsali astronomové. „Poté jsme vyzkoušeli citlivější radioteleskop MeerKAT v Jižní Africe. Protože signál byl přerušovaný, pozorovali jsme ho každých několik týdnů po dobu 15 minut a doufali, že ho opět uvidíme.“

Když se signál nakonec vrátil, zjistili, že se chování jeho zdroje dramaticky změnilo –⁠ zdroj zmizel během jediného dne, přestože při předchozích pozorováních na ASKAP trval týdny. Asi nejpodobnější je tento signál teprve nedávno objevené třídě vesmírných objektů, jimž se říká přechodné rádiové zdroje v galaktickém centru. Konkrétně podtypu, jenž získal přezdívku „cosmic burper“ –⁠ neboli vesmírný brkal.

Jenže tato podobnost není ani zdaleka dokonalá; proto vědci chtějí pozoruhodné chování vesmírné podivnosti studovat i v dalších letech. Doufají v novou technickou pomůcku –⁠ během příštího desetiletí totiž bude uveden do provozu transkontinentální radioteleskop SKA (Square Kilometre Array). Ten bude tak výkonný, že by mohl poodhalit i závoj tajemství kolem ASKAP J173608.2-321635.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...