Astronauti z ISS opravovali na oběžné dráze spektrometr

Astronauti Evropské kosmické agentury (ESA) Luca Parmitano a amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Drew Morgan dnes úspěšně zahájili náročnou opravu a údržbu detektoru kosmického záření AMS. Celá tato operace je rozplánována na několik směn vně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Jak si Parmitano a Morgan „venku“ vedli, vysílala na webu v přímém přenosu televize NASA.

Práce na zařízení AMS je podle médií věnujících se kosmonautice největší výzvou od opravy Hubbleova vesmírného dalekohledu. Úkolem tohoto magnetického spektrometru (Alpha Magnetic Spectrometer) je měřit kosmické záření.

Astronauti zahájili výstup ve 12:39 SEČ, kdy provoz skafandrů přepnuli na baterie. Zpět do ISS se vrátili po šesti hodinách a 39 minutách. Podporu jim z paluby ISS poskytovaly americké kolegyně Christina Kochová a Jessica Meirová, které obsluhovaly mobilní robotický servisní systém Canadarm2.

Parmitano a Morgan splnili všechny na dnešek naplánované úkoly spojené s výměnou chladicího systému AMS a opravou úniku chladicího média. Stihli také provést přípravu pro druhý z nejméně tří předpokládaných dalších pracovních výstupů věnovaných úpravě spektrometru. Při něm mimo jiné rozpojí a znovu spojí osm trubek chlazení. Podle portálu phys.org astronauti to bude poprvé, co bude nutné přerušit a zase spojit chladicí potrubí na oběžné dráze.

O náročnosti úkolu svědčí podle odborníků to, že AMS nebyl navržen pro údržbu na oběžné dráze, životnost zařízení byla totiž stanovena na tři roky. Spektrometr pracuje na ISS od roku 2011 a jeho mise byla natolik úspěšná, že byla prodloužena daleko za předpokládanou životnost. Na nynější opravné a revizní práce byly vyvinuty zcela nové postupy a také více než 20 unikátních nástrojů.

AMS je experimentální modul částicové fyziky pro měření kosmického záření. Jedním z jeho úkolů je hledat důkazy o existenci antihmoty v kosmickém záření. Za projektem tohoto spektrometru stojí více než pět desítek institucí z 16 zemí. Na přípravě zařízení se podílela i brněnská společnost G.L. Electronic.

Pro Parmitana, který je aktuálním velitelem šestičlenné posádky ISS, šlo o třetí výstup do otevřeného kosmu, pro Morgana už o čtvrtý. V práci na AMS by měli pokračovat příští pátek a pak podle předběžného harmonogramu 2. a 7. prosince.

Na Mezinárodní vesmírné stanici jsou v současné době vedle Parmitana, Morgana, Kochové a Meirové ještě dva ruští kosmonauti - Alexandr Skvorcov a Oleg Skripočka.

Podle statistiky NASA bylo vně orbitálního komplexu dneškem provedeno už 222 pracovních směn, přičemž letos šlo o devátou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...