Astronauti z ISS opravovali na oběžné dráze spektrometr

Astronauti Evropské kosmické agentury (ESA) Luca Parmitano a amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Drew Morgan dnes úspěšně zahájili náročnou opravu a údržbu detektoru kosmického záření AMS. Celá tato operace je rozplánována na několik směn vně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Jak si Parmitano a Morgan „venku“ vedli, vysílala na webu v přímém přenosu televize NASA.

Práce na zařízení AMS je podle médií věnujících se kosmonautice největší výzvou od opravy Hubbleova vesmírného dalekohledu. Úkolem tohoto magnetického spektrometru (Alpha Magnetic Spectrometer) je měřit kosmické záření.

Astronauti zahájili výstup ve 12:39 SEČ, kdy provoz skafandrů přepnuli na baterie. Zpět do ISS se vrátili po šesti hodinách a 39 minutách. Podporu jim z paluby ISS poskytovaly americké kolegyně Christina Kochová a Jessica Meirová, které obsluhovaly mobilní robotický servisní systém Canadarm2.

Parmitano a Morgan splnili všechny na dnešek naplánované úkoly spojené s výměnou chladicího systému AMS a opravou úniku chladicího média. Stihli také provést přípravu pro druhý z nejméně tří předpokládaných dalších pracovních výstupů věnovaných úpravě spektrometru. Při něm mimo jiné rozpojí a znovu spojí osm trubek chlazení. Podle portálu phys.org astronauti to bude poprvé, co bude nutné přerušit a zase spojit chladicí potrubí na oběžné dráze.

O náročnosti úkolu svědčí podle odborníků to, že AMS nebyl navržen pro údržbu na oběžné dráze, životnost zařízení byla totiž stanovena na tři roky. Spektrometr pracuje na ISS od roku 2011 a jeho mise byla natolik úspěšná, že byla prodloužena daleko za předpokládanou životnost. Na nynější opravné a revizní práce byly vyvinuty zcela nové postupy a také více než 20 unikátních nástrojů.

AMS je experimentální modul částicové fyziky pro měření kosmického záření. Jedním z jeho úkolů je hledat důkazy o existenci antihmoty v kosmickém záření. Za projektem tohoto spektrometru stojí více než pět desítek institucí z 16 zemí. Na přípravě zařízení se podílela i brněnská společnost G.L. Electronic.

Pro Parmitana, který je aktuálním velitelem šestičlenné posádky ISS, šlo o třetí výstup do otevřeného kosmu, pro Morgana už o čtvrtý. V práci na AMS by měli pokračovat příští pátek a pak podle předběžného harmonogramu 2. a 7. prosince.

Na Mezinárodní vesmírné stanici jsou v současné době vedle Parmitana, Morgana, Kochové a Meirové ještě dva ruští kosmonauti - Alexandr Skvorcov a Oleg Skripočka.

Podle statistiky NASA bylo vně orbitálního komplexu dneškem provedeno už 222 pracovních směn, přičemž letos šlo o devátou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 12 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 12 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 18 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 19 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 20 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 22 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
21. 5. 2026
Načítání...