Astronauti z ISS opravovali na oběžné dráze spektrometr

Astronauti Evropské kosmické agentury (ESA) Luca Parmitano a amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Drew Morgan dnes úspěšně zahájili náročnou opravu a údržbu detektoru kosmického záření AMS. Celá tato operace je rozplánována na několik směn vně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Jak si Parmitano a Morgan „venku“ vedli, vysílala na webu v přímém přenosu televize NASA.

Práce na zařízení AMS je podle médií věnujících se kosmonautice největší výzvou od opravy Hubbleova vesmírného dalekohledu. Úkolem tohoto magnetického spektrometru (Alpha Magnetic Spectrometer) je měřit kosmické záření.

Astronauti zahájili výstup ve 12:39 SEČ, kdy provoz skafandrů přepnuli na baterie. Zpět do ISS se vrátili po šesti hodinách a 39 minutách. Podporu jim z paluby ISS poskytovaly americké kolegyně Christina Kochová a Jessica Meirová, které obsluhovaly mobilní robotický servisní systém Canadarm2.

Parmitano a Morgan splnili všechny na dnešek naplánované úkoly spojené s výměnou chladicího systému AMS a opravou úniku chladicího média. Stihli také provést přípravu pro druhý z nejméně tří předpokládaných dalších pracovních výstupů věnovaných úpravě spektrometru. Při něm mimo jiné rozpojí a znovu spojí osm trubek chlazení. Podle portálu phys.org astronauti to bude poprvé, co bude nutné přerušit a zase spojit chladicí potrubí na oběžné dráze.

O náročnosti úkolu svědčí podle odborníků to, že AMS nebyl navržen pro údržbu na oběžné dráze, životnost zařízení byla totiž stanovena na tři roky. Spektrometr pracuje na ISS od roku 2011 a jeho mise byla natolik úspěšná, že byla prodloužena daleko za předpokládanou životnost. Na nynější opravné a revizní práce byly vyvinuty zcela nové postupy a také více než 20 unikátních nástrojů.

AMS je experimentální modul částicové fyziky pro měření kosmického záření. Jedním z jeho úkolů je hledat důkazy o existenci antihmoty v kosmickém záření. Za projektem tohoto spektrometru stojí více než pět desítek institucí z 16 zemí. Na přípravě zařízení se podílela i brněnská společnost G.L. Electronic.

Pro Parmitana, který je aktuálním velitelem šestičlenné posádky ISS, šlo o třetí výstup do otevřeného kosmu, pro Morgana už o čtvrtý. V práci na AMS by měli pokračovat příští pátek a pak podle předběžného harmonogramu 2. a 7. prosince.

Na Mezinárodní vesmírné stanici jsou v současné době vedle Parmitana, Morgana, Kochové a Meirové ještě dva ruští kosmonauti - Alexandr Skvorcov a Oleg Skripočka.

Podle statistiky NASA bylo vně orbitálního komplexu dneškem provedeno už 222 pracovních směn, přičemž letos šlo o devátou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 3 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 9 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 10 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 11 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 12 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
včera v 14:57

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
včera v 12:09

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
včera v 11:30
Načítání...