Astronauti z ISS opravovali na oběžné dráze spektrometr

Astronauti Evropské kosmické agentury (ESA) Luca Parmitano a amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Drew Morgan dnes úspěšně zahájili náročnou opravu a údržbu detektoru kosmického záření AMS. Celá tato operace je rozplánována na několik směn vně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Jak si Parmitano a Morgan „venku“ vedli, vysílala na webu v přímém přenosu televize NASA.

Práce na zařízení AMS je podle médií věnujících se kosmonautice největší výzvou od opravy Hubbleova vesmírného dalekohledu. Úkolem tohoto magnetického spektrometru (Alpha Magnetic Spectrometer) je měřit kosmické záření.

Astronauti zahájili výstup ve 12:39 SEČ, kdy provoz skafandrů přepnuli na baterie. Zpět do ISS se vrátili po šesti hodinách a 39 minutách. Podporu jim z paluby ISS poskytovaly americké kolegyně Christina Kochová a Jessica Meirová, které obsluhovaly mobilní robotický servisní systém Canadarm2.

Parmitano a Morgan splnili všechny na dnešek naplánované úkoly spojené s výměnou chladicího systému AMS a opravou úniku chladicího média. Stihli také provést přípravu pro druhý z nejméně tří předpokládaných dalších pracovních výstupů věnovaných úpravě spektrometru. Při něm mimo jiné rozpojí a znovu spojí osm trubek chlazení. Podle portálu phys.org astronauti to bude poprvé, co bude nutné přerušit a zase spojit chladicí potrubí na oběžné dráze.

O náročnosti úkolu svědčí podle odborníků to, že AMS nebyl navržen pro údržbu na oběžné dráze, životnost zařízení byla totiž stanovena na tři roky. Spektrometr pracuje na ISS od roku 2011 a jeho mise byla natolik úspěšná, že byla prodloužena daleko za předpokládanou životnost. Na nynější opravné a revizní práce byly vyvinuty zcela nové postupy a také více než 20 unikátních nástrojů.

AMS je experimentální modul částicové fyziky pro měření kosmického záření. Jedním z jeho úkolů je hledat důkazy o existenci antihmoty v kosmickém záření. Za projektem tohoto spektrometru stojí více než pět desítek institucí z 16 zemí. Na přípravě zařízení se podílela i brněnská společnost G.L. Electronic.

Pro Parmitana, který je aktuálním velitelem šestičlenné posádky ISS, šlo o třetí výstup do otevřeného kosmu, pro Morgana už o čtvrtý. V práci na AMS by měli pokračovat příští pátek a pak podle předběžného harmonogramu 2. a 7. prosince.

Na Mezinárodní vesmírné stanici jsou v současné době vedle Parmitana, Morgana, Kochové a Meirové ještě dva ruští kosmonauti - Alexandr Skvorcov a Oleg Skripočka.

Podle statistiky NASA bylo vně orbitálního komplexu dneškem provedeno už 222 pracovních směn, přičemž letos šlo o devátou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 14 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 16 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 17 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 19 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled