Astronauti z ISS opravovali na oběžné dráze spektrometr

Astronauti Evropské kosmické agentury (ESA) Luca Parmitano a amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Drew Morgan dnes úspěšně zahájili náročnou opravu a údržbu detektoru kosmického záření AMS. Celá tato operace je rozplánována na několik směn vně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Jak si Parmitano a Morgan „venku“ vedli, vysílala na webu v přímém přenosu televize NASA.

Práce na zařízení AMS je podle médií věnujících se kosmonautice největší výzvou od opravy Hubbleova vesmírného dalekohledu. Úkolem tohoto magnetického spektrometru (Alpha Magnetic Spectrometer) je měřit kosmické záření.

Astronauti zahájili výstup ve 12:39 SEČ, kdy provoz skafandrů přepnuli na baterie. Zpět do ISS se vrátili po šesti hodinách a 39 minutách. Podporu jim z paluby ISS poskytovaly americké kolegyně Christina Kochová a Jessica Meirová, které obsluhovaly mobilní robotický servisní systém Canadarm2.

Parmitano a Morgan splnili všechny na dnešek naplánované úkoly spojené s výměnou chladicího systému AMS a opravou úniku chladicího média. Stihli také provést přípravu pro druhý z nejméně tří předpokládaných dalších pracovních výstupů věnovaných úpravě spektrometru. Při něm mimo jiné rozpojí a znovu spojí osm trubek chlazení. Podle portálu phys.org astronauti to bude poprvé, co bude nutné přerušit a zase spojit chladicí potrubí na oběžné dráze.

O náročnosti úkolu svědčí podle odborníků to, že AMS nebyl navržen pro údržbu na oběžné dráze, životnost zařízení byla totiž stanovena na tři roky. Spektrometr pracuje na ISS od roku 2011 a jeho mise byla natolik úspěšná, že byla prodloužena daleko za předpokládanou životnost. Na nynější opravné a revizní práce byly vyvinuty zcela nové postupy a také více než 20 unikátních nástrojů.

AMS je experimentální modul částicové fyziky pro měření kosmického záření. Jedním z jeho úkolů je hledat důkazy o existenci antihmoty v kosmickém záření. Za projektem tohoto spektrometru stojí více než pět desítek institucí z 16 zemí. Na přípravě zařízení se podílela i brněnská společnost G.L. Electronic.

Pro Parmitana, který je aktuálním velitelem šestičlenné posádky ISS, šlo o třetí výstup do otevřeného kosmu, pro Morgana už o čtvrtý. V práci na AMS by měli pokračovat příští pátek a pak podle předběžného harmonogramu 2. a 7. prosince.

Na Mezinárodní vesmírné stanici jsou v současné době vedle Parmitana, Morgana, Kochové a Meirové ještě dva ruští kosmonauti - Alexandr Skvorcov a Oleg Skripočka.

Podle statistiky NASA bylo vně orbitálního komplexu dneškem provedeno už 222 pracovních směn, přičemž letos šlo o devátou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 8 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 10 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.