Astronauti na Marsu by mohli stavět domy z krve, slz a prachu, navrhuje studie

Přeprava jedné cihly na Mars může stát i přes milion liber (třicet milionů korun), a výstavba kolonie na rudé planetě by proto mohla přijít na astronomickou částku. Vědci z univerzity v Manchesteru ale přišli na způsob, jak vyrobit betonu podobný stavební materiál z látek dostupných na místě. Kombinuje kosmický prach s krví a dalšími tělními tekutinami.

Prach z Marsu či Měsíce se podle výzkumníků může smíchat s proteinem zvaným albumin, který se nachází v krevní plazmě. Vzniklý materiál nazvaný AstroCrete má podobnou pevnost v tlaku jako běžný beton. Smíšením prachu s močovinou, která se kromě moči nachází i v slzách či potu, může pevnost zvýšit až o 300 procent, uvádějí vědci. Studii zveřejnili v odborném časopise Materials Today Bio.

S použitím této technologie by skupina šesti astronautů mohla při dvouleté misi na Marsu vyrobit kolem pěti set kilogramů speciálního betonu. Pokud by ho použili jako maltu pro pytle s pískem či cihly vyrobené čistě z marťanského prachu, každý astronaut pak dokáže vyrobit dostatek materiálu na rozšíření obydlí pro další osobu. S každou misí by se tak velikost marťanské kolonie zdvojnásobila.

Krev jako stavební materiál

Koncept použití krve při výrobě stavebních materiálů není ničím novým – krev zvířat se už dříve používala jako pojivo do malty.

„Je úžasné, že taková zásadní výzva vesmírného věku může najít řešení na základě inspirace středověkými technologiemi,“ uvedl výzkumník Aled Roberts, který se na studii podílel.

Vědci se o vývoj vhodného, betonu podobného materiálu pro případnou výstavbu kolonií na Marsu pokoušeli už několikrát, upozornil Roberts. „Nikdy nás ale nenapadlo, že odpověď je celou dobu v nás,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 13 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 17 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 20 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 21 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...