Astronauti na Marsu by mohli stavět domy z krve, slz a prachu, navrhuje studie

Přeprava jedné cihly na Mars může stát i přes milion liber (třicet milionů korun), a výstavba kolonie na rudé planetě by proto mohla přijít na astronomickou částku. Vědci z univerzity v Manchesteru ale přišli na způsob, jak vyrobit betonu podobný stavební materiál z látek dostupných na místě. Kombinuje kosmický prach s krví a dalšími tělními tekutinami.

Prach z Marsu či Měsíce se podle výzkumníků může smíchat s proteinem zvaným albumin, který se nachází v krevní plazmě. Vzniklý materiál nazvaný AstroCrete má podobnou pevnost v tlaku jako běžný beton. Smíšením prachu s močovinou, která se kromě moči nachází i v slzách či potu, může pevnost zvýšit až o 300 procent, uvádějí vědci. Studii zveřejnili v odborném časopise Materials Today Bio.

S použitím této technologie by skupina šesti astronautů mohla při dvouleté misi na Marsu vyrobit kolem pěti set kilogramů speciálního betonu. Pokud by ho použili jako maltu pro pytle s pískem či cihly vyrobené čistě z marťanského prachu, každý astronaut pak dokáže vyrobit dostatek materiálu na rozšíření obydlí pro další osobu. S každou misí by se tak velikost marťanské kolonie zdvojnásobila.

Krev jako stavební materiál

Koncept použití krve při výrobě stavebních materiálů není ničím novým – krev zvířat se už dříve používala jako pojivo do malty.

„Je úžasné, že taková zásadní výzva vesmírného věku může najít řešení na základě inspirace středověkými technologiemi,“ uvedl výzkumník Aled Roberts, který se na studii podílel.

Vědci se o vývoj vhodného, betonu podobného materiálu pro případnou výstavbu kolonií na Marsu pokoušeli už několikrát, upozornil Roberts. „Nikdy nás ale nenapadlo, že odpověď je celou dobu v nás,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 1 hhodinou

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 3 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
včera v 16:48

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...