Archeologové v Libanonu našli velmi zachovalý lis na víno, který se používal už v 7. století před naším letopočtem. Jde o nejstarší nález tohoto druhu v zemi a historici jej spojují s Féničany. Součásti lisu se našly v Tall Buráku, zhruba sedm kilometrů od pobřežního města Sajdá, kde vykopávky prováděla Americká univerzita v Bejrútu (AUB) spolu s univerzitou v Tübingenu. Informace byla tento týden publikována v odborném časopise Antiquity.
Na místě se našlo množství zrnek z vinných hroznů, které se přivážely z blízkých vinic. Šťávu z nich vyšlapávali ve velké nádrži, kam se vešlo přes 4500 litrů tekutiny. Mošt odtékal do kádě a stáčel se do kameninových amfor, v nichž se nechával kvasit, uzrát a v nichž se i převážel.
Lis se našel spolu s pozůstatky čtyř budov z hliněných cihel v Tall Buráku, což byla součást fénické osady obývané mezi 8. a 6. stoletím před naším letopočtem. Podle nálezců bylo možná tamní víno určené k zámořskému obchodování.
Víno jako mezinárodní obchod starověku
„Víno bylo pro Féničany významnou obchodní komoditou,“ říká Héléne Saderová z AUB, podle níž bylo víno z oblasti Sajdá proslavené a existují o něm zmínky v textech ze starého Egypta. V samotném Libanonu se ale mnoho dokladů o činnosti vinařů zatím nenašlo, což se přičítá nedůslednému průzkumu. I vykopávky v Tall Buráku byly zastaveny kvůli hospodářským problémům Libanonu.
„Libanonské pobřeží se nikdy pečlivě neprohledávalo a jen velmi málo míst s pozůstatky z doby železné (kdy Féničané žili) bylo podrobeno průzkumu,“ podotkla Saderová. Několik zbytků vinařství se našlo jen na severním pobřeží dnešního Izraele, což bylo také území Féničanů.
Nepřipisuje se jim objev výroby vína, první zmínky o ní pocházejí z Gruzie z doby před 8000 lety, uvádí časopis National Geographic. Féničané, kteří byli zdatnými obchodníky a dostali se až na západní pobřeží Středozemního moře, se ale postarali o rozšíření vína ve Středomoří, podobně jako to udělali v případě olivového oleje a skla.
Coby zdatní mořeplavci rozšířili pěstování hroznů i výrobu vína do svých kolonií v severní Africe, na Sicílii, ve Francii i ve Španělsku. Díky nim se stalo víno oblíbeným ve starém Řecku a v Itálii, kde sice víno z hroznů znali, ale ne v tak dobré kvalitě, tvrdí archeolog Stephen Batiuk z univerzity v Torontu. „Féničané zřejmě zavedli kulturu popíjení, nový styl nádob, nový vztah k vínu,“ řekl Batiuk, který se na průzkumu v Libanonu nepodílel.
Odborník na starobylé vinařství z Pensylvánské univerzity Patrick McGovern přiblížil, že Féničané víno používali při obětních obřadech stejně jako jejich předci Kanaánci a tradici pak převzal judaismus i křesťanství. Podle McGoverna by mohly z Tall Buráku pocházet některé ze stovek amfor na vracích fénických lodí, které se našly u pobřeží izraelského Aškelonu a které pocházejí ze stejného období.
„Některé jsme prozkoumali a zjistili jsme, že je to víno. Možná ty lodě byly právě odtud,“ řekl McGovern.
