V jiholibanonském přístavu Sajdá archeologové našli masový hrob s množstvím lidských kostí. Při jejich rozboru se ukázalo, že jde zřejmě o ostatky účastníků křižáckých válek. Stopy po těžkých zraněních odhalují krutost středověkého válečnictví. O nálezu a průzkumu archeologové publikovali zprávu ve vědeckém časopise PLOS One.
Kosti byly nalezeny v příkopu Hradu svatého Ludvíka, napsal list The Jerusalem Post. Křižáci oblast dobyli při první křížové výpravě v roce 1110. O 150 let později místo napadli a později zničili mamlúci a v roce 1260 město zvané v minulosti Sidon zničili Mongolové.
Ve snaze osvobodit svatá místa z muslimské nadvlády a s podporou římsko-katolické církve, evropských států a národů se ve středověku pořádaly vojenské výpravy. Na území dnešního Izraele, Libanonu a Sýrie byly ustaveny křesťanské státy a Jeruzalém se po určitou dobu podřídil vládě křesťanů. Následovaly masakry Židů v Evropě i na Blízkém východě.
Ačkoli jsou bitvy zachyceny v historických dokumentech, archeologických důkazů o nich se našlo málo. Z tohoto důvodu nález hromadného hrobu ze Sajdá a rozbor nalezených kostí poskytl bezprecedentní pohled na středověkou válku.
Zjistilo se, že jde o kosti pětadvaceti lidí. „Všechno to byli mladíci nebo dospělí muži, což naznačuje, že to byli účastníci bojů v době útoku na Sidon. Když jsme na kostech našli tolik stop po zranění způsobených zbraněmi, věděl jsem, že jde o mimořádný nález,“ řekl archeolog z univerzity v britském Bournemouthu a autor studie Richard Mikulski.
Spoluautor Martin Smith řekl, že roztřídit kosti a poskládat z nich jednotlivce byla složitá práce, ale podařilo se to a bylo pak možné upřesnit zranění jednotlivých mužů.
Těla rozsekaná na kusy
Vědci zaznamenali velký počet nezhojených ran po zásahu ostří sečných zbraní a pak stopy po úderu jiných těžkých zbraní. V několika případech byly rány patrné na zádové části kostry, což by mohlo znamenat, že vojáci byli zasaženi na útěku. V jiných případech se našly stopy po řezných ranách v oblasti krku a odborníci si myslí, že to znamená, že některým z těchto mužů útočníci uřízli hlavy.
Ukázalo se také, že mrtvá těla zůstala určitou dobu nepohřbená a byla vystavená vlivu počasí. „To, jak těla ležela, nasvědčuje, že byla nechána na místě, rozložila se a až pak byla vhozena do jámy. Některé kosti byly ožehnuté, takže část mrtvých spálili,“ řekl Smith.
Nález vedl k hypotéze, že se ostatky mohou vázat k později svatořečenému francouzskému králi Ludvíkovi IX. „Křižácké zápisy říkají, že král Ludvík IX. Francouzský byl v době útoku na Sidon v roce 1253 na křižácké výpravě ve Svaté zemi. Po bitvě do města přijel a osobně pomáhal pohřbívat rozkládající se těla z masových hrobů, jako byl tento. Nebylo by to úžasné, kdyby král Ludvík osobně pomáhal tato těla pohřbít?“ podotkl odborník na křřížové výpravy z Cambridgeské univerzity Piers Mitchell, který se na výzkumu kostí podílel.
„Při křížových výpravách zemřelo na všech stranách mnoho lidí, ale pro archeology je velmi vzácné najít těla vojáků zabitých při slavných bitvách. Jizvy na jejich tělech nám umožňují pochopit hrůznou realitu středověkého válčení,“ dodal Mitchell.
