Archeologové našli u Stonehenge artefakty z doby bronzové

Nedaleko Stonehenge má vést v blízké budoucnosti tunel. Místo proto předběžně prozkoumali archeologové a našli hroby z doby bronzové, neolitickou keramiku a také pozůstatky zatím nevysvětleného prostoru ve tvaru písmene C, který mohl být pravěkou dílnou.

Podle autorů objevu patří mezi nejzajímavější nalezené artefakty opracovaný kus břidlice, který mohl být součástí kyje. Archeologové jej našli ve 4000 let starém hrobě. Nedaleko od něj se našlo dítě pohřbené s malým nezdobeným zvoncovitým pohárem. A v příkopech, které lemují prostor ve tvaru písmene C, se zase našel ožehlý pazourek, což naznačuje, že se zde před tisícovkami let odehrávaly činnosti jako opracování kůže nebo kovů.

Velice blízko místa návštěvnického centra Stonehenge narazili archeologové na neolitickou rýhovanou keramiku, kterou tam mohli zanechat lidé, kteří slavný kamenný kruh postavili nebo jej navštívili brzy po jeho vzniku.

„Našli jsme toho hodně – důkazy o lidech, kteří v této krajině žili po tisíciletí, stopy každodenního života i doklady o úmrtí lidí a jejich soukromé věci,“ popsal archeolog Matt Leivers. „Každý jednotlivý detail nám umožňuje zjistit, co se v té krajině dělo před vybudováním Stonehenge i po něm. Každým dalším kamínkem do mozaiky získáváme další ostřejší pohled na minulost.“

Nedaleko plánovaného východního vjezdu do tunelu našli vědci velké množství odpadu z výroby pazourkových nástrojů a příkopů, které mohou pocházet z doby železné a mohly by souviset s Vespasianovým táborem. Toto hradiště na jihu od Stonehenge sice nese jméno římského císaře, s legiemi ale nemá žádnou souvislosti, jedná se o zbytky stavby z doby železné.

Kontroverzní tunel

Plán převést silnici A303, která vede nedaleko kamenného kruhu, je ve Velké Británii značně kontroverzní. Řada archeologů varuje, že by jeho výstavba mohla narušit nejen krajinu, ale také vést k možnému poškození zdejších artefaktů.

Současný výzkum je součástí přípravných prací na vykopání tohoto tunelu. Archeologové během něj provedli přes 1800 sond a asi čtyři stovky zkušebních výkopů. Další fáze archeologických vykopávek začne na jaře. Měla by trvat přibližně 18 měsíců a zapojí se do ní až 150 archeologů. Samotné stavební práce na tunelu mají začít v roce 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 8 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 11 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 16 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...