Australští vědci potvrdili, že se Velký bariérový útes neobnovuje. Fenomén blednutí korálů pozorovali z letadel.
„Od roku 1998 jsme zažili čtyři série blednutí korálů, intervaly mezi nimi se lišily. Poslední dvě události se ale odehrály rekordně rychle po sobě, takže korály měly málo času na to, aby se zotavily,“ uvedl profesor Terry Hughes z James Cook University. Na svém twitterovém účtu zveřejnil i snímky toho, jaká část útesu je nejvíc v ohrožení:
Nejnovější vlna bělení korálů zasáhla prostřední část útesu, zatímco vloni nejvíce postihla severní část. Jedině nejjižnější část, kde je nejchladnější voda, se zatím drží v relativně dobrém stavu. Zdaleka nejhůř jsou na tom místa, kde se prolnuly vlny bělení z loňského a letošního roku.
Nové snímkování, které provedli vědci z výše jmenované univerzity, navíc ukazuje, že části útesu, které byly zasažené v předchozích letech, se vůbec nezlepšují. Biologové přitom doufali, že se příroda opraví sama – to se ale nestalo. Poslední bělení navíc nemá na svědomí jev El Niňo, který měl podíl na minulých běleních útesu.
Koráli blednou kvůli úhynu barevných řas, které fungují jako zdroj kyslíku a živin. Pokud dojde k poklesu teploty vody, mohou se ještě vzpamatovat, jinak definitivně umírají.
„Čelíme rostoucí teplotě oceánů a zvyšování kyselosti vody. To způsobuje korálům velké problémy, protože během růstu nebo jen přežívání čelí podvodním vlnám horka. A od osmdesátých let se to stále zhoršuje,“ uvedl hlavní výzkumník Ove Hoegh-Guldberg.
„Naše studie ukazuje, že místní intervence není dostatečná. Velký bariérový útes nemůžete obrnit proti klimatu. Ve skutečnosti musíme snížit emise skleníkových plynů,“ varoval Hughes.
Na boj proti oteplování oceánu a dalším faktorům, které ztrátu barev i života korálů způsobují, Canberra slíbila miliardu australských dolarů. Mise na záchranu dva tisíce kilometrů dlouhého turistického magnetu je ale podle mnohých spíš honbou za hlasy voličů.
