Angola má svou první družici. Zařadila se tak mezi africké země s fungujícím vesmírným programem.
První angolská družice Angosat-1 úspěšně dosáhla plánované oběžné dráhy. Oznámila to ve středu agentura Interfax s odvoláním na ruskou kosmickou agenturu Roskosmos. Nosná raketa s družicí odstartovala z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu v úterý večer. UPDATE: Řídící středisko podle ruských agentur ztratilo spojení s první angolskou telekomunikační družicí Angosat, která dnes dosáhla oběžné dráhy.
Geostacionární telekomunikační družici, která má být s to zajistit vysílání nejen na angolském území, ale po celé Africe, vynesla ukrajinská nosná raketa Zenit-2SB, což agentura AFP označila za dosti vzácný příklad rusko-ukrajinské spolupráce vzhledem ke špatným vztahům mezi oběma státy od ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym.
Angolský projekt počítá s vypuštěním družice s retranslátorem, s vytvoření pozemní infrastruktury na předměstí Luandy a s televizním vysíláním. Má také zlepšit komunikační služby přes satelit a přístup k internetu.
Projekt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů (asi šest miliard korun) financuje úvěr poskytnutý ruskými státními bankami. V jeho rámci byla v Brazílii, Číně a Japonsku vyškolena padesátka angolských inženýrů. Rusko má dohlížet na fungování družice prostřednictvím kontrolního střediska u Luandy.
Družici Angosat o hmotnosti 1647 kilogramů zkonstruovala z ruských součástek firma Energija na zakázku angolského ministerstva spojů.
Angola se tak zařadila do rostoucího počtu afrických zemí, které mají vlastní vesmírný program nebo přítomnost v kosmu. Mezi ty nejdůležitější africké vesmírné hráče patří:
Jižní Afrika
Od roku 2010 má Jihoafrická republika vlastní kosmickou agenturu South African National Space Agency (SANSA), jejímž hlavním úkolem je zpracovávat údaje z místních i mezinárodních satelitů. Hlavně proto, aby tam předcházela přírodním pohromám, jako jsou záplavy nebo sucha. Jižní Afrika má nejvyspělejší kosmický program na kontinentu, provádí také vlastní vědecký výzkum.
Tento kosmický program je financován jak vládou, tak soukromými společnostmi. Využívá několika družic, které sledují krajinu a pátrají po změnách, jež by mohly naznačovat příchod nějaké katastrofy. Jižní Afrika se stala roku 2002 první africkou zemí s vlastním astronautem – na vesmírnou stanici ISS se vydal jihoafrický podnikatel Mark Shuttleworth.
Nigérie
Nigérie je největší ekonomikou Afriky a také má vyspělý vesmírný program. Roku 2001 založila vlastní kosmickou agenturu National Space Research and Development Agency (NSRDA), díky níž dostala do kosmu pět vlastních družic. Jejich úkoly jsou vědecké i environmentální, ale také mají sledovat teroristy z organizace Boko Haram.
První nigerijský telekomunikační satelit se jmenuje NigComSat-13; na oběžné dráze Země byl od roku 2007 – poskytoval telefonické, televizní a internetové služby oblasti západní Afriky – už ale dosloužil. Nahradil ho roku 2011 ještě vyspělejší satelit NigComSat-1R.
Egypt
Severoafrická velmoc má i ve vesmíru velké ambice – v poslední době se spojil se Súdánem na několika kosmických programech. Společným cílem je vznik celoafrické kosmické agentury.
Ve vesmíru má čtyři družice, první z nich je na oběžné dráze od roku 1998. Jsou využívané pro analýzu půdy, zejména kvůli zemědělství v deltě Nilu – Egypt je na něm od starověku závislý. Kromě toho, že pořizují snímky ve vysokém rozlišení, jsou využívány také pro vědecké a výzkumné účely.
