Američtí vědci představili baterii, která energii ukládá do vody. Bude se hodit solárním a větrným elektrárnám

Vědci ze Stanfordovy univerzity oznámili přelomový objev – vyvinuli baterii, která místo lithia nebo jiných chemikálií používá pro ukládání energie obyčejnou vodu a běžně dostupné chemikálie. Mohlo by se podle nich jednat o velice laciný a současně účinný způsob, jak ukládat větrnou nebo sluneční energii, když je jich ve větrné nebo slunečné dny přebytek.

O objevu vědci informovali ve známém odborném časopise Nature Energy a baterii označují jako „manganovo-vodíkovou“ – měří jen asi deset centimetrů a generuje pouhých dvacet miliwatthodin elektřiny. To je přibližně tolik, jako je úroveň energie v LED baterkách, které se dávají na klíče.

Přesto, jak malé je toto množství energie, jsou si vědci jistí, že ji jsou schopní využít a přeměnit i na velké průmyslové systémy, které budou schopné opětovného nabíjení až desetitisíckrát – taková bateriová síť by měla výdrž více než deset let.

Autorem objevu je stanfordský profesor Yi Cui. V tiskové zprávě se vyjádřil, že právě tato technologie by mohla být chybějícím dílkem skládačky, jíž je americký energetický systém. Mohla by totiž pomoct ukládat jen špatně předpověditelnou obnovitelnou energii, která se šíří do sítí z větrníkových a solárních farem.

„Co jsme udělali? Hodili jsme speciální sůl do vody, dali k tomu elektrodu a vytvořili reverzibilní chemickou reakci, která ukládá elektrony ve formě vodíku,“ popsal Cui svůj úspěch.

Chemie třetího tisíciletí

Vědci využili výměny elektronů mezi vodou a síranem manganatým, což je laciná a dostupná látka, která se běžně používá při mnoha průmyslových i chemických činnostech. Když v laboratoři připojili tuto baterii ke zdroji energie, všechno fungovalo přesně tak, jak plánovali.

Cui se domnívá, že tento systém bateriového úložiště má kapacitu, aby v budoucnosti fungoval i komerčně – je jednoduchý, laciný, nenarušuje přírodu a zřejmě splňuje i požadavky amerického ministerstva energetiky.

K novému prototypu se vyjádřil i Steven Chu, nositel Nobelovy ceny za fyziku a bývalý ministr energetiky USA, který také přednáší na Stanfordu. Na tomto projektu se sice nepodílel, ale obnovitelné zdroje energie jsou dlouhodobě jeho zájmem: „Materiály i design sice ještě potřebují vylepšit, ale tento prototyp ukazuje na vědu, která nás přivede k laciným a dlouze funkčním bateriím.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 36 mminutami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 14 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 16 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 21 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026
Načítání...