Američtí vědci představili baterii, která energii ukládá do vody. Bude se hodit solárním a větrným elektrárnám

Vědci ze Stanfordovy univerzity oznámili přelomový objev – vyvinuli baterii, která místo lithia nebo jiných chemikálií používá pro ukládání energie obyčejnou vodu a běžně dostupné chemikálie. Mohlo by se podle nich jednat o velice laciný a současně účinný způsob, jak ukládat větrnou nebo sluneční energii, když je jich ve větrné nebo slunečné dny přebytek.

O objevu vědci informovali ve známém odborném časopise Nature Energy a baterii označují jako „manganovo-vodíkovou“ – měří jen asi deset centimetrů a generuje pouhých dvacet miliwatthodin elektřiny. To je přibližně tolik, jako je úroveň energie v LED baterkách, které se dávají na klíče.

Přesto, jak malé je toto množství energie, jsou si vědci jistí, že ji jsou schopní využít a přeměnit i na velké průmyslové systémy, které budou schopné opětovného nabíjení až desetitisíckrát – taková bateriová síť by měla výdrž více než deset let.

Autorem objevu je stanfordský profesor Yi Cui. V tiskové zprávě se vyjádřil, že právě tato technologie by mohla být chybějícím dílkem skládačky, jíž je americký energetický systém. Mohla by totiž pomoct ukládat jen špatně předpověditelnou obnovitelnou energii, která se šíří do sítí z větrníkových a solárních farem.

„Co jsme udělali? Hodili jsme speciální sůl do vody, dali k tomu elektrodu a vytvořili reverzibilní chemickou reakci, která ukládá elektrony ve formě vodíku,“ popsal Cui svůj úspěch.

Chemie třetího tisíciletí

Vědci využili výměny elektronů mezi vodou a síranem manganatým, což je laciná a dostupná látka, která se běžně používá při mnoha průmyslových i chemických činnostech. Když v laboratoři připojili tuto baterii ke zdroji energie, všechno fungovalo přesně tak, jak plánovali.

Cui se domnívá, že tento systém bateriového úložiště má kapacitu, aby v budoucnosti fungoval i komerčně – je jednoduchý, laciný, nenarušuje přírodu a zřejmě splňuje i požadavky amerického ministerstva energetiky.

K novému prototypu se vyjádřil i Steven Chu, nositel Nobelovy ceny za fyziku a bývalý ministr energetiky USA, který také přednáší na Stanfordu. Na tomto projektu se sice nepodílel, ale obnovitelné zdroje energie jsou dlouhodobě jeho zájmem: „Materiály i design sice ještě potřebují vylepšit, ale tento prototyp ukazuje na vědu, která nás přivede k laciným a dlouze funkčním bateriím.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
před 10 hhodinami

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
před 15 hhodinami

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
před 15 hhodinami

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
9. 9. 2026

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
9. 9. 2026

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
9. 9. 2026

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
9. 9. 2026

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.