Americké úřady schválily první účinný lék proti plešatosti. Podle studie funguje skoro u půlky pacientů

Americký Úřad pro kontrolu léčiv (FDA) schválil lék na alopecii, který u mnoha pacientů obnovuje růst vlasů. Přípravek přitom není vyvinutý přímo proti úbytku pokrývky hlavy, používá se už déle při revmatoidní artritidě. Vyvinula ho společnost Eli Lilly a podle deníku The New York Times by ho mohly už brzy následovat další dva léky od jiných společností.

Alopecie je onemocnění, které se projevuje vypadáváním tělesného ochlupení, nejčastěji vlasů. Může ale nabírat i horších forem, které se projevují jako ztráta veškerého ochlupení, včetně toho v nose nebo uších. Jednou z nejčastějších variant je takzvaná alopecia areata – jde o autoimunitní kožní onemocnění, které vede k ložiskovému vypadávání vlasů na hlavě. A až donedávna neexistovala žádná účinná léčba, která by dokázala tuto nemoc vyléčit.

Nyní Úřad pro kontrolu léčiv schválil lék jménem baricitinib, který vyrábí farmaceutická společnost Eli Lilly, v tuzemsku známá například monoklonálním koktejlem bamlanivimab proti covidu. Baricitinib obnovuje při alopecia areata růst vlasů tím, že blokuje imunitní systém, aby neútočil na vlastní vlasové folikuly.

Očekává se, že by s podobnými léky měly přijít další dvě firmy – Pfizer a Concert Pharmaceuticals. Ty jsou s vývojem přípravků, které pracují na principu inhibice JAK, v těsném závěsu.

Všechny tyto léky jsou už na trhu pro léčbu revmatoidní artritidy a dalších autoimunitních onemocnění. Schválení FDA je důležité hlavně proto, aby pojišťovny začaly tyto drahé přípravky pacientům proplácet – jeden měsíc léčby stojí kolem 2500 dolarů, tedy asi 60 tisíc korun.

Autor léků mluví o naději

Lék společnosti Eli Lilly otestovaly dvě studie, které tato firma financovala – výsledky vyšly v odborném časopise New England Journal of Medicine. Celkem se jich zúčastnilo 1200 pacientů s těžkou alopecií. Téměř 40 procent pacientů, kteří lék užívali, mělo po 36 týdnech úplný nebo téměř úplný růst vlasů. A po celém roce měla vlasy zpět téměř polovina pacientů.

Všechny tři léky zkoumá a vyvíjí Brett King z Yaleovy univerzity. Je přesvědčený o tom, že se podařilo dosáhnout ve vývoji těchto léků významného pokroku a pacientům s alopecií se konečně přibližuje naděje.

Padesátiprocentní účinnost podle něj není maximum a dá se prý očekávat, že pokud někomu nezabere jeden z trojice léků, může zkusit další, jenž může změnu přinést.

Vedlejší účinky

Když ještě před několika lety zkoumaly evropské lékové úřady přípravek baricitinib jako lék proti revmatoidní artritidě, našly dost velké množství závažnějších vedlejších účinků.

„Předběžné výsledky studie s jiným léčivým přípravkem obsahujícím JAK inhibitor baricitinib (Olumiant) taktéž naznačují vyšší riziko výskytu závažných kardiovaskulárních příhod a žilní tromboembolické nemoci u pacientů s revmatoidní artritidou léčených tímto přípravkem,“ informoval Státní ústav pro kontrolu léčiv.

U pacientů ve studii financované společností Eli Lilly se teď ale vyskytly jen relativně mírné nežádoucí účinky, včetně malého zvýšení rizika akné, infekcí močových cest a dalších infekcí. Tyto nežádoucí účinky byly snadno léčitelné nebo se zlepšily bez léčby. O vedlejších účincích a možných rizicích informuje výrobce léku v tiskové zprávě.

Výsledky studie společnosti Eli Lilly „jsou působivé“, napsali Andrew Messenger z University of Sheffield a Matthew Harries z University of Manchester v článku, který je součástí studie. Tyto výsledky podle nich „představují první publikované studie fáze tři jakékoli léčby tohoto onemocnění“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 12 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 15 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 19 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...