Americké úřady schválily první účinný lék proti plešatosti. Podle studie funguje skoro u půlky pacientů

Americký Úřad pro kontrolu léčiv (FDA) schválil lék na alopecii, který u mnoha pacientů obnovuje růst vlasů. Přípravek přitom není vyvinutý přímo proti úbytku pokrývky hlavy, používá se už déle při revmatoidní artritidě. Vyvinula ho společnost Eli Lilly a podle deníku The New York Times by ho mohly už brzy následovat další dva léky od jiných společností.

Alopecie je onemocnění, které se projevuje vypadáváním tělesného ochlupení, nejčastěji vlasů. Může ale nabírat i horších forem, které se projevují jako ztráta veškerého ochlupení, včetně toho v nose nebo uších. Jednou z nejčastějších variant je takzvaná alopecia areata – jde o autoimunitní kožní onemocnění, které vede k ložiskovému vypadávání vlasů na hlavě. A až donedávna neexistovala žádná účinná léčba, která by dokázala tuto nemoc vyléčit.

Nyní Úřad pro kontrolu léčiv schválil lék jménem baricitinib, který vyrábí farmaceutická společnost Eli Lilly, v tuzemsku známá například monoklonálním koktejlem bamlanivimab proti covidu. Baricitinib obnovuje při alopecia areata růst vlasů tím, že blokuje imunitní systém, aby neútočil na vlastní vlasové folikuly.

Očekává se, že by s podobnými léky měly přijít další dvě firmy – Pfizer a Concert Pharmaceuticals. Ty jsou s vývojem přípravků, které pracují na principu inhibice JAK, v těsném závěsu.

Všechny tyto léky jsou už na trhu pro léčbu revmatoidní artritidy a dalších autoimunitních onemocnění. Schválení FDA je důležité hlavně proto, aby pojišťovny začaly tyto drahé přípravky pacientům proplácet – jeden měsíc léčby stojí kolem 2500 dolarů, tedy asi 60 tisíc korun.

Autor léků mluví o naději

Lék společnosti Eli Lilly otestovaly dvě studie, které tato firma financovala – výsledky vyšly v odborném časopise New England Journal of Medicine. Celkem se jich zúčastnilo 1200 pacientů s těžkou alopecií. Téměř 40 procent pacientů, kteří lék užívali, mělo po 36 týdnech úplný nebo téměř úplný růst vlasů. A po celém roce měla vlasy zpět téměř polovina pacientů.

Všechny tři léky zkoumá a vyvíjí Brett King z Yaleovy univerzity. Je přesvědčený o tom, že se podařilo dosáhnout ve vývoji těchto léků významného pokroku a pacientům s alopecií se konečně přibližuje naděje.

Padesátiprocentní účinnost podle něj není maximum a dá se prý očekávat, že pokud někomu nezabere jeden z trojice léků, může zkusit další, jenž může změnu přinést.

Vedlejší účinky

Když ještě před několika lety zkoumaly evropské lékové úřady přípravek baricitinib jako lék proti revmatoidní artritidě, našly dost velké množství závažnějších vedlejších účinků.

„Předběžné výsledky studie s jiným léčivým přípravkem obsahujícím JAK inhibitor baricitinib (Olumiant) taktéž naznačují vyšší riziko výskytu závažných kardiovaskulárních příhod a žilní tromboembolické nemoci u pacientů s revmatoidní artritidou léčených tímto přípravkem,“ informoval Státní ústav pro kontrolu léčiv.

U pacientů ve studii financované společností Eli Lilly se teď ale vyskytly jen relativně mírné nežádoucí účinky, včetně malého zvýšení rizika akné, infekcí močových cest a dalších infekcí. Tyto nežádoucí účinky byly snadno léčitelné nebo se zlepšily bez léčby. O vedlejších účincích a možných rizicích informuje výrobce léku v tiskové zprávě.

Výsledky studie společnosti Eli Lilly „jsou působivé“, napsali Andrew Messenger z University of Sheffield a Matthew Harries z University of Manchester v článku, který je součástí studie. Tyto výsledky podle nich „představují první publikované studie fáze tři jakékoli léčby tohoto onemocnění“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 6 mminutami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 1 hhodinou

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 17 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 19 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 20 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 22 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

Evropský pohled