Americké muže stresuje, když živí rodinu sami. Ale také když výdělek ženy překročí 40 procent příjmu domácnosti

Nejméně jsou muži vystresovaní, když jejích ženy vydělávají do 40 procent rodinných příjmů. Pokud ale manželky překonají tuto hranici, pak se muži cítí méně komfortně. Úplně nejvíc duševně vyčerpávající pro muže ale je, když jsou jedinými živiteli celé rodiny. Ukázal to rozsáhlý výzkum na šesti tisících amerických heterosexuálních párech – vědci je sledovali po dobu 15 let.

Největší míru úzkosti vědci popsali v situaci, kdy veškeré financování domácnosti leží jen na muži a žena nemá žádný příjem. Zmírnění mužské nervozity pozorovali výzkumníci s tím, jak ženy vydělávaly víc – ale po překročení čtyřicetiprocentního podílu příspěvku ženy na domácím rozpočtu se objevil opačný trend. Čím víc se výdělek manželek vzdaloval 40 procentům směrem nahoru, tím více u mužů nervozita stoupala.

„Tyto objevy naznačují, že sociální normy o tom, že muži jsou živitelé rodiny, a tradiční konvence o tom, jak musí vydělávat víc než jejich partnerky, mohou být pro mužské zdraví nebezpečné,“ uvedla ekonomka Joanna Syrdová z univerzity v Bathu, která na výzkumu pracovala.

„Byla to rozsáhlá studie velmi specifické skupiny – v jiných skupinách, státech a společnostech se mohou výsledky lišit. Ale jsou natolik průkazné, že ukazují na fungování společenských genderových norem a také na mužské zdravotní problémy – včetně fyzických onemocnění, mentálních, emocionálních i sociálních problémů,“ uvedla autorka.

Celospolečenské dopady

Z výzkumu také vyplynulo, že muži netrpěli psychickou nepohodou, pokud byly příjmy jejich partnerek vyšší než jejich už před sňatkem a o tomto faktu věděli. Zdá se tedy, že nejvíce mužům vadilo, když je ženy ve vztahu finančně doháněly, nebo dokonce překonávaly.

Ještě donedávna byla taková situace ve Spojených státech výjimkou: v osmdesátých letech dvacátého století mělo jen 13 procent žen vyšší příjem než jejich manželé – roku 2017 už se to ale týkalo téměř třetiny všech amerických manželství. Podle nejnovějších dat se zdá, že tento trend pokračuje i v současnosti.

Syrdovou a její kolegy zajímalo, jak se tyto velmi dynamické změny projevují ve společnosti a jaký mají dopad na partnerské vztahy. „Důsledky změny tradičních genderových rolí v manželství mají mnoho rovin – včetně tělesného a duševního zdraví, životní spokojenosti, manželské věrnosti, rozvodovosti i síly jednotlivců ve vztahu,“ popsala vědkyně.

Podle Syrdové jsou výsledky tohoto výzkumu důležité pro zkoumání i léčbu duševního zdraví populace – ukázal totiž, kde leží řada z příčin problémů, s nimiž se muži dnes potýkají. A to znamená, že pro experty bude nyní snadnější tyto problémy u jednotlivců identifikovat a následně i pomáhat zlepšit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 19 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 22 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
včera v 07:00

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...