Zdravá výživa a neustálá fyzická aktivita pomáhají předcházet kardiovaskulárním chorobám. To všichni víme a stačí se tím řídit. Jsou ale i další faktory, například psychosociálního typu, které mají vliv na zdravé srdce. Ukázala to studie, kterou provedla Aston Medical School v Birminghamu.
Její autoři sledovali téměř milion pacientů, které rozdělili na provdané a ženaté, na žijící o samotě, na rozvedené a na vdovy a vdovce. Za prvé – je lépe žít v manželství než sám.
Manželství může prodloužit život nejen osobě, která už měla srdeční příhodu, ale i tomu, kdo trpí významnými rizikovými faktory, jako jsou vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak a cukrovka.
Pacienti, které postihl infarkt a kteří žijí v manželství, měli o 14 procent větší naději na přežití než pacienti žijící o samotě. Podobně tomu bylo u pacientů s rizikovými faktory. Skutečnost, že má člověk společníka, zřejmě nejen poskytuje psychickou podporu, ale také pomáhá řídit se důsledněji léčebnými pokyny.
Za druhé – ten, kdo dosáhl vyššího vzdělání, žije déle. Vzdělání nejen dává příležitost najít si lepší práci, ale také pomáhá chránit zdraví vlastního srdce. Studie publikovaná na stránkách British Medical Journal ukazuje, že ten, kdo ukončí vysokoškolské vzdělání, má o třetinu nižší riziko, že onemocní kardiovaskulárními chorobami než ten, kdo skončil studium o 3,6 roku dříve.
Podle autorů studie, vědců z londýnské univerzity UCL, Lausannské a Oxfordské univerzity, je zřejmé, že ten, kdo má předpoklady ke studiu, je méně náchylný začít s kouřením, má nižší index tělesné hmotnosti (BMI) a normální úroveň tuků v krvi, tedy má méně rizikových faktorů.
Za třetí – špatný spánek nedělá srdci dobře. Japonská studie, realizovaná na téměř 13 000 osobách, spojuje poruchy spánku se dvěma chorobami, a to s ischemickou kardiomyopatií a cévní mozkovou příhodou.
„Poruchy spánku zahrnují problémy s usínáním a časté noční buzení, jakož i to, když spánek trvá příliš krátce nebo příliš dlouze,“ říká hlavní autor studie Nobuo Sasaki, jehož citoval italský deník Corriere della Sera. Podle studie jsou poruchy spánku jedenapůlkrát častější u těch lidí, kteří trpí ischemickou kardiomyopatií. Dobrý spánek je tedy prevencí před kardiovaskulárními chorobami.
Za čtvrté – svůj význam má i káva, jak ukázal výzkum provedený na 20 tisících osobách žijících ve Středomoří. Tam se pije více než v jiných zemích. Ukázalo se, že lidé, kteří pijí nejméně čtyři šálky kávy denně, mají o 64 procent nižší riziko úmrtí na jakoukoli chorobu, včetně kardiovaskulárních, než ti, kdo kávu nepijí.
A s každým druhým šálkem navíc tento příznivý účinek sílí, zvláště u těch osob, které překročily pětačtyřicátý rok. Autoři výzkumu neříkají, jaká je hranice v konzumaci. Zde je třeba řídit se zdravým rozumem.
Za páté – srdce nemá rádo sůl. Přemíra soli je považována za jednu z hlavních příčin vysokého krevního tlaku, ischemické kardiopatie a cévní mozkové příhody. Svědčí o tom finská studie, která se týkala 4630 osob sledovaných po dobu 12 let.
„Osoby, které konzumují více než 13,7 gramu soli za den, mají dvakrát vyšší riziko selhání srdce než ti, kteří konzumují méně než 6,8 gramu,“ uvedl Pekka Jousilahti z finského Národního ústavu zdraví v Helsinkách. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje nejvýše pět gramů za den. Fyziologická potřeba je dva až tři gramy za den.
Konečně univerzálním lékem pro srdce a cévy je čokoláda, nejlépe taková, která obsahuje olivový olej a červené jablko Panaia, starobylý italský druh podzimních jablek. Italští vědci z univerzity v Pise zkoumali účinky čokolády s přídavkem olivového oleje a jablek, především odrůdy Panaia, na osobách s nejméně třemi rizikovými faktory: kouřením, vysokým cholesterolem a vysokým krevním tlakem. Zvláště hodnotili vývoj aterosklerózy, která je příčinou kardiovaskulárních nemocí. Z výzkumu nejlépe vyšla čokoláda s olivovým olejem.
