Americká raketa pro cestu na Měsíc je finančně neudržitelná, varuje zpráva kontrolorů

Americký kontrolní úřad zkritizoval NASA za její program rakety Space Launch System (SLS). Podle nové analýzy je cenově neudržitelný a chybí pro něj další finance. Tento nosič je přitom klíčem k americkému návratu na Měsíc.

Úřad pro kontrolu vynakládání federálních fondů (U. S. Government Accountability Office, GAO) vydal zprávu o stavu nosiče SLS ve čtvrtek 7. září. Mise je podle něj zásadním způsobem netransparentní, což je u projektu lidské cesty na Měsíc v hodnotě šesti miliard dolarů problém. 

Raketa SLS už poprvé úspěšně odstartovala. Stalo se to na konci roku 2022 s misí Artemis 1, která poslala na oběžnou dráhu kolem Měsíce nepilotovanou kosmickou loď Orion. Příští rok by měla letět znovu, tentokrát už v rámci mise Artemis 2, a do třetice by už měla letět s lidskou posádkou.

Finanční kontrola má problém zejména s tím, že NASA podle ní vlastně peníze téměř neřeší. „NASA neplánuje měřit výrobní náklady, aby mohla sledovat cenovou dostupnost své nejvýkonnější rakety SLS,“ uvádí se ve zprávě GAO. „Po prvním startu SLS NASA plánuje vynaložit miliardy dolarů na pokračování produkce několika komponent SLS.“ Jedná se hlavně o motory RS-25 vyráběné společností Aerojet Rocketdyne. Každý start rakety přitom potřebuje čtyři motory a dva boostery; produkce jednoho stojí asi 100 milionů dolarů.

Raketa SLS, která je vysoká 98 metrů, je útlejší a kratší než rakety Saturn V, které před padesáti lety vynesly do vesmíru 24 astronautů v rámci programu Apollo. Přídavné motory se od rakety odpojí po dvou minutách. Už na jaře letošního roku GAO doporučil, aby NASA stanovila pro program Artemis základní náklady a také harmonogram. To se ale nestalo. Americká vesmírná agentura místo toho přišla jen s pětiletým odhadem, který má zajistit, aby se náklady vešly do celkového rozpočtu NASA. Podle GAO je to problém, protože původní odhad neodráží zvýšené náklady na program SLS, které se ukázaly teprve později. V důsledku toho se průběžně nesledují výrobní a další náklady, které následovaly po vypuštění rakety Artemis 1.

Do nebe letí zatím náklady

Podle zprávy, kterou v květnu zveřejnil úřad generálního inspektora NASA, překročily předpokládané náklady na každou raketu SLS rozpočet o 144 milionů dolarů, což zvýšilo celkové náklady na jeden start Artemisu na nejméně 4,2 miliardy dolarů. 

NASA podle GAO tento problém přiznává a její představitelé, kteří hovořili s GAO, uznali, že při současné výši nákladů je program SLS „finančně nedostupný a neudržitelný a přesahuje to, co představitelé NASA považují za přijatelné pro mise Artemis“. 

GAO dodává, že NASA už učinila několik kroků, které by měly raketu SLS udělat finančně udržitelnější, je podle něj ale zatím příliš brzy na to, aby se dalo říci, jestli zabraly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 23 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
včeraAktualizovánovčera v 10:30

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
16. 4. 2025Aktualizováno16. 4. 2025

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
16. 4. 2025

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
16. 4. 2025

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
16. 4. 2025

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...