Americká raketa pro cestu na Měsíc je finančně neudržitelná, varuje zpráva kontrolorů

Americký kontrolní úřad zkritizoval NASA za její program rakety Space Launch System (SLS). Podle nové analýzy je cenově neudržitelný a chybí pro něj další finance. Tento nosič je přitom klíčem k americkému návratu na Měsíc.

Úřad pro kontrolu vynakládání federálních fondů (U. S. Government Accountability Office, GAO) vydal zprávu o stavu nosiče SLS ve čtvrtek 7. září. Mise je podle něj zásadním způsobem netransparentní, což je u projektu lidské cesty na Měsíc v hodnotě šesti miliard dolarů problém. 

Raketa SLS už poprvé úspěšně odstartovala. Stalo se to na konci roku 2022 s misí Artemis 1, která poslala na oběžnou dráhu kolem Měsíce nepilotovanou kosmickou loď Orion. Příští rok by měla letět znovu, tentokrát už v rámci mise Artemis 2, a do třetice by už měla letět s lidskou posádkou.

Finanční kontrola má problém zejména s tím, že NASA podle ní vlastně peníze téměř neřeší. „NASA neplánuje měřit výrobní náklady, aby mohla sledovat cenovou dostupnost své nejvýkonnější rakety SLS,“ uvádí se ve zprávě GAO. „Po prvním startu SLS NASA plánuje vynaložit miliardy dolarů na pokračování produkce několika komponent SLS.“ Jedná se hlavně o motory RS-25 vyráběné společností Aerojet Rocketdyne. Každý start rakety přitom potřebuje čtyři motory a dva boostery; produkce jednoho stojí asi 100 milionů dolarů.

Raketa SLS, která je vysoká 98 metrů, je útlejší a kratší než rakety Saturn V, které před padesáti lety vynesly do vesmíru 24 astronautů v rámci programu Apollo. Přídavné motory se od rakety odpojí po dvou minutách. Už na jaře letošního roku GAO doporučil, aby NASA stanovila pro program Artemis základní náklady a také harmonogram. To se ale nestalo. Americká vesmírná agentura místo toho přišla jen s pětiletým odhadem, který má zajistit, aby se náklady vešly do celkového rozpočtu NASA. Podle GAO je to problém, protože původní odhad neodráží zvýšené náklady na program SLS, které se ukázaly teprve později. V důsledku toho se průběžně nesledují výrobní a další náklady, které následovaly po vypuštění rakety Artemis 1.

Do nebe letí zatím náklady

Podle zprávy, kterou v květnu zveřejnil úřad generálního inspektora NASA, překročily předpokládané náklady na každou raketu SLS rozpočet o 144 milionů dolarů, což zvýšilo celkové náklady na jeden start Artemisu na nejméně 4,2 miliardy dolarů. 

NASA podle GAO tento problém přiznává a její představitelé, kteří hovořili s GAO, uznali, že při současné výši nákladů je program SLS „finančně nedostupný a neudržitelný a přesahuje to, co představitelé NASA považují za přijatelné pro mise Artemis“. 

GAO dodává, že NASA už učinila několik kroků, které by měly raketu SLS udělat finančně udržitelnější, je podle něj ale zatím příliš brzy na to, aby se dalo říci, jestli zabraly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 18 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 20 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 21 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...