Američané vymysleli solární panely, které budou lapat energii ve vesmíru a posílat ji na Zemi

Dvě významné vědecké instituce společně vyvinuly systém lehoučkých solárních článků, které jsou schopné změnit světelnou energii na rádiové vlny a v této podobě ji posílat dolů k lidem na Zemi.

Jednou z největších výzev 21. století je nedostatek energie. Lidstvo jí potřebuje čím dál více a přes pokrok v mnoha oborech se stále nezdá, že by jí bylo dost. A tak se vizionáři rozhlížejí po dalších zdrojích, které by mohly pomoci tento stále naléhavější problém vyřešit.

Jednou z cest by mohla být Space Solar Power Initiative (dále SSPI), na níž spolupracují společnost Northrup Grumman a univerzita Caltech. „Navrhujeme vyvinout technologii, která by nám umožnila vyrábět největší vesmírné struktury,“ uvedl profesor Harry Atwater z Caltechu a současně účastník této iniciativy.

Japonský koncept solární elektrárny na oběžné dráze
Zdroj: JAXA

Myšlenka posílat energii na Zemi z vesmíru je poměrně jednoduchá a současně elegantní a opravdu by mohla podle mnohých analýz fungovat. Ovšem jen v případě, že se podaří získat značné investice do začátků.

SSPI nyní přišla s prototypem, který by přesně takhle mohl fungovat. Navrhují modulární design, který je zárukou jednak nízké ceny a spolehlivosti, ale současně i schopnosti snadno opravit nebo nahradit vadné/opotřebované díly.

Vesmírná stavebnice

Základním dílkem této vesmírné skládanky bude lehoučký fotovoltaický článek o rozměrech 10 x 10 centimetrů. Bude jen 3 centimetry silný a vážit má 0,8 gramů. Navíc se dá stlačit pro potřeby minimalizace prostorových požadavků při startu.

Jeden panel by se měl skládat ze 400 takových dílků, přičemž jeden satelit by měl mít asi 900 panelů. Při startu budou složené, ale ve vesmíru se rozbalí, asi jako koberec, až budou velké jako menší hřiště.

SSPI uvažuje o celé flotile těchto satelitů, mělo by jich být 2500 – když poletí těsně vedle sebe, vytvoří plochu o rozměrech kolem 9 kilometrů čtverečních. Každý jednotlivý satelit by byl navíc vybavený zařízením schopným převádět energii získanou ze slunečních paprsků na rádiové vlny, jež se dají snadno odeslat k přijímačům dole na planetě.

Laciné a spolehlivé – možná

Krása takového systému spočívá v tom, že pro něj není potřeba žádná speciální infrastruktura dole na Zemi, energie by šla přijímat úplně obyčejnými anténami. K elektřině z vesmíru by se tak mohli dostat i obyvatelé chudších zemí, které nemají dostatek peněz například na stavbu vlastní jaderné elektrárny.

Výroba solárních panelů je dnes již tak laciná, že by nemělo vadit ani to, když budou některé ve vesmíru poškozené – ať už radiací nebo mikrometeority.

Podle zástupců iniciativy SSPI je zatím největší překážkou cena, kterou stojí doprava materiálu na oběžnou dráhu. Ale současný vývoj na trhu s dopravci do vesmíru, kde se objevuje stále více hráčů, jim nahrává – ceny kosmické dopravy rok od roku výrazně klesají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 7 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
včera v 09:00

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.