Aljašské neštovice mají první oběť. Vzácným virem se zatím nakazilo jen sedm lidí

Aljašští zdravotníci v polovině února oznámili, že v lednu zemřel muž, který se nakazil virem známým jako alaskapox neboli aljašské neštovice. Jde o nově objevený virus, který se mezi lidi dostal až v jednadvacátém století.

Poprvé se svět dozvěděl o existenci aljašských neštovic roku 2015. V červenci toho roku navštívila nemocnici ve Fairbanksu na Aljašce žena s výraznými lézemi, které vypadaly, jako by je způsobil nějaký zástupce ortopoxvirů. Ale vzorky neodpovídaly žádnému známému zástupci rodu. Následná genetická analýza prokázala, že žena, která se bez větších problémů uzdravila, byla nakažena novým a neznámým virem. Dostal jméno alaskapox.

Doposud se nákaza tímto virem prokázala u pouhých sedmi lidí, tento nový případ je prvním, který skončil úmrtím. Lékaři oznámili, že zesnulý byl starší muž, který trpěl chronickým nádorovým onemocněním a užíval léky potlačující imunitní odpověď. Jak se nakazil, sice není stoprocentně jasné, ale podle zpráv žil osaměle a na své zahradě krmil toulavé kočky, které lovily v lese hlodavce a občas ho poškrábaly.

Právě takoví lidé s oslabenou imunitou jsou zřejmě novým virem nejvíce zranitelní, jinak je onemocnění nejčastěji lehké a projevuje se hlavně zvětšenými uzlinami a výše popsanými lézemi. Objevují se také bolesti kloubů nebo svalů.

Přesto je na tomto případu několik mírně znepokojivých detailů. Jde o první případ, kdy se tento virus objevil mimo aljašské vnitrozemí, konkrétně v lesnaté oblasti poloostrova Kenai. Úřady už proto vyzvaly obyvatele, aby si dávali pozor na příznaky onemocnění.

Vědci také zatím nevědí, jestli se nemoc může přenášet z člověka na člověka. Podle aljašského ministerstva zdravotnictví nebyl dosud zaznamenán žádný takový případ. Nicméně některé ortopoxviry se mohou přenášet kontaktem s kožními lézemi.

Přenašečem může být například norník tajgový
Zdroj: health.alaska.gov

Co se ví o aljašských neštovicích

Tyto nové nemoci, jimž se odborně říká emergentní, nejčastěji přicházejí, když se lidská civilizace začne intenzivněji promíchávat s přírodou, kam do té doby nevstupovala. Kvůli častějším kontaktům tak více hrozí, že se nějaký virus nebo bakterie mohou ze zvířecí populace přenést na lidskou – jak se podle všeho stalo také například u covidu-19.

Alaskapox je typ ortopoxviru, který infikuje savce včetně lidí. Mezi další ortopoxviry patří dnes již vymýcený virus pravých neštovic a také virus mpox, který byl dříve známý jako opičí neštovice a v roce 2022 zaznamenal celosvětovou epidemii tisíců případů.

„Ortopoxviry jsou zoonotické viry, což znamená, že cirkulují především v rámci zvířecích populací s občasným přesahem na člověka,“ uvedla pro Alaska Public Media epidemioložka Centra pro kontrolu a prevenci nemocí Julia Rogersová.

V případě alaskapoxu jsou přenašeči drobní hlodavci, kteří žijí v oblasti Fairbanks, hlavně rejsci a norníci. Aljašští zdravotní experti se domnívají, že se u lidí už vyskytlo více případů aljašských neštovic, ale protože má nemoc tak nevýrazný průběh, nebyly systémem lékařské péče vůbec zachyceny.

Epidemioložka Rogersová dodala, že očekává, že infekce alaskapoxem budou i nadále vzácné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 8 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...