Aljašské neštovice mají první oběť. Vzácným virem se zatím nakazilo jen sedm lidí

Aljašští zdravotníci v polovině února oznámili, že v lednu zemřel muž, který se nakazil virem známým jako alaskapox neboli aljašské neštovice. Jde o nově objevený virus, který se mezi lidi dostal až v jednadvacátém století.

Poprvé se svět dozvěděl o existenci aljašských neštovic roku 2015. V červenci toho roku navštívila nemocnici ve Fairbanksu na Aljašce žena s výraznými lézemi, které vypadaly, jako by je způsobil nějaký zástupce ortopoxvirů. Ale vzorky neodpovídaly žádnému známému zástupci rodu. Následná genetická analýza prokázala, že žena, která se bez větších problémů uzdravila, byla nakažena novým a neznámým virem. Dostal jméno alaskapox.

Doposud se nákaza tímto virem prokázala u pouhých sedmi lidí, tento nový případ je prvním, který skončil úmrtím. Lékaři oznámili, že zesnulý byl starší muž, který trpěl chronickým nádorovým onemocněním a užíval léky potlačující imunitní odpověď. Jak se nakazil, sice není stoprocentně jasné, ale podle zpráv žil osaměle a na své zahradě krmil toulavé kočky, které lovily v lese hlodavce a občas ho poškrábaly.

Právě takoví lidé s oslabenou imunitou jsou zřejmě novým virem nejvíce zranitelní, jinak je onemocnění nejčastěji lehké a projevuje se hlavně zvětšenými uzlinami a výše popsanými lézemi. Objevují se také bolesti kloubů nebo svalů.

Přesto je na tomto případu několik mírně znepokojivých detailů. Jde o první případ, kdy se tento virus objevil mimo aljašské vnitrozemí, konkrétně v lesnaté oblasti poloostrova Kenai. Úřady už proto vyzvaly obyvatele, aby si dávali pozor na příznaky onemocnění.

Vědci také zatím nevědí, jestli se nemoc může přenášet z člověka na člověka. Podle aljašského ministerstva zdravotnictví nebyl dosud zaznamenán žádný takový případ. Nicméně některé ortopoxviry se mohou přenášet kontaktem s kožními lézemi.

Přenašečem může být například norník tajgový
Zdroj: health.alaska.gov

Co se ví o aljašských neštovicích

Tyto nové nemoci, jimž se odborně říká emergentní, nejčastěji přicházejí, když se lidská civilizace začne intenzivněji promíchávat s přírodou, kam do té doby nevstupovala. Kvůli častějším kontaktům tak více hrozí, že se nějaký virus nebo bakterie mohou ze zvířecí populace přenést na lidskou – jak se podle všeho stalo také například u covidu-19.

Alaskapox je typ ortopoxviru, který infikuje savce včetně lidí. Mezi další ortopoxviry patří dnes již vymýcený virus pravých neštovic a také virus mpox, který byl dříve známý jako opičí neštovice a v roce 2022 zaznamenal celosvětovou epidemii tisíců případů.

„Ortopoxviry jsou zoonotické viry, což znamená, že cirkulují především v rámci zvířecích populací s občasným přesahem na člověka,“ uvedla pro Alaska Public Media epidemioložka Centra pro kontrolu a prevenci nemocí Julia Rogersová.

V případě alaskapoxu jsou přenašeči drobní hlodavci, kteří žijí v oblasti Fairbanks, hlavně rejsci a norníci. Aljašští zdravotní experti se domnívají, že se u lidí už vyskytlo více případů aljašských neštovic, ale protože má nemoc tak nevýrazný průběh, nebyly systémem lékařské péče vůbec zachyceny.

Epidemioložka Rogersová dodala, že očekává, že infekce alaskapoxem budou i nadále vzácné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 5 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 6 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 8 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled