Aljašské neštovice mají první oběť. Vzácným virem se zatím nakazilo jen sedm lidí

Aljašští zdravotníci v polovině února oznámili, že v lednu zemřel muž, který se nakazil virem známým jako alaskapox neboli aljašské neštovice. Jde o nově objevený virus, který se mezi lidi dostal až v jednadvacátém století.

Poprvé se svět dozvěděl o existenci aljašských neštovic roku 2015. V červenci toho roku navštívila nemocnici ve Fairbanksu na Aljašce žena s výraznými lézemi, které vypadaly, jako by je způsobil nějaký zástupce ortopoxvirů. Ale vzorky neodpovídaly žádnému známému zástupci rodu. Následná genetická analýza prokázala, že žena, která se bez větších problémů uzdravila, byla nakažena novým a neznámým virem. Dostal jméno alaskapox.

Doposud se nákaza tímto virem prokázala u pouhých sedmi lidí, tento nový případ je prvním, který skončil úmrtím. Lékaři oznámili, že zesnulý byl starší muž, který trpěl chronickým nádorovým onemocněním a užíval léky potlačující imunitní odpověď. Jak se nakazil, sice není stoprocentně jasné, ale podle zpráv žil osaměle a na své zahradě krmil toulavé kočky, které lovily v lese hlodavce a občas ho poškrábaly.

Právě takoví lidé s oslabenou imunitou jsou zřejmě novým virem nejvíce zranitelní, jinak je onemocnění nejčastěji lehké a projevuje se hlavně zvětšenými uzlinami a výše popsanými lézemi. Objevují se také bolesti kloubů nebo svalů.

Přesto je na tomto případu několik mírně znepokojivých detailů. Jde o první případ, kdy se tento virus objevil mimo aljašské vnitrozemí, konkrétně v lesnaté oblasti poloostrova Kenai. Úřady už proto vyzvaly obyvatele, aby si dávali pozor na příznaky onemocnění.

Vědci také zatím nevědí, jestli se nemoc může přenášet z člověka na člověka. Podle aljašského ministerstva zdravotnictví nebyl dosud zaznamenán žádný takový případ. Nicméně některé ortopoxviry se mohou přenášet kontaktem s kožními lézemi.

Přenašečem může být například norník tajgový
Zdroj: health.alaska.gov

Co se ví o aljašských neštovicích

Tyto nové nemoci, jimž se odborně říká emergentní, nejčastěji přicházejí, když se lidská civilizace začne intenzivněji promíchávat s přírodou, kam do té doby nevstupovala. Kvůli častějším kontaktům tak více hrozí, že se nějaký virus nebo bakterie mohou ze zvířecí populace přenést na lidskou – jak se podle všeho stalo také například u covidu-19.

Alaskapox je typ ortopoxviru, který infikuje savce včetně lidí. Mezi další ortopoxviry patří dnes již vymýcený virus pravých neštovic a také virus mpox, který byl dříve známý jako opičí neštovice a v roce 2022 zaznamenal celosvětovou epidemii tisíců případů.

„Ortopoxviry jsou zoonotické viry, což znamená, že cirkulují především v rámci zvířecích populací s občasným přesahem na člověka,“ uvedla pro Alaska Public Media epidemioložka Centra pro kontrolu a prevenci nemocí Julia Rogersová.

V případě alaskapoxu jsou přenašeči drobní hlodavci, kteří žijí v oblasti Fairbanks, hlavně rejsci a norníci. Aljašští zdravotní experti se domnívají, že se u lidí už vyskytlo více případů aljašských neštovic, ale protože má nemoc tak nevýrazný průběh, nebyly systémem lékařské péče vůbec zachyceny.

Epidemioložka Rogersová dodala, že očekává, že infekce alaskapoxem budou i nadále vzácné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 2 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 3 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 6 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 8 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 11 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...