V Česku zemřel první pacient s opičími neštovicemi. Příčinou smrti byl zánět plic

V Česku zemřel první pacient s opičími neštovicemi, vyplývá z dat, která země hlásí do Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Další úmrtí nakažených opičími neštovice nahlásily do evropské databáze Belgie a Španělsko. Podle údajů ECDC bylo z tuzemska do 20. září nahlášeno 66 případů opičích neštovic.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob informaci o úmrtí potvrdil. „Pacient zemřel na pneumonii, tedy zánět plic, a měl další choroby včetně HIV,“ uvedl. Odborníci od začátku epidemie mimo Afriku jako nejrizikovější skupinu pro šíření nákazy uvádějí skupinu mužů majících sex s muži.

První případy se v Česku objevily na konci května, souvisely s cestou na hromadnou akci v zahraničí. Z padesátky nakažených v Praze hygienici nedávnou cestu do zahraničí při epidemiologickém šetření zjistili zhruba u poloviny. Minulý týden se potvrdila i první nákaza dítěte v mateřské škole. Podle hygieniků se dítě nenakazilo v rodině, infekce souvisí zřejmě s dovolenou ve Španělsku.

Opičí neštovice
Zdroj: SZÚ

Podle dat ministerstva zdravotnictví bylo dosud 52 případů v Praze a 14 v sedmi dalších krajích. Pět nemocných bylo ve Středočeském kraji, tři v Jihomoravském a dva v Ústeckém kraji. Po jednom případu pak úřady evidují v Karlovarském, Královéhradeckém, Olomouckém a Zlínském kraji. Většina nakažených byli muži ve věku 15 až 49 let.

Nemoc se původně vyskytovala v zemích střední a západní Afriky, od jara letošního roku se šíří i v Evropě a USA. Na území Evropy je více než 19 800 případů ve 29 zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...