V Česku zemřel první pacient s opičími neštovicemi. Příčinou smrti byl zánět plic

V Česku zemřel první pacient s opičími neštovicemi, vyplývá z dat, která země hlásí do Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Další úmrtí nakažených opičími neštovice nahlásily do evropské databáze Belgie a Španělsko. Podle údajů ECDC bylo z tuzemska do 20. září nahlášeno 66 případů opičích neštovic.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob informaci o úmrtí potvrdil. „Pacient zemřel na pneumonii, tedy zánět plic, a měl další choroby včetně HIV,“ uvedl. Odborníci od začátku epidemie mimo Afriku jako nejrizikovější skupinu pro šíření nákazy uvádějí skupinu mužů majících sex s muži.

První případy se v Česku objevily na konci května, souvisely s cestou na hromadnou akci v zahraničí. Z padesátky nakažených v Praze hygienici nedávnou cestu do zahraničí při epidemiologickém šetření zjistili zhruba u poloviny. Minulý týden se potvrdila i první nákaza dítěte v mateřské škole. Podle hygieniků se dítě nenakazilo v rodině, infekce souvisí zřejmě s dovolenou ve Španělsku.

Opičí neštovice
Zdroj: SZÚ

Podle dat ministerstva zdravotnictví bylo dosud 52 případů v Praze a 14 v sedmi dalších krajích. Pět nemocných bylo ve Středočeském kraji, tři v Jihomoravském a dva v Ústeckém kraji. Po jednom případu pak úřady evidují v Karlovarském, Královéhradeckém, Olomouckém a Zlínském kraji. Většina nakažených byli muži ve věku 15 až 49 let.

Nemoc se původně vyskytovala v zemích střední a západní Afriky, od jara letošního roku se šíří i v Evropě a USA. Na území Evropy je více než 19 800 případů ve 29 zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 4 mminutami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...