V Česku zemřel první pacient s opičími neštovicemi. Příčinou smrti byl zánět plic

V Česku zemřel první pacient s opičími neštovicemi, vyplývá z dat, která země hlásí do Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Další úmrtí nakažených opičími neštovice nahlásily do evropské databáze Belgie a Španělsko. Podle údajů ECDC bylo z tuzemska do 20. září nahlášeno 66 případů opičích neštovic.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob informaci o úmrtí potvrdil. „Pacient zemřel na pneumonii, tedy zánět plic, a měl další choroby včetně HIV,“ uvedl. Odborníci od začátku epidemie mimo Afriku jako nejrizikovější skupinu pro šíření nákazy uvádějí skupinu mužů majících sex s muži.

První případy se v Česku objevily na konci května, souvisely s cestou na hromadnou akci v zahraničí. Z padesátky nakažených v Praze hygienici nedávnou cestu do zahraničí při epidemiologickém šetření zjistili zhruba u poloviny. Minulý týden se potvrdila i první nákaza dítěte v mateřské škole. Podle hygieniků se dítě nenakazilo v rodině, infekce souvisí zřejmě s dovolenou ve Španělsku.

Opičí neštovice
Zdroj: SZÚ

Podle dat ministerstva zdravotnictví bylo dosud 52 případů v Praze a 14 v sedmi dalších krajích. Pět nemocných bylo ve Středočeském kraji, tři v Jihomoravském a dva v Ústeckém kraji. Po jednom případu pak úřady evidují v Karlovarském, Královéhradeckém, Olomouckém a Zlínském kraji. Většina nakažených byli muži ve věku 15 až 49 let.

Nemoc se původně vyskytovala v zemích střední a západní Afriky, od jara letošního roku se šíří i v Evropě a USA. Na území Evropy je více než 19 800 případů ve 29 zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 14 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...