Psychologové by si měli dobře rozmyslet, jestli budou doporučovat počítačové hry jako prostředek, jak zlepšit výkon mozku. Varují před tím vědci z Université de Montréal. Podle nich v mnoha případech hry způsobí více zlého než dobrého.
Akční videohry mohou závažně poškodit mozek, tvrdí kanadští neurovědci
Nová studie konstatuje, že pravidelní hráči na počítači mají méně šedé hmoty mozkové v oblasti hipokampu. Protože jde pro lidskou osobnost o jedno z nejdůležitějších center, může to mít značně závažné důsledky, upozorňují vědci v práci zveřejněné v odborném časopise Molecular Psychiatry.
Čím více je hipokampus vyčerpaný, tím větší je riziko, že se u člověka objeví nějaká mozková porucha nebo nemoc – od deprese, přes schizofrenii, až po Alzheimerovu chorobu. „Ví se, že videohry prospívají některým kognitivním systémům v lidském mozku, jde zejména o centra obrazové pozornosti a krátkodobé paměti,“ uvádí hlavní autor práce Greg West. „Ale současně máme důkazy, že to mozek něco stojí, právě ve vlivu na hipokampus.“
Právě proto se vědci rozhodli provést kompletní a komplexní studii, v níž skenovali mozky pravidelných hráčů akčních videoher, a výsledky srovnávali s lidmi, kteří nehrají, případně hrají jen výjimečně.
„Viděli jsme, že častí hráči mívají méně šedé hmoty v hipokampu. Pak jsme tento výzkum doplnili dvěma studiemi, abychom zjistili příčinu tohoto úbytku – a ověřili jsme v nich, že hraní je opravdu příčinou a že doopravdy způsobuje změny v mozku.“
Dvě paměti, dva problémy
Hipokampus dostal jméno po řeckém pojmenování mořského koníka – má totiž podobný tvar. Jde o oblast mozku, která lidem pomáhá orientovat se v prostoru (takzvaná prostorová paměť), a aby si pamatovali, co se stalo v minulosti (epizodická paměť).
Existují studie, které vztah mezi hipokampem a pamětí přesně popisují: jedna z nich například zjistila, že londýnští taxikáři mají skvěle vyvinutý hipokampus – musí si v paměti udržet obrovské množství informací o prostoru i jménech ulic. Obecně se dnes věda shoduje na tom, že více šedé hmoty v hipokampu znamená kvalitnější a zdravější mozek.
V mozku však existuje ještě jedna oblast, která v podstatě funkci hipokampu vyvažuje. Jmenuje se striatum, také se mu říká žíhané jádro. Jde o hlubokou oblast šedé hmoty uvnitř hemisfér koncového mozku; její částí je takzvané „ocasaté jádro“ (nukleus caudatus), které funguje jako jakýsi autopilot pro lidské chování. Je centrem pro odměňování: díky ní víme, že musíme jít po práci domů, že je čas se jít najíst, že sex je důležitý pro přežití a všechny ty další věci, jež jsou nezbytné pro normální život.
Ocasaté jádro nás za plnění úkolů odměňuje, podobně jako počítačová hra hráče. A také nám pomáhá vytvářet si různé návyky a pamatovat si procesy, jako je třeba jízda na kole nebo veslování.
Problém je, že hraní videoher tuto oblast intenzivně stimuluje, mnohem víc než hipokampus. Přibližně 85 procent hráčů se spoléhá právě na ocasaté jádro, aby se orientovali ve virtuálním herním prostoru. Je tedy jasné, že čím více používají nukleus caudatus, tím méně využívají hipokampus – a to vede k jeho menší efektivitě, celá oblast v podstatě atrofuje, dokazuje studie z Montrealu.
„Pokud akční videohry vedou ke snižování objemu šedé hmoty mozkové u mladistvých, měli bychom být opatrní s jejich doporučováním pro rozvoj jiných kognitivních schopností,“ varuje West. „Mozek za to platí velkou daň,“ dodává.
Současně autoři varují, že léčbu počítačovými hrami by rozhodně neměli lékaři doporučovat pacientům s Parkinsonovou nemocí kombinovanou s demencí a také těm s Alzheimerovou chorobou, schizofrenií nebo depresemi – ty všechny mají silnou souvislost s úbytkem šedé hmoty v oblasti hipokampu.
Jak vidět, co se děje v mozku při hraní
Aby vědci mohli popsat, co se děje s hráčskými mozky, nechali 97 lidí (51 mužů a 46 žen) hrát 3D střílečky Call of Duty, Killzone a Borderlands 2 a také 3D hry ze série Super Mario. Každý hráč musel nahrát celkem 90 hodin. Vědci ještě předtím zjistili, kteří z hráčů používají pro orientaci hipokampus a kteří nukleus caudatus.
Výsledky hraní různých typů her se značně lišily. Zatímco 90 hodin strávených nad střílečkami vedlo k úbytku šedé hmoty v hipokampu, stejné množství času strávené nad 3D hrou, jako je Super Mario, vedlo ke zvýšení šedé hmoty v této oblasti.