Že nikdo není král, už neplatí, soudí Biden po verdiktu ohledně Trumpa

Americký exprezident Donald Trump požádal newyorský soud, aby odložil vynesení trestu v kauze plateb pornoherečce. Soudce má podle něj vzít v úvahu verdikt Nejvyššího soudu USA o imunitě, napsala agentura AP. Podle šéfa Bílého domu Joea Bidena rozhodnutí vytváří nebezpečný precedens. Deník The New York Times (NYT) píše o „dárku nevyčíslitelné hodnoty“ pro Trumpa i další prezidenty, kteří by se rozhodli porušovat zákon či ústavu. Soud řešil, jestli má Trump imunitu vůči stíhání za snahu zvrátit poslední prezidentské volby. V pondělí případ vrátil nižší instanci.

Konzervativní většina Nejvyššího soudu USA v poměru šest ku třem rozhodla, že činnosti, které jsou pro prezidentský úřad klíčové, mají „absolutní imunitu“ před trestním stíháním. Zároveň podle soudu lze předpokládat, že se imunita vztahuje i na činnosti, které pouze souvisejí s prezidentovými povinnostmi, což značně stěžuje případné stíhání, píše NYT.

Trumpův případ ale soud definitivně nerozsoudil. „Tento stát byl založen na principu, že v Americe není nikdo král. (...) Nikdo není nad zákonem, dokonce ani prezident USA,“ reagoval v televizním projevu Biden. „Vím, že já budu respektovat omezení prezidentské moci, jak jsem také tři a půl roku činil. Ale jakýkoli prezident, včetně Donalda Trumpa, bude nyní moci zákony ignorovat,“ obává se šéf Bílého domu.

Tři liberální soudci nejvyššího soudu to vidí podobně. „Při každém použití úřední moci je nyní prezident králem nad zákonem,“ varovala podle BBC soudkyně Sonia Sotomayorová ve svém nesouhlasném stanovisku.

Trump po prohře v roce 2020 neuznal výsledek voleb a místo toho jej prohlašoval za podvodný, jakkoli byly volby podle úřadů zcela regulérní. Vedle burcování stoupenců vyvíjel nátlak na činitele, kteří byli na různých úrovních zapojení do potvrzování výsledků, a jeho spojenci se mu snažili neprávem přisoudit vítězství v několika státech.

Trumpův cíl splněn

Šéf Bílého domu Biden nyní zdůraznil, že si lidé zaslouží znát finální verdikt justice. Ten ale s největší pravděpodobností nepadne do nadcházejícího prezidentského klání, ve kterém se proti sobě postaví Biden s Trumpem.

Podle novináře Jana Ziky žijícího v USA je důležité to, že nešlo jen o fakta, ale především o proces. „A tady Trump a jeho právníci na celé čáře vyhráli proces, kdy se podařilo celý případ odsunout až za časový rámec voleb. To by jejich cíl, to znamená je to pro ně vítězství,“ poznamenal novinář.

„Všechny jeho (Trumpovy) kauzy najednou získaly opodstatnění pro další zdržování, to znamená, že v každém z těch případů se bude muset znovu zvážit, jestli to spadá do té široce definované imunity, anebo ne, a tím se celý proces zdrží. A Trump doufá, že pokud se stane prezidentem, tak začne ovládat ministerstvo spravedlnosti, dosadí tam svoje loajalisty, čímž většina jeho právních problémů zmizí,“ poznamenal amerikanista Kryštof Kozák z FSV Univerzity Karlovy.

Pokud by Trump ve volbách nezvítězil, žalobci by měli těžší práci, míní expert. „Pokud Biden bude pokračovat, tak ty procesy budou pokračovat a nějakým způsobem doběhnou. Nezapomínejme, že ty procesy jsou ještě v první instanci, takže jsou tam další možná odvolání a znovu se do toho může nějakým způsobem zamíchat Nejvyšší soud, ale zejména ve světle tohoto precedentu bude pro státní zástupce složitější nějakým způsobem vyargumentovat vinu Donalda Trumpa,“ konstatoval Kozák.

Sám Trump označil rozhodnutí Nejvyššího soudu za velké vítězství pro demokracii. V prohlášení vydaném těsně po rozhodnutí nejvyššího soudu uvedl, že je hrdý na to, že je Američan. „Velké vítězství pro naši ústavu a demokracii,“ napsal na sociální síti Truth Social.

10 minut
Amerikanista Kozák o klíčovém verdiktu ohledně Trumpovy imunity
Zdroj: ČT24

„Americká ústava v ohrožení“

NYT píše o jednom z nejzásadnějších verdiktů ohledně prezidentských pravomocí, který bude mít značný dopad. V krátkodobém horizontu odsouvá proces s Trumpem za pokus zvrátit výsledek prezidentských voleb v roce 2020. Dlouhodobější dopad rozhodnutí NYT označuje za vážnější, jelikož by mohl ohrozit ústavu i vládu USA.

Ve stejný týden, kdy USA slaví získání nezávislosti, totiž soud posunul USA blíž k nekontrolované politické moci, která je v rozporu s obsahem americké Deklarace nezávislosti. Trump, jehož nedávné odsouzení v New Yorku podle NYT představuje jen nejnovější z příkladů, jak pohrdá hranicemi zákona, by se přitom mohl vrátit do Bílého domu již za několik měsíců.

Po pondělním stanovisku soudu mohou prezidenti USA stále čelit takzvanému impeachmentu neboli ústavní žalobě, avšak podle NYT je nyní těžké si představit, že by mohli být stíháni. Kdysi nemyslitelných činů, jako je podněcování k povstání v sídle Kongresu, by se tak prezidenti mohli dopouštět bez obav, že skončí ve vězení nebo že budou postaveni před soud, upozornil deník.

Žádost o odložení trestu

Trump už v reakci na verdikt Nejvyššího soudu USA požádal newyorský soud, aby odložil vynesení výše trestu v jeho kauze s falšováním finančních záznamů kvůli platbám za mlčenlivost pornoherečce, píše agentura AP s odkazem na dopis, který Trumpovi právníci zaslali soudci. Rozhodnutí o trestu by mělo padnout příští čtvrtek.

Newyorská porota koncem května shledala Trumpa vinným ve všech 34 bodech obžaloby z falšování finančních záznamů v souvislosti s platbami pornoherečce za mlčenlivost před volbami z roku 2016. Výši trestu má soudce Juan Merchan oznámit ve čtvrtek 11. července.

Trump se označil za nevinného, proces za zmanipulovaný a soudce za zkorumpovaného. Nyní se jeho právníci obrátili na Merchana se žádostí, aby kvůli pondělnímu verdiktu odložil rozhodnutí o výši trestu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA dokončily první prodej venezuelské ropy za zhruba 500 milionů dolarů

Spojené státy dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Agentuře Reuters to ve středu řekl nejmenovaný americký činitel. Dodal, že další prodeje by měly následovat v příštích dnech a týdnech.
před 21 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 7 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...