Že nikdo není král, už neplatí, soudí Biden po verdiktu ohledně Trumpa

Americký exprezident Donald Trump požádal newyorský soud, aby odložil vynesení trestu v kauze plateb pornoherečce. Soudce má podle něj vzít v úvahu verdikt Nejvyššího soudu USA o imunitě, napsala agentura AP. Podle šéfa Bílého domu Joea Bidena rozhodnutí vytváří nebezpečný precedens. Deník The New York Times (NYT) píše o „dárku nevyčíslitelné hodnoty“ pro Trumpa i další prezidenty, kteří by se rozhodli porušovat zákon či ústavu. Soud řešil, jestli má Trump imunitu vůči stíhání za snahu zvrátit poslední prezidentské volby. V pondělí případ vrátil nižší instanci.

Konzervativní většina Nejvyššího soudu USA v poměru šest ku třem rozhodla, že činnosti, které jsou pro prezidentský úřad klíčové, mají „absolutní imunitu“ před trestním stíháním. Zároveň podle soudu lze předpokládat, že se imunita vztahuje i na činnosti, které pouze souvisejí s prezidentovými povinnostmi, což značně stěžuje případné stíhání, píše NYT.

Trumpův případ ale soud definitivně nerozsoudil. „Tento stát byl založen na principu, že v Americe není nikdo král. (...) Nikdo není nad zákonem, dokonce ani prezident USA,“ reagoval v televizním projevu Biden. „Vím, že já budu respektovat omezení prezidentské moci, jak jsem také tři a půl roku činil. Ale jakýkoli prezident, včetně Donalda Trumpa, bude nyní moci zákony ignorovat,“ obává se šéf Bílého domu.

Tři liberální soudci nejvyššího soudu to vidí podobně. „Při každém použití úřední moci je nyní prezident králem nad zákonem,“ varovala podle BBC soudkyně Sonia Sotomayorová ve svém nesouhlasném stanovisku.

Trump po prohře v roce 2020 neuznal výsledek voleb a místo toho jej prohlašoval za podvodný, jakkoli byly volby podle úřadů zcela regulérní. Vedle burcování stoupenců vyvíjel nátlak na činitele, kteří byli na různých úrovních zapojení do potvrzování výsledků, a jeho spojenci se mu snažili neprávem přisoudit vítězství v několika státech.

Trumpův cíl splněn

Šéf Bílého domu Biden nyní zdůraznil, že si lidé zaslouží znát finální verdikt justice. Ten ale s největší pravděpodobností nepadne do nadcházejícího prezidentského klání, ve kterém se proti sobě postaví Biden s Trumpem.

Podle novináře Jana Ziky žijícího v USA je důležité to, že nešlo jen o fakta, ale především o proces. „A tady Trump a jeho právníci na celé čáře vyhráli proces, kdy se podařilo celý případ odsunout až za časový rámec voleb. To by jejich cíl, to znamená je to pro ně vítězství,“ poznamenal novinář.

„Všechny jeho (Trumpovy) kauzy najednou získaly opodstatnění pro další zdržování, to znamená, že v každém z těch případů se bude muset znovu zvážit, jestli to spadá do té široce definované imunity, anebo ne, a tím se celý proces zdrží. A Trump doufá, že pokud se stane prezidentem, tak začne ovládat ministerstvo spravedlnosti, dosadí tam svoje loajalisty, čímž většina jeho právních problémů zmizí,“ poznamenal amerikanista Kryštof Kozák z FSV Univerzity Karlovy.

Pokud by Trump ve volbách nezvítězil, žalobci by měli těžší práci, míní expert. „Pokud Biden bude pokračovat, tak ty procesy budou pokračovat a nějakým způsobem doběhnou. Nezapomínejme, že ty procesy jsou ještě v první instanci, takže jsou tam další možná odvolání a znovu se do toho může nějakým způsobem zamíchat Nejvyšší soud, ale zejména ve světle tohoto precedentu bude pro státní zástupce složitější nějakým způsobem vyargumentovat vinu Donalda Trumpa,“ konstatoval Kozák.

Sám Trump označil rozhodnutí Nejvyššího soudu za velké vítězství pro demokracii. V prohlášení vydaném těsně po rozhodnutí nejvyššího soudu uvedl, že je hrdý na to, že je Američan. „Velké vítězství pro naši ústavu a demokracii,“ napsal na sociální síti Truth Social.

Nahrávám video

„Americká ústava v ohrožení“

NYT píše o jednom z nejzásadnějších verdiktů ohledně prezidentských pravomocí, který bude mít značný dopad. V krátkodobém horizontu odsouvá proces s Trumpem za pokus zvrátit výsledek prezidentských voleb v roce 2020. Dlouhodobější dopad rozhodnutí NYT označuje za vážnější, jelikož by mohl ohrozit ústavu i vládu USA.

Ve stejný týden, kdy USA slaví získání nezávislosti, totiž soud posunul USA blíž k nekontrolované politické moci, která je v rozporu s obsahem americké Deklarace nezávislosti. Trump, jehož nedávné odsouzení v New Yorku podle NYT představuje jen nejnovější z příkladů, jak pohrdá hranicemi zákona, by se přitom mohl vrátit do Bílého domu již za několik měsíců.

Po pondělním stanovisku soudu mohou prezidenti USA stále čelit takzvanému impeachmentu neboli ústavní žalobě, avšak podle NYT je nyní těžké si představit, že by mohli být stíháni. Kdysi nemyslitelných činů, jako je podněcování k povstání v sídle Kongresu, by se tak prezidenti mohli dopouštět bez obav, že skončí ve vězení nebo že budou postaveni před soud, upozornil deník.

Žádost o odložení trestu

Trump už v reakci na verdikt Nejvyššího soudu USA požádal newyorský soud, aby odložil vynesení výše trestu v jeho kauze s falšováním finančních záznamů kvůli platbám za mlčenlivost pornoherečce, píše agentura AP s odkazem na dopis, který Trumpovi právníci zaslali soudci. Rozhodnutí o trestu by mělo padnout příští čtvrtek.

Newyorská porota koncem května shledala Trumpa vinným ve všech 34 bodech obžaloby z falšování finančních záznamů v souvislosti s platbami pornoherečce za mlčenlivost před volbami z roku 2016. Výši trestu má soudce Juan Merchan oznámit ve čtvrtek 11. července.

Trump se označil za nevinného, proces za zmanipulovaný a soudce za zkorumpovaného. Nyní se jeho právníci obrátili na Merchana se žádostí, aby kvůli pondělnímu verdiktu odložil rozhodnutí o výši trestu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Havaně jednala delegace USA vedená šéfem CIA, oznámila kubánská vláda

Americká delegace vedená ředitelem Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johnem Ratcliffem se ve čtvrtek v Havaně setkala se svými protějšky na kubánském ministerstvu vnitra. Podle tiskových agentur to oznámila kubánská vláda. Jednání na Kubě na vysoké úrovni později agenturám Reuters a AP potvrdil také nejmenovaný představitel CIA. Prezident USA Donald Trump tento týden prohlásil, že „Kuba žádá o pomoc“ a Spojené státy budou s touto „zhroucenou zemí“ hovořit.
včeraAktualizovánopřed 57 mminutami

Rusko poslalo na Ukrajinu přes tisíc dronů za den. Kyjev má šestnáct obětí

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo masivnímu nočnímu útoku ruských střel a dronů. Úřady hlásí šestnáct mrtvých včetně dvou dětí a přes padesát zraněných. Zasaženo bylo několik budov včetně obytných domů. Ukrajinské letectvo oznámilo, že útoky cílily i na další regiony, včetně Charkovské, Sumské, Oděské a Černihivské oblasti. Ruské údery odsoudil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Moskva informovala o ukrajinských útocích na ruské cíle a uvedla, že její armáda útočila mimo jiné na obranný průmysl sousední země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Britský ministr Streeting rezignuje. Dle médií chce nahradit Starmera

Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting ve čtvrtek oznámil rezignaci na svou vládní funkci. Podle stanice Sky News se předpokládá, že se chce ucházet o post šéfa Labouristické strany a nahradit v jejím čele premiéra Keira Starmera. Popularita ministerského předsedy klesá a šéf labouristů čelí sílícímu tlaku členů vlády i labouristických poslanců poté, co strana tento měsíc utrpěla těžké ztráty ve volbách do místních zastupitelstev. Úřad premiéra oznámil, že novým ministrem zdravotnictví bude James Murray.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Lotyšská premiérka Siliňová rezignovala

Lotyšská premiérka Evika Siliňová ve čtvrtek oznámila, že podala demisi, což znamená odstoupení celé vlády. Ta se rozpadla po odstoupení ministra obrany Andrise Sprúdse ze strany Progresivní, který podle končící premiérky nezasáhl dostatečně rychle proti dvěma ukrajinským dronům, jež přiletěly z Ruska a zasáhly lotyšský sklad ropy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina má nejsilnější armádu v Evropě, řekl Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtečním rozhovoru pro americkou stanici Fox News prohlásil, že Ukrajina nyní disponuje nejsilnějšími ozbrojenými silami v Evropě, přičemž poukázal na bojové zkušenosti této země a těžké ztráty, které ruské jednotky během války utrpěly. Ukrajinské ozbrojené síly se podle něj vyvinuly v nejschopnější bojovou sílu v Evropě, a to navzdory tomu, že Rusko má větší počet obyvatel a vojenské zdroje.
před 7 hhodinami

Neznámí lidé obsadili loď v Ománském zálivu a míří s ní k Íránu

Loď, která kotvila v Ománském zálivu, ve čtvrtek obsadili nepovolaní lidé a plují s ní do íránských teritoriálních vod, uvedla na síti X britská vojenská námořní služba. Incident se stal přibližně sedmdesát kilometrů severovýchodně od emirátského přístavu Fudžajra. Typ lodi ani pod čí vlajkou pluje služba neuvedla. Také není jasné, kdo se lodi zmocnil.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Byrokratická chyba.“ Kvůli přeletu amerických letadel vyslalo Rakousko stíhačky

Rakouské stíhačky Eurofighter Typhoon byly v neděli a pondělí vyslány k americkým turbovrtulovým letadlům typu PC-12, která armáda USA využívá především k průzkumným operacím. Na rozdíl od původních zpráv v německojazyčných médiích se zdá, že žádné letadlo nelegálně neporušilo rakouský vzdušný prostor. Americké letectvo požádalo 10. května o povolení k přeletu pro dvě letadla, ale nevyužilo ho. Když se téhož dne dvě různá letadla neohlášeně přiblížila k rakouskému vzdušnému prostoru, byly vyslány stíhačky, aby je zastavily – ta se však před překročením hranice otočila zpět.
před 12 hhodinami
Načítání...