Že nikdo není král, už neplatí, soudí Biden po verdiktu ohledně Trumpa

Americký exprezident Donald Trump požádal newyorský soud, aby odložil vynesení trestu v kauze plateb pornoherečce. Soudce má podle něj vzít v úvahu verdikt Nejvyššího soudu USA o imunitě, napsala agentura AP. Podle šéfa Bílého domu Joea Bidena rozhodnutí vytváří nebezpečný precedens. Deník The New York Times (NYT) píše o „dárku nevyčíslitelné hodnoty“ pro Trumpa i další prezidenty, kteří by se rozhodli porušovat zákon či ústavu. Soud řešil, jestli má Trump imunitu vůči stíhání za snahu zvrátit poslední prezidentské volby. V pondělí případ vrátil nižší instanci.

Konzervativní většina Nejvyššího soudu USA v poměru šest ku třem rozhodla, že činnosti, které jsou pro prezidentský úřad klíčové, mají „absolutní imunitu“ před trestním stíháním. Zároveň podle soudu lze předpokládat, že se imunita vztahuje i na činnosti, které pouze souvisejí s prezidentovými povinnostmi, což značně stěžuje případné stíhání, píše NYT.

Trumpův případ ale soud definitivně nerozsoudil. „Tento stát byl založen na principu, že v Americe není nikdo král. (...) Nikdo není nad zákonem, dokonce ani prezident USA,“ reagoval v televizním projevu Biden. „Vím, že já budu respektovat omezení prezidentské moci, jak jsem také tři a půl roku činil. Ale jakýkoli prezident, včetně Donalda Trumpa, bude nyní moci zákony ignorovat,“ obává se šéf Bílého domu.

Tři liberální soudci nejvyššího soudu to vidí podobně. „Při každém použití úřední moci je nyní prezident králem nad zákonem,“ varovala podle BBC soudkyně Sonia Sotomayorová ve svém nesouhlasném stanovisku.

Trump po prohře v roce 2020 neuznal výsledek voleb a místo toho jej prohlašoval za podvodný, jakkoli byly volby podle úřadů zcela regulérní. Vedle burcování stoupenců vyvíjel nátlak na činitele, kteří byli na různých úrovních zapojení do potvrzování výsledků, a jeho spojenci se mu snažili neprávem přisoudit vítězství v několika státech.

Trumpův cíl splněn

Šéf Bílého domu Biden nyní zdůraznil, že si lidé zaslouží znát finální verdikt justice. Ten ale s největší pravděpodobností nepadne do nadcházejícího prezidentského klání, ve kterém se proti sobě postaví Biden s Trumpem.

Podle novináře Jana Ziky žijícího v USA je důležité to, že nešlo jen o fakta, ale především o proces. „A tady Trump a jeho právníci na celé čáře vyhráli proces, kdy se podařilo celý případ odsunout až za časový rámec voleb. To by jejich cíl, to znamená je to pro ně vítězství,“ poznamenal novinář.

„Všechny jeho (Trumpovy) kauzy najednou získaly opodstatnění pro další zdržování, to znamená, že v každém z těch případů se bude muset znovu zvážit, jestli to spadá do té široce definované imunity, anebo ne, a tím se celý proces zdrží. A Trump doufá, že pokud se stane prezidentem, tak začne ovládat ministerstvo spravedlnosti, dosadí tam svoje loajalisty, čímž většina jeho právních problémů zmizí,“ poznamenal amerikanista Kryštof Kozák z FSV Univerzity Karlovy.

Pokud by Trump ve volbách nezvítězil, žalobci by měli těžší práci, míní expert. „Pokud Biden bude pokračovat, tak ty procesy budou pokračovat a nějakým způsobem doběhnou. Nezapomínejme, že ty procesy jsou ještě v první instanci, takže jsou tam další možná odvolání a znovu se do toho může nějakým způsobem zamíchat Nejvyšší soud, ale zejména ve světle tohoto precedentu bude pro státní zástupce složitější nějakým způsobem vyargumentovat vinu Donalda Trumpa,“ konstatoval Kozák.

Sám Trump označil rozhodnutí Nejvyššího soudu za velké vítězství pro demokracii. V prohlášení vydaném těsně po rozhodnutí nejvyššího soudu uvedl, že je hrdý na to, že je Američan. „Velké vítězství pro naši ústavu a demokracii,“ napsal na sociální síti Truth Social.

Nahrávám video
Amerikanista Kozák o klíčovém verdiktu ohledně Trumpovy imunity
Zdroj: ČT24

„Americká ústava v ohrožení“

NYT píše o jednom z nejzásadnějších verdiktů ohledně prezidentských pravomocí, který bude mít značný dopad. V krátkodobém horizontu odsouvá proces s Trumpem za pokus zvrátit výsledek prezidentských voleb v roce 2020. Dlouhodobější dopad rozhodnutí NYT označuje za vážnější, jelikož by mohl ohrozit ústavu i vládu USA.

Ve stejný týden, kdy USA slaví získání nezávislosti, totiž soud posunul USA blíž k nekontrolované politické moci, která je v rozporu s obsahem americké Deklarace nezávislosti. Trump, jehož nedávné odsouzení v New Yorku podle NYT představuje jen nejnovější z příkladů, jak pohrdá hranicemi zákona, by se přitom mohl vrátit do Bílého domu již za několik měsíců.

Po pondělním stanovisku soudu mohou prezidenti USA stále čelit takzvanému impeachmentu neboli ústavní žalobě, avšak podle NYT je nyní těžké si představit, že by mohli být stíháni. Kdysi nemyslitelných činů, jako je podněcování k povstání v sídle Kongresu, by se tak prezidenti mohli dopouštět bez obav, že skončí ve vězení nebo že budou postaveni před soud, upozornil deník.

Žádost o odložení trestu

Trump už v reakci na verdikt Nejvyššího soudu USA požádal newyorský soud, aby odložil vynesení výše trestu v jeho kauze s falšováním finančních záznamů kvůli platbám za mlčenlivost pornoherečce, píše agentura AP s odkazem na dopis, který Trumpovi právníci zaslali soudci. Rozhodnutí o trestu by mělo padnout příští čtvrtek.

Newyorská porota koncem května shledala Trumpa vinným ve všech 34 bodech obžaloby z falšování finančních záznamů v souvislosti s platbami pornoherečce za mlčenlivost před volbami z roku 2016. Výši trestu má soudce Juan Merchan oznámit ve čtvrtek 11. července.

Trump se označil za nevinného, proces za zmanipulovaný a soudce za zkorumpovaného. Nyní se jeho právníci obrátili na Merchana se žádostí, aby kvůli pondělnímu verdiktu odložil rozhodnutí o výši trestu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
Právě teď

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 1 mminutou

Trump chystá v Davosu podpis „charty“ své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump plánuje na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podpis zakládající listiny vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
před 30 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 48 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 1 hhodinou

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 2 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 2 hhodinami
Načítání...