Že nikdo není král, už neplatí, soudí Biden po verdiktu ohledně Trumpa

Americký exprezident Donald Trump požádal newyorský soud, aby odložil vynesení trestu v kauze plateb pornoherečce. Soudce má podle něj vzít v úvahu verdikt Nejvyššího soudu USA o imunitě, napsala agentura AP. Podle šéfa Bílého domu Joea Bidena rozhodnutí vytváří nebezpečný precedens. Deník The New York Times (NYT) píše o „dárku nevyčíslitelné hodnoty“ pro Trumpa i další prezidenty, kteří by se rozhodli porušovat zákon či ústavu. Soud řešil, jestli má Trump imunitu vůči stíhání za snahu zvrátit poslední prezidentské volby. V pondělí případ vrátil nižší instanci.

Konzervativní většina Nejvyššího soudu USA v poměru šest ku třem rozhodla, že činnosti, které jsou pro prezidentský úřad klíčové, mají „absolutní imunitu“ před trestním stíháním. Zároveň podle soudu lze předpokládat, že se imunita vztahuje i na činnosti, které pouze souvisejí s prezidentovými povinnostmi, což značně stěžuje případné stíhání, píše NYT.

Trumpův případ ale soud definitivně nerozsoudil. „Tento stát byl založen na principu, že v Americe není nikdo král. (...) Nikdo není nad zákonem, dokonce ani prezident USA,“ reagoval v televizním projevu Biden. „Vím, že já budu respektovat omezení prezidentské moci, jak jsem také tři a půl roku činil. Ale jakýkoli prezident, včetně Donalda Trumpa, bude nyní moci zákony ignorovat,“ obává se šéf Bílého domu.

Tři liberální soudci nejvyššího soudu to vidí podobně. „Při každém použití úřední moci je nyní prezident králem nad zákonem,“ varovala podle BBC soudkyně Sonia Sotomayorová ve svém nesouhlasném stanovisku.

Trump po prohře v roce 2020 neuznal výsledek voleb a místo toho jej prohlašoval za podvodný, jakkoli byly volby podle úřadů zcela regulérní. Vedle burcování stoupenců vyvíjel nátlak na činitele, kteří byli na různých úrovních zapojení do potvrzování výsledků, a jeho spojenci se mu snažili neprávem přisoudit vítězství v několika státech.

Trumpův cíl splněn

Šéf Bílého domu Biden nyní zdůraznil, že si lidé zaslouží znát finální verdikt justice. Ten ale s největší pravděpodobností nepadne do nadcházejícího prezidentského klání, ve kterém se proti sobě postaví Biden s Trumpem.

Podle novináře Jana Ziky žijícího v USA je důležité to, že nešlo jen o fakta, ale především o proces. „A tady Trump a jeho právníci na celé čáře vyhráli proces, kdy se podařilo celý případ odsunout až za časový rámec voleb. To by jejich cíl, to znamená je to pro ně vítězství,“ poznamenal novinář.

„Všechny jeho (Trumpovy) kauzy najednou získaly opodstatnění pro další zdržování, to znamená, že v každém z těch případů se bude muset znovu zvážit, jestli to spadá do té široce definované imunity, anebo ne, a tím se celý proces zdrží. A Trump doufá, že pokud se stane prezidentem, tak začne ovládat ministerstvo spravedlnosti, dosadí tam svoje loajalisty, čímž většina jeho právních problémů zmizí,“ poznamenal amerikanista Kryštof Kozák z FSV Univerzity Karlovy.

Pokud by Trump ve volbách nezvítězil, žalobci by měli těžší práci, míní expert. „Pokud Biden bude pokračovat, tak ty procesy budou pokračovat a nějakým způsobem doběhnou. Nezapomínejme, že ty procesy jsou ještě v první instanci, takže jsou tam další možná odvolání a znovu se do toho může nějakým způsobem zamíchat Nejvyšší soud, ale zejména ve světle tohoto precedentu bude pro státní zástupce složitější nějakým způsobem vyargumentovat vinu Donalda Trumpa,“ konstatoval Kozák.

Sám Trump označil rozhodnutí Nejvyššího soudu za velké vítězství pro demokracii. V prohlášení vydaném těsně po rozhodnutí nejvyššího soudu uvedl, že je hrdý na to, že je Američan. „Velké vítězství pro naši ústavu a demokracii,“ napsal na sociální síti Truth Social.

Nahrávám video
Amerikanista Kozák o klíčovém verdiktu ohledně Trumpovy imunity
Zdroj: ČT24

„Americká ústava v ohrožení“

NYT píše o jednom z nejzásadnějších verdiktů ohledně prezidentských pravomocí, který bude mít značný dopad. V krátkodobém horizontu odsouvá proces s Trumpem za pokus zvrátit výsledek prezidentských voleb v roce 2020. Dlouhodobější dopad rozhodnutí NYT označuje za vážnější, jelikož by mohl ohrozit ústavu i vládu USA.

Ve stejný týden, kdy USA slaví získání nezávislosti, totiž soud posunul USA blíž k nekontrolované politické moci, která je v rozporu s obsahem americké Deklarace nezávislosti. Trump, jehož nedávné odsouzení v New Yorku podle NYT představuje jen nejnovější z příkladů, jak pohrdá hranicemi zákona, by se přitom mohl vrátit do Bílého domu již za několik měsíců.

Po pondělním stanovisku soudu mohou prezidenti USA stále čelit takzvanému impeachmentu neboli ústavní žalobě, avšak podle NYT je nyní těžké si představit, že by mohli být stíháni. Kdysi nemyslitelných činů, jako je podněcování k povstání v sídle Kongresu, by se tak prezidenti mohli dopouštět bez obav, že skončí ve vězení nebo že budou postaveni před soud, upozornil deník.

Žádost o odložení trestu

Trump už v reakci na verdikt Nejvyššího soudu USA požádal newyorský soud, aby odložil vynesení výše trestu v jeho kauze s falšováním finančních záznamů kvůli platbám za mlčenlivost pornoherečce, píše agentura AP s odkazem na dopis, který Trumpovi právníci zaslali soudci. Rozhodnutí o trestu by mělo padnout příští čtvrtek.

Newyorská porota koncem května shledala Trumpa vinným ve všech 34 bodech obžaloby z falšování finančních záznamů v souvislosti s platbami pornoherečce za mlčenlivost před volbami z roku 2016. Výši trestu má soudce Juan Merchan oznámit ve čtvrtek 11. července.

Trump se označil za nevinného, proces za zmanipulovaný a soudce za zkorumpovaného. Nyní se jeho právníci obrátili na Merchana se žádostí, aby kvůli pondělnímu verdiktu odložil rozhodnutí o výši trestu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bulharské volby vyhrála strana exprezidenta Radeva, bude mít absolutní většinu

V nedělních parlamentních volbách v Bulharsku s velkým náskokem vyhrálo uskupení Progresivní Bulharsko bývalého prezidenta Rumena Radeva. Po sečtení všech odevzdaných lístků získalo podle ústřední volební komise přes 44 a půl procenta hlasů. Výsledek straně stačí k absolutní většině v Národním shromáždění. Jednoznačné vítězství Progresivního Bulharska by tak mohlo ukončit období politické nestability v zemi. Radev odmítá vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině.
10:51Aktualizovánopřed 8 mminutami

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 1 hhodinou

Po silném zemětřesení zasáhly Japonsko první vlny tsunami, hrozí další otřesy

Severovýchodní pobřeží Japonska v pondělí zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně, uvedly dopoledne SELČ místní úřady. Původně hlásily 7,4 stupně. Zemětřesení dle agentury AFP otřáslo i budovami v Tokiu vzdáleném stovky kilometrů. Japonská meteorologická služba (JMA) vydala varování před až třímetrovou tsunami. První vlny již zasáhly pobřeží země, zatím jsou ale výrazně menší – nejvyšší byla zaznamenána ve městě Kudži a dosahovala asi 80 centimetrů. Úřady očekávají, že přijdou další. Později varovaly před zvýšeným rizikem dalšího velkého zemětřesení v oblasti severního pobřeží země. Nejsou hlášeny žádné oběti.
10:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina zasáhla ruskou rafinerii v Tuapse a dvě výsadkové lodě na Krymu

V ruském černomořském přístavu v Tuapse vypukl po rozsáhlém ukrajinském dronovém útoku požár, uvádějí ruské telegramové kanály. O dronovém útoku na přístav informují i místní úřady. Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) zároveň oznámila, že v noci na neděli na Ruskem nelegálně anektovaném Krymu zasáhla dvě velké ruské výsadkové lodě a radar. Moskva v noci na pondělí a přes den pokračovala v náletech na ukrajinské civilisty, nejméně jednoho zabila. Poradce ukrajinského ministra obrany tvrdí, že zničila i jeho dům a jeho zranila.
12:14Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Slovensku začal proces v případu výbuchu plynu z roku 2019

Na Slovensku začalo hlavní líčení s pěti obžalovanými v případu exploze plynu a následného požáru v obytném domě v Prešově. Při tragédii přišlo v roce 2019 o život osm lidí a dalších několik desítek bylo zraněno. Informovala o tom slovenská média.
před 3 hhodinami

Ceny ropy a plynu prudce rostou po opětovném uzavření Hormuzského průlivu

Ceny ropy prudce rostou. Děje se tak poté, co se zvýšilo napětí mezi USA a Íránem a Teherán znovu uzavřel Hormuzský průliv. Severomořská ropa Brent kolem 7:00 zdražovala o 5,4 procenta k 95,30 dolaru za barel, americká lehká ropa WTI přidávala téměř šest procent k 88,80 dolaru za barel. Stoupá i velkoobchodní cena plynu pro evropský trh. Klíčový termínový kontrakt s dodáním příští měsíc kolem 7:45 SELČ ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku přidával 7,6 procenta na 41,70 eura za megawatthodinu (MWh).
07:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Velryba uvázlá na severu Německa se dokázala osvobodit a plave zátokou

Velryba uvázlá od března na mělčině na severu Německa se dokázala vyprostit a plave zátokou. Bylo to vidět na živých záběrech, které přenášela řada německých médií. Mladému keporkakovi zvanému Timmy pomohla zřejmě zvýšená hladina Baltského moře a možná i koryto, které v neděli vyhloubili členové iniciativy usilující o záchranu zvířete.
09:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoÍrán může být po válce agresivnější, říká Telička. Je dál od jaderné bomby, míní Landovský

„V tuto chvíli je velmi diskutabilní, jestli byl (íránský) režim oslaben,“ uvedl v Duelu ČT24 bývalý eurokomisař a poslanec Evropského parlamentu Pavel Telička. Existuje podle něj také možnost, že Írán bude ještě „agresivnější“, než tomu bylo doposud. „Z hlediska dlouhodobé perspektivy nejsem příliš velkým optimistou,“ dodal. Primárních cílů útoku na Írán, tedy oddálit tuto blízkovýchodní zemi od jaderné bomby, bylo podle bývalého velvyslance při NATO Jakuba Landovského dosaženo. „Změna režimu jako sekundární cíl se nepovedla,“ připustil ale. Kromě války v Íránu probrali hosté debaty moderované Danielem Takáčem také opakovaná vyjádření některých amerických představitelů týkající se možnosti odchodu USA z NATO a obchodní vztahy mezi EU a Spojenými státy.
před 6 hhodinami
Načítání...