Že nikdo není král, už neplatí, soudí Biden po verdiktu ohledně Trumpa

Americký exprezident Donald Trump požádal newyorský soud, aby odložil vynesení trestu v kauze plateb pornoherečce. Soudce má podle něj vzít v úvahu verdikt Nejvyššího soudu USA o imunitě, napsala agentura AP. Podle šéfa Bílého domu Joea Bidena rozhodnutí vytváří nebezpečný precedens. Deník The New York Times (NYT) píše o „dárku nevyčíslitelné hodnoty“ pro Trumpa i další prezidenty, kteří by se rozhodli porušovat zákon či ústavu. Soud řešil, jestli má Trump imunitu vůči stíhání za snahu zvrátit poslední prezidentské volby. V pondělí případ vrátil nižší instanci.

Konzervativní většina Nejvyššího soudu USA v poměru šest ku třem rozhodla, že činnosti, které jsou pro prezidentský úřad klíčové, mají „absolutní imunitu“ před trestním stíháním. Zároveň podle soudu lze předpokládat, že se imunita vztahuje i na činnosti, které pouze souvisejí s prezidentovými povinnostmi, což značně stěžuje případné stíhání, píše NYT.

Trumpův případ ale soud definitivně nerozsoudil. „Tento stát byl založen na principu, že v Americe není nikdo král. (...) Nikdo není nad zákonem, dokonce ani prezident USA,“ reagoval v televizním projevu Biden. „Vím, že já budu respektovat omezení prezidentské moci, jak jsem také tři a půl roku činil. Ale jakýkoli prezident, včetně Donalda Trumpa, bude nyní moci zákony ignorovat,“ obává se šéf Bílého domu.

Tři liberální soudci nejvyššího soudu to vidí podobně. „Při každém použití úřední moci je nyní prezident králem nad zákonem,“ varovala podle BBC soudkyně Sonia Sotomayorová ve svém nesouhlasném stanovisku.

Trump po prohře v roce 2020 neuznal výsledek voleb a místo toho jej prohlašoval za podvodný, jakkoli byly volby podle úřadů zcela regulérní. Vedle burcování stoupenců vyvíjel nátlak na činitele, kteří byli na různých úrovních zapojení do potvrzování výsledků, a jeho spojenci se mu snažili neprávem přisoudit vítězství v několika státech.

Trumpův cíl splněn

Šéf Bílého domu Biden nyní zdůraznil, že si lidé zaslouží znát finální verdikt justice. Ten ale s největší pravděpodobností nepadne do nadcházejícího prezidentského klání, ve kterém se proti sobě postaví Biden s Trumpem.

Podle novináře Jana Ziky žijícího v USA je důležité to, že nešlo jen o fakta, ale především o proces. „A tady Trump a jeho právníci na celé čáře vyhráli proces, kdy se podařilo celý případ odsunout až za časový rámec voleb. To by jejich cíl, to znamená je to pro ně vítězství,“ poznamenal novinář.

„Všechny jeho (Trumpovy) kauzy najednou získaly opodstatnění pro další zdržování, to znamená, že v každém z těch případů se bude muset znovu zvážit, jestli to spadá do té široce definované imunity, anebo ne, a tím se celý proces zdrží. A Trump doufá, že pokud se stane prezidentem, tak začne ovládat ministerstvo spravedlnosti, dosadí tam svoje loajalisty, čímž většina jeho právních problémů zmizí,“ poznamenal amerikanista Kryštof Kozák z FSV Univerzity Karlovy.

Pokud by Trump ve volbách nezvítězil, žalobci by měli těžší práci, míní expert. „Pokud Biden bude pokračovat, tak ty procesy budou pokračovat a nějakým způsobem doběhnou. Nezapomínejme, že ty procesy jsou ještě v první instanci, takže jsou tam další možná odvolání a znovu se do toho může nějakým způsobem zamíchat Nejvyšší soud, ale zejména ve světle tohoto precedentu bude pro státní zástupce složitější nějakým způsobem vyargumentovat vinu Donalda Trumpa,“ konstatoval Kozák.

Sám Trump označil rozhodnutí Nejvyššího soudu za velké vítězství pro demokracii. V prohlášení vydaném těsně po rozhodnutí nejvyššího soudu uvedl, že je hrdý na to, že je Američan. „Velké vítězství pro naši ústavu a demokracii,“ napsal na sociální síti Truth Social.

Nahrávám video

„Americká ústava v ohrožení“

NYT píše o jednom z nejzásadnějších verdiktů ohledně prezidentských pravomocí, který bude mít značný dopad. V krátkodobém horizontu odsouvá proces s Trumpem za pokus zvrátit výsledek prezidentských voleb v roce 2020. Dlouhodobější dopad rozhodnutí NYT označuje za vážnější, jelikož by mohl ohrozit ústavu i vládu USA.

Ve stejný týden, kdy USA slaví získání nezávislosti, totiž soud posunul USA blíž k nekontrolované politické moci, která je v rozporu s obsahem americké Deklarace nezávislosti. Trump, jehož nedávné odsouzení v New Yorku podle NYT představuje jen nejnovější z příkladů, jak pohrdá hranicemi zákona, by se přitom mohl vrátit do Bílého domu již za několik měsíců.

Po pondělním stanovisku soudu mohou prezidenti USA stále čelit takzvanému impeachmentu neboli ústavní žalobě, avšak podle NYT je nyní těžké si představit, že by mohli být stíháni. Kdysi nemyslitelných činů, jako je podněcování k povstání v sídle Kongresu, by se tak prezidenti mohli dopouštět bez obav, že skončí ve vězení nebo že budou postaveni před soud, upozornil deník.

Žádost o odložení trestu

Trump už v reakci na verdikt Nejvyššího soudu USA požádal newyorský soud, aby odložil vynesení výše trestu v jeho kauze s falšováním finančních záznamů kvůli platbám za mlčenlivost pornoherečce, píše agentura AP s odkazem na dopis, který Trumpovi právníci zaslali soudci. Rozhodnutí o trestu by mělo padnout příští čtvrtek.

Newyorská porota koncem května shledala Trumpa vinným ve všech 34 bodech obžaloby z falšování finančních záznamů v souvislosti s platbami pornoherečce za mlčenlivost před volbami z roku 2016. Výši trestu má soudce Juan Merchan oznámit ve čtvrtek 11. července.

Trump se označil za nevinného, proces za zmanipulovaný a soudce za zkorumpovaného. Nyní se jeho právníci obrátili na Merchana se žádostí, aby kvůli pondělnímu verdiktu odložil rozhodnutí o výši trestu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 12 mminutami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
17:27Aktualizovánopřed 26 mminutami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
10:45Aktualizovánopřed 37 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
01:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 2 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 3 hhodinami

USA a Rusko neuzavřely na Aljašce žádné dohody, odmítl Rubio ruská tvrzení

Spojené státy a Rusko neuzavřely loni v létě na Aljašce žádné dohody ohledně Ukrajiny, uvedl ve čtvrtek americký ministr zahraničí Marco Rubio v odpovědi na dotaz novinářů ohledně ruských tvrzení, že USA neplní dohody uzavřené prezidentem USA Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem při loňském setkání v Anchorage.
před 5 hhodinami
Načítání...