Zaplavení vesnice pomohlo ubránit Kyjev. Místní se teď ale bojí, že jim mokré domy v zimě popadají

Vypuštění přehrady na řece Irpiň do obce Demydiv a jejího okolí severně od Kyjeva výrazně přispělo k obraně ukrajinského hlavního města. Po odchodu Rusů koncem března se tamní obyvatelé vrátili do svých domovů, stále se ale musí potýkat s následky zaplavení. Měsíce se snažili vysušit své sklepy, ale s klesajícími teplotami se obávají, že voda v suterénech zmrzne a zdi domů popraskají. Není to však jediný problém lidí v Demydivu. Mnoho z nich stále nemá ani zdroj pitné vody.

Na přelomu října a listopadu voda z obce ustoupila, stále ji ale obklopují rozsáhlé vodní plochy. Hráz podél východní strany Demydivu zabraňuje dalšímu zaplavení.

„Děsí mě, že by dům mohl prasknout. Byl postaven v roce 1955 a jeho základy jsou slabé. Novější domy drží dobře, ale ten můj… ne tak docela,“ přiznává obyvatel vesnice Volodymyr Artemčuk. Jeho dům se nyní nachází hned za hrází a patřil k těm, které voda zalila nejdříve. Ve sklepě voda stále stojí a před vchodovými dveřmi leží srolované hadice od čerpadel, popsali reportéři serveru Meduza.

Pro obyvatele Demydiva žijící v rodinných domech na ulicích Irpiňská, Sadová a Vasiljevova jsou největší hrozbou právě sklepy a suterény plné vody, která se zde drží už devět měsíců a nyní ohrožuje statiku budov.

Co přijde po vyhrané bitvě…

Situace v Demydivu je příběhem o tom, co přijde po vyhrané bitvě. Nikdo z obyvatel, se kterými se reportéři bavili, rozhodnutí vyhodit přehradu do povětří nekritizoval. Mnozí jsou naopak hrdí na roli, kterou jejich vesnice sehrála při obraně Kyjeva. V ukrajinských médiích dokonce tento krok Demydivu vynesl neformální titul „vesnice-hrdina“, který se obvykle používá pro města, kde došlo k významným bojům.

Více než sedm měsíců poté, co obec opustil poslední ruský voják, však mezi místními obyvateli roste frustrace z trvalých následků zaplavení. „Myslím si, že ano, muselo se to udělat, jenže teď…,“ odmlčí se Svitlana a pohlédne k vodní ploše vedle svého domu.

Málokdo z místních čekal, že se s následky tohoto rozhodnutí budou muset vyrovnávat ještě po tolika měsících. Lidé v zatopených oblastech dostali odškodné v přepočtu necelých dvanáct až třináct tisíc korun, ale někteří z nich mají pocit, že na ně úřady zapomněly.

„Do zimy už moc času nezbývá a sklepy na Irpiňské a Sadové ulici jsou plné vody, domy jsou vlhké. Topíme plynem, který je drahý, takže musíme topit i dřevem,“ říká Svitlana. „Kdyby tady žil nějaký úředník, nenechal by vodu dosáhnout takové úrovně,“ míní.

Obec Demydiv u Kyjeva zachránila před okupanty povodeň
Zdroj: Carlos Barria/Reuters

Voda z kohoutku v domě Olgy Lehanové zhnědla několik týdnů poté, co ukrajinská armáda okolní oblast zaplavila. „Nebylo bezpečné ji pít,“ říká Olga. Viditelně rozrušená jednasedmdesátiletá žena ukázala reportérům VOA, jak jí v březnu řeka pronikla do studny, zničila zahradu, a kde jí následně zplesnivěla kuchyně.

Devastace životního prostředí

Škody na životním prostředí způsobené devět měsíců trvající válkou s Ruskem narůstají ve stále větší části země a odborníci varují před dlouhodobými následky. Útoky Moskvy na sklady pohonných hmot uvolňují do ovzduší a podzemních vod toxiny, které ohrožují biologickou rozmanitost a zdraví obyvatel.

„Kromě bojových ztrát je válka také peklem pro zdraví lidí, a to jak fyzické, tak psychické,“ poukazuje Rick Steiner, americký ekolog, který radil libanonské vládě v otázkách životního prostředí v důsledku měsíc trvající války mezi touto zemí a Izraelem v roce 2006. Podle něj se zdravotní dopady kontaminované vody a vystavení toxinům „mohou projevit až po letech“.

Po zaplavení Demydivu obyvatelé uvedli, že se jejich voda z kohoutku zakalila, chutnala divně a po vaření zůstával na hrncích a pánvích film. Vesnice byla pod kontrolou Moskvy až do konce března, kdy se ruské jednotky stáhly poté, co se jim nepodařilo dobýt Kyjev.

Ukrajinské úřady pak začaly dovážet čerstvou vodu, ale v říjnu se porouchala cisterna a dodávky se zastavily. Obyvatelé tak museli znovu začít pít špinavou vodu. „Nemáme jinou možnost. Nemáme peníze na nákup lahví,“ řekla Iryna Stetcenková agentuře AP. Její rodina trpí průjmy, Iryna se obává o zdraví svých dvou dospívajících dětí.

Nahrávám video
Události: Povodeň kolem Kyjeva, která přinesla užitek
Zdroj: ČT24

Do obce se vrací život, ale chybí práce a peníze

Záplavy nezasáhly všechny obyvatele Demydiva stejně. Západně od Kyjevské ulice, hlavní silnice v obci, zůstaly domy a bytové domy nedotčeny. I fotbalové hřiště zůstalo zachované natolik, že se na něm koncem října odehrál zápas druhé divize mezi týmem z Kyjevské oblasti a týmem z Mykolajivu, města na jihu Ukrajiny, které zůstalo několik měsíců na frontové linii.

„Život je tu pořád stejný, jenom není práce a nejsou peníze,“ říká Viktor, kterému je padesát let a „pár kopějek“. Odmítl však uvést své celé jméno, protože v jeho rodné Luhanské oblasti stále žije jeho rodina pod ruskou okupací.

Zatímco Viktor mluvil s novináři, letecká siréna vyhnala hráče ze hřiště. Viktorova žena se stále obává obnovení ruské ofenzivy z Běloruska. V říjnu ji vyděsilo, když nad vesnicí směrem na Kyjev přeletěly kamikadze drony. Jejich dům zůstal záplavami nedotčen a Viktor se zatím odejít nechystá. „Pokud nebude úplně vypnuta elektřina,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 32 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 2 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 5 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruské drony zabily několik lidí v Sumské oblasti, ve Lvově zasáhly sídlo tajné služby

Rusko při útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly i obytné domy v jihoukrajinské Oděse. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...