Svět už dávno není západocentrický, jen si to Západ odmítá připustit a místo toho zvyšuje svůj vojensko-politický tlak na Rusko. Ve vazbě na spor o Ukrajinu to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Spojené státy, NATO i Evropská unie se v posledních týdnech obávají, že Moskva hodlá zemi vojensky napadnout, Kreml to popírá a z eskalace napětí naopak konstantně viní Západ. Velvyslanec USA podle tisku předal odpověď USA a NATO na ruské požadavky.
Západ na nás stupňuje tlak, tvrdí Lavrov. USA čekají ruský útok proti Ukrajině do poloviny února
Projev ruského ministra zahraničí Lavrova (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Rusko-ukrajinský konflikt
- 5:33
V ukrajinských přístavních městech Mariupol a Oděsa přistáli ruští vojáci, uvádí Interfax. Místní novináři na internetu informují o tvrdých bojích.
- 5:24
Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, uvedl na Twitteru šéf ukrajinské diplomacie Kuleba. Napsal, že úderům čelí pokojná ukrajinská města.
- 5:21
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby okamžitě ukončilo vojenskou akci na Ukrajině a respektovalo její suverenitu a územní celistvost. Útok Ruska na Ukrajinu je hrubým porušením mezinárodního práva a vážnou hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost, řekl Stoltenberg. NATO chystá mimořádnou schůzku.
Vláda Spojených států se domnívá, že Rusko by mohlo „použít vojenskou sílu“ proti Ukrajině během následujících tří týdnů. Náměstkyně šéfa americké diplomacie Wendy Shermanová ve středu uvedla, že blíže nespecifikovaný ruský útok očekává asi do poloviny února. Dodala však, že neví, zda Moskva v tomto směru učinila „definitivní rozhodnutí“.
Slova Shermanové navazují na prohlášení amerického prezidenta Joea Bidena, který minulý týden uvedl, že očekává nějaké kroky Ruska proti Ukrajině. Ruská armáda v posledních týdnech provádí vojenská cvičení nedaleko ukrajinských hranic, přičemž západní činitelé manévry hodnotí jako nestandardní. Moskva odmítá, že by připravovala jakýkoli útok.
Podle Shermanové ale „vše nasvědčuje“ tomu, že Moskva „v jistém okamžiku použije vojenskou sílu“. „Možná mezi dneškem a polovinou února,“ citovala náměstkyni agentura AFP. Shermanová také míní, že úvahy ruského prezidenta Vladimira Putina v tomto směru může ovlivnit jeho plánovaná účast na zahajovacím ceremoniálu olympijských her v Číně 4. února. „Myslím, že (čínský) prezident Si Ťin-pching by asi nebyl nadšený, kdyby si Putin vybral tento moment pro napadení Ukrajiny,“ řekla.
Spojené státy coby nejvlivnější světový aktér samozřejmě disponují kvalitní zpravodajskou sítí, řekl v ČT politolog Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK Jan Šír. „Západ standardně nepanikaří, pokud k tomu není skutečně důvod. A vzhledem k tomu, že Rusko napadlo Ukrajinu v roce 2014 a okupuje část jejího území, tak je poměrně logické, že jakékoliv masivní přesuny ruské armády doprovázené nepravdivými prohlášeními vzbuzují obavy.“
Systém se zmítá v horečce, tvrdí ruský ministr zahraničí
„Na mezinárodním kolbišti se odehrávají závažné změny a celý systém se zmítá v horečce,“ prohlásil před ruským parlamentem ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Svět dávno není západocentrický nebo amerikocentrický,“ dodal s tím, že si ale Západ konec nadvlády jediné velmoci odmítá připustit. „Washington se svými spojenci nadále vnucuje své vlastní vidění uspořádání mezinárodního života.“
Politika západních států podle Lavrova ve svém důsledku podkopává architekturu mezinárodního pořádku. „Snaží se zastavit vývoj dějin a neberou na vědomí zájmy jiných, a to zákonné zájmy všech jiných zemí. Zapomněli na kulturu diplomacie, uplatňují úsilí zadržovat naši zemi a zvyšují vojensko-politický tlak na Rusko,“ konstatoval šéf tamní diplomacie.
Bezpečnost „za jakýchkoliv podmínek“
Kyjev a západní země se obávají možné ruské invaze na Ukrajinu, u jejíchž hranic má Moskva desetitisíce vojáků. Už dříve varovaly, že by Moskva mohla využít provokací, které by podobnou operaci zdůvodnily. Rusko, které v roce 2014 vojensky obsadilo ukrajinský poloostrov Krym a rozpoutalo válku v Donbasu, ovšem popírá, že by chystalo nový vpád. Ze zvyšování napětí naopak viní Západ, tak jako to v citované řeči udělal i Lavrov.
„Bezpečnost Ruska a jeho občanů je bezpodmínečná priorita a bude zajištěna za jakýchkoliv podmínek,“ doplnil šéf ruské diplomacie a sklidil za to potlesk Státní dumy.
Rusista a komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák nicméně upozorňuje na to, že právě Rusko shromáždilo stotisícovou armádu na hranicích Ukrajiny. „Ať NATO podniká cokoli, nikdy na východ netáhlo, zatímco Rusko počínaje rokem 2008 neustále ohrožuje své sousedy. Pan Lavrov to vidí celé naruby,“ podotkl.
Pohrůžky sankcemi
V pondělí Severoatlantická aliance oznámila, že kvůli hrozbě možné ruské invaze vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy. Ministři zahraničí zemí Evropské unie a šéf americké diplomacie Antony Blinken zopakovali, že sedmadvacítka je připravena přijmout masivní sankce v případě útoku na Ukrajinu.
Jejich konkrétní podoba není jasná, americký prezident Joe Biden v pondělí připustil možnost uvalit sankce přímo na Vladimira Putina a stejný krok nevyloučila ani šéfka britské diplomacie Liz Trussová. Kremelský mluvčí v reakci vzkázal, že takový krok by pro vztahy se Západem politicky zničující, ruské ekonomiky by se navíc nedotkl.
Bývalý velvyslanec ve Spojeném království, USA a Izraeli Michael Žantovský řekl k úvahám o možných sankcích vůči Putinovi, že tento mimořádný prostředek není tak silný, jako hlavně symbolický. V jiných případech to mohlo mít dopad například na venezuelského Nicoláse Madura či jiné diktátory, kterým se omezila možnost nakládat s prostředky v cizích zemích či cestování. To by Putina stěží zasáhlo. Ale symbolický dopad by byl velmi silný, ruská diplomace již také uvedla, že by se to rovnalo přerušení vzájemných vztahů, připomněl bývalý diplomat.
Na úrovni Evropské unie se o reakci na případnou invazi diskutuje, padají návrhy na přerušení dodávek ruského plynu, uzavření plynovodu Nord Stream 2 nebo odstavení Ruska od světového mezibankovního systému SWIFT, do hry ale vždy vstupují i zájmy jednotlivých zemí – zejména Německo se k energetickým opatřením staví podle analytika Českého rozhlasu Filipa Nerada rezervovaně. Žantovský pak připomněl, že Rusko má možnost omezit dodávky plynu, „což je zbraň, která se nedá podceňovat, zvláště v současném zimním období.“
Horizont ČT24: USA navrhují sankce vůči Vladimiru Putinovi (zdroj: ČT24)
Spojené státy a NATO odpověděly Rusku
Vedle toho dál běží diplomatická jednání, což je postup, po kterém volá i samotný Kyjev. Moskva v prosinci zveřejnila návrhy dokumentů s bezpečnostními garancemi, jež požaduje od USA a NATO a jež mají vést k deeskalaci současného napětí. Zahrnují mimo jiné závazek Aliance, že se nerozšíří o Ukrajinu a že upustí od vojenských aktivit na Ukrajině, ve východní Evropě, na Kavkaze a ve Střední Asii.
Americký velvyslanec v Moskvě John Sullivan ve středu večer přijel na ruské ministerstvo zahraničí, aby předal písemnou odpověď Washingtonu na požadavek Moskvy ohledně poskytnutí bezpečnostních záruk. „Předal dva dokumenty - jeden od Spojených států, druhý od Severoatlantické aliance,“ napsal na svém webu list Kommersant, aniž by upřesnil zdroj své informace. To, že velvyslanec předal americké odpovědi, mezitím podle agentury TASS potvrdilo ruské ministerstvo zahraničí.
Washington i NATO ruské požadavky odmítají (mimo jiné s argumentem, že se státy světa mají o své orientaci rozhodovat samy).
Kyjev ve středu prostřednictvím ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby oznámil, že nemá vůči západní odpovědi na ruské požadavky námitek, neboť zohledňuje jeho postoje.
Rusko nemá u hranic dostatek vojáků k ofenzívě, tvrdí ukrajinský ministr
Podle Kuleby nyní Rusko nemá u ukrajinských hranic dostatek vojáků ke spuštění rozsáhlé ofenzivy. Moskva podle ministra doufá, že destabilizuje Ukrajinu „šířením paniky, zvýšením tlaku na ukrajinský finanční systém a kybernetickými útoky“. „Prezident (Vladimir) Putin by byl rád, kdyby se tento plán podařil, takže by se ani nemusel obracet na vojenskou sílu, aby dostal Ukrajinu do zranitelné pozice,“ poznamenal šéf ukrajinské diplomacie.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval krajany, aby nepodléhali panice a zachovali klid. „Myslete kriticky, logicky a pozitivně. Uděláme vše, abyste byli v míru, teple a sytí a aby všichni byli zdrávi,“ prohlásil.
Na středu je do Paříže svoláno i jednání normandského formátu, čili zástupců Ukrajiny, Ruska, Francie a Německa. „Pokud bude Rusko ochotné k ústupkům, mohlo by pomoct aspoň k tomu, že jednání budou pokračovat, že se na diplomatické úrovni bude stále něco dít a nepřejde se do konfrontace. Zatím se zdá, že se Rusko snaží situaci spíš hrotit,“ poznamenává Nerad.