Začne Valné shromáždění OSN. Kvůli koronaviru poprvé jen digitálně

V úterý začně Valné shromáždění Organizace spojených národů (OSN). Pětasedmdesátá všeobecná rozprava se kvůli pandemii poprvé v historii odehraje jen virtuálně. Hlavním tématem budou společné kroky, které mohou pomoci zvládání pandemie koronaviru. Diskutovat se bude také o jaderném odzbrojování, právech žen a menšin či ochraně životního prostředí.

Ulice New Yorku v okolí sídla OSN budou letos v září neobvykle ztichlé. Kvůli pandemii se delegace ze 193 členských států rozhodly účastnit se Valného shromáždění jen virtuálně.  

Představitelé jednotlivých států neosloví mezinárodní společenství osobně z pódia s charakteristickým pozadím ze zeleného mramoru, ale zašlou sekretariátu předem nahrané čtvrthodinové video, které se bude promítat v hlavním sále a rovněž vysílat na internetu. Podle předsedy Valného shromáždění OSN Volana Bozkira díky změnám formátu letos při všeobecné rozpravě vystoupí více hlav států než kdykoliv předtím.

I přes fyzickou nepřítomnost delegátů se očekává přijetí doporučujících rezolucí. Hlasovat se vzhledem k okolnostem bude novým způsobem, a to takzvanou tichou procedurou. Předseda shromáždění zašle delegacím návrhy rezolucí, a pokud k nim žádná ze zemí nezašle do 72 hodin připomínku, dokument se stane schváleným.

Zastavit pandemii

Většina vystoupení se zřejmě zaměří na současnou pandemii. Celolosvětově počet odhalených infikovaných překročil 31 milionů a počet prokázaně mrtvých s covidem-19 se blíží k jednomu milionu. Diskuse v rámci všeobecné rozpravy by mělo završit setkání státníků ke koronaviru pořádané Světovou zdravotnickou organizací (WHO), které je plánováno na 30. září.

Samotná rozprava se odehraje od 22. do 29. září. Jako první podle zvyklosti promluví Brazílie, jež tak bude mít možnost nastolit některá z témat setkání. Druhé vystoupení přísluší Spojeným státům jako hostitelské zemi. Americký prezident Donald Trump již oznámil, že svůj projev pronese z Bílého domu ve Washingtonu. Hned v úterý zazní v New Yorku rovněž slova premiéra České republiky Andreje Babiše (ANO).

Obrázek z předchozího roku a 74. zasedání Valného shromáždění OSN se opakovat nebude. Letos proběhne jen digitálně
Zdroj: Lucas Jackson/Reuters

První den jednání by podle předběžného harmonogramu měli svoje poselství přednést také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, čínský prezident Si Ťin-pching, ruská hlava státu Vladimir Putin, íránský prezident Hasan Rouhání či francouzský prezident Emmanuel Macron.

Kromě všeobecné rozpravy se během zasedání OSN bude konat rovněž summit o biodiverzitě nebo dvě setkání na vysoké úrovni k pětadvacátému výročí Čtvrté světové konference o ženách. Státníci by si měli také připomenout mezinárodní den za úplné jaderné odzbrojení, který připadá na sobotu.

  • Je součástí Organizace spojených národů a odpovídá za zajištění světového míru, mezinárodní bezpečnosti a řešení konfliktů. Zatímco usnesení ostatních orgánů jsou ve vztahu k členským státům OSN pouze doporučující, rezoluce Rady bezpečnosti jsou závazné a Rada může jejich splnění vynucovat i silou.
  • Stálými členy Rady bezpečnosti s právem veta jsou:
  • Čína
  • Francie
  • Rusko
  • Spojené království
  • USA
  • Všech pět stálých členů Rady bezpečnosti je shodných s pěti jadernými mocnostmi, které jsou signatáři Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

Zdroj: OSN

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 31 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 1 hhodinou

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 9 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...