„Za všechny politické vězně v Rusku.“ Propuštěný Sencov převzal Sacharovovu cenu

Nahrávám video
Události: Oleg Sencov převzal Sacharovovu cenu
Zdroj: ČT24

Ukrajinský režisér Oleh Sencov v úterý v Evropském parlamentu oficiálně převzal Sacharovovu cenu za loňský rok. Uvedl, že ocenění přebírá za všechny politické vězně v ruských věznicích. Důrazně vyzval Evropskou unii, aby nedůvěřovala ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Sencova v Rusku odsoudili na 20 let ve vězení za údajný terorismus na anektovaném Krymu. Propuštěn byl teprve letos v září v rámci výměny vězňů mezi Ukrajinou a Ruskem.

Předseda europarlamentu David Sassoli předal Sencovovi Sacharovovu cenu ve Štrasburku v úterý po poledni. Evropská lidová strana loni nominovala filmaře jakožto „symbol přibližně sedmdesáti Ukrajinců neprávem zatčených a odsouzených k dlouhým trestům ruskými okupačními silami na Krymu“.

„(…) je to velká čest a odpovědnost a já vám za to děkuji,“ prohlásil Sencov s tím, že cenu přijímá za všechny politické vězně v ruských věznicích, za všechny Ukrajince, kteří jsou Ruskem stále zadržováni, a za aktivisty, zajatce i vojáky, kteří bojují za nezávislost Ukrajiny či za ni položili život.

Sencov zároveň důrazně varoval europoslance, aby nedůvěřovali Putinovi. „Probíhá hodně jednání o smíření s Ruskem, nevěřím Putinovi a žádám vás, abyste mu také nevěřili. Rusko podvádí, nechce mír na Donbasu, nechce mír na Ukrajině, chce, aby Ukrajina padla na kolena, chtějí mít vliv na evropskou politiku a používají k tomu vlastní metody,“ řekl Sencov.

„V EU máte řadu vnitřních sporů, nesouladů, pokud jde o to, jak se rozvíjet, kudy se ubírat; kéž bychom měli vaše problémy. My máme v zemi starý zkorumpovaný systém, který se nezměnil. Každý den umírají naši vojáci. To je problém jiného kalibru,“ pokračoval.

Laureát zdůraznil, že Ukrajina patří k nejvíce eurooptimistickým zemím a „nemá jinou cestu kupředu“. „Pokaždé když někdo z vás bude přemýšlet o tom, jak Putinovi přes naši hlavu podat přátelskou ruku, nezapomínejte na 13 tisíc našich mrtvých na Ukrajině, nezapomínejme na stovku ukrajinských vězňů… nezapomínejte na ty, kteří jsou zrovna teď v maskáčích v zákopech a riskují život za naši a vaši svobodu,“ uzavřel.

Europarlament uděluje cenu nesoucí jméno předního sovětského disidenta Andreje Sacharova každoročně od roku 1988, a to jednotlivcům či organizacím bojujícím za lidská práva a základní svobody. Pojí se s ní finanční odměna 50 tisíc eur (bezmála 1,3 milionu korun).

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Dolanský: Sencov je symbolem odporu proti ruské anexi Krymu
Zdroj: ČT24

Od filmových ocenění k obvinění z terorismu

Oleh Sencov se narodil 13. července 1976 v hlavním městě Krymské oblasti tehdejší Ukrajinské sovětské socialistické republiky. V devadesátých letech studoval na Kyjevské národní ekonomické univerzitě. Poté pokračoval ve studiu v Moskvě, kde navštěvoval kurzy scenáristiky a filmové režie.

První krátkometrážní film s názvem Den jako stvořený pro banánové rybičky natočil Sencov v roce 2008, o rok později vznikl další krátký snímek Roh býka. Jeho prvním celovečerním filmem se stal snímek Gamer (Hráč) z roku 2011, ke kterému Sencov napsal i scénář.

Poprvé se film představil na Mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu v sekci Bright Future zaměřené na objev a podporu nových talentů. Snímek, který se zabývá problematikou chorobné závislosti na počítačových hrách, pak na dalších přehlídkách sesbíral několik ocenění. 

V létě 2013 začal otec dvou dětí natáčet film Nosorožec. Na rozpočet filmu, který dosáhl milionu dolarů, přispěla i ukrajinská vláda.

Když na Ukrajině v roce 2013 propukly masové protesty, začal se Sencov aktivně podílet na akcích hnutí Automajdan usilujícího o prozápadní orientaci Ukrajiny. Po ruské anexi Krymu, jež se odehrála na jaře 2014, pozastavily Sencovovu slibnou kariéru ruské úřady. Ty ho v květnu 2014 zadržely a obvinily ho z toho, že založil skupinu, která měla připravovat teroristická spiknutí.

Podle obžaloby se měl režisér se svým společníkem pokusit podpálit dvě kanceláře v krymské metropoli Simferopolu – kancelář ruské vládní strany Jednotné Rusko a jednoho z ruských spolků.

Tvrdý verdikt z Rostova

Sencov vinu odmítl přiznat a obvinění označil za vykonstruované. Dále také tvrdil, že ho ruská tajná služba mučila ve snaze donutit jej k přiznání. Justici tím ale nepřesvědčil; v Rostově na Donu ho 25. srpna 2015 odsoudili k dvaceti letům vězení. Trest si režisér odpykává na Sibiři.

Proti rozsudku se následně postavily mezinárodní organizace, které Sencova považovaly za politického vězně. Patří mezi ně Amnesty International, jež Sencovův proces označila za stalinistický, nebo ruská organizace Memorial. Za propuštění filmaře orodovali také západní státníci a mnoho známých osobností filmového a divadelního světa.

Sencov loni držel několik měsíců protestní hladovku ve vězení na severu Sibiře. Hladověním chtěl dosáhnout propuštění všech ukrajinských politických vězňů v Rusku vyjma sebe.

Boj vzdal kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu. V dopise vězeňské správě vyjádřil lítost nad tím, že jeho boj trval 145 dní, během nichž zhubl o dvacet kilogramů a podlomil si zdraví, ale „cíl přesto nebyl dosažen“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonská vládní koalice bude mít po volbách podle odhadů dvoutřetinovou většinu

Japonská vládnoucí koalice premiérky Sanae Takaičiové po předčasných volbách získala v dolní komoře parlamentu dvoutřetinovou většinu nejméně 310 z 465 křesel. Oznámila to japonská stanice NHK, která vychází ze svých prognóz založených na názorech hlasujících, zpráv ze sčítacích středisek a dalších zdrojů. Dvoutřetinová většina vládě umožní přehlasovat horní komoru, v níž většinu nemá.
00:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán bude obohacovat uran i za cenu války, prohlásil šéf jeho diplomacie

Írán se nevzdá obohacování uranu ani v případě „války“, podle agentury AFP to uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Vojenský tlak ze strany Spojených států podle něj Teherán nevyděsí. V souvislosti s posilováním vojenské přítomnosti USA v Perském zálivu pak šéf íránské diplomacie prohlásil, že americkým vojenským tlakem se Teherán nenechá vystrašit.
před 7 hhodinami

Portugalci volí ve druhém kole voleb příštího prezidenta

Portugalci v nedělním druhém kole prezidentských voleb vybírají příští hlavu státu. O post se ucházejí středolevicový politik António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Analytici očekávají triumf Segura, nicméně podle agentury AFP bude výsledek krajně pravicového politika „pozorně sledován“.
05:14Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Moskva tvrdí, že zadržela muže podezřelého z postřelení zástupce šéfa GRU

Ruská tajná služba FSB oznámila zatčení muže, který podle ní v pátek postřelil zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva, píše Interfax. Ruský občan byl podle FSB zadržen v Dubaji a Spojené arabské emiráty ho předaly ruské straně. Další dva ruské občany tajná služba označila za spolupachatele. Jedním z nich je žena, která podle Moskvy odjela na Ukrajinu.
před 8 hhodinami

Generální ředitel Washington Post Lewis odstoupil z funkce

Vydavatel a generální ředitel amerického deníku The Washington Post (WP) Will Lewis jen několik dní po rozsáhlém propouštění oznámil, že odstupuje z funkce. Podle agentur o tom informoval v e-mailu zaměstnancům. Na jeho pozici v deníku, který od roku 2013 vlastní miliardář a zakladatel internetového gigantu Amazon Jeff Bezos, nastoupí dosavadní finanční ředitel Jeff D'Onofrio.
před 10 hhodinami

Orbána podle průzkumů poráží opoziční strana Magyara

S blížícími se parlamentními volbami v Maďarsku je zřejmé, že se utkají dva hlavní soupeři. Premiér Viktor Orbán po šestnácti letech usiluje o páté vítězství v řadě. Proti němu stojí strana Tisza Pétera Magyara, která tentokrát sjednotila dosud roztříštěnou opozici. Podle průzkumů má náskok několika procent.
před 12 hhodinami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 22 hhodinami
Načítání...