Ukrajinský režisér Oleh Sencov v úterý v Evropském parlamentu oficiálně převzal Sacharovovu cenu za loňský rok. Uvedl, že ocenění přebírá za všechny politické vězně v ruských věznicích. Důrazně vyzval Evropskou unii, aby nedůvěřovala ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Sencova v Rusku odsoudili na 20 let ve vězení za údajný terorismus na anektovaném Krymu. Propuštěn byl teprve letos v září v rámci výměny vězňů mezi Ukrajinou a Ruskem.
„Za všechny politické vězně v Rusku.“ Propuštěný Sencov převzal Sacharovovu cenu
Předseda europarlamentu David Sassoli předal Sencovovi Sacharovovu cenu ve Štrasburku v úterý po poledni. Evropská lidová strana loni nominovala filmaře jakožto „symbol přibližně sedmdesáti Ukrajinců neprávem zatčených a odsouzených k dlouhým trestům ruskými okupačními silami na Krymu“.
„(…) je to velká čest a odpovědnost a já vám za to děkuji,“ prohlásil Sencov s tím, že cenu přijímá za všechny politické vězně v ruských věznicích, za všechny Ukrajince, kteří jsou Ruskem stále zadržováni, a za aktivisty, zajatce i vojáky, kteří bojují za nezávislost Ukrajiny či za ni položili život.
Sencov zároveň důrazně varoval europoslance, aby nedůvěřovali Putinovi. „Probíhá hodně jednání o smíření s Ruskem, nevěřím Putinovi a žádám vás, abyste mu také nevěřili. Rusko podvádí, nechce mír na Donbasu, nechce mír na Ukrajině, chce, aby Ukrajina padla na kolena, chtějí mít vliv na evropskou politiku a používají k tomu vlastní metody,“ řekl Sencov.
„V EU máte řadu vnitřních sporů, nesouladů, pokud jde o to, jak se rozvíjet, kudy se ubírat; kéž bychom měli vaše problémy. My máme v zemi starý zkorumpovaný systém, který se nezměnil. Každý den umírají naši vojáci. To je problém jiného kalibru,“ pokračoval.
Laureát zdůraznil, že Ukrajina patří k nejvíce eurooptimistickým zemím a „nemá jinou cestu kupředu“. „Pokaždé když někdo z vás bude přemýšlet o tom, jak Putinovi přes naši hlavu podat přátelskou ruku, nezapomínejte na 13 tisíc našich mrtvých na Ukrajině, nezapomínejme na stovku ukrajinských vězňů… nezapomínejte na ty, kteří jsou zrovna teď v maskáčích v zákopech a riskují život za naši a vaši svobodu,“ uzavřel.
Europarlament uděluje cenu nesoucí jméno předního sovětského disidenta Andreje Sacharova každoročně od roku 1988, a to jednotlivcům či organizacím bojujícím za lidská práva a základní svobody. Pojí se s ní finanční odměna 50 tisíc eur (bezmála 1,3 milionu korun).
Od filmových ocenění k obvinění z terorismu
Oleh Sencov se narodil 13. července 1976 v hlavním městě Krymské oblasti tehdejší Ukrajinské sovětské socialistické republiky. V devadesátých letech studoval na Kyjevské národní ekonomické univerzitě. Poté pokračoval ve studiu v Moskvě, kde navštěvoval kurzy scenáristiky a filmové režie.
První krátkometrážní film s názvem Den jako stvořený pro banánové rybičky natočil Sencov v roce 2008, o rok později vznikl další krátký snímek Roh býka. Jeho prvním celovečerním filmem se stal snímek Gamer (Hráč) z roku 2011, ke kterému Sencov napsal i scénář.
Poprvé se film představil na Mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu v sekci Bright Future zaměřené na objev a podporu nových talentů. Snímek, který se zabývá problematikou chorobné závislosti na počítačových hrách, pak na dalších přehlídkách sesbíral několik ocenění.
V létě 2013 začal otec dvou dětí natáčet film Nosorožec. Na rozpočet filmu, který dosáhl milionu dolarů, přispěla i ukrajinská vláda.
Když na Ukrajině v roce 2013 propukly masové protesty, začal se Sencov aktivně podílet na akcích hnutí Automajdan usilujícího o prozápadní orientaci Ukrajiny. Po ruské anexi Krymu, jež se odehrála na jaře 2014, pozastavily Sencovovu slibnou kariéru ruské úřady. Ty ho v květnu 2014 zadržely a obvinily ho z toho, že založil skupinu, která měla připravovat teroristická spiknutí.
Podle obžaloby se měl režisér se svým společníkem pokusit podpálit dvě kanceláře v krymské metropoli Simferopolu – kancelář ruské vládní strany Jednotné Rusko a jednoho z ruských spolků.
Tvrdý verdikt z Rostova
Sencov vinu odmítl přiznat a obvinění označil za vykonstruované. Dále také tvrdil, že ho ruská tajná služba mučila ve snaze donutit jej k přiznání. Justici tím ale nepřesvědčil; v Rostově na Donu ho 25. srpna 2015 odsoudili k dvaceti letům vězení. Trest si režisér odpykává na Sibiři.
Proti rozsudku se následně postavily mezinárodní organizace, které Sencova považovaly za politického vězně. Patří mezi ně Amnesty International, jež Sencovův proces označila za stalinistický, nebo ruská organizace Memorial. Za propuštění filmaře orodovali také západní státníci a mnoho známých osobností filmového a divadelního světa.
Sencov loni držel několik měsíců protestní hladovku ve vězení na severu Sibiře. Hladověním chtěl dosáhnout propuštění všech ukrajinských politických vězňů v Rusku vyjma sebe.
Boj vzdal kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu. V dopise vězeňské správě vyjádřil lítost nad tím, že jeho boj trval 145 dní, během nichž zhubl o dvacet kilogramů a podlomil si zdraví, ale „cíl přesto nebyl dosažen“.