WHO spustila celosvětovou iniciativu pro nalezení vakcíny a léku proti koronaviru

Nahrávám video

Řada zemí po celém světě se připravuje na postupné uvolňování protikoronavirových ochranných opatření. Premiéři úspěšných zemí v boji s virem včetně Rakouska, Česka, Nového Zélandu či Dánska se dohodli na spolupráci při vývoji vakcíny a léků. Rakouští žáci se začátkem května vrátí k výuce, skupiny dětí se ale budou ve školách střídat po dnech. Všechny německé spolkové země zavedou povinnost zakrývání nosu a úst ve veřejné dopravě a obchodech. Světová zdravotnická organizace zahájila globální iniciativu, která má urychlit vývoj, výrobu a spravedlivou distribuci vakcín a léků pro zvládnutí pandemie koronaviru.

  • Ve Spojených státech podle Univerzity Johnse Hopkinse zemřelo s nemocí COVID-19 již přes 50 tisíc lidí. Dosud je v zemi 870 tisíc nakažených.
  • Americký prezident Donald Trump podepsal dodatečnou krizovou pomoc malým podnikům a nemocnicím, kterou tento týden schválil Kongres. Balík má objem v přepočtu 12,3 bilionu korun.
  • Počet uzdravených ve Španělsku za den je podle El País poprvé vyšší než počet nově nakažených. V Itálii za poslední den zemřelo nejméně lidí s COVID-19 od 19. března. Už pátý den v řadě navíc klesá počet lidí, kteří jsou aktuálně nakažení.
  • Turecko se stalo sedmou zemí na světě, kde počet dosud potvrzených případů nákazy koronavirem překročil 100 tisíc.
  • Maďarská nízkonákladová letecká společnost Wizz Air od 1. května obnoví lety z Vídně.
  • 23:14

    Tři fotbalisté Fiorentiny a čtyři hráči Sampdorie Janov se nakazili novým typem koronaviru. Oba italské kluby o tom informovaly po vyhodnocení výsledků testů, které provedly před návratem k tréninku po dvouměsíční pauze zaviněné pandemií nákazy covid-19.

  • 23:10
    Česká televize

    Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro ČT také potvrdil, že NATO se nyní připravuje na možnou druhou vlnu koronaviru. Popsal, že Aliance proto spustila i nový operační plán.

  • 22:06

    Řecko oznámilo, že ve snaze zachránit aspoň část zisků z letní turistické sezony začne postupně otevírat antické památky a muzea. Země by se pro cestující ze zahraničí měla otevřít od července.

Iniciativu Světové zdravotnické organizace (WHO) šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus označil za „historickou spolupráci“ zemí světa, neboť nemoc COVID-19 je „společnou hrozbou, kterou porazíme pouze společným přístupem“.

„Zkušenost nás naučila, že i když jsou zdroje k dispozici, nebyly k dispozici rovnoměrně všem. To nesmíme dopustit,“ dodal.

Celosvětovou iniciativu pomohou uvést v život francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová. „Tento virus porazíme pouze tehdy, když spojíme síly,“ uvedla kancléřka, která se fóra rovněž zúčastnila.

Naopak Spojené státy zůstanou stranou. „Žádná oficiální účast USA nebude,“ uvedl americký zástupce při OSN v Ženevě. „Těšíme se, že se o této iniciativě na podporu mezinárodní spolupráce na vývoji vakcíny co nejdříve dozvíme,“ dodal ke stanovisku.

Do společného fondu pro výzkum vhodných léků proti koronaviru mají podle agentury DPA finančně přispívat vlády, nadace i soukromé firmy. Na 4. květen je plánovaná dárcovská konference.

Premiéři chtějí spolupracovat

Rakouský kancléř Sebastian Kurz uspořádal videokonferenci s protějšky z dalších šesti zemí, které jsou úspěšné v boji proti koronaviru. Mezi účastníky rozhovoru byl i český premiér Andrej Babiš (ANO), který na Twitteru napsal, že premiéři například probrali, jaká opatření jsou nejúčinnější a co nyní bude třeba nejvíc hlídat. Kancléř Kurz po konferenci řekl, že premiéři usilují mimo jiné o spolupráci ve vývoji očkovacích látek a léků.

Videokonference se zúčastnili šéfové vlád Česka, Rakouska, Austrálie, Nového Zélandu, Dánska, Izraele a Řecka. Kurz poznamenal, že do této skupiny patří také Singapur, jehož premiér se ale nemohl videokonference zúčastnit z časových důvodů. Kancléř rovněž naznačil, že skupina by ještě mohla být rozšířena. Podle Kurze jde o země, které „podobně jako my reagovaly včas a intenzivně, a tím prošly krizí lépe než jiní“.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz během videokonference
Zdroj: Arno Melcharek/Reuters

Do školy na směny

Rakouské úřady oznámily podmínky, za nichž bude v květnu a červnu obnovena výuka. Třídy budou rozděleny na poloviny. Jedna polovina půjde do školy od pondělí do středy, druhá ve čtvrtek a pátek a následující týden si to zase vymění. Mimo učebny bude ve školách platit povinnost nosit roušky. Odpadne tělocvik a hudební výchova.

Už 4. května se do škol vrátí žáci ze závěrečných ročníků středních škol, 18. května děti do 14 let a 3. června je budou následovat i starší studenti. Před tímto krokem však ještě má být vyhodnocen vývoj po podobném uvolnění v Dánsku a Norsku, které s otvíráním tříd začaly. Školy byly v Rakousku zavřeny 16. března.

Rakousko nadále pokračuje v trendu jen mírných nárůstů nákazy. Za posledních 24 hodin se nemocí COVID-19 nakazilo 69 lidí, dohromady 15 071. Už 11 872 nakažených se ale vyléčilo. Klesají také počty lidí na jednotkách intenzivní péče.

Ochrannou roušku dostala i socha oblíbené Myši, která je desítky let symbolem německého televizního vysílání pro děti v Erfurtu
Zdroj: Karina Hessland/Reuters

Ve všech spolkových zemích Německa budou roušky povinné

Rozvolňovat restriktivní opatření už začalo také Německo. Otevřely se některé menší obchody, počítá se i s postupným otevíráním škol. Všechny spolkové země se zároveň rozhodly nejpozději od příštího týdne zavést povinnost nošení roušek v některých prostorech, jako jsou prostředky hromadné dopravy nebo obchody.

Jednotlivé spolkové země však hodlají k vymáhání rouškové povinnosti přistupovat různě. Největší pokuty zavádí sousední Bavorsko. Ze sazebníku vyplývá, že za porušení povinnosti zakrytého nosu a úst v dopravních prostředcích a obchodech bude hrozit pokuta ve výši 150 eur (zhruba 4000 korun). Obchody, které nezajistí nošení roušek u svého personálu, mohou dostat pokutu až ve výši 5000 eur. Naopak například Berlín před časem oznámil, že dodržování povinnosti zpočátku nebude kontrolovat ani pokutovat.

Dosud se v Německu potvrdilo 150 383 případů infekce a 5321 lidí s koronavirem zemřelo. Za uplynulých 24 hodin zemřelo 227 lidí, nakažených přibylo 2337, což je oproti předchozím dnům mírný pokles.

V USA zemřelo s koronavirem přes 50 tisíc lidí

Komplikacím doprovázejícím nákazu koronavirem podlehlo ve Spojených státech již přes 50 tisíc lidí, uvádí aktuální bilance Univerzity Johnse Hopkinse. Koronavirus se dosud prokázal u více než 870 tisíc obyvatel USA. Spojené státy s 330 miliony obyvatel jsou tak co do počtu nakažených i zemřelých nejhůře postiženou zemí světa.

Televize CNN uvedla, že ačkoli se předpokládá, že v USA se situace začíná zlepšovat, zemřou ještě další desítky tisíc lidí. CNN předpokládá, že koronavirus do příštího týdne zabije více než 58 000 Američanů, což překoná americký počet obětí války ve Vietnamu.

V USA je koronavirem nejvíce postižen devatenáctimilionový stát New York, na který připadá zhruba 40 procent obětí. Newyorský guvernér Andrew Cuomo oznámil, že za čtvrtek se bilance obětí v tomto státě zvýšila o 422 případů na více než 16 tisíc. Ve středu činil nárůst 438 mrtvých. 

Sněmovna reprezentantů Spojených států ve čtvrtek místního času drtivou většinou hlasů schválila pomoc malým podnikům a nemocnicím. Balík, který má ulehčit hospodářské dopady pandemie, má objem 484 miliard dolarů (12,3 bilionu korun). Opatření již v úterý jednomyslně schválil Senát a v pátek jej podepsal i prezident Donald Trump.

Trump rozhněval lékaře svým nápadem na léčbu koronaviru

Trump ve čtvrtek večer také na pravidelné tiskové konferenci uvedl, že takzvané sociální distancování nařízené kvůli koronaviru by mohlo platit do začátku léta. Šéf Bílého domu rovněž poznamenal, že velmi brzy bude vakcína, ale bohužel následné klinické testy budou ještě nějakou chvíli trvat.

Po brífinku v Bílém domě se proti Trumpovi strhla vlna kritiky od některých lékařů. Prezident totiž navrhl prozkoumat, zda by se koronavirus nemohl léčit vstřikováním dezinfekce přímo do těla nemocných. Jako další zajímavou možnost označil ozařování nemocných UV světlem. Jeden z jeho úředníků také vyjádřil názor, že sluneční světlo a dezinfekce jsou známy tím, že zabíjí infekce. Několik lékařů však tyto návrhy označilo dle serveru BBC jako nebezpečné a nezdravé.

Koronavirus podle poznatků odborníků americké vlády rychleji oslabuje, když je vystaven slunečnímu záření, teplu a vlhkosti. Nejlépe naopak přežívá v interiéru a v suchu. S odvoláním na sdělení Williama Bryana, který stojí v čele oddělení pro vědu a technologie amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost, o tom napsala agentura Reuters. Poznatek podle ní může signalizovat, že se nakažlivost viru v letních měsících sníží.

Johnson se uzdravuje

V nemocnicích ve Velké Británii zemřelo na následky nemoci COVID-19 za posledních 24 hodin dalších 684 lidí. Jedná se o mírný nárůst oproti číslům hlášeným ve čtvrtek, zároveň je to však jeden z nejnižších údajů od 6. dubna. Nově nakažených evidují úřady 5386, což je nejvyšší denní počet za tento týden.

Británie je jednou z nejhůře zasažených zemí na světě. Od začátku pandemie země eviduje již více než 19 500 zemřelých na komplikace spojené s COVID-19, koronavirus se tam prokázal u 143 464 pacientů z celkem 444 222 testovaných.

Opatření proti šíření koronaviru ve Velké Británii
Zdroj: Paul Childs/Reuters

Experti přitom varují, že nakažených i zemřelých je v zemi zřejmě mnohem více. Do vládních statistik se totiž nezapočítávají ti, kteří kvůli koronaviru zemřeli doma či v domovech s pečovatelskou službou.

Z nákazy koronavirem se nyní zotavuje premiér Boris Johnson, který několik dní strávil i na jednotce intenzivní péče. V dalších dnech se chystá vrátit do čela kabinetu, podle některých zdrojů tak učiní již v pondělí. 

Skupina Rolling Stones ve čtvrtek překvapivě zveřejnila novou skladbu. Nese název Living In A Ghost Town (Život ve městě duchů) a odráží situaci v době koronavirové krize, kdy v mnoha světových městech platí zákazy vycházení. Jedná se o první vydanou autorskou píseň jedné z nejdéle fungujících rockových kapel světa téměř po osmi letech.

Pozitivní vývoj v Itálii a Francii

V Itálii za poslední den zemřelo 420 pacientů s koronavirem, což je nejnižší denní bilance od 19. března. Celkem má Itálie téměř 26 000 obětí nemoci COVID-19. Kromě klesajícího počtu úmrtí vykazují italské statistiky v posledních dnech i další pozitivní trendy. Už pátý den v řadě klesá počet lidí, kteří jsou aktuálně nakažení – nyní jich je 106 527. Neustále se snižuje i počet kriticky nemocných na jednotkách intenzivní péče – od čtvrtka jich ubyla téměř stovka.

Francie zaznamenala za poslední den 389 nově zemřelých s COVID-19, což je nejméně od konce března. Nadále ubývá také počet lidí v nemocnicích i na jednotkách intenzivní péče. S odkazem na vyjádření zástupce ministerstva zdravotnictví Jérôma Salomona o tom informoval list Le Figaro.

Francie eviduje od začátku pandemie již 22 245 pacientů, kteří zemřeli po komplikacích způsobených koronavirem. Nákaza se dosud potvrdila u 122 577 lidí.

Turecko se dostalo přes sto tisíc nakažených

Turecko se ve čtvrtek stalo sedmou zemí na světě, kde počet dosud potvrzených případů nákazy koronavirem překročil 100 tisíc. Za poslední den přibylo 3116 evidovaných případů nákazy a 115 nových úmrtí s COVID-19, uvedl na Twitteru ministr zdravotnictví Fahrettin Koca. Celkem se v zemi už potvrdilo 101 790 nakažených, z toho 2491 lidí zemřelo a 18 491 se uzdravilo. Testů na koronavirus provedli zdravotníci v této zemi s 83 miliony obyvatel na 792 tisíc.

V Maďarsku se ve středu mírně zvýšil denní přírůstek nově potvrzených případů nákazy koronavirem, jichž přibylo 116. Podle vládního serveru koronavirus.gov.hu z úterních 12 na 14 rovněž stoupl počet úmrtí pacientů s koronavirem. Na Slovensku zemřel jeden člověk s koronavirem a přibylo osm desítek infikovaných.

V Polsku tempo přírůstku nově nakažených zůstává stabilní, ale úmrtí je víc. Mezi země, které překročily hranici 10 tisíc nakažených, se zařadilo Rumunsko

Španělsko hlásí za den 367 úmrtí s COVID-19, o den dříve to bylo 440. Počet uzdravených za den je podle El País poprvé vyšší než počet nově nakažených.  Celkem už ve Španělsku podle ministerstva zdravotnictví zemřelo 22 524 lidí nakažených koronavirem a 92 355 pacientů se z nákazy uzdravilo.

Wizz Air bude opět létat, Air France a KLM dostanou státní pomoc

Maďarská nízkonákladová letecká společnost Wizz Air od 1. května obnoví lety z Vídně. Na videokonferenci s novináři ve Vídni to oznámil manažer firmy Stephen Jones. Aerolinky hodlají navzdory pandemii a souvisejícím omezením pro cestování létat asi do dvaceti destinací po celé Evropě, zpočátku ale pouze několikrát týdně.

„Věříme, že budeme schopni tyto lety uskutečnit,“ uvedl Jones s odkazem na omezení letecké dopravy a pohybu přes hranice v některých evropských zemích. Ceny letenek podle něj budou vzhledem k předpokládané slabé poptávce pravděpodobně nižší než obvykle.

Aerolinky Air France dostanou záchranný balíček sedm miliard eur. Tři miliardy eur jim půjčí francouzský stát a bude ručit až za 90 procent zbylých úvěrů od šesti bank. Nizozemská část skupiny, aerolinky KLM, pak obdrží od tamní vlády dvě až čtyři miliardy eur, uvedl nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra.

Pochyby kolem účinnosti léku

Experimentální antivirotikum remdesivir od společnosti Gilead Sciences selhalo při své první klinické studii léčby nemoci COVID-19 mezi náhodně vybranými pacienty. Napsal to ve čtvrtek list Financial Times s odvoláním na pracovní dokumenty náhodně zveřejněné Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

Firma Gilead reagovala, že závěry studie prováděné v Číně jsou neprůkazné, protože byla ukončena předčasně. Lék, který vyvinul tým pod vedením Čecha Tomáše Cihláře, se testuje i v Česku.

Afrika možným ohniskem

Afrika za poslední týden zaznamenala nárůst počtu nakažených koronavirem o 43 procent. Znepokojuje to odborníky a podtrhuje varování Světové zdravotnické organizace, že by se kontinent s 1,3 miliardy obyvatel mohl stát dalším ohniskem pandemie nemoci COVID-19.

Prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa naopak ve čtvrtek oznámil, že země začne postupně od 1. května uvolňovat přísné omezení pohybu, které bylo zavedeno kvůli koronaviru. Jednotlivé kroky budou zvažovány podle nárůstu v počtech nových případů a rozsahu testování. Napsala o tom agentura AP, která zároveň doplnila, že rozvolňování bylo oznámeno navzdory stále rostoucímu počtu nakažených. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 2 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 3 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 4 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 5 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 7 hhodinami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
21. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...