Parlamentní volby konané v neděli v Černé Hoře těsně vyhrála prozápadní aliance vedená vládnoucí Demokratickou stranou socialistů (DPS) prezidenta Mila Djukanoviče. Vyplývá to z odhadů nezávislého Centra pro monitoring a výzkum (CeMI), podle něhož hlasovalo rekordních 75,9 procenta voličů. Předák hlavního opozičního uskupení Za Budoucnost Černé Hory Zdravko Krivokapič už ohlásil konec Djukanovičovy vlády.
Volby v Černé Hoře vyhrála podle odhadů Demokratická strana socialistů, rýsuje se ale konec její vlády
CeMI oznámil, že na základě doposud zpracovaných téměř 90 procent hlasů podpořilo Djukanovičovu alianci Rozhodně pro Černou Horu 34,8 procenta zúčastněných voličů. Koalice Za budoucnost Černé Hory, podporující těsnější vztahy se Srbskem a Ruskem, pak dostala 32,8 procenta hlasů.
Podle projekcí centra zatím DPS v 81členném zákonodárném sboru připadá 29 poslaneckých mandátů. Koalice Za budoucnost Černé Hory nyní může počítat s 28 poslanci.
Dalších deset křesel v parlamentu se rýsuje proevropské koalici Mír je náš národ. Ta se doposud kriticky stavěla jak proti Djukanovičově vládě, tak vůči prosrbskému Rozhodně pro Černou Horu, v němž má hlavní slovo Demokratická fronta.
Zdravko Krivokapič na základě předběžných výsledků už ohlásil konec dnů Djukanovičovy vlády. Podle ruské agentury TASS tvrdil, že opoziční bloky Za budoucnost Černé Hory, Mír je náš národ a také Černá na bílé, který by měl získat čtyři poslance, se už dohodly na vytvoření koaliční vlády odborníků.
Volební místnost v hlavním městě Podgorica
Djukanovič vede zemi už od roku 1990
Djukanovič vede Černou Horu od roku 1990. Země pod jeho vedením vystoupila v roce 2006 ze společného státního svazku se Srbskem a v roce 2017 vstoupila do NATO. Po celou tuto dobu je Djukanovič – s několika kratšími přestávkami – buď premiérem či prezidentem země, připomíná web stanice Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda (RFE/RL).
Djukanovič prosazuje prozápadní orientaci země a jeho DPS, nejsilnější černohorská strana, stojí v čele aliance Rozhodně pro Černou Horu, která byla i nyní favoritem voleb. Nedělní hlasování však podle RFE/RL byl „referendem o vládě a její všeobecně prozápadní agendě“.
Přední členové DF odsouzeni za přípravu převratu
V čele opoziční aliance stojí Demokratická fronta (DF) s nestranickým univerzitním profesorem Krivokapičem. Je pro posílení vztahů se sousedním Srbskem a s Ruskem. Vysoko na kandidátní listině pak je například Marko Milačič, který v předchozích letech vedl kampaň proti NATO a několikrát na veřejnosti pálil vlajky Aliance.
Dva přední představitelé DF, Andrija Mandič a Milan Kneževič, byli loni společně s příslušníky ruské rozvědky GRU a srbskými nacionalisty odsouzeni – zatím nepravomocně – za pokus o převrat. Pučisté podle obžaloby plánovali před parlamentními volbami v roce 2016 svrhnout prozápadní vládu, zabít premiéra Djukanoviče a dosadit k moci proruské vedení.
Zákon o náboženských svobodách tématem kampaně
Hlavním tématem voleb byl spor ohledně zákona o náboženských svobodách, který Černá Hora schválila na konci loňského roku. Církve na jeho základě musejí prokázat, že byly vlastníky svého majetku už před rokem 1918. Toho roku se Černá Hora stala součástí pozdější Jugoslávie.
Velká většina pravoslavných objektů, včetně středověkých klášterů a kostelů, je dnes v zemi ve vlastnictví vlivné srbské pravoslavné církve, která proto vůči zákonu dlouhodobě protestuje a tvrdí, že cílem nařízení je odebrat jí majetek. Černohorská vláda to ale popírá.
Většina z asi 620 tisíc obyvatel Černé Hory se hlásí k pravoslavné církvi. Tou hlavní je právě srbská pravoslavná církev, ke které se hlásí zhruba polovina obyvatel. V Černé Hoře působí i kanonicky neuznaná černohorská pravoslavná církev, která však disponuje pouze skrovným majetkem a kterou podporuje menší počet pravoslavných věřících než srbskou církev se sídlem v Bělehradě.
Srbský aspekt
V první polovině roku proti novému zákonu opakovaně protestovaly tisíce lidí po celé zemi. Protesty vedla opoziční DF a do jejich organizace se zapojila i srbská pravoslavná církev. Spor přispěl rovněž ke zhoršení vztahů mezi Podgoricou a Bělehradem a vyvolal i napětí mezi černohorským státem a srbskou menšinou v zemi.
RFE/RL připomíná, že srbská ortodoxní církev už v minulosti zlehčovala rozdíly mezi Srby a Černohorci a rozdmýchávala srbský nacionalismus předtím i poté, co většina Černohorců v referendu v roce 2006 schválila rozchod se Srbskem. Víc než třetina obyvatel Černé Hory se stále identifikuje jako Srbové.
Tato etnicko-nacionální a náboženská situace, společně se sdíleným jazykem a častými rodinnými vazbami mezi příslušníky obou států, dává Bělehradu a srbské církvi mocný nástroj nátlaku na Podgoricu, dodává RFE/RL.
Obvinění z korupce a zasahování do voleb
Opozice kromě toho černohorského prezidenta obviňuje z korupce a ze zapletení do organizované kriminality. Jeho stranu provází řada skandálů.
Někteří seniorní představitelé DPS jsou například vyšetřováni kvůli kauze s falešnými dárci pro stranickou předvolební kampaň v roce 2016. Loni zase byla vláda obviněna, že rozdávala byty a většinou nevratné půjčky veřejným činitelům včetně prokurátorů a soudců.
Jak vláda, tak opozice se pak vzájemně obviňují ze zasahování do voleb. Djukanovič tvrdí, že se Rusko a Srbsko vměšují do kampaně na podporu opozice, která zase tvrdí, že vláda připravuje volební podvod, napsal web magazínu Foreign Policy.