Více než půl dekády po anexi spojil železniční most Krym s ruskou pevninou

Rusko slavnostně zahájilo provoz železničního spojení mezi Ruskem a anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym. Projížďku po devatenáct kilometrů dlouhém mostě přes Kerčský průliv už absolvoval šéf Kremlu Vladimir Putin. První vlak pravidelného spojení přijede ve středu z Petrohradu, následovat bude souprava z Moskvy. Rusko anektovalo Krym v březnu 2014.

„Na Krym se prodalo už více než 57 tisíc jízdenek,“ oznámil při slavnostním vypravení prvního vlaku ředitel ruské dopravní společnosti Alexandr Ganov s tím, že jde o jízdenky prodávané až 60 dnů před odjezdem. Předprodej začal 8. listopadu. „Zpočátku jsme prodávali každou minutu tři jízdenky,“ dodal Ganov.

Putin usedl do kabiny strojvedoucího ve spoji se třemi vagony vypraveném z krymského přístavu Kerč do nádraží Taman, uvedla televize Rossija 24. Prezidentovu jízdu vysílala v přímém přenosu. „Je to sametová cesta,“ poznamenala televize o trati položené na 19 kilometrů dlouhém mostě.

„Oslavujeme velmi radostnou a důležitou událost. Je zásadní pro Krym, pro Sevastopol, pro celý jih Ruska a pro celou zemi. Je jasné, že infrastrukturní projekty, jako je tento most, který jsme postavili, pozitivně ovlivní ekonomiku (celého) státu,“ řekl Putin.

Nahrávám video
Putin se jako první projel po novém železničním mostě na Krym
Zdroj: EBU

První běžný vlak s cestujícími vyrazil v pondělí po poledni z Petrohradu. Rychlík z Moskvy má následovat o den později. „To spojení bude Petrohrad-Sevastopol a Moskva-Simferopol. V budoucnu by mělo být železnicí propojeno s Krymem celkem jedenáct ruských měst,“ informoval komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.

Cena jízdenky činí nejméně 3500 rublů (asi 1300 korun). Cesta ze Simferopolu do Moskvy a zpět má stát nejméně 2966 rublů. Most stál podle odhadů 228 miliard rublů (asi 84
miliard korun), dodal deník.

„Rusko jednoznačně dává najevo, že Krym je jejich a bude to tak navždy nebo minimálně na velmi dlouhou dobu. Rusko potřebuje investovat do infrastruktury, protože Krym byl do značné míry odstřižen od ukrajinské infrastruktury. Jiné ruské regiony se tím mohou cítit odstaveny na vedlejší kolej, protože Krym je momentálně prioritou,“ upozornil editor zahraničního vysílání Českého rozhlasu Libor Kukal.

Ukrajině to není příjemné, ale nemůže s tím nic dělat. Pokud Rusko investuje a staví dopravní stavby, tak Ukrajina může jen přihlížet tomu vývoji, kdy Rusko dává najevo, že otázka Krymu je uzavřená a vyřešená.
Libor Kukal
editor zahraničního vysílání Českého rozhlasu

Ekonomický význam i klíčová symbolika

Nově vybudovaný železniční most má pomoci obyvatelům poloostrova. „Z ekonomického hlediska ta železnice zlevní potraviny a další zboží, protože nebude potřeba vozit ho náklaďáky a podobně. Současně je to způsob, jak dostat na Krym více turistů, protože poloostrov předtím navštěvovali především obyvatelé Ukrajiny, kteří tam už z pochopitelných důvodů nejezdí,“ poznamenal redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup.

„Je to i symbol – ruský stát říká: podívejte se, my se snažíme, my se o vás staráme,“ dodává Soukup. „Na Krymu se za pět let zvýšily důchody a další sociální dávky, současně ale výrazně vzrostly ceny, nejvíce citelné je to u cen léků, které jsou mnohonásobně vyšší než na Ukrajině,“ popsal vývoj Soukup.

Podle Kukala zájem ruských turistů o Krym postupně upadá s tím, jak mnozí zjistili, že místní služby nemohou konkurovat jiným jimi oblíbeným destinacím, jako je třeba Turecko.

Rusko už loni v květnu slavnostně otevřelo silniční most na Krym. Za volantem kamionu seděl tehdy prezident Putin.

Od anexe Krymu uplyne v březnu příštího roku šest let. Stalo se tak po útěku proruského prezidenta Viktora Janukovyče z Kyjeva. Evropská unie, Spojené státy i další země krok neuznávají. Rusko kvůli svému kroku čelí mezinárodním sankcím.

„Obávám se, že to je věc, která se podobně jako třeba Severní Kypr bude táhnout dlouhá léta, protože ukrajinská strana anexi nemůže uznat. Je to ve slepé uličce, o všem ostatním se dá nějakým způsobem jednat,“ hodnotí rusko-ukrajinské vztahy Soukup.

Před pouhými pár dny se kupříkladu oba státy dohodly na podmínkách tranzitu plynu přes Ukrajinu. „Rýsuje se také jakási dohoda o Donbasu, jakkoli to bude dlouho trvat a bude to obtížné. Ale Krym je dle mého názoru v tomto ohledu úplně zabitý,“ konstatoval Soukup.

Krymský polostrov
Zdroj: ČT24

Vzhledem k problematickému spojení lodními trajekty, které narušovaly časté bouře v Kerčském průlivu, začalo Rusko v roce 2016 stavět most, vedoucí z Tamanského poloostrova na Kerčský poolostrov. Nákladní vlaky mají začít most využívat od léta příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump nesouhlasí s možnou izraelskou anexí Západního břehu

Americký prezident Donald Trump nesouhlasí s možnou izraelskou anexí okupovaného palestinského Západního břehu Jordánu. V noci na úterý to s odvoláním na nejmenovaného představitele Bílého domu napsala agentura Reuters. Izraelská vláda v neděli rozhodla o rozšíření kontroly nad Západním břehem, což mimo jiné kritizovaly Británie, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.
před 2 hhodinami

Šéf diplomacie USA Rubio navštíví Slovensko a Maďarsko

Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se tento týden zúčastní Mnichovské bezpečnostní konference, odcestuje z bavorské metropole na Slovensko a poté do Maďarska. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. V Bratislavě, kde se v neděli 15. února setká s vládními představiteli, bude jednat o bezpečnosti a také o jaderné energetice.
před 3 hhodinami

Starmer odmítl výzvy k rezignaci, od poslanců se dočkal potlesku

Britský premiér Keir Starmer před „svými“ labouristickými zákonodárci odmítl výzvy k rezignaci a od velké části z nich se dočkal i potlesku. Promluvil k nim v pondělí večer poté, co ho část spolustraníků včetně lídra skotských labouristů Anase Sarwara vyzvala k rezignaci. Premiér v posledních dnech čelil ostré kritice kvůli tomu, že velvyslancem v USA dříve jmenoval Petera Mandelsona, který je spojován s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chystá se rošáda mezi Američany a Evropany ve velení NATO, píše AFP

Spojené státy přenechají dva z významných velitelských postů v rámci Severoatlantické aliance evropským představitelům. Jedná se o velitelství italské Neapoli a v Norfolku v americkém státě Virginia. Jedno velitelství naopak získají USA, napsala v pondělí agentura AFP s odvoláním na své diplomatické zdroje. Krok odpovídá požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby evropské země převzaly větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost.
před 5 hhodinami

Reuters: EK navrhla kvůli ruské ropě rozšířit sankce na přístavy v Gruzii a Indonésii

Evropská komise navrhla rozšířit sankce namířené proti Moskvě i na přístavy v Gruzii a Indonésii, které nakládají s ruskou ropou. Jedná se o první případ, kdy se sankce zaměřily i na přístavy ve třetích zemích, ukázal detailní návrh dvacátého balíčku sankcí proti Rusku, do kterého nahlédla agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Stávku na železnici španělské odbory po dohodě s vládou ukončily

Železniční dopravu ve Španělsku v pondělí ochromila stávka, kterou svolaly hlavní odborové svazy zaměstnanců v železniční dopravě. Ty žádaly vyšší investice státu, aby byla zajištěna větší bezpečnost na železnici. Impulzem ke stávce byly dvě vážné nehody, při nichž minulý měsíc zemřelo 47 lidí. Stávka, kvůli níž byly ve Španělsku zrušeny stovky spojů, měla trvat tři dny, ale odpoledne se zástupci hlavních odborů dohodli s ministerstvem dopravy a akci odvolali.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci má jet Pavel, Macinka i Zůna

Mnichovské bezpečnostní konference se za Česko zúčastní prezident Petr Pavel. Pojede i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který po pondělím zasedání vlády sdělil, že na okraj fóra má dohodnutá bilaterální jednání. V Mnichově má naplánován program na pátek a sobotu. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí v Mnichově řekl, že se zúčastní i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet na pondělím zasedání schvaloval technické zabezpečení cesty.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„Jedno město – jedna fakulta“. Gruzínské reformy školství vyvolaly protesty

Gruzínská vláda oznámila na konci ledna záměr sloučit dvě nejvýznamnější vysoké školy v zemi, což vyvolalo v Tbilisi protesty studentů a profesorů obávajících se o budoucnost obou institucí. Kabinet nakonec v této věci postoj korigoval – školy se spojovat nebudou, ale ke změnám dojde. Celé to zapadá do reforem vysokého školství oznámených ještě loni – zahrnují například model „jedno město – jedna fakulta“. Odpůrci změn se obávají zvýšení státní kontroly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...