Více než půl dekády po anexi spojil železniční most Krym s ruskou pevninou

Rusko slavnostně zahájilo provoz železničního spojení mezi Ruskem a anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym. Projížďku po devatenáct kilometrů dlouhém mostě přes Kerčský průliv už absolvoval šéf Kremlu Vladimir Putin. První vlak pravidelného spojení přijede ve středu z Petrohradu, následovat bude souprava z Moskvy. Rusko anektovalo Krym v březnu 2014.

„Na Krym se prodalo už více než 57 tisíc jízdenek,“ oznámil při slavnostním vypravení prvního vlaku ředitel ruské dopravní společnosti Alexandr Ganov s tím, že jde o jízdenky prodávané až 60 dnů před odjezdem. Předprodej začal 8. listopadu. „Zpočátku jsme prodávali každou minutu tři jízdenky,“ dodal Ganov.

Putin usedl do kabiny strojvedoucího ve spoji se třemi vagony vypraveném z krymského přístavu Kerč do nádraží Taman, uvedla televize Rossija 24. Prezidentovu jízdu vysílala v přímém přenosu. „Je to sametová cesta,“ poznamenala televize o trati položené na 19 kilometrů dlouhém mostě.

„Oslavujeme velmi radostnou a důležitou událost. Je zásadní pro Krym, pro Sevastopol, pro celý jih Ruska a pro celou zemi. Je jasné, že infrastrukturní projekty, jako je tento most, který jsme postavili, pozitivně ovlivní ekonomiku (celého) státu,“ řekl Putin.

Nahrávám video
Putin se jako první projel po novém železničním mostě na Krym
Zdroj: EBU

První běžný vlak s cestujícími vyrazil v pondělí po poledni z Petrohradu. Rychlík z Moskvy má následovat o den později. „To spojení bude Petrohrad-Sevastopol a Moskva-Simferopol. V budoucnu by mělo být železnicí propojeno s Krymem celkem jedenáct ruských měst,“ informoval komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.

Cena jízdenky činí nejméně 3500 rublů (asi 1300 korun). Cesta ze Simferopolu do Moskvy a zpět má stát nejméně 2966 rublů. Most stál podle odhadů 228 miliard rublů (asi 84
miliard korun), dodal deník.

„Rusko jednoznačně dává najevo, že Krym je jejich a bude to tak navždy nebo minimálně na velmi dlouhou dobu. Rusko potřebuje investovat do infrastruktury, protože Krym byl do značné míry odstřižen od ukrajinské infrastruktury. Jiné ruské regiony se tím mohou cítit odstaveny na vedlejší kolej, protože Krym je momentálně prioritou,“ upozornil editor zahraničního vysílání Českého rozhlasu Libor Kukal.

Ukrajině to není příjemné, ale nemůže s tím nic dělat. Pokud Rusko investuje a staví dopravní stavby, tak Ukrajina může jen přihlížet tomu vývoji, kdy Rusko dává najevo, že otázka Krymu je uzavřená a vyřešená.
Libor Kukal
editor zahraničního vysílání Českého rozhlasu

Ekonomický význam i klíčová symbolika

Nově vybudovaný železniční most má pomoci obyvatelům poloostrova. „Z ekonomického hlediska ta železnice zlevní potraviny a další zboží, protože nebude potřeba vozit ho náklaďáky a podobně. Současně je to způsob, jak dostat na Krym více turistů, protože poloostrov předtím navštěvovali především obyvatelé Ukrajiny, kteří tam už z pochopitelných důvodů nejezdí,“ poznamenal redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup.

„Je to i symbol – ruský stát říká: podívejte se, my se snažíme, my se o vás staráme,“ dodává Soukup. „Na Krymu se za pět let zvýšily důchody a další sociální dávky, současně ale výrazně vzrostly ceny, nejvíce citelné je to u cen léků, které jsou mnohonásobně vyšší než na Ukrajině,“ popsal vývoj Soukup.

Podle Kukala zájem ruských turistů o Krym postupně upadá s tím, jak mnozí zjistili, že místní služby nemohou konkurovat jiným jimi oblíbeným destinacím, jako je třeba Turecko.

Rusko už loni v květnu slavnostně otevřelo silniční most na Krym. Za volantem kamionu seděl tehdy prezident Putin.

Od anexe Krymu uplyne v březnu příštího roku šest let. Stalo se tak po útěku proruského prezidenta Viktora Janukovyče z Kyjeva. Evropská unie, Spojené státy i další země krok neuznávají. Rusko kvůli svému kroku čelí mezinárodním sankcím.

„Obávám se, že to je věc, která se podobně jako třeba Severní Kypr bude táhnout dlouhá léta, protože ukrajinská strana anexi nemůže uznat. Je to ve slepé uličce, o všem ostatním se dá nějakým způsobem jednat,“ hodnotí rusko-ukrajinské vztahy Soukup.

Před pouhými pár dny se kupříkladu oba státy dohodly na podmínkách tranzitu plynu přes Ukrajinu. „Rýsuje se také jakási dohoda o Donbasu, jakkoli to bude dlouho trvat a bude to obtížné. Ale Krym je dle mého názoru v tomto ohledu úplně zabitý,“ konstatoval Soukup.

Krymský polostrov
Zdroj: ČT24

Vzhledem k problematickému spojení lodními trajekty, které narušovaly časté bouře v Kerčském průlivu, začalo Rusko v roce 2016 stavět most, vedoucí z Tamanského poloostrova na Kerčský poolostrov. Nákladní vlaky mají začít most využívat od léta příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Nepálu probíhají první celostátní volby od loňských protestů

V Nepálu začaly první parlamentní volby od loňských protestů, které vedly ke konci tamní vlády. V ulicích a u volebních místností hlídkují bezpečnostní síly, podotýká agentura AP. Volební místnosti se uzavřou ve 12:15 SEČ. Sčítání hlasů má začít ještě ve čtvrtek, výsledky se očekávají o víkendu.
před 1 hhodinou

Kurdsko-íránské milice podle amerických médií zahájily pozemní operaci v Íránu

Kurdsko-íránské milice zahájily pozemní operaci v severozápadním Íránu. Píše o tom několik amerických médií včetně Fox News nebo serveru Axios. Stanice CNN už ve středu s odkazem na své zdroje informovala, že americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v Íránu.
před 3 hhodinami

Senát USA zablokoval rezoluci usilující o pozastavení dalších úderů na Írán

Americký Senát ovládaný republikány ve středu zablokoval rezoluci, která by zabránila dalším úderům na Írán bez schválení Kongresu. Pro bylo 47 senátorů, proti 53, uvedly agentury Reuters a AP.
před 4 hhodinami

Izraelská armáda v Libanonu zabila dvacet lidí, píší agentury

Izraelské údery v Libanonu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily 20 lidí, píše agentura Reuters. Libanonské ministerstvo zdravotnictví mezitím uvedlo, že od pondělí bylo při izraelských operacích v Libanonu zabito 72 lidí a dalších 437 bylo zraněno. Později resort připojil, že večer byli při izraelských úderech v Bejrútu zabiti tři lidé, dalších šest utrpělo zranění.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Obrana NATO zničila střelu letící z Íránu k Turecku. Aliance její odpal odsoudila

Systémy protivzdušné obrany Severoatlantické aliance ve východním Středozemním moři zničily balistickou střelu odpálenou z Íránu, která mířila do vzdušného prostoru Turecka, informovalo ve středu turecké ministerstvo obrany s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn. Je to první takový případ v nynější válce mezi Izraelem a USA na straně jedné a Íránem na straně druhé, kdy hrozil zásah území členské země NATO.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

CIA chce vyzbrojit Kurdy, aby pomohli Íráncům k povstání, tvrdí CNN

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v Íránu, uvedla stanice CNN s odvoláním na zdroje obeznámené s plánem. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle těchto zdrojů vede rozhovory s íránskými kurdskými opozičními skupinami a s kurdskými lídry v Iráku o tom, že jim poskytne vojenskou pomoc. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly základny na území autonomní oblasti iráckého Kurdistánu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hizballáh se nevzdá, řekl jeho šéf. Macron odrazuje Netanjahua od pozemní ofenzivy

Izraelské údery v Libanonu ve středu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily dvacet lidí, píše Reuters. Šéf tamního teroristického hnutí Hizballáh Naím Kásim večer prohlásil, že se skupina nevzdá, bez ohledu na to, jak velké budou oběti. Francouzský prezident Emmanuel Macron požádal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby upustil od pozemní ofenzivy v Libanonu. Izraelská armáda dříve během dne vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci.
před 6 hhodinami

V Británii zatkli tři muže podezřelé ze špionáže pro Čínu

Britská policie zadržela trojici mužů podezřelých ze špionáže pro Čínu, měli mít vazby na britský parlament. List The Guardian píše, že jeden z nich je partnerem současné poslankyně labouristické strany, druhý pak bývalé zákonodárkyně této strany. Čínská ambasáda se k případu nevyjádřila. Tajná služba MI5 loni varovala před rostoucí čínskou snahou dostat se k informacím. Ve středu také stanuli před soudem dva muži obvinění ze sledování hongkongských prodemokratických aktivistů v Británii.
před 6 hhodinami
Načítání...