Velká Británie chce zvýšit svůj vliv v „indopacifickém“ regionu a navýšit svůj jaderný arzenál. Vyplývá to z dokumentu, který vytyčuje revidované priority zahraniční a obranné politiky země po brexitu. Britský premiér Boris Johnson prohlásil, že tyto priority ukazují, jak se chce země znovu naučit „umění soupeřit“ se státy s opačnými hodnotami.
Británie chce rozšířit svůj vliv mezi zeměmi v indopacifickém regionu a pokusit se tak zmírnit globální dominanci Číny, stojí v dokumentu, který zveřejnila britská vláda.
Nejrozsáhlejší revize zahraniční a bezpečnostní politiky od konce studené války podle agentury Reuters ukazuje, jak se chce Johnsonova vláda postavit do čela znovu posilněného mezinárodního řádu založeného na pravidlech, spolupráci a svobodném obchodu.
„Tento přehled popisuje, jak pozvedneme naše spojenectví, posílíme naše schopnosti, najdeme nové cesty řešení a znovu se naučíme umění soupeřit se státy s protichůdnými hodnotami,“ řekl Johnson v parlamentu. Čína podle něj představuje velkou výzvu vůči „otevřené společnosti“ Británie. Ta ale bude s Čínou také spolupracovat tam, „kde je to v souladu s našimi hodnotami a zájmy“, ujistil britský ministerský předseda.
Indopacifický region se podle strategického dokumentu ocitá stále více v „geopolitickém středu světa“. Británie se chystá do oblasti vyslat i letadlovou loď. „Čína i Spojené království mají prospěch z bilaterálního obchodu a investic, ale Čína také představuje největší státní hrozbu vůči bezpečnosti britské ekonomiky,“ stojí ve zprávě.
Jaderný arsenál protiváhou
Británie chce dále posílit svůj jaderný arsenál, který má být protiváhou sílícím globálním bezpečnostním hrozbám. Podle agentury AFP je to poprvé od zhroucení Sovětského svazu, kdy Británie ve své zahraničněpolitické, bezpečnostní a obranné strategii vytyčuje takový cíl. Horní hranice počtu jaderných hlavic má být zvýšena na 260 ze současných 180, tedy o 45 procent.
Když britský premiér potvrdil, že navýší kapacitu jaderných hlavic, ozvaly se i pochybovačné hlasy. „Dovolte mi premiéra vrátit trochu na zem. Máme letadlovou loď bez letadel a doprovodných lodí. Máme taky rezavějící jaderné ponorky, ani jedna z nich nebyla vyřazena z provozu,“ kritizovala labouristická poslankyně Meg Hillierová.
Podle některých poslanců by měla Británie dělat víc i proti praní špinavých peněz, které do finančního centra v Londýně proudí z autokratických režimů.
„Ohrožuje to zcela zjevně naší bezpečnost. Ať už jde o špinavé ruské, nebo stále víc špinavé čínské peníze,“ uvedl předseda sněmovního zahraničního výboru Tom Tugendhat.
Británie také uvedla, že v příštích čtyřech letech vynaloží 6,6 miliardy liber (zhruba 200 miliard korun) na výzkum a vývoj, aby tak urychlila technologickou modernizaci svých vojenských kapacit. Země chce rovněž investovat do rozvoje technologií ve vesmíru, kybernetiky, kvantových technologií, biologického inženýrství, řízených zbraní a vyspělých vysokorychlostních raket.
Posílit spojenectví
Dokument zdůrazňuje důležitost silných vazeb na Spojené státy, zatímco za hlavní regionální hrozbu označuje Rusko. Vazbu na USA považuje Londýn za svůj nejdůležitější bilaterální vztah. Britská vláda chce posílit spolupráci s USA v tradičních oblastech, jako jsou bezpečnost a tajné služby, a posílit je tam, kde by obě země společně mohly mít větší vliv.
Britská vláda píše, že dokud se nezlepší vztahy s Ruskem, bude se aktivně bránit celému spektru hrozeb vycházejících z Ruska, a to i prostřednictvím NATO. Londýn hodlá Moskvu hnát k odpovědnosti za porušování mezinárodních pravidel a norem. Zároveň bude podporovat jiné východoevropské země v sousedství Ruska.
Británie má podle dokumentu nadále velký zájem na bezpečnosti a prosperitě Evropy. S Evropskou unií hodlá spolupracovat v oblastech společných zájmů, jimiž jsou například stabilita a bezpečnost evropského kontinentu a ochrana klimatu a biodiverzity.
Ve svém aktuálním přehledu priorit země rovněž uvádí, že vytvoří novou centrálu pro vnitřní bezpečnost, aby mohla čelit „velkým hrozbám“ terorismu. Do konce desetiletí je podle Londýna pravděpodobný úspěšný chemický, biologický nebo jaderný útok. Britská vláda tvrdí, že země je vystavena významnému ohrožení zejména islamistickým terorismem, ale také pravicovým a levicovým extremismem.
Přetrvává také hrozba ze strany severoirských radikálů, kteří chtějí narušit mírovou dohodu z roku 1998, uvádí vláda v Londýně. „Terorismus zůstane v příští dekádě významnou hrozbou, s rozmanitější škálou materiálních a politických příčin, novými zdroji radikalizace a vyvíjející se taktikou,“ upozorňuje britská vláda ve své revizi zahraničněpolitických a bezpečnostních priorit.
