Vakcín mají dostatek, ale neočkují se. Rumunsko a Bulharsko zažívají drsnou vlnu pandemie

S téměř třemi čtvrtinami všech dospělých plně očkovaných proti covidu je Evropská unie světovým lídrem v očkování. Impozantní číslo však zakrývá nepříjemnou realitu: vakcinace byla v celé Unii extrémně nerovnoměrná. Nejméně naočkovaných mají v Rumunsku a Bulharsku, v zemích, které nyní zaznamenávají vysoký nárůst počtu úmrtí spojených s covidem.

Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) některé země, včetně Irska, Malty, Portugalska a Dánska, dosáhly téměř univerzální proočkovanosti – kolem devadesáti procent. Na druhé straně tabulky je Rumunsko a Bulharsko, kde plně naočkovali pouze 33 % a 22 % dospělých.

Problém není v nedostatku očkovacích látek. Všechny země EU mají přístup ke všem vakcínám schváleným Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) – Pfizer/BioNTech, Moderna, AstraZeneca a Johnson & Johnson.

„Mají vakcíny. Každý, kdo se chce nechat očkovat, může,“ řekl CNN bulharský politolog Ivan Krastev. Bulharsko dle něj zápasí s hluboce zakořeněnou zdráhavostí se očkovat, která je poháněna politickou nestabilitou, konspiračními teoriemi a nedůvěrou v úřady.

„Je zde vysoká míra nedůvěry, což platí jak pro Bulharsko, tak pro Rumunsko,“ řekl Krastev. „I lékařská komunita, lékaři, sestry váhají s očkováním, takže není překvapením, že je na tom celá společnost stejně,“ řekl.

Obě země bojují s nárůstem nových případů koronaviru od začátku září. Rumunsko hlásilo více než 45 tisíc nových případů a přes 800 úmrtí v týdnu na konci září, což je zhruba stejně jako na vrcholu druhé vlny pandemie v dubnu.

Vývoj počtu úmrtí na covid v Rumunsku a Bulharsku
Zdroj: Worldometers.info

Středisko ECDC ve čtvrtek varovalo, že s uvolněním proticovidových opatření riskují státy s nízkou proočkovaností letos na podzim nárůst hospitalizací a úmrtí.

„Kvůli velmi vysoké cirkulaci viru je i u plně očkovaných zranitelných lidí riziko infekce s vážným výsledkem,“ uvádí ECDC ve svém nejnovějším reportu a naléhá na země, které se potýkají problémy s očkováním, aby se pokusily pochopit, proč jejich populace stále váhá.

V listopadu se v Bulharsku konají třetí letošní parlamentní volby. V dubnu a v červenci skončily ve slepé uličce, bez sestavení vlády. V důsledku toho se země zasekla ve věčné předvolební kampani s malým prostorem pro cokoli jiného.

„Proběhlo tady mnohem více volebních než očkovacích kampaní,“ řekl Krastev. „Vláda, která byla u moci, ani prozatímní vláda, nestanovily očkování jako prioritu.“

V jednotě proti očkování

Krastev řekl, že otázka vakcín bulharskou společnost příliš nerozdělila, protože většina lidí byla v nedůvěře k politikům obecně jednotná. „USA mají velkou úroveň polarizace; v Bulharsku nejde ani tak o politickou polarizaci, jako o zmatek a znechucení z čehokoli politického, což velmi poškodilo úspěch kampaně (očkování),“ řekl.

Obvinění z vládní korupce vyvolala loni v Bulharsku rozsáhlé protesty. Policie reagovala násilím, které národ šokovalo a vyvolalo v lidech ještě větší podezíravost.

Svou roli hrála i média, řekl Krastev. „Aby byla debata zajímavější, média prezentovala názory pro-očkování a proti-očkování jako stejně hodnotné, lidé byli zmatení,“ řekl.

Rumunská vláda vidí za špatnou proočkovaností lživé zprávy a konspirační teorie, které se šíří on-line.

Rozdíly kvůli menšinám

V obou zemích také existují výrazné sociální nerovnosti. Romské komunity v Rumunsku a Bulharsku patří mezi nejméně očkované. Ředitel Romského programu Institutu otevřené společnosti v Sofii Dimitar Dimitrov uvedl, že problém spočívá v napjatých vztazích mezi komunitami a širší společností.

„Na mnoho romských čtvrtí v Bulharsku byl bez řádného vysvětlení uvalen lockdown, přestože počty infikovaných v jiných částech stejných obcí byly vyšší. Takže tento postoj institucí vůči Romům a romským čtvrtím ukazuje, proč Romové nedůvěřují institucím,“ řekl Dimitrov.

Mnoho lidí, zejména ve venkovských oblastech, může podle něj mít také ztížený přístup k očkovacím klinikám. „Pokud musíte jet autobusem nebo vlakem a cestovat sto kilometrů, abyste se dostali do nemocnice a pak čekali ve frontě, potřebujete čas i peníze. Samotné očkování je zdarma, ale dostat se na očkovací místo stojí peníze,“ dodal ředitel.

Rumunská vláda nedávno oznámila, že vynaloží další zdroje na zajištění toho, aby se lidé, kteří nemají přístup na kliniky, mohli k očkování dostat. Například tím, že požádají lékaře, aby je navštívil doma. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29AktualizovánoPrávě teď

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 15 mminutami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 29 mminutami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu.
14:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 1 hhodinou

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 3 hhodinami
Načítání...