V4 souhlasí s evropským fondem obnovy, rozdělení peněz ale není spravedlivé, řekl Babiš

4 minuty
Události: Summit V4 v Lednici
Zdroj: ČT24

Premiéři zemí Visegrádské skupiny koordinovali na summitu v Lednici na Břeclavsku pozici před jednáním Evropské rady, které se uskuteční za týden. Diskutovali o víceletém finančním rámci na období 2021 až 2027 a o fondu obnovy po pandemii koronaviru. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po summitu řekl, že se postoje premiérů k fondu sblížily.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou o fondu obnovy a příštím rozpočtu EU jednat prostřednictvím videosummitu 19. června. Fond by měl mezi země EU rozdělit 750 miliard eur, na Česko by mělo připadnout zhruba 20 miliard eur (asi 550 miliard korun).

Největšími příjemci pomoci by měly být epidemií nejvíc zasažené země Itálie a Španělsko. Třetí v pořadí by mělo být Polsko, které by mělo dostat 64 miliard eur. Maďarsku by mělo připadnout patnáct miliard a Slovensku osm miliard eur.

Nespokojenost v Praze a Budapešti

Podle Babiše je brzy na debaty, jak se mezi členské státy rozdělí peníze z fondu obnovy, protože zatím není jasné, nakolik budou ekonomiky členských států EU zasaženy pandemií. „Za sebe myslím, že hlavním kritériem by měl být propad HDP, to se musí vyhodnotit až začátkem příštího roku,“ řekl.

Debata o rozdělení peněz podle Babiše bude ještě dlouhá. Upozornil, že není vyjasněna řada otázek spojených s fondem, včetně podmínek, za kterých by si měla EU půjčit na finančních trzích peníze pro jeho naplnění.

O tom, zda je shoda na celkovém postoji k fondu, ale český premiér ani jeho kolegové po jednání nic neuvedli. Zatímco Polsko a Slovensko dříve vyjadřovaly podporu pro návrh podoby fondu, Česko a Maďarsko se k němu stavěly zdrženlivěji. Babiš pouze řekl, že se země V4 shodují na tom, že pro čerpání peněz z fondu by měla být stanovena delší doba než plánované čtyři roky. Mluvil o sedmiletém období, jako je tomu u finančního rámce.

Babiš pro ČT: Shodli jsme se na objemu fondu, rozdělení peněz ale spravedlivé není

„Sblížili jsme se v tom, že už s Maďarskem nejsme kritičtí k objemu peněz, že akceptujeme polskou pozici. (Slovenský) premiér Matovič přiznal, že pro ně je to výhodné, ale pro mě to samozřejmě není akceptovatelné,“ řekl později Babiš České televizi s tím, že Česko by podle něj mělo dostat víc peněz.

Babiš nesouhlasí s klíčem, podle kterého se mají peníze rozdělovat. Vadí mu, že jedním z kritérií by měla být míra nezaměstnanosti v jednotlivých členských zemích Unie, která ale podle něj s dopady nemoci covid-19 nesouvisí. Český premiér míní, že země, kterým se podařilo udržet nízkou nezaměstnanost, by byly penalizovány, zatímco ty, ve kterých byla špatná situace už před pandemií, by byly tímto způsobem zvýhodněny.

„Polsko a Slovensko, i když to pro ně vypadá velice dobře, tak jsou solidární s námi a podporují nás v tom, aby se tyto věci narovnaly,“ dodal český premiér. 

Analytik: Česko nemá jasnou strategii

Michal Vít z Metropolitní univerzity Praha míní, že Česko má nejhorší výchozí pozici. „Česká republika, a Andrej Babiš, není dostatečně schopna artikulovat svoje zájmy vůči EU, což se projevuje také ne úplně jasnou strategií, jakým způsobem by měla postupovat při rozdělování tohoto finančního balíku,“ míní analytik.

„Jde o výsledek dlouhodobého nezájmu české politiky obecně. Ale v případě Andreje Babiše je to skutečně absence jakéhosi strategického působení, na rozdíl od všech ostatních zemí V4,“ dodal Vít.

Země V4 sice jsou schopné deklarovat společný přístup ke koordinaci, v praktické podobě ale bude podle něj dopad jednání výrazně rozdílný.

„Polsko je příliš velké, Slovensko je příliš evropské a Maďarsko má příliš svou vlastní strategii a svůj vlastní cíl působení v EU. Tyto tři predispozice budou pro společný postup V4 velmi obtížné, protože chybí silný společný zájem. A finance jsou velmi silným motivátorem, aby se praktická politika výrazně rozcházela s politickou deklarací,“ míní Vít.

V4: Chudší země nesmějí doplácet na ty bohatší

Premiéři V4 jednali také o podobě finančního rámce EU na další roky. Babiš zdůraznil shodu zemí V4 na tom, že rozpočet musí být nastavený spravedlivě a že chudší země nesmějí doplácet na ty bohatší. S polským premiérem Mateuszem Morawieckým se shodl, že si přejí pružnější čerpání evropských peněz členskými státy a že podpora je třeba hlavně na projekty dopravní infrastruktury.

Premiéři V4 se zabývali také otevíráním hranic a obnovou turistického ruchu poté, co ho zasáhla pandemie covidu-19. Státy V4 byly podle Babiše v kontaktu právě i při koronavirové krizi. Skupina při ní podle něj znovu ukázala svou užitečnost a čtyři členské státy zatím zvládly boj s covidem-19 velice dobře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Ukrajina podepsaly klíčovou dohodu o nerostech

Spojené státy a Kyjev podepsaly historickou „dohodu o hospodářském partnerství“, která umožní Washingtonu přístup k ukrajinským vzácným nerostným surovinám a založení společného investičního fondu pro obnovu Ruskem napadené země. Informuje o tom CNN. Ujednání poskytne Američanům privilegovaný přístup k novým projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, píše Bloomberg. Kyjev by se mohl dočkat nových vojenských dodávek.
00:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 5 hhodinami

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 8 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 8 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 9 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 12 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...