V době mimořádného napětí mezi Íránem a USA dopadly rakety poblíž amerických cílů v Iráku

8 minut
Události ČT: Napětí po smrti Solejmáního
Zdroj: ČT24

V Bagdádu se v sobotu na smutečním pohřebním průvodu za velitele íránských jednotek Kuds Kásima Solejmáního a člena vedení vlivných iráckých milicí Abú Mahdího Muhandise sešly desetitisíce lidí. Teherán uvedl, že odpověď na atentát bude tvrdá. Írán bude Američany v odplatě za zabití svého klíčového generála trestat kdykoliv, kdy mu budou na dosah, prohlásil velitel íránských revolučních gard Gholámalí abú Hamza. Vpodvečer do okolí velvyslanectví Spojených států v Bagdádu dopadla raketa kaťuša. Další dvě zasáhly i iráckou leteckou základnu Balad, kde jsou umístěny americké jednotky. Ani v jednom případě nejsou hlášeny oběti.

Smrt íránského generála Kásima Solejmáního americký prezident Donald Trump označil za krok k zastavení války. „Kásim Solejmání byl zabit a jeho krvavá běsnění jsou navždy pryč,“ prohlásil.

Naopak íránský velvyslanec při OSN Madžíd Tacht Ravančí to označil za důvod k jejímu rozpoutání. „To byla nová kapitola, která se rovná zahájení války proti Íránu. Takže co jiného se dá od Íránu čekat? Nemůžeme jen zůstat zticha. Musíme jednat a budeme jednat,“ řekl Ravančí.

Írán si podle velitele revolučních gard Hamzy vyhrazuje právo se Spojeným státům za smrt Solejmáního pomstít, napsala agentura Tasním. Velitel připomněl, že pro Západ je nesmírně důležitým místem Hormuzský průliv, kterým proplouvají i americké válečné lodě, a že Írán si už před dlouho dobou vytipoval klíčové americké cíle v tomto regionu. „Na dosah máme nějakých 35 amerických cílů i Tel Aviv,“ řekl.

Šíitské milice vyzvaly irácké bezpečnostní síly, aby se od neděle zdržovaly nejméně v kilometrové vzdálenosti od amerických základen. 

Už v sobotu večer do okolí velvyslanectví Spojených států v Bagdádu dopadla raketa kaťuša. Další dvě zasáhly iráckou leteckou základnu Balad, kde jsou umístěny americké jednotky. Ani v jednom případě nejsou hlášeny oběti. Později zasáhla jihozápadní bagdádskou čtvrť Džadríja minometná střela, která zranila pět lidí. S odvoláním na armádní činitele o tom informovala agentura Reuters. Není ale jasné, kdo za střelbou stojí.

Ráno média informovala, že v noci na sobotu došlo k útoku u vojenské základny Tádží severně od Bagdádu, ovšem původní informace popřela irácká armáda. Rakety měly zasáhnout konvoj s příslušníky takzvaných Lidových mobilizačních sil (PMF). Ty jsou součástí irácké armády a sdružují milice, z nichž mnohé podléhají íránskému vlivu. 

Některá média původně naznačovala, že i za novým úderem stojí Spojené státy. Mezinárodní koalice vedená USA, která bojuje proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), se však od této události rovněž distancovala a také uvedla: „Fakt: Koalice v posledních dnech nepodnikla letecké údery poblíž základny Tádží (severně od Bagdádu),“ uvedl na Twitteru mluvčí koalice.  

Na smutečním průvodu v Bagdádu zněla protiamerická hesla

V ulicích Teheránu a dalších velkých měst protestovaly po smrti jednoho z nejmocnějších mužů v zemi tisíce Íránců. Desetitisíce se jich sešly také v sobotu před začátkem smutečního průvodu za velitele Solejmáního v Bagdádu. V davu podle agentury AFP zaznívala protiamerická hesla jako „Smrt Americe, smrt Izraeli“.

Mnoho z truchlících bylo oblečeno v černém, lidé přinesly irácké vlajky a prapory Lidových mobilizačních sil (PMF).

3 minuty
Po zabití Solejmáního přišly davy lidí na smuteční průvod
Zdroj: ČT24

Někde před příchodem smutečního procesí, k němuž se připojil i irácký premiér Ádil Abdal Mahdí a velitelé milic podporovaných Teheránem, rozložili červené koberce. Auto převážející rakev Solejmáního obklopovaly zástupy lidí a dotýkaly se ho. „Je to bolestný útok, ale námi neotřese,“ citovala agentura AP jednoho z truchlících, který procesí označil za znak loajality vůči zabitým.

Tuto pietní akci naplánovaly PMF. Trasa procesí vedla z bagdádské ostře střežené zelené zóny do šíitského posvátného města Karbalá a skončí v Nadžafu, dalším posvátném městě šíitů. Tam bude Muhandis a několik dalších lidí pohřbeno.

Těla Solejmáního a dalších zabitých Íránců budou ještě v sobotu letecky přepravena do Íránu. Solejmání bude pohřben v úterý v rodném městě Kermán. Íránský prezident Hasan Rouhání v sobotu v Teheránu zašel k Solejmánovi domů, aby jeho rodině vyjádřil soustrast. „Američané si neuvědomili, jak velkou chybu udělali, následky tohoto zločinného jednání uvidí nejen dnes, ale i v příštích letech,“ řekl.

Zabití Solejmáního Iráčany rozděluje, píše Reuters

Agentura Reuters napsala, že zabití Solejmáního Iráčany rozděluje. Mnoho lidí americké útoky, při kterých zemřel, odsuzuje, protože si tohoto íránského generála cení za jeho roli při porážce teroristické organizace Islámský stát. Jiní ovšem souhlasí, protože Solejmání a Muhandis podle nich podporovali použití síly proti neozbrojeným účastníkům loňských protivládních demonstrací.

Protesty proti USA po zabití íránského generála Kásima Solejmáního
Zdroj: ČTK/ZUMA/Rana Sajid Hussain

Protestující obviňovali Lidové mobilizační síly, v nichž byl Muhandis zástupcem velitele, z řady ekonomických a sociálních problémů, s nimiž se Irák potýká.

Řada Iráčanů pak kritizuje Spojené státy za to, že Solejmáního zabily na území jejich země, a obávají se toho, že Irák čeká další válka.

Irák v posledních dnech zažívá sérii nejrůznějších bezpečnostních incidentů. Na přelomu roku napadl americkou ambasádu v Bagdádu dav demonstrantů pobouřených předchozím náletem USA, při kterém přišlo o život 25 členů jedné ze šíitských iráckých milicí. Američané zase reagovali na raketový útok na iráckou vojenskou základnu, který 27. prosince zabil i jednoho amerického civilistu.

Oblast posílí USA o tři tisíce vojáků, Británie vyšle dvě válečné lodě

Pentagon do oblasti vyšle další zhruba tři tisíce vojáků. Severoatlantická aliance po smrti íránského generála Kásima Solejmáního v Iráku také v této zemi pozastavuje výcvik iráckých bezpečnostních sil k tomu, aby dokázaly zamezit návratu teroristické organizace Islámský stát. Podle agentury AFP to oznámil mluvčí NATO Dylan White. V misi Aliance působí i čeští vojáci. 

Také Velká Británie v sobotu oznámila, že do Perského zálivu vysílá dvě válečné lodě. Londýn tak hodlá podniknout „všechny nezbytné kroky na ochranu“ britských lodí a občanů po zabití Solejmáního. Lodě HMS Montrose a HMS Defender mají doprovázet britská plavidla v Hormuzském průlivu.

Kvůli možnému odvetnému útoku po zabití Solejmáního je v pohotovosti i policie v New Yorku. „Nemusím nikomu připomínat, že New York je pro teroristy cíl číslo jedna. Musíme si proto uvědomit, že to pro naše město vytváří celou řadu rizik. Nechci vytvářet paniku ani nic předjímat. Říkám to proto, že Newyorčané si zaslouží vědět, na čem jsme,“ řekl starosta města Bill de Blasio.

Na situaci už reagovala i Moskva. Krok Bílého domu je podle ní nezodpovědný a vyostří situaci v celém regionu. Přímo ve Spojených státech úder kritizovali hlavně demokrati. „Je to to samé, jako kdyby Íránci zavraždili amerického ministra obrany,“ uvedl demokratický senátor Chris Murphy.

Podle Paříže eskalace způsobila, že se v pátek lidé probudili „do nebezpečnějšího světa“. „Britové, Francouzi, Němci, ti všichni musí pochopit, že to, co jsme udělali, co Američané udělali, zachránilo také životy v Evropě,“ reagoval v noci šéf americké diplomacie Mike Pompeo ve vysílání televize Fox News.

Americký ministr zahraničí prý poslední dva dny komunikoval o plánech Washingtonu s partnery na Blízkém východě, z nichž někteří byli „skvělí“. „A pak mluvíme s našimi partnery v jiných oblastech, kteří už tak dobří nebyli. Upřímně, Evropané nebyli tak nápomocní, jak bych si přál, že by mohli být,“ řekl Pompeo.

Také prohlásil, že Solejmání musel být zastaven, protože jinak bezprostředně hrozil útok, který „mohl zabít stovky nebo tisíce Američanů“.

Podle Trumpova poradce O'Briena může íránská vláda stále „usednout se Spojenými státy“ k vyjednávacímu stolu. Americký prezident je prý připraven zahájit rozhovory bez předem daných podmínek, citovala z vyjádření bezpečnostního poradce Bílého domu Roberta O'Briena televize CNN. O'Brien také uvedl, že jakákoli odveta Teheránu za zabití íránského generála Kásima Solejmáního by byla „velmi špatné rozhodnutí“.

Zástupci evropských velmocí po útoku žádají uklidnění situace. Ke snížení napětí vyzvala i mluvčí německé vlády. Upozornila ale také na předchozí vojenské provokace ze strany Teheránu. „Chtěla bych vám připomenout útoky na tankery v Hormuzském průlivu a saúdské útoky na ambasádu Spojených států,“ uvedla mluvčí německé vlády Ulrika Demmerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 4 mminutami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
17:23Aktualizovánopřed 37 mminutami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 3 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 4 hhodinami
Načítání...