V Biškeku skončil výjimečný stav, parlament potvrdil prezidentské pravomoci pro nového premiéra

Kyrgyzský parlament schválil ukončení výjimečného stavu v hlavním městě Biškeku. Nový premiér Sadyr Žaparov zároveň převzal pravomoci hlavy státu. Kyrgyzstánem zmítaly nepokoje a politická krize od voleb ze 4. října. Strany, které podle oficiálních výsledků neuspěly, rozpoutaly v Biškeku protesty. Ústřední volební komise mezitím výsledky voleb zrušila.

Stoupenci opozice během protestů obsadili část vládních budov a vysvobodili z vězení exprezidenta Almazbeka Atambajeva a také 51letého opozičního představitele Žaparova, který byl ve středu jmenován premiérem.

Ve čtvrtek se funkce vzdal prezident Sooronbaje Žeenbekov a Žaparov dočasně převzal i jeho pravomoci. V pátek tento krok odsouhlasil parlament. Dosavadní předseda sněmovny Kanatbek Isajev, který je podle ústavy druhým nejvyšším představitelem středoasijské země, na schůzi parlamentu potvrdil, že se převzetí těchto pravomocí vzdává. Isajev už ve čtvrtek ohlásil svou rezignaci.

Právě Žeenbekov minulý týden vyhlásil výjimečný stav a vyslal do ulic kyrgyzské metropole vojáky. Při protestech bylo podle Reuters zraněno nejméně 1200 lidí a jeden člověk zemřel. Žeenbekov je třetím kyrgyzským prezidentem, kterého během posledních 15 let nepokoje zbavily funkce. 

Žaparov, nový nejmocnější muž středoasijské země s 6,5 milionu obyvatel, poslancům řekl, že během několika hodin promluví k národu. Dosud tak však neučinil a zůstává nejasné, kdy projev pronese, poznamenala agentura Reuters.

Sadyr Žaparov
Zdroj: ČTK/AP/Vladimir Voronin

V prezidentských volbách by Žaparov neměl kandidovat

Žaparov v krátkém projevu k poslancům navrhl snížit práh pro vstup politických stran do parlamentu z nynějších sedmi procent ve volbách, které by se měly konat do konce letošního roku. V lednu by podle předsedkyně ústřední volební komise měly následovat prezidentské volby. Jako úřadující prezident by se jich Žaparov nemohl zúčastnit.

„Je to bezprecedentní v dějinách Kyrgyzstánu. Ještě nikdy nebylo tolik moci soustředěno v rukou jediného člověka,“ prohlásil poslanec Omurbek Tekebajev na adresu Žaparova, který se stal premiérem s pravomocemi hlavy státu krátce poté, co jej jeho přívrženci osvobodili z vězení. Poslanec vyzval Žaparova, aby ujistil lidi, že ani on, ani jeho nejbližší spolupracovníci nebudou na prezidenta v nových volbách kandidovat.

Žaparov byl ve vězení za únos, obvinění popírá

Žaparov byl ve vězení od roku 2017 na základě obvinění z únosu gubernátora, kterého v roce 2013 nakrátko zadrželi demonstranti. Žaparov byl obviněn ze spoluorganizace plánu únosu, což on sám popírá, a v roce 2017 odsouzen k jedenácti a půl letům vězení.

Nový premiér a jeho ministr zahraničí ujišťují, že nová vláda zachová spojenectví s Ruskem, které má v zemi vojenskou základnu, a Čínou, která je největším obchodním partnerem a investorem v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 20 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 51 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...