Kyrgyzská revoluce pokračuje. Premiérem se stal politik, který byl ještě v pondělí za mřížemi

Protivládní demonstranti ve středoasijském Kyrgyzstánu vtrhli v úterý ráno při protestu proti výsledku parlamentních voleb do správní budovy s prezidentskou kanceláří a parlamentem. Osvobodili také z vězení exprezidenta Almazbeka Atambajeva. Ústřední volební komise mezitím oznámila zrušení výsledku nedělních voleb a parlament zvolil premiérem opozičního vůdce Sadyra Žaparova, který byl do pondělí ve vězení. Opozice uvedla, že je jejím cílem svrhnout prezidenta Sooronbaje Žeenbekova a sestavit novou vládu. Prezident ale tvrdí, že má zemi stále pod kontrolou.

Bývalý poslanec Žaparov si odpykával několikaletý trest vězení za organizaci nepovolené demonstrace a za to, že jako rukojmí zadržel gubernátora. Na svobodu se dostal teprve v pondělí poté, co v kyrgyzské metropoli Biškeku začaly nepokoje, uvedla agentura TASS. Jeho politická strana v neděli podle oficiálních výsledků získala 6,95 procenta hlasů, a jen těsně se tak nedostala do parlamentu, píše agentura Interfax.

Výsledky nedělního hlasování však byly mezitím ústřední volební komisí označeny za neplatné. Předsedkyně volební komise Nuržan Šajldabeková řekla, že se komise rozhodla zrušit výsledek voleb ve snaze vyhnout se napětí v zemi.

Podle agentury Reuters opoziční skupiny tvrdí, že mají v rukou vládní budovy v metropoli Biškeku a převzaly nad Kyrgyzstánem kontrolu. Žeenbekov se domnívá, že zemi hrozí pokus o převrat. Ráno vyzval své odpůrce, aby protesty ukončili.

Při protestech podle Reuters jeden člověk zemřel a 590 utrpělo zranění. Mluvčí ministerstva zdravotnictví řekl, že jeden člověk v Biškeku podlehl svým zraněním po střetu s policií a podle oblečení šlo o civilistu.

Někteří demonstranti vtrhli do budovy, v níž se nachází Žeenbekovova kancelář a také parlament. Členové opozičních skupin vnikli do několika dalších budov včetně úřadu starosty a jmenovali vlastního velitele národní bezpečnosti, generálního prokurátora a velitele Biškeku. Podle Reuters rezignovalo několik provinčních guvernérů a centrální banka doporučila místním bankám, aby v úterý neotevíraly a posílily bezpečnostní opatření.

Žeenbekov chce, aby volební komise prověřila výsledky

Žeenbekov na své webové stránce označil obsazení vládní budovy a velitelství bezpečnosti za pokus některých politických sil dostat se k moci nelegálně. „Vyzývám vůdce politických stran, aby své stoupence uklidnili. Nařídil jsem bezpečnostním silám nestřílet,“ sdělil prezident.

Řekl také, že „požádal ústřední volební komisi, aby prověřila všechny volební nesrovnalosti, a pokud to bude nezbytné, výsledek zneplatnila“. V pondělí v Biškeku pokračovaly střety mezi policií a demonstranty, kteří požadovali zneplatnění parlamentních voleb.

Lidé protestují před obsazeným sídlem vlády v Biškeku
Zdroj: Vladimir Pirogov/Reuters

Podle agentury DPA demonstranti vylezli na ploty u parlamentní budovy a zapalovali automobily. Bezpečnostní síly nasadily voní děla, slzný plyn a oslepující granáty. Exprezident Atambajev byl v červenci odsouzen ke zhruba 11 rokům vězení.

Během svého funkčního období údajně mimo jiné pomáhal odsouzeným zločincům k útěku. Tento sociální demokrat stál v čele země od roku 2011 do roku 2017. Už při loňském zatýkání exprezidenta propukly pouliční bitky mezi jeho stoupenci a bezpečnostními složkami.

V parlamentních volbách vítězily strany podporující vztahy s Ruskem

Kromě Atambajeva demonstranti osvobodili další vězněné politiky. Někteří opoziční představitelé vyzvali končící parlament, aby jmenoval dočasnou vládu a umožnil legitimní předání moci.

Ruské velvyslanectví v Kyrgyzstánu uvedlo, že podporuje vyřešit situaci právní cestou při zajištění bezpečnosti obyvatel i stability státu. Po nedělním hlasování se do parlamentu dostaly čtyři strany. Nejvíce křesel získaly Jednota podporující prezidenta Žeenbekova a Má vlast Kyrgyzstán.

Jde o zavedené strany, které podporují budování úzkých vztahů s Ruskem. Tři ze stran, které se do parlamentu nedostaly, například sociální demokraté, již v neděli oznámily, že hodlají volby zpochybnit.

Jeden z protestujících s uvázanou kyrgyzskou vlajkou kolem krku
Zdroj: Vladimir Pirogov/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 7 mminutami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 30 mminutami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 1 hhodinou

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Komise žaluje Česko a Maďarsko kvůli evropskému zatýkacímu rozkazu

Evropská komise se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie. České ministerstvo spravedlnosti zdůraznilo, že věc se netýká pozdního zavedení právního předpisu EU do českého práva, ale právního sporu ohledně správnosti provedení některých ustanovení. Dodalo, že už zahájilo legislativní práce ke splnění zbylých požadavků.
12:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Paměť pod palbou. Ruská armáda ničí ukrajinské kulturní dědictví

Ruská agrese zanechala svoji stopu prakticky ve všech sférách ukrajinského života. Vedle ztrát na životě obyvatel a nezměrné bolesti a utrpení přinesla také bezprecedentní míru fyzické destrukce. Zatímco materiální škody jsou průběžně vyčíslovány, ruské invazi padají za oběť – často nenávratně – rovněž ukrajinské kulturní památky nevyčíslitelné hodnoty. Více k tématu v obrazovém materiálu Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
před 2 hhodinami

Člun s keporkakem zvaným Timmy dorazil do Dánska

Nákladní člun, na nějž se v úterý 28. dubna podařilo naložit keporkaka, který koncem března uvázl na mělčině u německého pobřeží, pokračuje v plavbě. Odpoledne vplul do dánských výsostných vod. Podle plánu má proplout kolem dánských ostrovů a okolo Jutského poloostrova do Severního moře, kde záchranáři velrybu plánují vypustit. Za noc urazili přibližně 50 kilometrů a ráno proplouvali kolem ostrova Fehmarn. Cesta by měla trvat několik dní. Keporkak ve středu dostal GPS lokátor, který umožní jeho další sledování. Osud velryby, které podle města Timmendorfer Strand začali přezdívat Timmy, poutá už řadu týdnů pozornost německých i zahraničních médií a veřejnosti.
14:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...