Kyrgyzská revoluce pokračuje. Premiérem se stal politik, který byl ještě v pondělí za mřížemi

Protivládní demonstranti ve středoasijském Kyrgyzstánu vtrhli v úterý ráno při protestu proti výsledku parlamentních voleb do správní budovy s prezidentskou kanceláří a parlamentem. Osvobodili také z vězení exprezidenta Almazbeka Atambajeva. Ústřední volební komise mezitím oznámila zrušení výsledku nedělních voleb a parlament zvolil premiérem opozičního vůdce Sadyra Žaparova, který byl do pondělí ve vězení. Opozice uvedla, že je jejím cílem svrhnout prezidenta Sooronbaje Žeenbekova a sestavit novou vládu. Prezident ale tvrdí, že má zemi stále pod kontrolou.

Bývalý poslanec Žaparov si odpykával několikaletý trest vězení za organizaci nepovolené demonstrace a za to, že jako rukojmí zadržel gubernátora. Na svobodu se dostal teprve v pondělí poté, co v kyrgyzské metropoli Biškeku začaly nepokoje, uvedla agentura TASS. Jeho politická strana v neděli podle oficiálních výsledků získala 6,95 procenta hlasů, a jen těsně se tak nedostala do parlamentu, píše agentura Interfax.

Výsledky nedělního hlasování však byly mezitím ústřední volební komisí označeny za neplatné. Předsedkyně volební komise Nuržan Šajldabeková řekla, že se komise rozhodla zrušit výsledek voleb ve snaze vyhnout se napětí v zemi.

Podle agentury Reuters opoziční skupiny tvrdí, že mají v rukou vládní budovy v metropoli Biškeku a převzaly nad Kyrgyzstánem kontrolu. Žeenbekov se domnívá, že zemi hrozí pokus o převrat. Ráno vyzval své odpůrce, aby protesty ukončili.

Při protestech podle Reuters jeden člověk zemřel a 590 utrpělo zranění. Mluvčí ministerstva zdravotnictví řekl, že jeden člověk v Biškeku podlehl svým zraněním po střetu s policií a podle oblečení šlo o civilistu.

Někteří demonstranti vtrhli do budovy, v níž se nachází Žeenbekovova kancelář a také parlament. Členové opozičních skupin vnikli do několika dalších budov včetně úřadu starosty a jmenovali vlastního velitele národní bezpečnosti, generálního prokurátora a velitele Biškeku. Podle Reuters rezignovalo několik provinčních guvernérů a centrální banka doporučila místním bankám, aby v úterý neotevíraly a posílily bezpečnostní opatření.

Žeenbekov chce, aby volební komise prověřila výsledky

Žeenbekov na své webové stránce označil obsazení vládní budovy a velitelství bezpečnosti za pokus některých politických sil dostat se k moci nelegálně. „Vyzývám vůdce politických stran, aby své stoupence uklidnili. Nařídil jsem bezpečnostním silám nestřílet,“ sdělil prezident.

Řekl také, že „požádal ústřední volební komisi, aby prověřila všechny volební nesrovnalosti, a pokud to bude nezbytné, výsledek zneplatnila“. V pondělí v Biškeku pokračovaly střety mezi policií a demonstranty, kteří požadovali zneplatnění parlamentních voleb.

Lidé protestují před obsazeným sídlem vlády v Biškeku
Zdroj: Vladimir Pirogov/Reuters

Podle agentury DPA demonstranti vylezli na ploty u parlamentní budovy a zapalovali automobily. Bezpečnostní síly nasadily voní děla, slzný plyn a oslepující granáty. Exprezident Atambajev byl v červenci odsouzen ke zhruba 11 rokům vězení.

Během svého funkčního období údajně mimo jiné pomáhal odsouzeným zločincům k útěku. Tento sociální demokrat stál v čele země od roku 2011 do roku 2017. Už při loňském zatýkání exprezidenta propukly pouliční bitky mezi jeho stoupenci a bezpečnostními složkami.

V parlamentních volbách vítězily strany podporující vztahy s Ruskem

Kromě Atambajeva demonstranti osvobodili další vězněné politiky. Někteří opoziční představitelé vyzvali končící parlament, aby jmenoval dočasnou vládu a umožnil legitimní předání moci.

Ruské velvyslanectví v Kyrgyzstánu uvedlo, že podporuje vyřešit situaci právní cestou při zajištění bezpečnosti obyvatel i stability státu. Po nedělním hlasování se do parlamentu dostaly čtyři strany. Nejvíce křesel získaly Jednota podporující prezidenta Žeenbekova a Má vlast Kyrgyzstán.

Jde o zavedené strany, které podporují budování úzkých vztahů s Ruskem. Tři ze stran, které se do parlamentu nedostaly, například sociální demokraté, již v neděli oznámily, že hodlají volby zpochybnit.

Jeden z protestujících s uvázanou kyrgyzskou vlajkou kolem krku
Zdroj: Vladimir Pirogov/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...