Kyrgyzská revoluce pokračuje. Premiérem se stal politik, který byl ještě v pondělí za mřížemi

Protivládní demonstranti ve středoasijském Kyrgyzstánu vtrhli v úterý ráno při protestu proti výsledku parlamentních voleb do správní budovy s prezidentskou kanceláří a parlamentem. Osvobodili také z vězení exprezidenta Almazbeka Atambajeva. Ústřední volební komise mezitím oznámila zrušení výsledku nedělních voleb a parlament zvolil premiérem opozičního vůdce Sadyra Žaparova, který byl do pondělí ve vězení. Opozice uvedla, že je jejím cílem svrhnout prezidenta Sooronbaje Žeenbekova a sestavit novou vládu. Prezident ale tvrdí, že má zemi stále pod kontrolou.

Bývalý poslanec Žaparov si odpykával několikaletý trest vězení za organizaci nepovolené demonstrace a za to, že jako rukojmí zadržel gubernátora. Na svobodu se dostal teprve v pondělí poté, co v kyrgyzské metropoli Biškeku začaly nepokoje, uvedla agentura TASS. Jeho politická strana v neděli podle oficiálních výsledků získala 6,95 procenta hlasů, a jen těsně se tak nedostala do parlamentu, píše agentura Interfax.

Výsledky nedělního hlasování však byly mezitím ústřední volební komisí označeny za neplatné. Předsedkyně volební komise Nuržan Šajldabeková řekla, že se komise rozhodla zrušit výsledek voleb ve snaze vyhnout se napětí v zemi.

Podle agentury Reuters opoziční skupiny tvrdí, že mají v rukou vládní budovy v metropoli Biškeku a převzaly nad Kyrgyzstánem kontrolu. Žeenbekov se domnívá, že zemi hrozí pokus o převrat. Ráno vyzval své odpůrce, aby protesty ukončili.

Při protestech podle Reuters jeden člověk zemřel a 590 utrpělo zranění. Mluvčí ministerstva zdravotnictví řekl, že jeden člověk v Biškeku podlehl svým zraněním po střetu s policií a podle oblečení šlo o civilistu.

Někteří demonstranti vtrhli do budovy, v níž se nachází Žeenbekovova kancelář a také parlament. Členové opozičních skupin vnikli do několika dalších budov včetně úřadu starosty a jmenovali vlastního velitele národní bezpečnosti, generálního prokurátora a velitele Biškeku. Podle Reuters rezignovalo několik provinčních guvernérů a centrální banka doporučila místním bankám, aby v úterý neotevíraly a posílily bezpečnostní opatření.

Žeenbekov chce, aby volební komise prověřila výsledky

Žeenbekov na své webové stránce označil obsazení vládní budovy a velitelství bezpečnosti za pokus některých politických sil dostat se k moci nelegálně. „Vyzývám vůdce politických stran, aby své stoupence uklidnili. Nařídil jsem bezpečnostním silám nestřílet,“ sdělil prezident.

Řekl také, že „požádal ústřední volební komisi, aby prověřila všechny volební nesrovnalosti, a pokud to bude nezbytné, výsledek zneplatnila“. V pondělí v Biškeku pokračovaly střety mezi policií a demonstranty, kteří požadovali zneplatnění parlamentních voleb.

Lidé protestují před obsazeným sídlem vlády v Biškeku
Zdroj: Vladimir Pirogov/Reuters

Podle agentury DPA demonstranti vylezli na ploty u parlamentní budovy a zapalovali automobily. Bezpečnostní síly nasadily voní děla, slzný plyn a oslepující granáty. Exprezident Atambajev byl v červenci odsouzen ke zhruba 11 rokům vězení.

Během svého funkčního období údajně mimo jiné pomáhal odsouzeným zločincům k útěku. Tento sociální demokrat stál v čele země od roku 2011 do roku 2017. Už při loňském zatýkání exprezidenta propukly pouliční bitky mezi jeho stoupenci a bezpečnostními složkami.

V parlamentních volbách vítězily strany podporující vztahy s Ruskem

Kromě Atambajeva demonstranti osvobodili další vězněné politiky. Někteří opoziční představitelé vyzvali končící parlament, aby jmenoval dočasnou vládu a umožnil legitimní předání moci.

Ruské velvyslanectví v Kyrgyzstánu uvedlo, že podporuje vyřešit situaci právní cestou při zajištění bezpečnosti obyvatel i stability státu. Po nedělním hlasování se do parlamentu dostaly čtyři strany. Nejvíce křesel získaly Jednota podporující prezidenta Žeenbekova a Má vlast Kyrgyzstán.

Jde o zavedené strany, které podporují budování úzkých vztahů s Ruskem. Tři ze stran, které se do parlamentu nedostaly, například sociální demokraté, již v neděli oznámily, že hodlají volby zpochybnit.

Jeden z protestujících s uvázanou kyrgyzskou vlajkou kolem krku
Zdroj: Vladimir Pirogov/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Velká Británie společně s Norskem provedla v severním Atlantiku vojenskou operaci na odstrašení ruských ponorek, které ohrožovaly podvodní kabely a produktovody. Oznámil to podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Dodal, že fregata, letadla a stovky expertů monitorovaly ruskou útočnou ponorku a dvě špionážní ponorky poblíž podmořských kabelů a potrubí severně od Spojeného království. Ruská plavidla nakonec podle britského šéfa obrany po operaci, která trvala víc než měsíc, odplula z britských vod dále na sever. Do operace byly zapojeny speciální ponorky, konstatoval.
před 3 mminutami

Izrael pokračoval v bombardování Libanonu, útočil i Hizballáh

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu. Ten dříve v souvislosti se svými nočními útoky na Izrael prohlásil, že má jít o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok hnutí proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 11 mminutami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 33 mminutami

Litevští politici chtějí navzdory protestům prosadit reformu veřejnoprávní LRT

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
před 43 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen. Paliva v Česku dál zdražují. Průměrně jsou ale pod cenovým stropem, který pro čtvrtek stanovila vláda.
10:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 2 hhodinami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 6 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 7 hhodinami
Načítání...