Kyrgyzská revoluce pokračuje. Premiérem se stal politik, který byl ještě v pondělí za mřížemi

Protivládní demonstranti ve středoasijském Kyrgyzstánu vtrhli v úterý ráno při protestu proti výsledku parlamentních voleb do správní budovy s prezidentskou kanceláří a parlamentem. Osvobodili také z vězení exprezidenta Almazbeka Atambajeva. Ústřední volební komise mezitím oznámila zrušení výsledku nedělních voleb a parlament zvolil premiérem opozičního vůdce Sadyra Žaparova, který byl do pondělí ve vězení. Opozice uvedla, že je jejím cílem svrhnout prezidenta Sooronbaje Žeenbekova a sestavit novou vládu. Prezident ale tvrdí, že má zemi stále pod kontrolou.

Bývalý poslanec Žaparov si odpykával několikaletý trest vězení za organizaci nepovolené demonstrace a za to, že jako rukojmí zadržel gubernátora. Na svobodu se dostal teprve v pondělí poté, co v kyrgyzské metropoli Biškeku začaly nepokoje, uvedla agentura TASS. Jeho politická strana v neděli podle oficiálních výsledků získala 6,95 procenta hlasů, a jen těsně se tak nedostala do parlamentu, píše agentura Interfax.

Výsledky nedělního hlasování však byly mezitím ústřední volební komisí označeny za neplatné. Předsedkyně volební komise Nuržan Šajldabeková řekla, že se komise rozhodla zrušit výsledek voleb ve snaze vyhnout se napětí v zemi.

Podle agentury Reuters opoziční skupiny tvrdí, že mají v rukou vládní budovy v metropoli Biškeku a převzaly nad Kyrgyzstánem kontrolu. Žeenbekov se domnívá, že zemi hrozí pokus o převrat. Ráno vyzval své odpůrce, aby protesty ukončili.

Při protestech podle Reuters jeden člověk zemřel a 590 utrpělo zranění. Mluvčí ministerstva zdravotnictví řekl, že jeden člověk v Biškeku podlehl svým zraněním po střetu s policií a podle oblečení šlo o civilistu.

Někteří demonstranti vtrhli do budovy, v níž se nachází Žeenbekovova kancelář a také parlament. Členové opozičních skupin vnikli do několika dalších budov včetně úřadu starosty a jmenovali vlastního velitele národní bezpečnosti, generálního prokurátora a velitele Biškeku. Podle Reuters rezignovalo několik provinčních guvernérů a centrální banka doporučila místním bankám, aby v úterý neotevíraly a posílily bezpečnostní opatření.

Žeenbekov chce, aby volební komise prověřila výsledky

Žeenbekov na své webové stránce označil obsazení vládní budovy a velitelství bezpečnosti za pokus některých politických sil dostat se k moci nelegálně. „Vyzývám vůdce politických stran, aby své stoupence uklidnili. Nařídil jsem bezpečnostním silám nestřílet,“ sdělil prezident.

Řekl také, že „požádal ústřední volební komisi, aby prověřila všechny volební nesrovnalosti, a pokud to bude nezbytné, výsledek zneplatnila“. V pondělí v Biškeku pokračovaly střety mezi policií a demonstranty, kteří požadovali zneplatnění parlamentních voleb.

Lidé protestují před obsazeným sídlem vlády v Biškeku
Zdroj: Vladimir Pirogov/Reuters

Podle agentury DPA demonstranti vylezli na ploty u parlamentní budovy a zapalovali automobily. Bezpečnostní síly nasadily voní děla, slzný plyn a oslepující granáty. Exprezident Atambajev byl v červenci odsouzen ke zhruba 11 rokům vězení.

Během svého funkčního období údajně mimo jiné pomáhal odsouzeným zločincům k útěku. Tento sociální demokrat stál v čele země od roku 2011 do roku 2017. Už při loňském zatýkání exprezidenta propukly pouliční bitky mezi jeho stoupenci a bezpečnostními složkami.

V parlamentních volbách vítězily strany podporující vztahy s Ruskem

Kromě Atambajeva demonstranti osvobodili další vězněné politiky. Někteří opoziční představitelé vyzvali končící parlament, aby jmenoval dočasnou vládu a umožnil legitimní předání moci.

Ruské velvyslanectví v Kyrgyzstánu uvedlo, že podporuje vyřešit situaci právní cestou při zajištění bezpečnosti obyvatel i stability státu. Po nedělním hlasování se do parlamentu dostaly čtyři strany. Nejvíce křesel získaly Jednota podporující prezidenta Žeenbekova a Má vlast Kyrgyzstán.

Jde o zavedené strany, které podporují budování úzkých vztahů s Ruskem. Tři ze stran, které se do parlamentu nedostaly, například sociální demokraté, již v neděli oznámily, že hodlají volby zpochybnit.

Jeden z protestujících s uvázanou kyrgyzskou vlajkou kolem krku
Zdroj: Vladimir Pirogov/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánoPrávě teď

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 2 mminutami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 5 hhodinami

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 6 hhodinami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, ten skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 10 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 14 hhodinami
Načítání...