USA se rozhodly zvýšit cla na některé výrobky z unijních zemí. Evropa chce hledat řešení s novým prezidentem

2 minuty
Události: USA zvýšily cla na některé výrobky z EU
Zdroj: ČT24

Spojené státy se koncem roku rozhodly zvýšit cla na dovoz vybraných produktů z Evropské unie. Americké stanovisko je dalším krokem v dlouholetém sporu mezi Washingtonem a Bruselem kolem podpory výrobců civilních letadel. Evropská komise řekla, že tento krok narušil rozhovory o řešení sporu. Doufá přitom, že se jí podaří najít řešení s nově nastupujícím americkým prezidentem Joem Bidenem.

Spor o podporu leteckého průmyslu mezi USA a EU se táhne zhruba šestnáct let. Brusel napadá Spojené státy, že nepřiměřeným způsobem podporují společnost Boeing, která vyrábí letadla. V minulosti proto kvůli tomuto sporu zavedl cla.

Washington odpověděl odvetou, uvalil stejné omezení na dovoz francouzských a německých vín či pálenek. Podle zpravodaje ČT v Bruselu Lukáše Dolanského by se mělo právě toto clo nově zvednout o 25 procent. „Znamená to komplikaci jak pro evropské výrobce, tak i americké restauratéry, kteří jsou teď navíc zasaženi koronavirovou krizí. Snaží se uspět na trhu a navýšení cla jim v tom nepomáhá,“ kostatuje Dolanský.

Evropská unie nyní podle něj vyčkává, jak se vyvine situace v USA ohledně nástupu nového prezidenta Bidena a jeho administrativy. „EU chce navázat lepší vztahy a snaží se tento spor nějakým způsobem vyřešit. Je hluboký a otázka je, jestli se nové americké administrativě podaří v této celní válce nějak pohnout,“ dodal zpravodaj.

Země EU uvažují o uvalení digitální daně

Podle zvyklostí následuje po uvalení cel stejná odpověď druhé strany. Odcházející americký prezident Donald Trump dříve na EU uvalil celní omezení pro dovoz oceli a hliníku. Unie na rozhodnutí reagovala tím, že uvalila cla na ikonické americké výrobky, jako jsou motocykly Harley Davidson nebo whiskey. 

Vztahy mezi EU a USA rovněž otřásá problém takzvané digitální daně. „Některé unijní země se domnívají, že je nefér to, co se děje na ekonomickém poli. Jde o technologické společnosti jako Google, Amazon nebo Facebook, které odvádějí své zisky mimo EU,“ přibližuje problém Dolanský. V některých státech se proto mluví o uvalení digitální daně na tyto podniky, Francie už tento krok podnikla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...