USA se rozhodly zvýšit cla na některé výrobky z unijních zemí. Evropa chce hledat řešení s novým prezidentem

Nahrávám video
Události: USA zvýšily cla na některé výrobky z EU
Zdroj: ČT24

Spojené státy se koncem roku rozhodly zvýšit cla na dovoz vybraných produktů z Evropské unie. Americké stanovisko je dalším krokem v dlouholetém sporu mezi Washingtonem a Bruselem kolem podpory výrobců civilních letadel. Evropská komise řekla, že tento krok narušil rozhovory o řešení sporu. Doufá přitom, že se jí podaří najít řešení s nově nastupujícím americkým prezidentem Joem Bidenem.

Spor o podporu leteckého průmyslu mezi USA a EU se táhne zhruba šestnáct let. Brusel napadá Spojené státy, že nepřiměřeným způsobem podporují společnost Boeing, která vyrábí letadla. V minulosti proto kvůli tomuto sporu zavedl cla.

Washington odpověděl odvetou, uvalil stejné omezení na dovoz francouzských a německých vín či pálenek. Podle zpravodaje ČT v Bruselu Lukáše Dolanského by se mělo právě toto clo nově zvednout o 25 procent. „Znamená to komplikaci jak pro evropské výrobce, tak i americké restauratéry, kteří jsou teď navíc zasaženi koronavirovou krizí. Snaží se uspět na trhu a navýšení cla jim v tom nepomáhá,“ kostatuje Dolanský.

Evropská unie nyní podle něj vyčkává, jak se vyvine situace v USA ohledně nástupu nového prezidenta Bidena a jeho administrativy. „EU chce navázat lepší vztahy a snaží se tento spor nějakým způsobem vyřešit. Je hluboký a otázka je, jestli se nové americké administrativě podaří v této celní válce nějak pohnout,“ dodal zpravodaj.

Země EU uvažují o uvalení digitální daně

Podle zvyklostí následuje po uvalení cel stejná odpověď druhé strany. Odcházející americký prezident Donald Trump dříve na EU uvalil celní omezení pro dovoz oceli a hliníku. Unie na rozhodnutí reagovala tím, že uvalila cla na ikonické americké výrobky, jako jsou motocykly Harley Davidson nebo whiskey. 

Vztahy mezi EU a USA rovněž otřásá problém takzvané digitální daně. „Některé unijní země se domnívají, že je nefér to, co se děje na ekonomickém poli. Jde o technologické společnosti jako Google, Amazon nebo Facebook, které odvádějí své zisky mimo EU,“ přibližuje problém Dolanský. V některých státech se proto mluví o uvalení digitální daně na tyto podniky, Francie už tento krok podnikla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 28 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...