„Unikátní kancelář bez jasného plánu k úspěchu.“ Výměnu v Oválné pracovně tradičně provází dopis

Poté, co americké komise sečtou odevzdané hlasy voličů včetně všech korespondenčních, Spojené státy budou mít ohledně svého příštího prezidenta jasno. Zatímco vítěze nepochybně čeká oslava ve volebním štábu, v Bílém domě se v případě prohry stávajícího prezidenta mohou začít roztáčet kola procesu předávání prezidentské moci.

Zdaleka nejlepší případ předání moci byl na přelomu roku 2008 mezi prezidentem Georgem Bushem mladším a Barackem Obamou, píše zpravodajský server The Atlantic. Tehdejší vedoucí personálu Bílého domu Joshua Bolten pro web uvedl, že jednou z posledních Bushových priorit v úřadu bylo zaručit co možná nejlepší předání moci.

Předtím byl podle něho systém „zastaralý“ a nebyla mu úřady věnovaná přílišná pozornost. Proces se odehrával „ad-hoc“ a až na pár bezpečnostních brífinků se nedělo téměř nic, řekl Bolten pro The Atlantic. S Obamovým volebním štábem proto začal komunikovat již v říjnu roku 2008, aby tehdy ještě potencionální hlavu státu připravil na plnění prezidentských povinností a poskytl mu veškeré podklady nebo mimo jiné i přístup do Bílého domu.

„Střídání“ Obamy s Donaldem Trumpem proběhlo v podobném duchu. Podle The New York Times ani první afroamerický prezident nechtěl být státníkem, jehož konec vlády by provázel chaos. Trump byl ke svému možnému mandátu připravován již v průběhu své prezidentské kampaně v roce 2016, stejně jako jeho protikandidátka Hillary Clintonová.

Ceremonie se odehrává tradičně v lednu

Nově zvolený prezident USA se své inaugurace tradičně dočká na začátku roku následujícího po volbách. Ceremonie oficiálního uvedení do úřadu nové hlavy státu se odehraje 20. ledna, a to před budovou amerického Kapitolu ve Washingtonu D.C. 

Pokud voliči rozhodnou o střídání v Bílém domě, čeká jeho budoucího šéfa několik pracovních povinností. Vítězný kandidát podle federálních zákonů a zvyků do doby své inaugurace například musí podstoupit řadu bezpečnostních a vládních brífinků, měl by rovněž získat přístup k utajeným vládním materiálům. Před uvedením do úřadu by měl rovněž dostat od vlády povolení používat prezidentská vozidla i ochranku.

Příslušné orgány by při střídání budoucímu prezidentovi Spojených států měly přiřadit prozatímní kancelářské prostory pro jeho tým pracovníků, potřebné vybavení a finance ve výši okolo pěti milionů dolarů na jejich provoz. Vítěz voleb totiž před svou inaugurací musí například rozhodnout o složení své vlády i personálu Bílého domu.

„Zabydlet“ se musí do 72 až 78 dní

Co se týče personálu Bílého domu, budoucí prezident by měl rozhodnout o jeho stavu a případně učinit změny - zda do něj někoho dodatečně začlení či naopak vyhodí. Současně by měl také určit členy své vládní administrativy, sdělit jim jejich budoucí funkce a povinnosti a seznámit je s agendou budoucí vlády. Ještě předtím však musí promyslet politiku, jejímž směrem se celý jeho tým bude ubírat.

Americké úřady mezitím tým i personál podrobí bezpečnostní prověrce. Budoucí prezident by se rovněž měl co nejdříve po svém zvolení dohodnout s předchozí administrativou ohledně samotného předání moci. To vše musí budoucí americká hlava státu stihnout v rozmezí „pouhých“ 72 až 78 dní do uvedení úřadu.

Americké úřady se proto snaží na oba prezidentské kandidáty tlačit, aby některé z povinností začali plnit již během své volební kampaně.

„Lame Duck“

Odcházející prezident má oproti svému nástupci výrazně méně povinností. Poté, co se s ním dohodne na předání moci, má povinnost rozpustit svou vládnoucí administrativu a ukončit její dosavadní politiku. Pro prezidenty odcházející z úřadu se proto v americké společnosti uchytil slangový pojem „lame duck“ (chromá kachna).

Během procesu předání prezidentské moci by měl rovněž komunikovat s novou hlavou státu a jeho týmem. Zabezpečení úspěšného předání moci se tak stává jeho hlavním úkolem, nový prezident by měl být připraven k usednutí do Oválné pracovny co nejdříve po inauguraci.

Ostatní členové administrativy končícího prezidenta musí rovněž komunikovat se svými nástupci a seznámit je s důležitými informacemi a postupy ohledně jejich nového úřadu. Podle vládního webu presidentialtransition.org by veškerá jednání měla proběhnout v profesionálním duchu, s respektem a neměly by v ní hrát roli osobní zájmy.

obrázek
Zdroj: ČT24

Prezidentská kancelář obvykle začíná rozesílat materiály se základními informacemi členům štábu prezidentských kandidátů už během volební kampaně. Šest měsíců před volbami musí americký prezident podle legislativy vytvořit specializované vládní orgány, které zajistí co nejefektivnější předání moci mezi prezidenty a budou asistovat i radit obou stranám během procesu.

To vše trvá až do 20. ledna, kdy hlava státu v případě prohraných voleb nebo po druhém období opouští Oválnou pracovnu a předává vedení vlády Spojených států svému nástupci.

Poslední den v Oválné pracovně

Prezidenti tráví poslední den ve svém úřadu různými způsoby. Někteří z nich se v Bílém domě před inaugurací objevili už za svítání, aby se ceremoniálně prošli budovou a rozloučili se s jejím personálem. Někteří z prezidentů během posledního dne rovněž hostili své nástupce.

Jiní 20. leden tráví v kanceláři nebo udílejí prezidentské milosti. Takto svůj poslední den v pracovně strávili například Bill Clinton, George W. Bush nebo Barack Obama. Postupem času se mezi prezidenty rovněž uchytila tradice psaní dopisů, které zanechávají svým nástupcům.

Ty obvykle obsahují jejich dojmy, blahopřání nebo rady. „Toto je unikátní kancelář bez jasného plánu k úspěchu. Nejsem si jistý, jestli jakákoliv rada ode mě bude obzvláště užitečná. Oba jsmě byli, každý jinak, obdařeni velikým štěstím, ne každý takové má,“ píše se podle CNN v Obamově dopisu, který zanechal v roce 2017 nynějšímu prezidentovi Donaldu Trumpovi. 

Barack Obama naposledy v roli hostitele v Bílém domě
Zdroj: EBU

Po svém odchodu z funkce bývalá hlava Spojených států obvykle vstupuje do penze, má však stále právo na několik benefitů. Podle zákona mohou američtí exprezidenti pobírat doživotní penzi ve výši 219 200 dolarů ročně.

Stát je zároveň povinen jim doživotně poskytnout i hradit personál, kancelářské prostory, lékařskou péči, zdravotní pojištění i dopravní prostředky. Bývalé hlavy státu mají také za povinnost chránit bezpečnostní tajné služby. 

  • „Slavnostně přísahám, že budu čestně vykonávat funkci prezidenta Spojených států a podle svých sil budu zachovávat, střežit a bránit Ústavu Spojených států.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 12 hhodinami
Načítání...