„Uniká nám trocha ropy,“ oznámil kapitán druhou největší katastrofu v dějinách USA

Havárie amerického tankeru Exxon Valdez 24. března 1989 způsobila druhou největší ropnou katastrofu v dějinách USA. Na 300 metrů dlouhý a 50 metrů široký ropný tanker plul tehdy pod vlajkou USA a patřil společnosti Exxon. Na vodu byl přitom spuštěn jen dva a půl roku před nehodou – v říjnu 1986.

Tanker vyplul z aljašského přístavu Valdez 23. března večer a směřoval do Long Beach v Kalifornii. Na jeho palubě bylo asi 55 milionů amerických galonů (210 tisíc metrů krychlových) ropy. Krátce po půlnoci na 24. března tanker v zálivu prince Williama narazil do korálového útesu. Do moře se poté vylilo až 100 tisíc tun ropy.

Byla to největší ekologická námořní katastrofa v dějinách USA do dubna 2010, kdy ji překonala havárie ropné plošiny Deepwater Horizon společnosti BP v Mexickém zálivu, po níž vyteklo až 620 tisíc tun ropy.

Špatný manévr, chaotické rozkazy, málo odpočinku

Nehodu tankeru Exxon Valdez způsobil podle závěrů vyšetřování třetí důstojník Gregory Cousins, když nedokázal vymanévrovat plavidlo v nebezpečných vodách. Ovšem krátce předtím kapitán lodi Joe Hazelwood vydal chaotické rozkazy, když se nejprve chtěl vyhnout ledovcům; údajně byl totiž opilý. Testy prokázaly alkohol v jeho krvi několik hodin po nehodě.

V soudním procesu v roce 1990 byl ale Hazelwood po výpovědi svědků obvinění z opilosti zproštěn. Dostal pokutu 50 tisíc dolarů a trest 1000 hodin veřejně prospěšných prací.

3 minuty
Horizont ČT24 z 30. 3. 2014 o havárii tankeru Exxon Valdez
Zdroj: ČT24

Podle závěrů vyšetřovací komise část viny nesla také společnost Exxon, která mimo jiné nezajistila dostatečný odpočinek pro posádku, respektive dostatečné množství palubních důstojníků. Selhání bylo přičteno i pobřežní stráži, která v oblasti nezajistila efektivní dopravní systém.

Genocida zvířat

Kritizovány byly i nedostatečně rychlé záchranné práce, které údajně přišly s mnohahodinovým zpožděním. I když původní půlnoční radiová zpráva kapitána Hazelwooda údajně zněla: „Uniká nám trocha ropy, chvíli tady asi zůstaneme.“ K šíření ropné skvrny přispělo i bouřlivé počasí.

Zasaženo bylo na dva tisíce kilometrů pobřeží a 28 tisíc kilometrů čtverečních oceánu. Nehoda měla za následek smrt čtvrt milionu mořských ptáků, 2800 mořských vyder, 300 tuleňů, 250 orlů či 22 kosatek.

Po nehodě tankeru Exxon Valdez přijal v roce 1990 americký Kongres zákon proti znečišťování pobřežních vod USA ropou, který mimo jiné zavedl od roku 2010 povinnost dvojitého trupu pro tankery v amerických vodách.

Tanker Exxon Valdez byl po nehodě opraven za 30 milionů dolarů a uveden znovu do služby jako Exxon Mediterranean, později SeaRiver Mediterranean. V roce 2008 ho koupila hongkongská společnost a přebudovala ho z tankeru na plavidlo vozící rudu. V roce 2012 byl v Indii sešrotován.

Před pěti lety odborníci konstatovali, že po čtvrtstoletí od nehody je oblast v daleko lepším stavu a například populace mořských vyder se pomalu dostává na stejné hodnoty jako před havárií. Někteří, hlavně drobní živočichové ale kvůli ní umírali stále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 26 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 13 hhodinami
Načítání...