Ukrajinští vojáci vytlačili z areálu mariupolských oceláren Azovstal ruské síly, které se tam probojovaly ve středu, uvedla podle agentury Unian ukrajinská prezidentská kancelář. Informaci ale později popřel zástupce velitele pluku Azov, který ocelárny brání. Těžké boje na místě podle něj pokračují. Kreml odmítl, že by ruští vojáci na ocelárny útočili. Dále pokračuje ofenziva na východě Ukrajiny, ostřelování ale čelí celá země. Ukrajinským jednotkám se podařilo obnovit kontrolu nad několika osadami v Mykolajivské a Chersonské oblasti. Z okupovaných či bojových zón na jihu země se podařilo evakuovat přes tři sta civilistů.
Ukrajinci vytlačili ruské síly z Azovstalu, tvrdí Kyjev. Obránci Mariupolu to popřeli, dále prý bojují
7 minut
Události: Nepřehledná situace v Mariupolu
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Podle ukrajinských vojenských představitelů získaly obranné jednotky kontrolu nad několika osadami na jihu země. Díky úspěšným akcím ukrajinských obránců ruské síly „ztratily kontrolu nad několika osadami na hranicích Mykolajivské a Chersonské oblasti“, uvádí ve svém hlášení ukrajinský generální štáb.
Ruská vojska podle něj dál útočí na východě Ukrajiny s cílem ovládnout Doněckou a Luhanskou oblast a udržet pozemní spojení s anektovaným Krymem. Ostřelování pokračuje i na východě země. Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj ve čtvrtek ráno uvedl, že za posledních 24 hodin kvůli vzdušným útokům zemřelo pět lidí.
Ostřelování se podle něj zaměřilo na Severodoněck a Popasnu, Hirske a Lysyčansk, informuje agentura Reuters. Podle ukrajinského generálního štábu rakety nadále dopadají i na Cherson a oblasti severně od města Izjum.
V Kramatorsku v Doněcké oblasti utrpělo v noci na čtvrtek při ostřelování zranění 25 civilních obyvatel, uvedl podle agentury Unian oblastní guvernér Pavlo Kyrylenko. Rakety ve městě poškodily devět obytných domů a školu. Další střety probíhají okolo Svitlodarsku.
Náčelník ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj ve čtvrtek po rozhovoru s nejvýše postaveným americkým generálem Markem Milleym konstatoval, že ukrajinské jednotky přešly u Charkova a Izjumu na východě země do protiútoku.
„Tradičně jsem informoval amerického kolegu o situaci. Zejména o přesunutí hlavního úsilí nepřítele na luhanský směr, kde v okolí měst Popasna, Kreminna a obce Torske pokračují těžké boje, a také o přechodu ukrajinských sil k protiútokům na charkovském a izjumském směru,“ napsal Zalužnyj. Současně požádal Spojené státy, aby Ukrajině dodaly moderní raketomety HIMARS a MLRS.
V Charkově ruské rakety poničily už i zábavní park pro děti. Okupanti posilují vojska jižně od města. Podle expertů míří na klíčové dvojměstí Slovjansk-Kramatorsk. Zatím tam dopadají ruské bomby. „Operačně-taktické i armádní letouny ruských vzdušných sil zasáhly 77 míst spojených s vojenským personálem i technikou,“ uvedl mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.
Přehlídka 9. května
Ukrajinská vláda je přesvědčená, že Rusko nedosáhne do 9. května, kdy si Rusové připomínají sovětské vítězství ve druhé světové válce, žádných zásadních územních zisků. Na protiútok ale Kyjev podle poradce ukrajinského prezidenta zatím nemá sílu, a to minimálně do poloviny června, dokud od spojenců nedostane další zbraně.
Kyjev tvrdí, že Rusko hodlá 9. května symbolicky uspořádat přehlídku v dobytém Mariupolu. „Jsme přesvědčeni, že jim to časově nevychází. V každém případě narážejí na tuhý odpor Ukrajinců. A my se soustředíme na to, aby tento odpor zůstal co nejtvrdší,“ sdělil mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby. Kreml popírá, že by v pondělí chtěl přímo vyhlásit válku – a tudíž mobilizovat.
6 minut
Bývalý náčelník armádního generálního štábu Šedivý: Postup Rusů se zpomaluje, proto přecházejí k ničení infrastruktury
„Těžké a krvavé“ boje v mariupolských ocelárnách
Podle ukrajinských zdrojů byly od úterního večera dějištěm tvrdých bojů mariupolské ocelárny Azovstal poté, co do areálu pronikly ruské jednotky. Velitel ukrajinského pluku Azov, který společně s námořními pěšáky, pohraničníky a gardisty ocelárny brání, ve středu večer mluvil o „těžkých a krvavých bojích“.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč podle ukrajinské agentury Unian ve čtvrtek v televizním vysílání uvedl, že obránci z areálu ruská vojska vytlačili. To ale popřel zástupce velitele ukrajinského pluku Azov Svjatoslav „Kalyna“ Palamar. „Nikdo nikoho nevytlačil, oni (Rusové, pozn. red.) jsou v závodu. Probíhají těžké boje,“ řekl ukrajinské televizi podle agentury Unian a listu RBK-Ukrajina.
„Jsem hrdý na své vojáky, kteří vyvíjejí nadlidské úsilí, aby zvládli tlak nepřítele. (…) Situace je nesmírně obtížná,“ uvedl už před zprávami o vytlačení ruských jednotek ve videozprávě na Telegramu velitel pluku Denis Prokopenko.
„Ostřelování a útoky bez ustání. (…) Na některých místech se bojuje již za plotem železárny. (…) Jedenáct čtverečních kilometrů svobody v Mariupolu se proměnilo v peklo,“ napsal ve čtvrtek ráno o situaci v Azovstalu poradce starosty města Petr Andrjuščenko.
Kreml podle agentury TASS ve čtvrtek odmítl, že by ruští vojáci na areál ocelárny Azovstal útočili. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novináře odkázal na předchozí rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina, podle kterého nemají ruští vojáci na Azovstal útočit. Putin v dubnu nařídil, aby jeho armáda raději zbývající ukrajinské obránce v metalurgickém závodě zablokovala.
Podle ruských médií údajně ukrajinští vojáci bránící Azovstal nabídli ruským silám, že propustí civilisty, kteří se v areálu ukrývají, pokud za ně dostanou potraviny a léky. Moskva situaci v ocelárnách podává tak, že civilisté jsou rukojmími obránců, kteří se odmítají vzdát. Odchod civilistů totiž Kreml podmiňuje tím, že ukrajinští bojovníci složí zbraně. Kyjev naopak upozorňuje, že ruští okupanti pokračují s útoky, což znemožňuje bezpečnou evakuaci.
Ostřelování pokračuje, zásoba drahých balistických raket se ruským silám ale tenčí
Pokračující útoky na klíčová města, jako je Oděsa, Cherson a Mariupol, poukazují podle britských tajných služeb na ruskou snahu plně kontrolovat přístup k Černému moři. Okupačním silám by to umožnilo ovládat námořní komunikační trasy Ukrajiny, což by mělo negativní dopad na její ekonomiku. Se slábnutím pozemních operací ruských sil pak podle rozvědky roste jejich ochota ostřelovat civilní cíle.
Munice, kterou ruské síly k ostřelování měst využívají, je ale poměrně nákladná. Okupanti tak zároveň zvažují i jejich taktické využití. „Čím více dochází Rusku velmi drahé balistické rakety, munice, (…) tím více se zaměřuje na kritickou infrastrukturu – objekty, které využívá ukrajinská armáda k obraně proti ruské invazi,“ popsal zpravodaj ČT Andreas Papadopulos z Dnipru, kde v noci na čtvrtek poničila ruská raketa železniční most.
Právě útoky na železniční síť lze předpokládat i nadále. Jejich cílem je narušit zásobovací toky, uvedl bývalý velitel Výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavel Macko. „Rusko se na operační úrovni snaží zabránit změně poměru sil tím, že narušuje dodávky zbraní a vojenského materiálu,“ uvedl ve vysílání ČT24.
8 minut
Bývalý velitel Výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavel Macko k situaci na Ukrajině
Rusové v posledních 24 hodinách zaútočili na několik cílů hlavně v infrastruktuře. Podle Papadopulose nejviditelnější škody způsobují zejména raketové útoky. V západoukrajinském Lvově vyřadily z provozu elektrickou rozvodnu a město se ve čtvrtek dopoledne potýkalo s poměrně masivními výpadky dodávek elektrického proudu. „V Záporoží skončila v nucené odstávce teplárna, jedna z největších v zemi, protože pracovníkům se nepodařilo zajistit dodávky uhlí, neboť okolí elektrárny je poničené natolik, že tam nejsou prakticky žádné funkční silnice nebo mosty,“ popsal.
S problémy se podle zpravodaje potýkají také farmáři na západě země. „Marně čekají na zaplacené objednané dodávky sazenic, které měli nasmlouvané od svých východních kolegů,“ uvedl Papadopulos. Dodal, že Rusko na okupovaných územích nejde jen po potravinové a surovinové soběstačnosti, ale například dostává pod kontrolu také internet. „Problém je to zejména v Chersonu nebo Mykolajivu,“ řekl.
Cvičení běloruských vojáků jako nátlak
Britské ministerstvo obrany ve čtvrtek také uvedlo, že se Rusko nejspíš bude snažit zveličit hrozbu vojenského cvičení běloruské armády, které země sousedící s Ukrajinou oznámila ve středu. Nadsazením rizika by se podle britských zpravodajců mohla ruská strana pokusit fixovat ukrajinské síly na severu země a zabránit tak jejich nasazení v bitvě o Donbas.
Přesun běloruských jednotek do terénu ale podle ministerstva obrany Spojeného království není odchylkou od normálu. „Je to v souladu se sezónními normami, v květnu v Bělorusku vrcholí zimní výcvikový cyklus,“ uvedlo ministerstvo na Twitteru.
Podle Macka má cvičení charakter prověrky bojové pohotovosti, běloruské síly také procvičují přechod do východiskových pozicí. „Co by to ve strategické rovině mohlo znamenat? Možná jen psychologickou válku a určitý nátlak,“ popsal.
„Nikoho neohrožujeme a nebudeme to dělat ani v budoucnu. Ani nemůžeme – víme, kdo jsou naši protivníci, takže vyvolat nějaký konflikt, nějakou válku na Západě, naprosto není v zájmu běloruského státu. Západ může klidně spát,“ okomentoval ve čtvrtek cvičení běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.
Stovky civilistů opustily okupované území
Úspěšnou evakuaci civilistů z obsazeného území potvrdila v noci na čtvrtek koordinátorka OSN pro Ukrajinu Osnat Lubraniová. Informovala, že lidé byli do Záporoží dopraveni z Mariupolu a měst Berďansk, Manhuš, Tokmak a Vasylivka. Mnozí z nich prý neměli nic jiného než oblečení, které měli právě na sobě. Nyní se jim mimo jiné dostává „velmi potřebné psychologické podpory“, napsala agentura AP.
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková mluvila o 344 evakuovaných, zda mezi nimi byl i někdo z obléhaných mariupolských oceláren Azovstal, ale nebylo jasné.
Snahy o evakuaci civilistů z oblastí pod ruskou palbou nebo ruskou okupací do bezpečnějších částí Ukrajiny trvají už týdny. Především se to týká zdevastovaného Mariupolu, kde zřejmě zůstává asi 100 tisíc civilistů, tedy čtvrtina počtu, který tam žil před ruskou invazí na Ukrajinu.
Většina z lidí, které se podařilo evakuovat, si může nést trvalé následky. Někteří nebyli dva měsíce venku. „Stále tam padaly a vybuchovaly bomby. Bylo děsné to všechno slyšet. Celý bunkr se třásl,“ popsal jedenáctiletý Mark, který byl evakuovaný z Azovstalu.
V ocelárnách Azovstal, které jsou několik dní poslední baštou ukrajinských sil ve městě, zůstává zhruba 200 civilistů – včetně třiceti dětí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu požádal o pomoc OSN. „Za současných podmínek nemůžeme využít speciální techniku k odstranění trosek. Všechno se dělá ručně. Ale doufejme, že to bude fungovat,“ uvedl. Podle Kyjeva se odtud na začátku týdne podařilo evakuovat 156 lidí.
Ruské ministerstvo obrany ve středu oznámilo, že ruské jednotky ve čtvrtek, v pátek a v sobotu otevřou humanitární koridory pro evakuaci civilistů z mariupolských oceláren. Podobná oznámení ovšem v uplynulých týdnech nebyla zárukou výsledků, neboť dřívější dohody na humanitárních koridorech „se hroutily pod ruským ostřelováním“, poznamenal deník The New York Times.
„Vyjednáváme a doufáme, že bude možné dál zachraňovat lidi z Azovstalu, z Mariupolu,“ uvedl v nočním projevu Zelenskyj. Podle ukrajinských činitelů je v podzemí oceláren stále i na dvě stě civilistů. „Stále jsou tam civilisté, ženy, děti. Potřebujeme trvalý klid zbraní, abychom je zachránili,“ uvedl Zelenskyj, který slíbil pozastavení bojových aktivit během dne.
9 minut
Studio 6: Zpravodaj Papadopulos k situaci na válkou zasažené Ukrajině
Moskva avizovala pozastavení útoků a stažení jednotek vždy mezi 08:00 a 18:00 moskevského času (07:00 až 17:00 SELČ). „Ruská armáda vypouští často zprávy, které nekorespondují s tím, co tvrdí třeba ukrajinští vyjednavači, kteří dojednávali evakuační koridory. (…) Zprávy o tom, že Rusko vyhlásilo jednostranně možnost evakuace, mohou ale nemusí být pravdivé. Nemusí se také vůbec dostat k lidem, kteří jsou uvězněni v železárnách,“ přiblížil Papadopulos.
Později dodal, že Kreml už uvedl, že koridory z železáren i města jsou otevřené. „Ale je to informace, nad kterou má kontrolu a možnost ji ověřit jen ten, kdo je přítomen v Mariupolu. A to jsou vesměs pouze ruské armádní jednotky nebo ruští novináři,“ podotkl zpravodaj s tím, že ukrajinská strana informaci zatím nepotvrzuje. „Ta hovoří o tom, že minimálně ráno Rusové podnikli sérii dalších útoků na Azovstal,“ doplnil Papadopulos.
Zástupce velitele ukrajinského pluku Palamar vyzval ve videoprohlášení světové společenství k evakuaci civilistů z oceláren a velitele ukrajinských sil, aby se postaral o zraněné vojáky na místě. Podle Palamara se jim nedostává odpovídající pomoci. Uvedl také, že Rusové svůj slib o dočasném příměří, které by umožnilo další evakuaci, nedodržují. Trvat mělo tři dny.
4 minuty
Zpravodaj ČT Andreas Papadopulos k evakuaci lidí z Mariupolu
Ruská armáda v Kaliningradu cvičila simulované údery raketami Iskander
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho síly ve středu v Kaliningradu cvičily simulované údery s taktickými raketami Iskander, které jsou schopné nést jaderné hlavice. Do cvičení na území ruské exklávy mezi Polskem a Litvou se zapojila více než stovka vojáků, kteří trénovali zaměřování raket na nejrůznější cíle i rychlé změny polohy odpalovacích vozidel v reakci na odvetné útoky.
Podle ministerstva obrany ozbrojené síly trénovaly „elektronické odpaly“ raket a útoky na pomyslné cíle v podobě nepřátelských odpalovacích zařízení, letišť, chráněné infrastruktury, vojenského vybavení a velitelských stanovišť. Jednotky cvičily také úder „v podmínkách radiace a chemické kontaminace“, uvedl úřad.
Rakety Iskander už Rusko využívá při útocích na Ukrajinu. Moskva po začátku invaze oznámila zvýšení bojové pohotovosti jaderných sil a opakovaně hovoří o možnosti použití jaderných zbraní. Ruští představitelé tvrdí, že je země použije pouze v případě ohrožení vlastní existence.
