Ukrajinci rozjeli ve velkém výrobu vlastních dronů. Továrna v Kyjevě dodala armádě už tisíce strojů

4 minuty
Události: Ukrajinská továrna v Kyjevě vyrobila pro armádu tisíce dronů
Zdroj: ČT24

Ukrajinská armáda používá k útokům na ruské pozice stále častěji drony domácí produkce. Na jejich výrobě se v Kyjevě podílejí i dobrovolníci. Vojákům už dodali přes čtyři tisíce kusů. Zájem je hlavně o sebevražedné stroje. V továrně v ukrajinské metropoli natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.

Bezpilotní letoun se stal jedním z klíčových prvků války na Ukrajině. Drony přiletí na místo, na nepřítele shodí granát, zatímco jeho pilot sedí až deset kilometrů daleko.

Maksym Šaramet a jeho inženýři v Kyjevě umí dohromady sestrojit hned několik typů, řídí se při tom požadavky armády. „Přijdou chlapci se zbraněmi a říkají: Maksi, potřebujeme drony. Dobře, a jaké to budou? Chceme drony, které létají na takovou vzdálenost a rozsah,“ popisuje postup výrobce dronů.

Nedostatek financí

Ukrajinští vojáci žádají hlavně takzvané kamikadze drony nebo takové, které na nepřítele z výšky spouštějí munici. Peníze na výrobu shání firma na internetu a díky darům. V továrně si přejí vyrobit až tři tisíce dronů měsíčně, k tomu ale potřebují větší finance. Zatím se jich daří vyrobit zhruba stovku.

Nejpyšnější jsou na stroj nazvaný „Velký Benderik“, který má osm vrtulí, termální kameru a váží přes třicet kilogramů. Zatímco sestrojení jednoho malého letounu stojí okolo pěti set dolarů, cena tohoto stroje je třicetkrát vyšší. „Tento dron může se základnou komunikovat přes několik frekvencí a může tak sloužit při jakékoliv situaci,“ konstatoval Šaramet.

S výrobou letounů začal Šaramet už před víc než deseti lety, po začátku války ji ale rozjel ve velkém. Teď zaměstnává přes dvacet inženýrů, kterým pomáhá přes 130 dobrovolníků. Pro armádu už postavili čtyři tisíce různých dronů.

Kromě nich připravují i software pro ovládání. „Takovýchto základen pro piloty vyrobíme opravdu hodně, a kluci říkají, že to je to nejlepší, co používají,“ pochlubil se Šaramet. Na 3D tiskárně si pak vyrábí i systém pro spouštění munice. „Děláme je na drony, které mají zespodu světla. Pilot ho může rozsvítit a díky tomu se munice uvolní,“ vysvětluje manažerka Natalia.

V práci chtějí inženýři pokračovat i po konci války. Kromě nižší poptávky se budou muset vypořádat i s konkurencí masově vyráběných strojů v Číně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 4 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 5 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 6 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 9 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 13 hhodinami
Načítání...