Tvrdý zákrok v Hongkongu by byl obrovskou ranou pro čínskou reputaci, míní sinoložka Lomová

8 minut
Sinoložka Olga Lomová hostem pořadu Události, komentáře
Zdroj: ČT24

Hongkongské protesty představují pro Peking velmi nepříjemnou situaci, domnívá se sinoložka Olga Lomová z Ústavu Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Demokratické požadavky totiž skrytě existují také v čínské společnosti. Lomová byla hostem pořadu Události, komentáře.

Hongkong vstoupil do dvanáctého týdne protestů. Naposledy demonstranti vyšli do ulic o víkendu a volali po oboustranném zklidnění situace. To se přitom děje v době, kdy čínské polovojenské jednotky cvičí na dohled od města. Nervozita kolem možného zásahu Pekingu tak roste. 

Podle sinoložky Lomové představují hongkongské protesty pro Peking velmi nepříjemnou situaci. „Jde o demokratické reformy, a ty by mohli požadovat také občané Čínské lidové republiky,“ vysvětluje Lomová s tím, že v čínské společnosti takové požadavky také existují.  

„To, jakým velmi tvrdým způsobem se Si Ťin-pching snaží potlačit jakoukoliv diskusi o demokracii, jak brutálně potlačuje jakékoliv projevy nesouhlasu se svou politikou, dokazuje, že tam ty požadavky latentně jsou,“ dodává. 

Nepokoje v Hongkongu podkopávají pověst Číny

Zároveň se blíží sedmdesáté výročí založení Čínské lidové republiky. „Mají to být bombastické oslavy, které mají ukázat Čínu jako úspěšnou, po všech stránkách o svůj lid pečující zemi. A to protesty v Hongkongu úplně nenaznačují,“ uvedla sinoložka.  

„Do toho je tu ještě ambiciózní Si Ťin-pchingův plán stát se vůdcem globalizace celého světa,  máme tady pás a stezku, máme tady volání po větším propojení světa. Nepokoje nebo nespokojenost Hongkongu de facto podkopává pověst Číny jako schopného a perspektivního vůdce celého světa.“  

 „Tvrdý zákrok v Hongkongu by byl obrovská rána reputaci Čínské lidové republiky,“ míní Lomová. Zásah podle ní ale přesto vyloučit nelze: „Je to i otázka legitimity moci, protože v okamžiku, kdy používáte násilí, ohrožujete vlastní legitimitu.“

„Myslím si, že vojenský zásah může samozřejmě nastat, protože je to takové obligátní řešení. Čínská komunistická strana léta prokazuje, že když jde do tuhého, tak se chopí zbraní.  Na druhou stranu si myslím, že bude hledat nejrůznější způsoby, jak se tomu vyhnout,“ dodala sinoložka.

Celý rozhovor je k dispozici ve videu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 39 mminutami

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 1 hhodinou

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 2 hhodinami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 3 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...