Turecko posílá na řecké hranice tisíc policistů. Manipulují migranty a pomáhají jim do Unie, píše El País

Turecko vyšle k řeckým hranicím tisícovku policistů, aby pomáhali zadržet nápor migrantů, které Řecko kvůli nelegálnímu překročení hranic posílá zpět na turecké území. Ve čtvrtek to uvedl tamní ministr vnitra Süleyman Soylu. Podle španělského listu El País ale turecké úřady schválně přesouvají stovky migrantů podél hranice k jiným přechodům. Chtějí tak údajně zesílit tlak na řecké policisty a ztížit jim práci.

„Pokusili se vytlačit 4900 lidí zpátky do Turecka. Nasadíme k hranici tisíc příslušníků speciálních policejních sil, abychom to vytlačování zastavili,“ oznámil ve čtvrtek turecký ministr vnitra Soylu při návštěvě příhraniční provincie Edirne.

Pozemní hranice mezi Tureckem a Řeckem je dlouhá asi dvě stě kilometrů a většinu z ní tvoří řeka Evros. U přechodu Pazarkule stojí desetikilometrový plot postavený Řeckem v roce 2012, právě v této oblasti se v posledních dnech nashromáždilo více než pět tisíc uprchlíků.

Řecké úřady hraniční přechod Pazarkule zcela uzavřely zábranami a ostnatým drátem. Tamní policie zabránila většině pokusů přejít hraniční čáru slzným plynem, některým migrantům se ale podařilo plot překonat. Prostříhali ho nůžkami, které jim podle řecké policie dali sami turečtí policisté, což potvrdil deníku El País i jeden uprchlík.

„Turecká policie nás zastavila. Řekli nám, že nemůžeme k hraničnímu přechodu Pazarkule a nasměrovali nás k řece, kde jsou čluny. Na druhé straně jsou ale Řekové, kteří ti všechno seberou a vrátí tě do Turecka,“ popsal situaci reportérovi deníku El País afghánský uprchlík Muhammad Husajn.

Uprchlíci dostávají falešné zprávy

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan hovoří o statisících běženců, kteří už hranici přešli. Brzy jich podle něj zamíří do Evropské unie z Turecka miliony.

Migranti dostávají prostřednictvím aplikací WhatsApp a Telegram falešné zprávy, že Řecko v příštích dnech otevře hranice nebo že přijedou unijní lodě a odvezou je na bezpečné území. Tomu, že proud migrantů je manipulovaný, nasvědčuje i skutečnost, že na turecko-bulharské hranici se žádné velké skupiny uprchlíků jako v Pazarkule v těchto dnech zatím neobjevily.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan
Zdroj: Reuters/Djordje Kojadinovic

Řecko opevnilo hranici

Stovky migrantů se nachází také na přechodu Ipsala/Kipoi. „Převezli je více na jih, do oblasti Enezu, nedaleko ústí řeky Evros,“ řekl deníku El País místní celní úředník. Ti, kdo přejdou řeku, jsou vráceni řeckou policií poté, co jim policisté seberou všechny věci.

Řecko hranici opevnilo a vyslalo na ni mnoho vojáků a policistů, přesný počet nezveřejnilo. Požádalo též evropskou agenturu Frontex, aby v příštích dnech poslala na pomoc sedm set lidí, lodě a hlídkové vozy.

„Policie a řecká armáda dělají v tuto chvíli velmi dobrou práci. Skoro nikdo na řecké území neprošel. Těch pár stovek, co prošlo, bylo zatčeno,“ dodal řecký úředník. Podle agentury Reuters Řecko od víkendu zabránilo 37 tisícům pokusů o ilegální přechod hranice. Za uplynulých 24 hodin takto vrátily zpět do Turecka asi sedm tisíc osob.

Lidí, kterým se hranici ilegálně překročit podařilo, zadrželi řečtí pohraničníci a policisté od soboty 252. Řecký deník Kathimerini  ve čtvrtek večer s odvoláním na bezpečnostní zdroje napsal, že 64 procent zadržených pocházelo z Afghánistánu, 19 procent z Pákistánu, pět procent přímo z Turecka a pouhá čtyři procenta uváděli jako svou vlast Sýrii.

Řecko tento týden také uspořádalo jako demonstraci síly vojenské cvičení v pohraničí i u pobřeží ostrova Lesbos, který leží asi třicet kilometrů od pevniny a míří na něj v posledních dnech také více migrantů.

Turecko se obrátí na Štrasburk

Od chvíle, kdy Ankara 28. února oznámila, že přestává plnit závazek vyplývající ze smlouvy s Evropskou unií z roku 2016 a otevře své hranice, se k řeckým hranicím začaly přesouvat tisíce uprchlíků.

Atény ve středu oznámily, že během několika dnů postaví na severu země uzavřené uprchlické centrum pro migranty, kteří se od 1. března dostali a případně ještě dostanou do země. Tito běženci podle vlády nebudou registrováni a budou okamžitě vraceni do místa původu.

Turecko se chce kvůli údajně násilnému zacházení Řecka s migranty obrátit na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Tvrdí mimo jiné, že řecká policie zastřelila nejméně jednoho migranta. Atény zprávu označily za lživou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Navzdory prvotním útokům příměří mezi Izraelem a Íránem pokračuje

Příměří mezi Izraelem a Íránem, které v noci na úterý oznámil americký prezident Donald Trump, vpodvečer výrazně nenarušil útok ani jedné z bojujících stran. Klid zbraní měl platit od rána, Izraelci a Íránci se ale bezprostředně poté navzájem obvinili z vojenských úderů. V posledních hodinách však už agentury nezmiňují žádné další narušení klidu zbraní.
05:54Aktualizovánopřed 24 mminutami

Vyhrožování ze strany diktátorských režimů musíme brát vážně, říká Bartošek

„Musíme velmi pozorně poslouchat totalitní režimy, protože ony to, co říkají, tak udělají. Jako když (ruský vládce Vladimir) Putin říkal, že Ukrajina nemá právo na existenci a napadl ji. Stejně tak Írán říká, že Izrael nebude existovat,“ prohlásil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Pevně věří, že prezident USA Donald Trump má kolem sebe kvalitní lidi a odborníky, kterým bude ochoten naslouchat. Po otázce ohledně zvyšování výdajů na obranu se nechal slyšet, že „každý, kdo zpochybňuje obranyschopnost republiky, zrazuje zemi a jde proti jejím zájmům“.
před 30 mminutami

Ruské útoky zabily ve městě Dnipro patnáct lidí

Počet obětí ruského útoku na město Dnipro stoupl z původních sedmi na patnáct, uvedl v úterý vpodvečer šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Dalších dvě stě lidí je zraněných. Ve městě jsou rozsáhlé škody. V nedalekém městě Samar přišli dva lidé o život a čtrnáct utrpělo zranění, dodal. Policie v úterý ráno informovala, že v Sumské oblasti zabil ruský dronový útok v noci na úterý dítě a dva dospělé.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Není možné, aby Rusko vyrábělo více zbraní než členské státy NATO, řekl Rutte

V nizozemském Haagu začíná v úterý dvoudenní summit Severoatlantické aliance, jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu a podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Podle prezidenta Petra Pavla se budou vrcholní politici zabývat také snahou o uklidnění situace mezi Izraelem a Íránem. Generální tajemník NATO Mark Rutte před zahájením jednání řekl, že si lidé v členských zemích potřebu navýšení investic do armády uvědomují a podporují.
10:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael opět střílel u center pomoci v Gaze, říkají Palestinci

Při izraelské střelbě u střediska pro distribuci humanitární pomoci na jihu Pásma Gazy zemřelo v úterý podle úřadů kontrolovaných Hamásem 25 lidí. Uvádí to AFP, která s odkazem na civilní ochranu už dopoledne informovala o jiné střelbě u centra pomoci ve střední části Pásma Gazy s 21 mrtvými. K poslednímu incidentu se izraelská armáda zatím nevyjádřila. Na fungování systému distribuce pomoci v Gaze se snesla kritika ze strany OSN. „Zemřít hlady nebo se nechají zabít ve frontě na jídlo,“ popsal tamní podmínky mluvčí Úřadu pro lidská práva.
10:19Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Stovky hasičů zápolí s požárem na Chiosu

Ostrov Chios, ležící v severovýchodní části Egejského moře, sužují již třetím dnem rozsáhlé lesní požáry, kvůli nimž musely stovky obyvatel opustit své domovy. Proti požáru zasahují více než čtyři stovky hasičů, kteří se snaží zabránit jeho šíření do oblastí proslulých produkcí mastichy – pryskyřice využívané v potravinářství, medicíně i kosmetice. Suchá a horká léta představují pro Řecko dlouhodobý problém. Na letošní sezonu je proto připraveno až 18 tisíc hasičů, kteří čelí výzvě, jež se v důsledku změny klimatu nadále prohlubuje.
před 6 hhodinami

Soud povolil Trumpovi obnovit deportace migrantů do jiných než jejich zemí

Nejvyšší soud USA umožnil v pondělí vládě prezidenta Donalda Trumpa obnovit deportace migrantů do jiných než jejich vlastních zemí. Americká administrativa jim při tom podle tohoto rozhodnutí nemusí nabídnout možnost prokázat, jaká újma by jim tam mohla hrozit. Informovala o tom agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Situace je až depresivní, říká o sporu Harvardu s Trumpem vědkyně

Vědkyně Katarína Pšenáková působící v Praze studovala až do loňského roku na Harvardově univerzitě v Bostonu, kde má stále řadu kontaktů. Popsala, jak akademici vnímají spory s administrativou Donalda Trumpa a jaké to má dopady na vědu.
před 9 hhodinami
Načítání...