Trumpovo velké vítězství. Dekret proti cestování z některých muslimských zemí do USA platí

Americký prezident Donald Trump dosáhl svého. Nejvyšší soud USA v úterý těsnou většinou podpořil prezidentský dekret, který zakazuje vstup na území Spojených států občanům několika muslimských zemí. Agentury Reuters, AP i AFP se shodují, že jde o jedno z největších Trumpových vítězství za období, kdy je ve výkonu prezidentské funkce.

Soud pěti hlasy ku čtyřem nepřijal žalobu na dvakrát přepracovaný dekret, kterým chce Trump posílit svůj boj proti nelegálnímu přistěhovalectví. Rozhodnutí se spíše očekávalo, protože v devítičlenném panelu soudců převažují konzervativci.

Nejvyšší soudce John Roberts vydal stanovisko, podle něhož zákaz cestování byl „v pravomoci prezidentského úřadu“. Podle soudu žaloba neprokázala, že dekret je v rozporu s federálními imigračními zákony a že porušuje ústavu kvůli údajné náboženské diskriminaci.

V žalobě se uvádělo, že zákaz cestování porušuje přistěhovalecké zákony USA a americkou ústavu tím, že zvýhodňuje jedno náboženství na úkor druhého.

Ve svém písemném vyjádření soud uvedl, že Trumpova vláda dostatečně zdůvodnila přijetí dekretu z důvodů ochrany národní bezpečnosti. Zároveň upozornil, že tím nevyjadřuje žádný názor na to, zda je „tato politika přiměřená“. 

Krátce poté, co Nejvyšší soud zveřejnil své rozhodnutí, prezident Donald Trump sdílel zprávu na svém twitterovém účtu.

Rozhodnutí posílilo prezidentskou pozici

Pozornost v USA v posledních týdnech poutala hlavně migrační vlna překračující jižní hranici země, nikoliv návštěvníci z muslimských zemí. To mohlo podle komentátorů Trumpovi pomoci. Rozhodnutí nejvyššího soudu je podle analytika BBC Anthonyho Zurchera významným vítězstvím pro Donalda Trumpa a Bílý dům, který tak de facto dostal potvrzené, že může zasáhnout do přistěhovalecké politiky USA.     

Nynější verze protiimigračního výkonného nařízení, která je v pořadí třetí a kterou Trump vydal loni v září, se týká občanů Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Sýrie, Severní Koreje a Venezuely. Podmínky migrace z KLDR a Venezuely u soudu zpochybněny nebyly. Ve třetí verzi v seznamu postižených zemí byly také Čad a Irák, ale Trump je z dekretu na jaře vyjmul.  

Demokraté považují rozhodnutí za krok zpět a „neamerickou politiku“

Opoziční demokraté rozhodnutí nejvyššího soudu ostře kritizují. Vůdce demokratů v Senátu Chuck Schumer ze státu New York prohlásil, že Trumpův zákaz nepřináší Američanům větší bezpečí a lepší to už nebude ani tím, jak se k němu postavil soud. Schumer dodal, že jde o krok zpět a o „neamerickou politiku“. Vůdkyně demokratů ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiová, která zastupuje Kalifornii, označila rozhodnutí soudu za nebezpečné, protože podrývá americké hodnoty a ústavu.

Další demokratický senátor Chris Murphy ze státu Connecticut již navrhl přijmout legislativní opatření, které by zablokovalo financování opatření potřebných k uplatňování Trumpova dekretu.

Podle republikánů rozhodnutí pomůže zastavit terorismus

Naopak republikánský tábor v americkém Kongresu rozhodnutí soudu uvítal. Podle něj opatření pomůže „zastavit terorismus“, uvedla agentura AP. Republikánský muž číslo tři ve Sněmovně reprezentantů Steve Scalise ze státu Louisiana to označil za „mohutné vítězství“ Trumpova plánu posílit národní bezpečnost tím, že „teroristé nebudou vpuštěni do USA“. Scalise dodal, že rozhodnutí soudu ukázalo, že zákaz vstupu cizinců do USA je přímo v prezidentově pravomoci, a to „navzdory falešným tvrzením médií a levice“.

Republikánský senátor Tom Cotton ze státu Arkansas, horlivý Trumpův spojenec, uvedl, že soud správně potvrdil to, co je běžné, když Kongres deleguje svoje pravomoci prezidentovi. Dodal, že prezident může regulovat vstup osob do USA zvláště ze zemí zmítaných válkami nebo ze států, o nichž je známo, že podporují terorismus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...