Tři dny místo tří týdnů. Britští poslanci uložili vládě rychleji předložit náhradní brexitový plán

Nahrávám video

Britští poslanci schválili dodatek ukládající vládě, aby v případě zamítnutí brexitové dohody v Dolní sněmovně příští týden představila v parlamentu svůj náhradní plán už do tří dnů místo do původních jednadvaceti. Dodatek, se kterým podle agentury Reuters přišli proevropští poslanci z vládní Konzervativní strany i opoziční labouristé, znamená pro premiérku Theresu Mayovou další výraznou komplikaci. Poslanci budou o dohodě o odchodu Spojeného království z Evropské unie hlasovat 15. ledna. Hlasování vláda kvůli očekávané porážce už jednou odložila a očekává se, že poslanci brexitový plán Mayové dojednaný s Bruselem nepodpoří ani příští týden.

Lhůta, během níž měla vláda poslancům v případě zamítnutí dohody předložit různé alternativy, činila podle zákona o odchodu z EU 21 kalendářních dní. Během následujících sedmi zasedacích dnů by musel kabinet umožnit parlamentu o svém plánu B hlasovat.

S čím by vláda premiérky Mayové přišla, ale není jasné. Možnosti jsou různé, od takzvaného neřízeného brexitu, tedy brexitu bez dohody, přes vyhlášení předčasných voleb až po předložení nové verze dohody parlamentu.

Podle listu The Guardian se předpokládalo, že Mayová by tak jako tak nevyužila třítýdenní lhůty a své představy o dalším vývoji by představila relativně brzy po zamítnutí dohody. Zároveň by se ale zřejmě podle levicového listu snažila oddálit hlasování o navržené alternativě, aby mohla kupříkladu vyjednat další ústupky s představiteli EU.

Pro dodatek ve středu hlasovalo 308 poslanců, proti se vyslovilo 297. Na základě dodatku by nyní měla vláda představit plán B parlamentu během tří zasedacích dnů. Vzhledem k tomu, že parlament obyčejně v pátek nezasedá, vypršela by podle The Guardian lhůta v pondělí 21. ledna.

Poslanci už schválili i omezení pro dodatečné finance

Britská Dolní sněmovna schválila už v úterý opatření výrazně omezující možnost kabinetu uskutečnit odchod země z Evropské unie bez uzavřené dohody s Bruselem. Těsně schválený dodatek k rozpočtovému zákonu dává podle britských médií větší moc poslancům, jejichž souhlas bude vláda pro případ neřízeného brexitu potřebovat, aby mohla využívat na chod úřadů peníze z daní.

Výsledek úterního hlasování 303 ku 297 dokládá podle britských komentátorů křehkost pozice premiérky Theresy Mayové, která hodlá příští týden předložit parlamentu ke schválení brexitovou dohodu s velmi nejistou podporou.

„Dnešní (úterní) hlasování je významným krokem, který má zabránit brexitu bez dohody. Dokazuje, že v parlamentu, vládě ani v zemi není většina, která by byla pro odchod z EU bez dohody,“ ocenil schválení dodatku vůdce labouristů Jeremy Corbyn. Podle jeho slov by premiérka měla „jednou provždy“ vyloučit variantu divokého brexitu.

Corbynova strana s odvoláním na předběžný plán pětidenní debaty podle agentury Reuters uvedla, že parlament začne o dohodě debatovat ve středu a skončí před hlasováním plánovaným na úterních 20:00 SEČ. Labouristé uvedli, že pokud parlament v úterý brexitovou dohodu odmítne, předloží okamžitě návrh na vyslovení nedůvěry vládě premiérky Mayové.

Vládní mluvčí na úterní hlasování reagoval slovy, že schválený dodatek nezabrání kabinetu vybírat daně a nic nezmění na faktu, že Británie opustí EU 29. března. „Budeme jednat s parlamentem, abychom zajistili, že daňový systém bude fungovat bez komplikací v případě jakéhokoli brexitového scénáře,“ uvedl mluvčí podle Reuters.

Kytka: Je to symbolické varování

Podle spolupracovníka ČT ve Velké Británii Ivana Kytky nebude praktický dopad opatření příliš velký. „Britské vládě zamezuje určovat a vyčleňovat ze státního rozpočtu další finanční prostředky pro případ, že se Londýn s Bruselem nedohodne na dohodě o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Vláda však vyčlenila dostatek finančních prostředků už z toho minulého státního rozpočtu,“ uvedl Kytka. 

„Nicméně je to symbolické varování v tom smyslu, že v Dolní sněmovně je skutečně početná většina opozice s rebelujícími konzervativními poslanci, kteří se budou pokoušet v dalších týdnech a měsících zastavit případný odchod bez dohody. Poměr sil je asi 310 ku 290 a pro premiérku Mayovou je to varování, že bude muset počítat s tímto poměrně silným táborem, i když sám o sobě nemůže změnit vystoupení Velké Británie z Evropské unie,“ dodal Kytka.

Mayová musí přesvědčit opozici i část vlastní strany

Brexitová debata nabírá v Británii na síle po vánoční přestávce a rovněž mezi vládními politiky se v úterý ozývaly hlasy varující před hrozbou nekontrolovaného odchodu z EU.

Ministryně práce Amber Ruddová po prvním letošním zasedání kabinetu podle BBC prohlásila, že členové vlády zanechají v historii „matný obraz“, pokud Londýn dopustí neřízený brexit. Podle ministra obchodu Grega Clarka by poslanci neměli vůbec uvažovat o tom, že by odmítli dohodu zajišťující přinejmenším dočasnou kontinuitu vztahů s EU.

Mayová však bude muset o výhodách dojednané dohody v parlamentu přesvědčovat jak opozici, tak protiunijně naladěnou část vlastní strany.

Klíčovým sporným bodem zůstává takzvaná pojistka řešení pohybu zboží a osob přes hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem, s níž nejsou vedle severoirských unionistů spokojeni ani konzervativní stoupenci co nejráznějšího zpřetrhání vazeb s Unií. Evropští představitelé však opakovaně dali najevo, že na současné podobě dohody nehodlají nic měnit.

Mayová poslancům ve středu řekla, že brexit bez dohody s Evropskou unií lze odvrátit jedině schválením té varianty, která je aktuálně na stole. Také prohlásila, že vláda pokračuje v rozhovorech s EU ohledně ujištění týkajících se stávající dohody a chce je získat ještě před hlasováním naplánovaným v Dolní sněmovně na 15. ledna. Ze strany Bruselu přitom nic nenasvědčuje tomu, že by EU chtěla Mayové vyjít vstříc dříve, než se zákonodárci vyjádří.

Mayová také slíbila, že při absenci dohody s EU o budoucích vztazích na konci plánovaného přechodného období v roce 2020 by parlament dostal možnost rozhodnout, zda bude irská pojistka zavedena, nebo dojde k prodloužení provizoria.

  • Irská pojistka je součástí dohody, kterou s EU vyjednala premiérka Theresa Mayová. Stanoví, že kdyby se Londýn a EU do července roku 2020 nedohodly na kompromisní podobě budoucích vztahů, která by zároveň zabránila obnovení fyzické hranice v Irsku, vstoupila by s koncem roku v platnost takzvaná pojistka. Pod ní by vznikl nový „společný celní prostor“ Británie a EU, na Severní Irsko by se ale navíc vztahovala řada pravidel evropského jednotného trhu. Toto rozdílné postavení Severního Irska od zbytku Spojeného království je pro mnohé britské politiky nepřijatelné.
  • Zdroj: ČTK

Ministr pro brexit Stephen Barclay ve středu poslancům v rámci debaty řekl, že kabinet podpoří poslanecký návrh dodatku k brexitovému plánu, který by dal parlamentu možnost hlasovat proti aktivaci sporné irské pojistky z dohody mezi Británií a EU, která má zabránit zavedení přísného režimu na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou.

Agentura Reuters upozornila, že se návrh dodatku objevil již v prosinci a tehdy se nezdálo, že by jej poslanci vystupující proti brexitové dohodě považovali za dostatečný ústupek, aby dohodu podpořili. Nelze tak očekávat, že dodatek změní směr brexitové debaty, dodala
agentura.

Vláda připravuje obyvatele na brexit bez dohody, komentátoři mluví o dohodě nové

Britská vláda kvůli obavám z možného krachu smlouvy v parlamentu začala připravovat obyvatele země na situaci, že se koncem března ocitnou mimo Unii bez příslušné dohody s Bruselem. Vládní úřady v úterý spustily webové stránky a rozhlasovou reklamní kampaň informující o praktických dopadech neřízeného brexitu na každodenní život.

Britští komentátoři naproti tomu vidí jako stále reálnější možnost, že Londýn odchod z EU odloží, aby získal čas na vyjednání nové dohody. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

MMF zhoršil výhled české ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst české ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 52 mminutami

Die Zeit musel vydat nahrávky úřadům, redakce hovoří o porušení svobody tisku

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.
před 5 hhodinami

Není vhodná doba uzavírat obchodní dohody s agresorem, říká Cichanouská

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.
před 6 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Stovkám francouzských supermarketů přestaly kvůli kyberútokům fungovat mrazáky

Ve stovkách francouzských supermarketů přestala fungovat chladicí zařízení a řada čerstvých nebo mražených potravin se zkazila, informoval v pondělí francouzský deník Ouest-France. Šlo o kybernetický útok, uvedli šéf maloobchodního řetězce Coopérative U Dominique Schelcher nebo představitelé obchodní skupiny Les Mousquetaires.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Němci dopadli podezřelé ze žhářství v Polsku. Jde o hybridní válku, uvedl Tusk

Polský premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že německá policie na polskou žádost zadržela dva turecké občany, kteří jsou podezřelí, že v září u Varšavy podpálili pozemní stanici společnosti Starlink. Označil to za další akt hybridní války. Ministr pověřený koordinací zvláštních služeb Tomasz Siemoniak uvedl, že za sabotáží stojí Rusko.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.