Tři dny místo tří týdnů. Britští poslanci uložili vládě rychleji předložit náhradní brexitový plán

Nahrávám video

Britští poslanci schválili dodatek ukládající vládě, aby v případě zamítnutí brexitové dohody v Dolní sněmovně příští týden představila v parlamentu svůj náhradní plán už do tří dnů místo do původních jednadvaceti. Dodatek, se kterým podle agentury Reuters přišli proevropští poslanci z vládní Konzervativní strany i opoziční labouristé, znamená pro premiérku Theresu Mayovou další výraznou komplikaci. Poslanci budou o dohodě o odchodu Spojeného království z Evropské unie hlasovat 15. ledna. Hlasování vláda kvůli očekávané porážce už jednou odložila a očekává se, že poslanci brexitový plán Mayové dojednaný s Bruselem nepodpoří ani příští týden.

Lhůta, během níž měla vláda poslancům v případě zamítnutí dohody předložit různé alternativy, činila podle zákona o odchodu z EU 21 kalendářních dní. Během následujících sedmi zasedacích dnů by musel kabinet umožnit parlamentu o svém plánu B hlasovat.

S čím by vláda premiérky Mayové přišla, ale není jasné. Možnosti jsou různé, od takzvaného neřízeného brexitu, tedy brexitu bez dohody, přes vyhlášení předčasných voleb až po předložení nové verze dohody parlamentu.

Podle listu The Guardian se předpokládalo, že Mayová by tak jako tak nevyužila třítýdenní lhůty a své představy o dalším vývoji by představila relativně brzy po zamítnutí dohody. Zároveň by se ale zřejmě podle levicového listu snažila oddálit hlasování o navržené alternativě, aby mohla kupříkladu vyjednat další ústupky s představiteli EU.

Pro dodatek ve středu hlasovalo 308 poslanců, proti se vyslovilo 297. Na základě dodatku by nyní měla vláda představit plán B parlamentu během tří zasedacích dnů. Vzhledem k tomu, že parlament obyčejně v pátek nezasedá, vypršela by podle The Guardian lhůta v pondělí 21. ledna.

Poslanci už schválili i omezení pro dodatečné finance

Britská Dolní sněmovna schválila už v úterý opatření výrazně omezující možnost kabinetu uskutečnit odchod země z Evropské unie bez uzavřené dohody s Bruselem. Těsně schválený dodatek k rozpočtovému zákonu dává podle britských médií větší moc poslancům, jejichž souhlas bude vláda pro případ neřízeného brexitu potřebovat, aby mohla využívat na chod úřadů peníze z daní.

Výsledek úterního hlasování 303 ku 297 dokládá podle britských komentátorů křehkost pozice premiérky Theresy Mayové, která hodlá příští týden předložit parlamentu ke schválení brexitovou dohodu s velmi nejistou podporou.

„Dnešní (úterní) hlasování je významným krokem, který má zabránit brexitu bez dohody. Dokazuje, že v parlamentu, vládě ani v zemi není většina, která by byla pro odchod z EU bez dohody,“ ocenil schválení dodatku vůdce labouristů Jeremy Corbyn. Podle jeho slov by premiérka měla „jednou provždy“ vyloučit variantu divokého brexitu.

Corbynova strana s odvoláním na předběžný plán pětidenní debaty podle agentury Reuters uvedla, že parlament začne o dohodě debatovat ve středu a skončí před hlasováním plánovaným na úterních 20:00 SEČ. Labouristé uvedli, že pokud parlament v úterý brexitovou dohodu odmítne, předloží okamžitě návrh na vyslovení nedůvěry vládě premiérky Mayové.

Vládní mluvčí na úterní hlasování reagoval slovy, že schválený dodatek nezabrání kabinetu vybírat daně a nic nezmění na faktu, že Británie opustí EU 29. března. „Budeme jednat s parlamentem, abychom zajistili, že daňový systém bude fungovat bez komplikací v případě jakéhokoli brexitového scénáře,“ uvedl mluvčí podle Reuters.

Kytka: Je to symbolické varování

Podle spolupracovníka ČT ve Velké Británii Ivana Kytky nebude praktický dopad opatření příliš velký. „Britské vládě zamezuje určovat a vyčleňovat ze státního rozpočtu další finanční prostředky pro případ, že se Londýn s Bruselem nedohodne na dohodě o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Vláda však vyčlenila dostatek finančních prostředků už z toho minulého státního rozpočtu,“ uvedl Kytka. 

„Nicméně je to symbolické varování v tom smyslu, že v Dolní sněmovně je skutečně početná většina opozice s rebelujícími konzervativními poslanci, kteří se budou pokoušet v dalších týdnech a měsících zastavit případný odchod bez dohody. Poměr sil je asi 310 ku 290 a pro premiérku Mayovou je to varování, že bude muset počítat s tímto poměrně silným táborem, i když sám o sobě nemůže změnit vystoupení Velké Británie z Evropské unie,“ dodal Kytka.

Mayová musí přesvědčit opozici i část vlastní strany

Brexitová debata nabírá v Británii na síle po vánoční přestávce a rovněž mezi vládními politiky se v úterý ozývaly hlasy varující před hrozbou nekontrolovaného odchodu z EU.

Ministryně práce Amber Ruddová po prvním letošním zasedání kabinetu podle BBC prohlásila, že členové vlády zanechají v historii „matný obraz“, pokud Londýn dopustí neřízený brexit. Podle ministra obchodu Grega Clarka by poslanci neměli vůbec uvažovat o tom, že by odmítli dohodu zajišťující přinejmenším dočasnou kontinuitu vztahů s EU.

Mayová však bude muset o výhodách dojednané dohody v parlamentu přesvědčovat jak opozici, tak protiunijně naladěnou část vlastní strany.

Klíčovým sporným bodem zůstává takzvaná pojistka řešení pohybu zboží a osob přes hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem, s níž nejsou vedle severoirských unionistů spokojeni ani konzervativní stoupenci co nejráznějšího zpřetrhání vazeb s Unií. Evropští představitelé však opakovaně dali najevo, že na současné podobě dohody nehodlají nic měnit.

Mayová poslancům ve středu řekla, že brexit bez dohody s Evropskou unií lze odvrátit jedině schválením té varianty, která je aktuálně na stole. Také prohlásila, že vláda pokračuje v rozhovorech s EU ohledně ujištění týkajících se stávající dohody a chce je získat ještě před hlasováním naplánovaným v Dolní sněmovně na 15. ledna. Ze strany Bruselu přitom nic nenasvědčuje tomu, že by EU chtěla Mayové vyjít vstříc dříve, než se zákonodárci vyjádří.

Mayová také slíbila, že při absenci dohody s EU o budoucích vztazích na konci plánovaného přechodného období v roce 2020 by parlament dostal možnost rozhodnout, zda bude irská pojistka zavedena, nebo dojde k prodloužení provizoria.

  • Irská pojistka je součástí dohody, kterou s EU vyjednala premiérka Theresa Mayová. Stanoví, že kdyby se Londýn a EU do července roku 2020 nedohodly na kompromisní podobě budoucích vztahů, která by zároveň zabránila obnovení fyzické hranice v Irsku, vstoupila by s koncem roku v platnost takzvaná pojistka. Pod ní by vznikl nový „společný celní prostor“ Británie a EU, na Severní Irsko by se ale navíc vztahovala řada pravidel evropského jednotného trhu. Toto rozdílné postavení Severního Irska od zbytku Spojeného království je pro mnohé britské politiky nepřijatelné.
  • Zdroj: ČTK

Ministr pro brexit Stephen Barclay ve středu poslancům v rámci debaty řekl, že kabinet podpoří poslanecký návrh dodatku k brexitovému plánu, který by dal parlamentu možnost hlasovat proti aktivaci sporné irské pojistky z dohody mezi Británií a EU, která má zabránit zavedení přísného režimu na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou.

Agentura Reuters upozornila, že se návrh dodatku objevil již v prosinci a tehdy se nezdálo, že by jej poslanci vystupující proti brexitové dohodě považovali za dostatečný ústupek, aby dohodu podpořili. Nelze tak očekávat, že dodatek změní směr brexitové debaty, dodala
agentura.

Vláda připravuje obyvatele na brexit bez dohody, komentátoři mluví o dohodě nové

Britská vláda kvůli obavám z možného krachu smlouvy v parlamentu začala připravovat obyvatele země na situaci, že se koncem března ocitnou mimo Unii bez příslušné dohody s Bruselem. Vládní úřady v úterý spustily webové stránky a rozhlasovou reklamní kampaň informující o praktických dopadech neřízeného brexitu na každodenní život.

Britští komentátoři naproti tomu vidí jako stále reálnější možnost, že Londýn odchod z EU odloží, aby získal čas na vyjednání nové dohody. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Chorvatsku zahynuli při pádu letadla z Česka dva lidé

V Chorvatsku zahynuli při pádu malého letadla z Česka dva lidé. K nehodě došlo poblíž přístavního města Zadar, těla byla nalezena ve večerních hodinách. S odkazem na místní úřady o tom informuje agentura AFP.
Právě teď

Útočník s mečem zaútočil na švédskou střední školu, jeden člověk zemřel

Při útoku na školu ve švédském městě Fagersta v pátek odpoledne zahynul jeden člověk. Večer to podle agentur oznámila policie na tiskové konferenci. Další tři lidé utrpěli zranění, dva z nich jsou ve vážném stavu. Policie potvrdila, že podezřelým je osmnáctiletý muž, kterého zadržela. K útoku podle médií použil meč.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump může zatím pokračovat ve výstavbě tanečního sálu, rozhodl Nejvyšší soud

Nejvyšší soud USA rozhodl, že vláda prezidenta Donalda Trumpa může prozatím pokračovat ve výstavbě tanečního sálu v Bílém domě, píše Reuters. Soud tím pozastavil rozhodnutí nižší instance, které další výstavbu zablokovalo.
před 3 hhodinami

Polská policie zatkla muže, který prý plánoval atentát na čelné politiky

Polská policie zatkla třiadvacetiletého muže, kterého podezírá z toho, že plánoval atentát na čelné polské politiky a také k tomuto činu vyzýval. Informovala o tom v pátek polská média. Pokud mu policie trestné činy prokáže, bude mu hrozit až dvacet let vězení, uvedla stanice RMF24. Polské zpravodajské služby podle serveru Onet vyjádřily pochybnosti o reálnosti hrozby a kritizovaly média za senzacechtivé vykreslení celého případu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusové zasáhli největší nákupní centrum v Kryvém Rihu, patnáct lidí zabili a 130 zranili

Rusové zasáhli v pátek odpoledne největší nákupní centrum v Kryvém Rihu v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Útok zabil nejméně patnáct lidí a dalších sto třicet zranil. V kritickém stavu je i několik dětí. Další lidé včetně několika dětí zemřeli po ruském útoku v Mykolajivské oblasti. Mrtví či zranění civilisté jsou po ruských náletech také v Chersonské, Záporožské a Charkovské oblasti. Cílem náletu ruských dronů byl i hraniční přechod mezi Ukrajinou a Moldavskem. Ukrajinské drony v noci zasáhly ropnou rafinerii Lukoilu poblíž ruského Permu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoIzraelští osadníci se vrátili do vyklizených vesnic na Západním břehu

Izraelští osadníci se po dvaceti letech vrátili do vesnic na Západním břehu, které nechala vyklidit tehdejší izraelská vláda. Obnovování a rozšiřování osad vyvolává kontroverze na mezinárodní úrovni. Naposledy tyto plány odsoudili lídři desítky západních zemí. Radikální osadníci nicméně mají zastání u některých členů současné izraelské vlády.
před 4 hhodinami

V Indii vzniká muzeum připomínající polské uprchlíky za druhé světové války

V indickém městě Valivade vzniká muzeum věnované tisícům polských uprchlíků, kteří během druhé světové války nalezli útočiště v Indii. Jeho otevření je plánováno na letošní podzim, uvedl polský deník Dziennik Gazeta Prawna.
před 8 hhodinami

Rakousko a Finsko vyzvaly Itálii, aby přijímala zpět žadatele o azyl

Po Německu a Švýcarsku také Rakousko a Finsko požádaly Itálii, aby přijímala zpět žadatele o azyl v souladu s ustanoveními nového Paktu o migraci a azylu.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.