„Trenér Walz“ je v poslední čtvrtině zápasu proti „divným“ republikánům

„Ti chlápci jsou prostě divní,“ prohlásil Tim Walz o republikánských soupeřích demokratů v listopadovém klání o Bílý dům, Donaldu Trumpovi a JD Vancovi. Jeho výrok se okamžitě stal virálním a jako jedno z předvolebních hesel ho využila i Kamala Harrisová, která si Walze vybrala za kandidáta na viceprezidenta. Walz má za sebou kariéru kongresmana za tradičně konzervativní okrsek i funkci spíše levicového guvernéra Minnesoty. V kampani ale kromě sázky na politikovu určitou „lidovost“ či schopnost kompromisu rezonuje ještě silněji jeho minulost středoškolského fotbalového trenéra.

Hláška o „divných chlápcích“ zazněla v červencovém interview se stanicí MSNBC. O několik hodin později Walz v dalším rozhovoru pro tutéž stanici v tématu pokračoval.

„Víte, není něco v pořádku s lidmi, kteří mluví o (takovéto) svobodě: svobodě být ve vaší ložnici, svobodě být s vámi v ordinaci u doktora, svobodě říkat vašim dětem, co mohou číst. To je divné,“ narážel Walz zřejmě na snahy konzervativních republikánů zasahovat do intimních záležitostí Američanů či zakazovat určité knihy.

Walz o „divných“ republikánech nemluvil poprvé. „Když kandidujeme proti standardnímu republikánovi, naše souboje jsou vždy opravdu těsné, ale nic takového (jako standardní republikán) neexistuje. Tihle chlápci jsou divní,“ řekl třeba v roce 2023 webu Politico. „Bude to binární volba. Demokracie, anebo to, co jsme viděli u bývalého prezidenta (Trumpa). Projekty jako je výstavba silnic, nebo nefunkčnost,“ dodal mimo jiné.

Letos v srpnu pak ještě dodal, že za „divné“ rozhodně nemá všechny republikány nebo jejich příznivce, nýbrž výhradně jen Trumpa s Vancem. Při svém prvním společném vystoupení s Harrisovou v předvolební kampani pak o Vancovi řekl, že je „děsivý“ a „prostě po čertech divný“.

Umírněný kongresman

Walz se poprvé politicky angažoval v roce 2004, kdy se zapojil do prezidentské kampaně demokratického senátora Johna Kerryho. Od roku 2007 pak reprezentoval ve Sněmovně reprezentantů jeden z minnesotských okrsků, který je spíše venkovského rázu a má blíže k republikánům.

Zvolen byl zřejmě i proto, že vedl umírněnou kampaň, v které se prezentoval jako člověk, jemuž záleží na veřejné službě či péči o veterány, uvedla BBC. V Kongresu pak region zastupoval celých dvanáct let, tedy šest funkčních období. Za tu dobu hlasoval mimo jiné pro zákon o cenově dostupné péči, podpořil zvýšení minimální mzdy nebo také tehdy neúspěšné úsilí o omezení emisí uhlíku.

Našel ale rovněž společnou řeč s republikány, se kterými hlasoval třeba pro pokračování financování válek v Iráku a Afghánistánu. Podpořil i přísnější prověřování migrantů vstupujících do USA či se pokusil zablokovat záchranu bank a automobilek z éry prezidenta Baracka Obamy po finančním krizi v roce 2008, dodala BBC.

Progresivní guvernér

Ve funkci guvernéra státu Minnesota, v jehož čele stojí od roku 2019, se profiloval jako umírněný levicový liberál. Tamní demokraté během této doby zakotvili právo na potrat, posílili ochranu sexuálních menšin, uzákonili placenou nemocenskou a placené rodičovské a ošetřovatelské volno, investovali do dostupného bydlení nebo legalizovali marihuanu pro rekreační účely.

Velkou pozornost přitáhlo zavedení bezplatných školních obědů. Přístup k bezplatnému školnímu stravování stát rozšířil už během pandemie covidu, v roce 2023 pak Walz podepsal zákon, který všem dětem garantuje snídani a oběd zadarmo, popsala BBC.

Podobně jako v době působení v Kongresu, kdy ve svém spíše konzervativním okrsku opakovaně porážel republikánské soupeře a pětkrát obhájil mandát, má i ve funkci guvernéra za sebou úspěšný souboj o znovuzvolení – v roce 2022 vyhrál volby, a to po náročném období pandemie covidu a násilných protestech a nepokojích v největším minnesotském městě Minneapolis, které vypukly po vraždě George Floyda z května 2020, připomněl web USA Today.

Walz mandát obhájil navzdory kritice, že jeho administrativa nezasáhla při nepokojích dostatečně rychle, přičemž nespokojenost zněla jak na straně republikánů, tak neziskového sektoru, uvedla AP. Guvernér se poté zasadil o přijetí demokraty i republikány podporované reformy policie a její odpovědnosti, i když podle kritiků změny nešly dost daleko, dodala agentura.

18 minut
Redaktorka ČT Vřešťálová ke kandidátům na viceprezidenta USA
Zdroj: ČT24

Z oblíbence držitelů zbraní jejich nepřítelem

Minnesota také během Walzova funkčního období zpřísnila zákony o držení zbraní. Guvernérův postoj v této otázce prošel zásadním vývojem, shrnul web magazínu Forbes.

Ještě v Kongresu Walz podporoval právo na ozbrojování tak výrazně, že mu to vyneslo hodnocení A od Národní asociace držitelů zbraní (NRA), jejímž cílem je podpora držení zbraní civilisty a která je jednou z nejvlivnějších zájmových skupin v USA. Walz hlasoval pro legislativu, která veteránům považovaným za „duševně nezpůsobilé“ usnadnila vlastnit zbraně a omezila opatření na kontrolu zbraní ve Washingtonu, D.C. Podpořil také rozšíření přístupu k lovu a rekreační střelbě.

Po útoku střelce v Parklandu na Floridě v roce 2018 se ale Walz – tehdy kandidát na guvernéra – vyslovil pro přísnější opatření. NRA, která ho předtím sponzorovala, označil za „největší překážku k prosazení nejzákladnějších opatření k zamezení násilí se zbraněmi v Americe“ a zdůraznil, že již dlouho podporuje „reformy zdravého rozumu“, jako jsou všeobecné prověrky či zákaz urychlovačů palby.

Uvedl také, že daroval osmnáct tisíc dolarů, které obdržel darem od NRA, na charitu, která pomáhá rodinám vojáků zabitých nebo zraněných ve službě, a vyslovil se pro zákaz útočných zbraní. Jako guvernér pak v roce 2023 podepsal soubor opatření včetně univerzálních prověrek a pravidel usnadňující odebrání zbraní lidem, u kterých je vyšší riziko, že zraní sebe či ostatní.

„Během svého prvního funkčního období v Kongresu jsem dostal od NRA hodnocení A. Teď mám rovnou F. A spím dobře,“ řekl ve svém projevu o stavu státu v roce 2023.

Voják i učitel

Walz tehdy také uvedl, že „zná zbraně jako nikdo jiný v této místnosti“. To mohla být pravda, protože Walz je vášnivým lovcem. Od svých sedmnácti let do roku 2005 také sloužil v národní gardě, v jejímž rámci byl nasazen při zvládání přírodních katastrof. Jako voják sloužil i v Itálii, odkud podporoval operace v Afghánistánu, přímo v boji ale nikdy nasazen nebyl.

Walz dlouho pracoval jako učitel, mimo jiné na střední škole v Číně či v indiánské rezervaci v Jižní Dakotě. Se svou ženou se později přestěhoval do města Mankato v Minnesotě, kde na tamní střední škole učil zeměpis a působil jako poradce organizace na podporu sexuálních menšin (gay-straight alliance, GSA), která byla na dané škole první.

Kromě práv sexuálních menšin je Walz také podporovatelem asistované reprodukce, což patrně souvisí i s jeho osobní zkušeností, neboť dcera Hope, kterou má se svou ženou Gwen, byla počata za pomoci lékařů.

Kouč

Zdaleka nejdůležitější ze všech mimopolitických Walzových zkušeností – a pro kampaň možná nejdůležitější zkušenost ze všech – je jeho minulost kouče středoškolského fotbalového týmu.

Walz trénoval nejprve na škole v Alliance v Nebrasce a po přestěhování do Minnesoty i na škole v Mankato. Když na škole začínal, měli tamní fotbalisté za sebou sérii 27 porážek. Za tři roky ale týmu pomohl k zisku státního mistrovského titulu.

Právě Walzovo působení v roli fotbalového kouče je zásadní součástí předvolebního boje Demokratů. Na srpnovém stranickém sjezdu, kde přijal nominaci na viceprezidenta, se na pódiu objevili i jeho bývalí svěřenci z minnesotské střední školy, někteří ve svých starých dresech. Delegáti ho vítali transparenty „Trenér Walz“ či pokřikem „kouč, kouč, kouč“ a také on sám sáhl k fotbalové terminologii, když slíbil, že „necháme na hřišti všechno“.

„Mýtická postava Ameriky“

Sportovní trenér je totiž jednou „z mýtických postav Ameriky,“ vysvětluje například Le Monde. Kouč je „ten, kdo povzbuzuje, je chápavý, nikdy se nenechá odradit a pobízí každého jednotlivce k dokonalosti, ale usiluje o kolektivní úspěch“, píše na svém webu francouzský list.

Američané si fotbalové trenéry spojují s lídrovstvím, odhodláním a komunitou, dodává web magazínu Fast Company, proč není překvapivé, že Demokraté vsadili právě na tento příběh. V rámci kampaně podle něj vznikla speciální kolekce oblečení a dalších propagačních předmětů s fotbalovou tematikou a heslem „Trenér“. „Ráda mu říkám trenér Walz,“ citoval web prohlášení prezidentské kandidátky Harrisové z jednoho mítinku v Pensylvánii. „Je to určitě méně formální než ‚guvernér‘.“

„Koučování a politika jsou v mnoha oblastech jedno a totéž,“ je přesvědčený středoškolský fotbalový trenér a demokratický politik Joe Aresimowicz. Kouči podle něj neustále hodnotí členy týmu a tlačí je, aby ze sebe vydali maximum a byli připraveni na neočekávané, což není nepodobné politice.

Také Gary Rankin, nejúspěšnější středoškolský fotbalový trenér v historii státu Tennessee, míní, že trénování a politika mají mnoho společného, neboť fotbalový koučink je o budování vztahů s hráči, ostatními trenéry i komunitou. „Jsem si jistý, že je to stejné, když se dostanete do politiky,“ řekl Rankin. „Kolem vás jsou týmy, ať už jste kongresman, viceprezident nebo prezident.“

„Jsme ve čtvrté čtvrtině“

I přes pověst autentického lidového fotbalového kouče, která by podle BBC zřejmě mohla zejména venkovské voliče zaujmout více než bývalá prokurátorka Harrisová, se musí Walz poprat s některými nevýhodami. Mnohé jeho politické kroky mohou být pro konzervativnější voliče příliš levicové, on sám zase přiznává, že není příliš dobrý řečník.

Opakovaně musel třeba vysvětlovat některé své nešikovné výroky. Například tvrdil, že byl v době potlačení protestů na náměstí Nebeského klidu v roce 1989 v Hongkongu, přitom do Číny přijel až dva měsíce po masakru. „Jsem hlupák,“ řekl, když své vyjádření později uváděl na pravou míru.

Walz nicméně srší optimismem a burcuje příznivce i pomocí svých oblíbených fotbalových příměrů. „Jsme ve čtvrté čtvrtině,“ prohlásil na srpnovém nominačním sjezdu. „A máme ten správný tým, abychom to vyhráli.“

Ve Sněmovně reprezentantů, kde zasedal od roku 2007, působil v zemědělském výboru, ve výboru pro záležitosti veteránů a ve výboru pro ozbrojené služby. Komentátoři ho často hodnotili jako centristu, jeho postoje pak jako umírněné až liberální. V Kongresu patřil k těm politikům, kteří hlasovali pro návrhy zákonů předložené jak demokraty, tak republikány.

Mimo jiné se postavil proti plánu prezidenta George W. Bushe na zvýšení počtu amerických vojáků v Iráku, hlasoval ale pro pokračování financování vojenských operací v Iráku i v Afghánistánu. Loni po 7. říjnu odsoudil útoky teroristického hnutí Hamás v Izraeli. Kritizuje dopad izraelských vojenských aktivit na civilisty a podporuje příměří v Gaze.

Do zájmu médií se dostal například v souvislosti s protesty po smrti Afroameričana George Floyda v květnu 2020. Floyd zemřel při zatýkání v minnesotském Minneapolisu a videozáznam jeho smrti vyvolal v USA vlnu protestů proti policejnímu násilí. Walz se v Minnesotě mimo jiné zasadil o přijetí legislativy týkající se reformy policie a její odpovědnosti. V souvislosti s násilnými demonstracemi také plně mobilizoval národní gardu.

Walz se narodil 6. dubna 1964 ve West Pointu ve státě Nebraska v rodině správce veřejné školy a komunitního aktivisty. Po střední škole pracoval v zemědělství a začal sloužit v národní gardě. Poté, co vystudoval společenské vědy na vysoké škole v Chadronu, začal učit, mimo jiné v indiánské rezervaci či v Číně.

V roce 1994 se s manželkou Gwen Whippleovou odstěhovali do Minnesoty, kde žila. Tam Walz dále učil a působil i jako fotbalový trenér. Na Minnesotské státní univerzitě v Mankato poté získal další pedagogické vzdělání.

Členem národní gardy byl 24 let, sloužil mimo jiné v Arkansasu, Minnesotě i za polárním kruhem. Byl nasazen i v zámoří, do boje se však nezapojil. Působil i v Evropě, kde bylo jeho úkolem podpořit operaci Trvalá svoboda v Afghánistánu.

Do politiky se aktivně zapojil jako dobrovolník v rámci prezidentské předvolební kampaně Johna Kerryho v roce 2004. V roce 2006 oznámil svou kandidaturu do Kongresu a ve volbách v listopadu téhož roku porazil úřadujícího republikánského poslance Gila Gutknechta. Mandát pak obhájil v letech 2008, 2010, 2012, 2014 a 2016.

Tim Walz
Zdroj: Reuters/Elizabeth Frantz/File Photo

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zastavte sankce a vzdáme se jaderných ambicí, zní z Íránu do USA

Írán je připraven podepsat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem jadernou dohodu výměnou za zrušení sankcí. Stanici NBC News to ve středu řekl poradce íránského nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Poradce pro politické, vojenské a jaderné záležitosti Alí Šamchání je patrně nejvýše postaveným činitelem z Chameneího okruhu, který o možnosti uzavření dohody otevřeně hovoří.
před 16 mminutami

V Turecku se sešli šéfové diplomacie USA a Ukrajiny. Jednat mají i zástupci Kyjeva a Moskvy

V Istanbulu se očekává jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Personální složení delegací obou zemí bylo dlouhou dobu nejisté. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k přímému jednání ruského vládce Vladimira Putina, ve středu večer však Kreml oznámil, že ruskou delegaci povede Putinův poradce Vladimir Medinskij. V Turecku se setkali ukrajinský ministr zahraniční Andrij Sybiha a jeho americký protějšek Marco Rubio.
06:21Aktualizovánopřed 30 mminutami

Mnohé principy vojenství jsou nadčasové, shodují se odborníci

Od konce druhé světové války uplynulo již osmdesát let. Během této doby došlo v řadě oblastí k zásadnímu technologickému pokroku, který se nevyhnul ani těm souvisejícím s válečnictvím. Právě posun v oblasti technologií považuje za nejzásadnější rozdíl mezi válčením během druhé světové války a současnými konflikty vojenský historik Tomáš Řepa. Analytik Vojtěch Bahenský pak míní, že přirozenost války zůstává stejná, ale mění se její charakter.
před 1 hhodinou

Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provázejí nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 12 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 13 hhodinami
Načítání...