Spojené státy americké zažívají největší občanské nepokoje od roku 1968, kdy byl spáchán atentát na Martina Luthera Kinga. Jeho dcera upozornila, že změny lze dosáhnout pouze nenásilně. Podle New York Times muselo už 21 států aktivovat Národní gardu. Přes čtyři tisíce lidí už bylo zatčeno. Současné protesty vyvolalo zabití George Floyda. Jeho pitva, kterou si objednala rodina nespokojená se soudním ohledáním, za příčinu smrti označila udušení tlakem na záda a krk.
Největší občanské nepokoje od atentátu na Martina L. Kinga. „Násilí není řešení,“ upozornila jeho dcera
Události ČT: USA zažívají největší občanské nepokoje od roku 1968 (zdroj: ČT24)
Afroameričan Floyd zemřel minulé pondělí v Minneapolisu po zásahu bělošského policisty. Protesty se následně od poslední květnové středy rozprostřely po celých Spojených státech. New York Times uvádí, že se demonstrace konají už ve 140 městech, a v 21 státech se dokonce situace vyhrotila tak moc, že musela být povolána Národní garda. Nejméně jeden člověk po zásahu bezpečnostních sil zemřel v městečku Louisville ve státě Kentucky. Podle stanice NBC muž zemřel poté, co složky opětovaly střelbu.
Protesty v souvislosti se smrtí George Floyda
Paradoxně právě v Minneapolis, kde smrt Afroameričana při policejním zákroku bouři nevole rozpoutala, se vše vrací do normálu. Lidé se dokonce po demonstracích vydali do ulic uklízet.
„Když se bavím s lidmi, kteří sem chodí položit květinu, pomodlit se, vyjádřit svou účast, ti všichni říkají, že nesouhlasí s rabováním, s útoky na soukromý majetek. Potom se už ale jejich názory dělí na dva hlavní proudy. Větší část lidí říká, že je třeba opustit veškeré násilí, že to jen staví do špatného světla všechny protestující a věc, za kterou demonstrují. A potom je tady druhá skupina, ne o moc menší, tvořená především Afroameričany, kteří říkají, že je třeba vyjít do ulic a nějakým způsobem, třeba i střety s policií, o sobě dát vědět. Mají pocit, že pokud to neudělají, tak jim vůbec nikdo nebude věnovat pozornost a už vůbec ne vláda,“ uvedl z Minneapolis zpravodaj ČT David Miřejovský.
Policie zatýkala hlavně kvůli rabování, blokování dálnic a porušení zákazu vycházení. Protesty vypukly ve městech od východního pobřeží po západní a zatčení jsou v New Yorku i Filadelfii, v Chicagu i Dallasu.
Demonstrace a nepokoje nadále pokračují i na západním pobřeží USA. Ve městech Santa Monica a Long Beach v jižní Kalifornii několik stovek lidí rozbíjelo výlohy obchodů a brali z nich zboží. V centru Los Angeles vjelo do protestujících policejní auto a dva z nich srazilo na zem.
Na mnoha místech byly protesty pokojné. Řada účastníků se střetla s radikály a nabádala je k ukončení násilností a rabování, protože tím podle nich oslabují společné volání po spravedlnosti a reformách.
Pobouření mezitím vyvolalo nové video, kde bělošský policista ve floridském městě Fort Lauderdale strčil zezadu do klečící černošské demonstrantky, která poté upadla. Policista byl postaven mimo službu.
Světová média upozorňují, že současné protesty proti policejní brutalitě jsou největším občanským nepokojem od roku 1968, kdy byl zavražděn vůdce afroamerického hnutí za občanská práva Martin Luther King. Jeho dcera Bernice Kingová demonstranty podpořila na Twitteru, zároveň ale připomněla slova svého otce, že změny lze dosáhnout pouze poklidnou formou. „Násilí není řešení,“ napsala.
GALERIE
Neklidné ulice města Minneapolis
Mezi 790 lidmi zadrženými v New Yorku je i starostova pětadvacetiletá dcera Chiara de Blasiová, jež na Manhattanu odmítla odejít z místa protestu, které policie nařídila kvůli výtržnictví vyklidit.
De Blasiová dostala předvolání k soudnímu stání a z vazby mohla odejít. Incident se stal v neděli a starosta Bill de Blasio se o dceřině zadržení při nedělním prohlášení pro tisk nezmínil.
Trump žádal guvernéry, aby proti demonstracím zasáhli tvrději
Trump v pondělí podle televize CBS News opakovaně vyzýval guvernéry, aby proti demonstracím a nepokojům zasáhli tvrději. Rovněž je kritizoval, že jejich dosavadní kroky vypadají slabošsky, a varoval je, že bez tvrdší reakce je protesty semelou. Jeden z účastníků konferenčního hovoru s guvernéry označil prezidentova slova jako vyšinutá, uvedla televize.
Bílý dům podle agentury Reuters k Trumpovu jednání s guvernéry uvedl, že se je prezident snažil pobídnout k početnějšímu nasazení národní gardy.
Mluvčí Bílého domu Kayleigh McEnanyová na dnešní tiskové konferenci hájila Trumpův postup během nepokojů. Uvedla, že jen v neděli hovořila s prezidentem několikrát a vždy jí říkal o různých akcích, které podniká. „Prezident stojí v čele,“ řekla. „Včera se setkal s generály a neustále podniká akce, kterými se snaží řešit a vyřešit to, co vidíme v ulicích a kde guvernéři selhali,“ sdělila McEnanyová.
Události, komentáře: Rasové nepokoje v Americe (zdroj: ČT24)
„Musíte to mít pod kontrolou. Když nebudete mít navrch, tak jen maříte svůj čas. Semelou vás. Budete vypadat jako banda hňupů. Musíte udávat tón,“ citovala stanice CBS News prezidenta. Televize poznamenala, že z hovoru získala zvukovou nahrávku.
Trump opakovaně hovořil o nezbytnosti dominance a nutnosti vymoci si pořádek důraznějším způsobem. Uvedl, že situace v hlavním městě USA je sice pod kontrolou, ale do ulic budou vysláni další policisté. Také v Washingtonu podobně jako na dalších místech USA se o víkendu konaly vyhrocené demonstrace, a to i před Bílým domem.
„Washington je pod kontrolou, ale my naši kontrolu ještě více rozšíříme,“ řekl prezident. „Zabásneme tisícovky lidí,“ uvedl s tím, že si úřady na demonstranty „hodně ostře došlápnou“.
Trump guvernéry i starosty vyzýval k tvrdším krokům již o víkendu, kdy jim na Twitteru pohrozil, že když situaci nezvládnou, vloží se do věci federální vláda, která se nebude bránit ani nasazení armády.
Guvernérům v pondělí prezident podle CBS News řekl, že za násilím stojí krajní levice. „Každý to ví,“ uvedl. „Jsou to ale také rabující a lidé, kteří si myslí, že si naberou věci zadarmo, že vběhnou do obchodů a vyběhnou s televizí,“ řekl.
Trump dále řekl, že záběry rabování viděl. „Všechny tyhle chlápky máte nahrané. Proč je nestíháte? Čím tvrdší budete, čím ostřejší budete, o to méně budete biti,“ dodal.
Demonstranti zapálili ohně v okolí Bílého domu, prezident se zřejmě schoval do bunkru
Účastníci protestu proti policejní brutalitě u Bílého domu zapálili vícero ohňů a v plamenech se podle přítomných novinářů ocitl i kostel na severní straně náměstí Lafayette Square ležícího vedle sídla amerických prezidentů.
Podle reportáže New York Times byl v pátek prezident Trump krátce ukryt v nouzovém bunkru. Tajné služby měly podle informací deníku starost o prezidentovo bezpečí, a proto se rozhodly schovat ho do bunkru, který je využíván při teroristických hrozbách. Není jasné, zdali Trump bunkr využil i při sobotních demonstracích, které byly zatím ze všech nejagresivnější. Podle agentury AP vyvolaly v americké prezidentské rezidenci nynější protesty jeden z nejvyšších poplachů od útoků z 11. září 2001.
Nedělní washingtonské shromáždění bylo zpočátku pokojné, s příchodem noci ale rostlo napětí mezi demonstranty a policisty a přibývalo výtržností. Místní úřady předtím vyhlásily noční zákaz vycházení platný od 23:00 a šestou hodinou ranní.
Podle zpravodaje deníku The Guardian začali strážci zákona přítomné rozhánět, když v jejich řadách přistálo několik petard. „Policie odpověděla několika salvami slzného plynu a rychlým výpadem proti protestujícím. Lidé se rozprchli a v přilehlých ulicích byly zapáleny ohně,“ napsal.
Někteří policisté na znamení sounáležitosti poklekli
Při jednom z poklidných protestů v newyorkém Queensu někteří členové tamní policie poklekli na znamení sounáležitosti s demonstrujícími. Video, o kterém informovala televizní stanice CNN, obletělo internet. Právě pokleknutí na jedno koleno se v Americe stalo symbolem tzv. „mírového protestu“ proti policejní brutalitě. V roce 2016 symbol zpopularizoval hráč amerického fotbalu Colin Kaepernick, který odmítl povstat při hymně před přípravným zápasem na novou sezonu Národní fotbalové ligy (NFL).
Klečící policisté se zapojili do čtení jmen Afroameričanů, kteří zemřeli kvůli policejní brutalitě. Momentku na Twitteru kvitoval i newyorský starosta Bill de Blasio. „Takhle to vypadá, když policie a veřejnost vnímá vzájemnou lidskost,“ napsal. Podobně se někteří policisté zachovali i při demonstracích v Brooklynu a na Manhattanu.
Klečící policista při protestech v Brooklynu
Afroameričané po policejních zásazích umírají téměř dvojnásobně v porovnání s jejich zastoupením v běžné populaci. Vyplývá to z dat, která sesbíral deník Washington Post. Z celkového počtu obětí takových případů je 26,4 procenta Afroameričanů a 50,3 procenta bělochů. Ti jsou ovšem ve Spojených státech majoritní, zatímco podle Amerického úřadu pro sčítání lidu je afroamerických občanů v populaci pouze 12,7 procenta.
„Naše země zažívá bolest, ale nesmíme té bolesti dovolit, aby nás zničila. Jsme rozhněvanou zemí, ale nesmíme dopustit, aby nás naše zloba pohltila,“ reagoval na vývoj v nedělním prohlášení předpokládaný demokratický kandidát na prezidenta USA Joe Biden.
Trump se zatím vyjadřoval hlavně na Twitteru, kde žádal tvrdší zásahy policie proti násilníkům a kde z násilností obvinil krajní levicové hnutí Antifa. Oznámil i záměr zařadit Antifu mezi teroristické organizace.
Rusko a Čína
Někdejší bezpečnostní poradkyně bývalého prezidenta Baracka Obamy Susan Riceová o víkendu naznačila, že za násilím může být i Rusko. Moskva toto obvinění odmítla.
Protesty proti dění v USA se konají i v zahraničí včetně Německa či Británie. Čína odsoudila Spojené státy za „chronický rasismus“ a Teherán vyzval americké činitele, aby zastavili násilnosti vůči vlastním lidem. Solidaritu s hnutím za ukončení rasisticky motivovaného násilí vůči černochům v USA v pondělí vyjádřili také lidé na Novém Zélandu.
Podle mluvčího čínského ministerstva zahraničí jsou nepokoje „znakem závažnosti problému s rasismem a policejní brutalitou ve Spojených státech“. Mluvčí úřadu také porovnal současnou situaci v USA s loňskými protesty v Hongkongu, za jejichž mnohdy násilné potlačování byla Čína kritizována. „Proč Spojené státy nazývají stoupence násilí a takzvané nezávislosti Hongkongu hrdiny, ale lidi odsuzující rasismus 'výtržníky'?“ poznamenal mluvčí.
Už máme dost rasismu, uvedla basketbalová legenda Jordan
Legendární basketbalista Michael Jordan řekl, že Afroameričané a další menšiny už mají dost rasismu ve Spojených státech. Šestinásobný vítěz NBA zveřejnil prohlášení v neděli.
„Jsem hluboce zarmoucený, skutečně ztrápený a prostě naštvaný. Vidím a cítím všeobecnou bolest, vztek a frustraci. Stojím za těmi, kteří odsuzují hluboce zakořeněný rasismus a násilí vůči barevným lidem v naší zemi. Máme toho už dost,“ řekl majitel klubu Charlotte Hornets.
Jordan dodal, že důležité je naslouchat jeden druhému, soucítit s ostatními a nikdy se neotáčet zády k násilnostem. „Mé srdce je s rodinou George Floyda a mnoha dalších, kteří přišli brutálně a nesmyslně o život kvůli rasismu a nespravedlnosti,“ uvedl.
Floyd podle soukromé pitvy zemřel na udušení
Rodina zemřelého George Floyda, nespokojená se soudním ohledáním, si objednala soukromou pitvu. Ta za příčinu smrti označila udušení následkem tlaku na záda a krk. V pondělí to podle agentury AP oznámil právní zástupce rodiny. Výsledek soukromé pitvy se výrazně liší od závěrů oficiálního ohledání, podle kterého ke smrti vedla kombinace policejního zákroku, zdravotních problémů a možných omamných látek v těle.
V trestním oznámení na bývalého policistu Dereka Chauvina je uvedeno, že Floyd trpěl několika zdravotními problémy, mimo jiné onemocněním koronárních tepen a hypertenzním onemocněním srdce, což ke smrti stejně jako policejní zákrok přispělo. Výsledky oficiální pitvy také konstatovaly, že nebyly zjištěny žádné známky traumatické asfyxie, kdy je dušení vyvoláno tlakem na hrudník a břicho, či škrcení.
Rodina s těmito závěry ale nesouhlasila a nechala tělo prohlédnout vlastním odborníkem. Tím byl lékař, který rovněž pitval Afroameričana Erica Garnera, který zemřel v roce 2014 rovněž při zatýkání bělošským policistou. Tento odborník zjistil, že tlak, kterému byl Floyd vystaven, znemožnil průtok krve do mozku a znemožnil mu volně dýchat.
Chauvin podle trestního oznámení klečel na Floydově krku osm minut a 46 vteřin, z čehož dvě minuty a 53 vteřin bylo v době, kdy muž již nereagoval. Předtím Floyd prosil, aby ho policie nezabíjela, a opakovaně si stěžoval, že nemůže dýchat.