Nebývalé množství atentátů v posledních letech změnilo tvář Francie. Ve městech hlídkují kromě policistů i vojáci se samopaly a lidé si museli zvyknout, že se bez kontroly nedostanou ani do obchodních center. Teroristé zanechali jizvy na každodenním životě Francouzů, kteří se musí učit žít ve strachu z dalších masakrů. Změnil se i pohled části společnosti na muslimy, kteří čelí narážkám, ať se „vrátí domů“. Tragickými událostmi utrpěl rovněž cestovních ruch, který je pro ekonomiku nejnavštěvovanější země světa velmi důležitý.
Teror změnil tvář Francie: Každodenní život ve strachu, s kontrolami a vojáky v ulicích
Jen v uplynulém roce zemřelo v souvislosti s teroristickými atentáty ve Francii na 230 lidí a další stovky utrpěly zranění. V lednu 2015 šokoval svět útok na redakci listu Charlie Hebdo a košer obchod. V listopadu pak přišly masivní koordinované útoky na civilisty v Paříži. Letos v létě přišel masakr v Nice a brutální vražda kněze v Normandii. Po pařížských atentátech byl v zemi zaveden výjimečný stav, který dává bezpečnostním složkám zvláštní pravomoce.
Francouzi letos dopadli stovky osob napojených na teroristy
V zemi proběhly od té doby tisíce razií, jež skončily stovkami zatčených, řada lidí byla obviněna z terorismu. Je to pouhých pár týdnů, co se našlo před slavnou katedrálou Notre Dame v Paříži auto s plynovými lahvemi. Podle vyšetřovatelů chtělo útočit komando žen, které měly instrukce přímo od Islámského státu. Úřady varují, že s tím, jak radikálové ztrácí území na Blízkém východě, budou ještě častěji cílit na Západ a vycvičení bojovníci se vrátí do vlasti.
Od podzimu proto začne v boji proti teroru pomáhat speciální Národní garda složená ze současných záloh. V případě potřeby bude moci Francie mobilizovat 174 tisíc lidí.
Mimořádná opatření byla už několikrát prodloužena - i kvůli zajištění bezpečnosti během Eura nebo závodu Tour de France, naposledy pak po Nice do ledna 2017. Ochránci lidských práv přitom považují dlouhotrvající výjimečný stav za ohrožení demokracie a základních svobod. Paříži kvůli tomu spílalo také vedení Rady Evropy.
Naučte se s hrozbou terorismu žít, radí Francouzům vedení země
Přední politici jako premiér Manuel Valls přiznávají, že Francouzi se „musí naučit žít s terorismem“. Prezident Francois Hollande nedávno veřejnost ujišťoval, že demokracie nakonec barbarství porazí díky své nejsilnější zbrani, jíž je svoboda. Přiznal ale, že hrozba dalších útoků je vysoká. „Jsou tu dvě výzvy – porazit teroristy a zůstat takovými, jakými jsme,“ prohlásil šéf Elysejského paláce.
Policie hlídkuje u Sacré-Coeur v Paříži
Krvavé atentáty a následná přísná bezpečnostní opatření přitom už Francii změnila. Lidé se najednou necítí nikde zcela v bezpečí - učí se žít s neustálým strachem z teroru. „Půjdeme, než tuhle terasu zasypou kulky z kulometu?“ pronesl napůl v žertu přítel redaktora Financial Times během sledování Eura v jednom z barů v Marseille.
Francouzi čekají, kde teroristé zase udeří. Nejprve se pozornost soustředila na Paříž, po útoku na promenádě v Nice je ale napětí cítit všude. Úřady se snaží vyvolat v lidech větší pocit bezpečí tím, že do ulic poslali kromě policistů i vojáky. Ti jsou vyzbrojení samopaly a třeba v Paříži je potkáte prakticky na každém rohu - hlídkují hlavně před klíčovými institucemi, ale i před památkami, jako je Notre Dame, Sacré-Coeur nebo také v moderní obchodní čtvrti La Défense.
Kontroly jsou i v obchodních centrech
Na prohlídky si museli Francouzi zvyknout třeba i na poště nebo při vstupu do větších obchodních center, kde se místy tvoří fronty, protože bezpečnostní pracovníci procházejí batohy i kabelky příchozích.
Podle informací serveru uk.france.fr někdy ochranka nedovolí lidem vejít s většími kufry. V únoru 2015 vyhrožoval somálský Šabáb, že zaútočí na známá obchodní střediska na Západě. Mezi terče zahrnul mimo jiné francouzské obchody Forum des Halles a Les Quatre Temps na La Défense.
Policie hlídkuje i u dopravních prostředků a může zakázat cestujícím, aby si s sebou brali předměty, které označí za nebezpečné. Na přísnější prohlídky se musí připravit také návštěvníci klubů, barů nebo restaurací. Právo na prošacování má rovněž ostraha hotelů. Zvýšený počet policistů a vojáků se vyskytuje v metru nebo na letištích.
U pařížských památek jsou nasazeni vojáci
Mimořádná opatření se týkají i francouzských škol. Například na seminář na univerzitě je nutné se zaregistrovat v předstihu a uvést přesné údaje z identifikačního průkazu. Školy zabezpečují vchodové dveře a zvyšuje se i počet bezpečnostních kamer a policejních či vojenských hlídek v jejich blízkosti. V každé škole má být alarm, který se spustí ve chvíli, kdy do školy někdo pronikne. Školáci také začnou trénovat, co dělat v případě útoku - kam se schovat a jak pomoci zraněným.
Teror odradil řadu turistů od cesty do nejnavštěvovanější země světa
Atentáty neovlivnily jen každodenní život Francouzů, ale měly také značně negativní dopad na cestovní ruch, který činí více než sedm procent francouzského hrubého domácího produktu. Kromě obav z teroru odradily turisty i povodně a často násilné protesty proti reformě zákoníku práce. Francie se přitom dosud pyšnila titulem nejnavštěvovanější země světa a její metropole prvním místem mezi nejnavštěvovanějšími městy.
Právě sektor cestovního ruchu v oblasti Paříže ale přišel za první půlrok v přepočtu zhruba o 20,3 miliardy korun. „Je na čase si uvědomit, že turistický sektor prochází katastrofou,“ řekl šéf rady pro turismus v pařížské oblasti Frédéric Valletoux, který žádá vládu o masivní investice. Příjmy pařížských hotelů v letošní letní sezoně klesly o 15 procent. Mnohem větší nezájem o návštěvu Paříže mají bohatí turisté, příjmy luxusních hotelů se tak snížily až o 40 procent.
Turisté v areálu pařížského Louvru
„Je to kvůli terorismu. Nikdo o tom nemluví, ale všichni se dívají na zprávy. Tohle léto jsme prodali méně pohledů a suvenýrů,“ postěžoval si BBC jeden z prodavačů poblíž pařížského Vítězného oblouku. „Rozhodně je tu méně turistů, je to kvůli pařížským útokům, ale hlavně kvůli Nice. Lidé pak přestali přicházet. Je to také kvůli ekonomice. Lidé v Evropě mají méně peněz na utrácení,“ myslí si řidič místní rikši.
Kanadský průvodce po Paříži James řekl televizi France 24, že jeho příjmy letos klesly o polovinu. Částečně viní vládu, která podle něj zaujala poraženecké stanovisko, když lidem řekla, aby si na teror zvykli. „Amerika zvýšila bezpečnostní opatření po 11. září 2001, stejně jako Britové po bombových útocích na londýnské metro 7. července 2005, Francie musí udělat totéž veřejně. Turisté, kteří dorazili, mi řekli, že se tu cítí neuvěřitelně bezpečně. Jen kontroly a příležitostné hlídky vojáků jim připomínají, že je tu vůbec nějaká bezpečnostní situace,“ podotkl průvodce.
Lidé by měli být ostražití, na útok je upozorní speciální aplikace
Třeba britské ministerstvo zahraničí zařadilo Francii mezi čtyřicet zemí světa, kde je hrozba terorismu vysoká. „K útokům může dojít zcela nahodile. Vzhledem k pokračujícím hrozbám vůči Francii ze strany islamistických teroristických skupin a nedávné francouzské vojenské intervence proti IS francouzská vláda varovala veřejnost, aby byla zvlášť ostražitá,“ píše ministerstvo.
Podle americké diplomacie by turisté měli být zvlášť pozorní na veřejných místech, jako je městská hromadná doprava, sportovní akce a koncerty, ale i v klubech, restauracích, obchodních domech nebo u památek. Francouzská vláda nabízí lidem speciální aplikaci na chytré mobily s názvem SAIP. Ta uživatele upozorní na možné bezpečnostní incidenty po celé zemi včetně přírodních katastrof a teroristických útoků.
Chytrý telefon
Většinu z atentátů v posledních letech spáchali druhé a třetí generace arabských přistěhovalců. Policie se snaží zradikalizované muslimy odhalovat. Již bylo uzavřeno několik mešit, v nichž muslimští duchovní podporovali džihád. Ve Francii přitom žijí muslimů miliony. Z nedávné ankety agentury Ifop vyplynulo, že více než čtvrtina z nich odmítá republikánské hodnoty. Do západní společnosti se nechtějí začleňovat hlavně mladí.
Francouzské muslimky: Lidé se na nás dívají jinak, říkají, ať odejdeme
Přestože dle francouzské Národní poradní komise pro lidská práva byla francouzská společnost v roce 2015 tolerantnější, rasistických činů mezi lety 2014 a 2015 přibylo více než o pětinu. Podle některých muslimů se od nich Francouzi začali více odvracet už po útocích Mohammeda Meraha v Toulouse v roce 2012.
„Způsob, jakým se na nás dívají, se změnil, nikdo už se nebojí říct, ať odsud odejdeme,“ řekla listu New York Times 21letá studentka Halima Bouguerrová. „Léta jsme čelili nepříjemným pohledům a výhrůžným poznámkám. Bylo mi řečeno, ať se vrátím domů (i když jsem doma tady),“ podotkla 30letá Taslima Amarová, která učí na pařížském předměstí.
Jako mladá muslimka se nadále necítím v bezpečí. Jsem připravena odejít do Británie, kde můžu pracovat a žít normálně - což mě činí nešťastnou, protože svoji zemi miluji.
Francie už před pár lety jako první v Evropě zakázala nosit burky na veřejnosti, do škol nesmějí muslimky se svými šátky a nedávno tři desítky francouzských měst zakázaly z bezpečnostních důvodů nosit na pláž zahalující muslimské plavky - burkiny, některé ženy pak odešly z pláže s pokutou.
Nejvyšší správní soud ale následně zákaz v jednom z měst zrušil s tím, že jde o omezování občanských svobod, čehož pak využily místní soudy, jež vyhlášky postupně ruší.
„Být muslimka ve Francii znamená žít v systému apartheidu a plážové zákazy jsou jen jeho posledním ztělesněním. Myslím, že francouzské muslimky by měly mít právo žádat o azyl v USA vzhledem k tomu, jakému pronásledování jsme vystaveni,“ postěžovala si listu New York Times 37letá učitelka Karima Mondonová, která se nedávno z Lyonu přestěhovala do Maroka.
Z protimuslimských nálad těží nacionalisté
Hlasy nespokojených Francouzů, kteří brojí proti muslimům a proti imigrantům obecně, sbírá hlavně nacionalistická Národní fronta (FN) Marine Le Penové, jež v roce 2014 zvítězila ve francouzských volbách do europarlamentu. Loňské regionální volby, které se konaly v prosinci po atentátech, sice partaj prohrála, její vůdkyně má ale šance v nadcházejících prezidentských volbách.
