Francouzský tisk vesměs vítá výsledek nedělního druhého kola regionálních voleb, zdůrazňuje však velký nárůst volebních preferencí krajně pravicové Národní fronty (FN). Ta přes celkový rekordní počet získaných hlasů nakonec nedobyla žádný z 13 regionů. Komentáře tisku se shodují, že se tak stalo díky mobilizaci voličů a taktickým přesunem hlasů mezi vládní levicí a konzervativní opozicí.
Francouzské deníky: Národní fronta Le Penové posiluje, netvařme se, že se nic nestalo
Francouzské pravicové i levicové deníky vyzývají politiky tradičních stran, aby vyslyšeli touhu Francouzů po změně a usilovali o jejich přízeň konkrétními skutky. „Zůstává rok na renovaci politické činnosti,“ varoval například levicový list Libération. „Pokud se nebude reagovat na obavy Francouzů, Národní fronta bude sílit až do příštích voleb, těch prezidentských,“ zdůraznil katolický list La Croix. „Francouzi (v neděli) projevili svou odpovědnost a masově hlasovali. Očekáváme od volených představitelů, že budou také odpovědní a usmíří se s lidem,“ napsal Le Parisien. „Levice a pravice by udělaly chybu, kdyby se vrátily ke svým praktikám, jako by se nic nestalo,“ varuje pravicový Le Figaro.
FN v prvním kole 6. prosince vedla v šesti regionech a celkově získala nejvíce hlasů ze všech stran. Ve druhém kole nakonec žádný kraj nedobyla, ale hlasovalo pro ni 6,8 milionu voličů, což je nejvíce od založení strany v 70. letech. Získala velký počet křesel v regionálních radách a v mnoha krajích bude poprvé významnou opoziční silou, poznamenal například list Le Monde.
Další nárůst voličské základny FN, která už loni vyhrála volby do Evropského parlamentu ve Francii, znepokojuje mnohé listy v souvislosti s blížícími se prezidentskými volbami. Aktuální výsledek potvrzuje dosavadní průzkumy, podle nichž by šéfka FN Marine Le Penová mohla na jaře 2017 první kolo prezidentských voleb vyhrát a ve druhém prohrát jen v důsledku spojení voličů klasické pravice a levice.
GALERIE
Národní fronta ve druhém kole regionálních voleb propadla
FN v posledních pěti letech stoupá na místní politické scéně pomocí protievropských a protiimigračních projevů a kritikou klasických politických stran. Ty v posledních letech nejsou s to mírnit obavy a frustrace lidí z vysoké nezaměstnanosti a narůstajícího počtu přistěhovalců, především muslimů, na pozadí teroristické hrozby. Preference FN stouply po lednových i listopadových atentátech v Paříži.
Republikáni bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho a vládní socialisté se na mimořádných schůzkách svých politických vedení začali zabývat tím, jaké poučení pro ně z voleb vyplývá. Socialistická vláda už slíbila, že kromě jiného hodlá brzy přijmout opatření k posílení zaměstnanosti, což se týká více než deseti procent obyvatel v produktivním věku. Sarkozy zase prosadil, že strana v lednu obmění své vedení. Počítá se hlavně s odchodem místopředsedkyně LR Nathalie Kosciuskové-Morizetové, která Sarkozyho ostře kritizovala. Politička vyčítala exprezidentovi, že v regionálních volbách nepostupoval dost odhodlaně proti FN, a nynější „čistku“ označila za „stalinistickou praxi“.
V celkovém součtu hlasů skončila FN na třetím místě s 27,3 procenta odevzdaných hlasů. První jsou Republikáni ve spojení s centristy se 40,6 procenta hlasů a druzí vládní socialisté spolupracující s dalšími levicovými stranami s 31,7 procenta hlasů. Republikáni získali sedm z 13 regionů, socialisté, kteří dosud ovládali naprostou většinu krajů, jen pět. Korsiku tradičně povedou místní nacionalisté.