Více než čtvrtina francouzských muslimů odmítá integraci do většinové společnosti. Ukazuje to nejnovější anketa agentury Ifop. Zmíněná skupina podle ní žije dlouhodobě mimo majoritu a odmítá hodnoty republiky. Těch, kteří se naopak integrovali a neporušují francouzské normy, je dle průzkumu 46 procent.
Čtvrtina muslimů ve Francii odmítá integraci a světské zákony
Ifop došel k závěru, že z pohledu míry nábožnosti se muslimové ve Francii dělí na tři základní skupiny. Nejpočetnější (zmíněných 46 procent) tvoří ti, kteří se integrovali a v případě, že praktikují islám, neporušují vážně normy francouzské společnosti.
Druhá skupina představuje více pobožné muslimy, kteří ale odmítají polygamii a úplné zahalování žen. Je jich asi 26 procent.
V poslední skupině muslimů (kolem 28 procent) jsou věřící, kteří „přijali hodnotový systém, který jasně odporuje hodnotám republiky, a žijí úmyslně mimo společnost,“ uvedli autoři výzkumu, který si objednal analytický ústav liberálního zaměření Montaigne. Tito radikálové jsou především mezi mladými; u muslimů mladších 25 let jich je 50 procent.
- Ve Francii, kde žije více než 60 milionů lidí, tvoří muslimové asi deset procent obyvatel.
- Jejich průměrný věk je 35 let, zatímco u praktikujících křesťanů je to 53 let a u lidí bez jakékoli náboženské víry 43 let.
obrázek
V zemi platí už řadu měsíců mimořádná bezpečnostní opatření. Policie se tak snaží odhalovat zradikalizované i potencionálně nebezpečné muslimy. Již bylo uzavřeno několik mešit, v nichž muslimští duchovní podporovali islámskou svatou válku (džihád). Značnou pozornost vyvolala také vlna letních zákazů nošení burkin v řadě francouzských měst. Opatření však označil tamní soud za porušování občanských práv.
Napětí vůči francouzské populaci muslimů – největší v západní Evropě – se zvýšilo hlavně po krvavých útocích loni v listopadu. Tehdy muslimští radikálové zabili na několika místech Paříže 130 lidí. Následovalo řádění extremisty v Nice, kde na tamní promenádě letos v červenci najel do davu během oslav národního svátku. Zanechal za sebou přes 80 obětí.
Pětaosmdesátiletého kněze zase zavraždili dva teroristé, kteří vtrhli do kostela v Saint-Étienne-de-Rouvray u Rouenu. V zajetí kromě toho drželi šest lidí. Teroristická organizace Islámský stát krátce poté zveřejnila video, na němž oba útočníci přísahají věrnost vůdci abú Bakrovi Bagdádímu.
Klidu veřejnosti nepřidalo ani nedávné zatčení tří muslimek, které měly plánovat teroristický útok. Policie u nich prokázala kontakty s teroristy v zahraničí - od začátku roku bylo z podobných důvodů zadrženo na 300 lidí.
Francouzská policie
Bezpečnost jako téma jarních voleb
Islám a bezpečnost jsou velké téma i pro prezidentské či parlamentní volby v příštím roce. Využívá toho hlavně stále sílící extrémní pravice. Ostatně šéfka tamní Národní fronty Marine Le Penová shodou okolností v neděli zahájila kampaň před jarním bojem o Elysejský palác.
Jedním z jejích konkurentů může být i bývala hlava státu Nicolas Sarkozy. Také republikán hodlá na minority a jejich vztah k národním hodnotám v příštích měsících sázet. „Francouzští muslimové jsou stejnými lidmi jako jiní Francouzi. Ale musí pochopit, že tady se žije po francouzsku, mluví se tu francouzsky, je to historie Francie a její území,“ řekl v rozhovoru pro stanici TF1.
Zatím má exprezident problémy spíše ve své straně. Republikány oslabují vnitrostranické boje spojené s listopadovými primárkami, které teprve určí prezidentského kandidáta. Podobně je tomu u socialistů prezidenta Francoise Hollanda, kteří si zvolí kandidáta až v lednu. U voličů nyní velmi neoblíbený Hollande teprve v prosinci sdělí, zda bude kandidovat.
- Dvoukolové prezidentské volby ve Francii se plánují na 23. dubna a 7. května příštího roku. Poté se 11. a 18. června uskuteční parlamentní volby.