Někdejší nejmocnější muž Francie formálně odstartoval cestu za znovuzvolením. Nicolas Sarkozy se vzdal funkce šéfa pravicových Republikánů a zahájil svou prezidentskou kampaň. Chystá se vyhrát primárky a pak znovu zamířit do Elysejského paláce. Zda se, že plány mu zdánlivě nemůže překazit nic – včetně korupčních kauz, kvůli kterým ho vyšetřuje prokuratura.
Za jeho prezidentování v letech 2007 až 2012 bylo Sarkozyho všude plno. Porážka od socialisty Francoise Hollanda v roce 2012 pro něj byla tak velkou ranou, že se přes slzy straníků stáhl do ústraní. Politický půst vydržel dva a půl roku. Chřadnoucí popularita Francoise Hollanda mu připravila plodnou půdu.
Získat znovu post nejmocnějšího muže v zemi Sarkozy nejprve odmítal, poté lavíroval a nakonec svůj plán napsal do nové, letos už druhé knihy s názvem Všechno pro Francii. „Rozhodl jsem se kandidovat v prezidentských volbách v roce 2017. Do Francie je třeba vložit všechno. Cítím, že mám sílu vést tento boj,“ uvedl někdejší šéf Elysejského paláce.
Sebevědomí a tah na branku Sarkozymu nikdy nechyběly – jak v osobním, tak i ve veřejném životě. To ostatně pocítila třeba někdejší česká vláda, které Sarkozy předával vedení Rady EU v polovině roku 2009. Někdejší prezident tehdy podle pozorovatelů dělal vše pro to, aby skromnější nástupce ze střední Evropy zastínil ještě předtím, než k výměně unijní štafety došlo.
Tehdy naplno bující ekonomická krize už odezněla, Evropa a Francie ale podle Sarkozyho potřebují znovu politiky schopné čelit výzvám. Jaké problémy země má, si Sarkozy uvědomuje velmi dobře. Otázka usměrnění muslimské komunity hraje ve Francii roli už roky, ve vlně teroristických útoků a vzestupu popularity extrémní pravice je ale ožehavější než kdy jindy.
„Francouzští muslimové jsou stejnými lidmi jako jiní Francouzi. Ale musí pochopit, že tady se žije po francouzsku, mluví se tu francouzsky, je to historie Francie a její území,“ řekl v rozhovoru pro stanici TF1.
Razantně se tak vložil i do další debaty na téma muslimské módy na veřejnosti. Francií hýbe rozhodnutí několika francouzských měst, která v poslední době zakázala nošení tzv. burkin, tedy dámských muslimských plavek. V případě návratu do funkce chce Sarkozy rozšířit zákazy pro všechny podobné viditelné náboženské symboly.
Francie v roce 2011 jako první evropská země zakázala zahalování obličeje na veřejných prostranstvích, tedy faktický zákaz nošení muslimského nikábu či burky na veřejnosti. Na burkiny se nařízení celostátně nevztahuje, protože plavky kromě těla zahalují vlasy, ale ponechávají odkrytý obličej.
Suverénní styl stál před lety Sarkozyho úřad, teď by ho do něj naopak mohl znovu vrátit. Přesvědčit ale musí nejdřív své straníky. Nejprve ale musí vyhrát primárky své strany, které se plánují na listopad.
Další překážkou je politikův stín v podobě korupčních kauz. Pařížská prokuratura se už měsíce zabývá údajným nelegálním financováním jeho předchozí prezidentské kampaně, konec vyšetřování je ale v nedohlednu.
