Do sporu o nošení burkin zasáhne francouzské soudnictví

Doklad tolerance vyznání, nebo zbytečná provokace v době napětí? Móda ve jménu náboženství se ve Francii dostává znovu do popředí veřejné diskuze. Poprask spustilo několik francouzských měst, která zakázala nošení tzv. burkin, tedy dámských muslimských plavek. Zda je jejich zákaz oprávněný, nyní bude řešit tamní státní rada - obdoba nejvyššího správního soudu.

Francie v roce 2011 jako první evropská země zakázala zahalování obličeje na veřejných prostranstvích, tedy fakticky zakázala nošení muslimského nikábu či burky na veřejnosti. Na burkiny se tento zákaz nevztahuje, protože plavky kromě těla zahalují vlasy, ale ponechávají odkrytý obličej.

Některá města nicméně v posledních týdnech jejich nošení zakázala zvláštní vyhláškou s odůvodněním, že v současné vyhrocené době může jít o zdroj veřejných nepokojů. Rada, na kterou se obrátila rozhořčená muslimská obec a která původně měla rozhodnutí vydat již během čtvrtka, nakonec termín zveřejnění odložila na pátek.

Koupání v oděvu zvaném burkiny
Zdroj: Reuters

Francouzský prezident François Hollande naznačil, že společnost žije v napětí, které je zapotřebí zmírňovat dodržováním společných pravidel bez vzájemných provokací a bez stigmatizace některých jejích příslušníků. Zatímco vládní garnitura takovými větami obhajuje zákaz burkin, představitelé muslimské obce prakticky stejnými slovy tato opatření kritizují.

Zcela jasný postoj ale nemá ani vláda, jejíž premiér Manuel Valls v rozhlase prohlásil, že zákazy burkin nejsou žádným přehmatem. Ministryně školství Najat Vallaudová-Belkacemová, která je původem z Maroka a která je i v otázce nošení závojů mnohem tolerantnější, naopak řekla, že nárůst zákazů „není vítán“.

Protest před francouzskou ambasádou v Londýně
Zdroj: Reuters

Zákazy vyhlásilo od konce července několik starostů ve francouzských letoviscích, například v dějišti mezinárodních filmových festivalů Cannes, a od poloviny srpna městské úřady za jejich porušování vybírají i pokuty. Radnice v Cannes svůj krok zdůvodnila tím, že burkiny příliš zdůrazňují příslušnost k náboženství, což odporuje laickým zásadám republiky a může narušit veřejný pořádek v situaci, kdy se země vzpamatovává z teroristických útoků spáchaných radikálními islamisty.

Před francouzskou ambasádou v Londýně se objevily asi tři desítky žen v burkinách i bikinách, které se na rozesetém písku pokoušely hrát plážový volejbal a skandovaly hesla jako „Islamofobie není svoboda“. Akce byla bezprostřední reakcí na fotografii z tisku, na níž uniformovaní strážníci ve Francii vybízejí jednu ženu, aby si sundala část burkin. „Chtěli jsme projevit solidaritu s muslimkami ve Francii a žádat o zrušení zákazu,“ uvedli organizátoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 4 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 20 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 30 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 48 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...