Desítkám milionů lidí na světě hrozí letos vyhladovění. Světový potravinový program OSN (WFP) nemá dostatek financí na jejich záchranu, a tak apeluje na miliardáře, aby se zapojili. Americký vizionář a podnikatel Elon Musk reagoval, že pomůže, pokud bude jasné, kam peníze půjdou.
Přežili krvavé konflikty, vleklé války, přírodní katastrofy, smrtelné epidemie. Na příděly jídla stojí fronty, někdy se o něj i rvou. Dvaačtyřicet milionů těch nejchudší bez pomoci zemře hlady, zní alarmující predikce přímo od šéfa klíčového programu OSN. Ten nechce nečinně přihlížet, a tak k akci vyzývá ty nejbohatší.
„Gratuluji Elonu Muskovi, že předběhl Jeffa Bezose jako nejbohatšího člověka světa. Elone, oslavit to můžeš jako životní příležitost. Pomoz nám zachránit 42 milionů lidí před vyhladověním za pouhých 6,6 miliardy dolarů,“ vybídl vlivného podnikatele šéf Světového potravinového programu OSN David Beasley.
Vyjádření na Twitteru nezůstalo bez odezvy. „Pokud Světový potravinový program dokáže na Twitteru přesně popsat, jak šest miliard dolarů vyřeší světový hlad, prodám akcie Tesly hned teď a pomůžu,“ napsal jako odpověď Musk.
Jednorázová finanční injekce obsahující v přepočtu více než sto třicet miliard korun by podle odborníků zabránila nejen letošní potravinové krizi, ale i masové migraci. Obří suma tvoří pouhá dvě procenta Muskova majetku. Ten zatím nereagoval na poslední výzvu ke společnému jednání a vytvoření záchranného plánu.
Ředitelka neziskové humanitární organizace CARE ČR Katarína Klamková uvedla, že řešení otázky světového hladu není jenom o penězích, finance jsou nicméně v současné chvíli velmi urgentně potřeba. „Počet lidí ohrožených hladem je nyní šestkrát vyšší, než tomu bylo na začátku roku 2020. Každou minutu zemře hlady jedenáct dalších lidí. Dochází ke kumulaci krizí, které humanitární organizace nejsou schopny řešit bez finančních zdrojů,“ řekla v pořadu Horizont ČT24.
Čas mezitím běží
Podle nejnovějších zpráv více než polovina obyvatel Afghánistánu – téměř 23 milionů lidí – trpí nedostatkem potravin. Země balancuje na pokraji humanitární krize. Po nástupu Talibanu stagnuje ekonomika, lidé nemají práci.
„Situace se bude ještě zhoršovat, pokud mezinárodní společenství a ekonomicky silné země nepomohou Afghánistánu a jeho chudým obyvatelům,“ odhaduje obyvatel Kábulu Kader Naseri.
Hlad je problémem ve třiačtyřiceti zemích - hlavně na africkém kontinentu. Těžkou krizí prochází i nejmladší stát světa. Jižní Súdán čelil tvrdému hladomoru před čtyřmi lety a teď je od něj jen na krok. Dvě třetiny jeho obyvatel jsou závislé na humanitární pomoci. Ta ale není bezedná.
