Váleční veteráni a světoví politici si v Normandii připomněli 75. výročí vylodění spojeneckých vojsk. Oslavy zahájili francouzský prezident Emmanuel Macron a britská premiérka Theresa Mayová, v obci Ver-sur-Mer se účastnili položení základního kamene budoucího britského památníku. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa aktéři vylodění v Normandii „získali zpět toto území pro civilizaci“. Francouzský prezident později na vojenském hřbitově v Colleville-sur-Mer připomněl i československé vojáky, kteří se operace Overlord 6. června 1944 účastnili.
Světoví lídři oslavili v Normandii hrdiny Dne D. Macron vzpomněl i československé vojáky
Oslav na severozápadě Francie se účastnilo na třicet tisíc návštěvníků, mezi nimi také téměř pět set veteránů, především britských. Právě někdejší britští vojáci stáli v první řadě během ceremoniálu ve Ver-sur-Mer, který oslavy zahájil a kde Macron a Mayová slavnostně položili základní kámen budoucího britského památníku.
„Ve společnosti mužů, kteří zde v těch dnech byli, cítíme pokoru. Našim veteránům bych chtěla říci jediné slovo, které je za těchto okolností vhodné: Děkuji,“ uvedla premiérka Mayová.
Pro Mayovou to podle britského tisku bylo poslední oficiální mezinárodní vystoupení ve funkci. Macron jí ve svém projevu poděkoval a dodal, že k ní cítí přátelství. Britský tisk si ale povšiml, že ministerskou předsedkyni nechal deset minut čekat. Oba politici se poté přesunuli na slavnostní ceremoniál do katedrály v Bayeux, kde se nachází vojenský hřbitov zemí Commonwealthu.
GALERIE
Den D
Macron připomněl i československé vojáky
Francouzský prezident Macron pak promluvil i na americkém hřbitově v Colleville-sur-Mer. Francie na oběti spojeneckých vojáků, kteří přišli osvobodit pro ně většinou neznámou zemi, nikdy nezapomene, prohlásil Macron v projevu na hřbitově nad pláží Omaha, která byla jednou z vyloďovacích pláží a také dějištěm nejkrvavějších bojů.
Macron připomněl, že americkým vojákům, kteří se na invazi podíleli, bylo většinou jen okolo 20 let. „Francie nezapomíná,“ dodal Macron, který vzpomněl rovněž československé vojáky. Poděkování přítomným veteránům pronesl částečně i v angličtině. „Vím, za co jsme vám vděčni, veteráni: za naši svobodu,“ uvedl šéf Elysejského paláce.
Kromě jednotlivců českého či slovenského původu se bojů během invaze zúčastnili hlavně českoslovenští piloti. Byli to stíhači z 310. a 312. perutě, kteří operovali nad Francií, i jejich kolegové z 311. bombardovací perutě – ti v té době hlídkovali nad kanálem La Manche.
Na podzim 1944 zasáhla do bojů i Československá samostatná obrněná brigáda, kterou britské velení pověřilo obléháním přístavu Dunkerque. Ten zůstal v německých rukou až do května následujícího roku, posádka se vzdala až po německé kapitulaci 8. května 1945.
Trump: Náš dluh je věčný
Právě na hřbitově v Colleville-sur-Mer si oběti bojů druhé světové války připomněl i americký prezident Donald Trump, který uvedl, že aktéři bitvy o Normandii „získali zpět toto území pro civilizaci“. Na adresu vojáků dodal, že „náš dluh je věčný“.
Macron a Trump spolu odpoledne jednali ve městě Caen. Ačkoli Trump v projevu na americkém hřbitově označil pouto mezi oběma zeměmi za „nezničitelné“, vztahy mezi oběma vůdci jsou v poslední době napjaté. Dělí je především názory na klimatické změny, mezinárodní jadernou dohodu s Íránem nebo roli Evropské unie.
„Nedomnívám se, že bychom měli spory ohledně Íránu. Nemyslím si, že by (Macron) chtěl, aby Írán měl jaderné zbraně, což nechci ani já,“ uvedl Trump na improvizované tiskové konferenci před jednáním se svým protějškem. Podle Macrona se obě hlavy státu shodly na tom, že je potřeba zahájit nová mezinárodní jednání, jejichž cílem bude zamezit Íránu v získání nukleárních zbraní.
Když se loni v listopadu sešli v Paříži na oslavách konce první světové války, Macron v projevu u Vítězného oblouku kritizoval nacionalismus a nepřímo Trumpovu vizi America First (Amerika na prvním místě), což je heslo, jímž republikánský prezident vystihuje svou zahraniční politiku. Trump o několik dní později v sérii tweetů vyčetl Macronovi nízkou popularitu a kritizoval Paříž za údajně neférové obchodní praktiky.
Součástí oslav je i francouzsko-kanadská ceremonie za přítomnosti kanadského premiéra Justina Trudeaua a večer den vzpomínek zakončí mezinárodní akce na pláži Juno, jedné z pěti určených pro vylodění.
Zlom druhé světové války
Spojenecká operace Overlord byla největší vyloďovací operací v dějinách vojenství a zlomovou událostí druhé světové války. Během jediného dne bylo na pěti vyloďovacích plážích (Utah, Omaha, Gold, Juno a Sword) mezi Cotentinským poloostrovem a městem Caen vysazeno zhruba 156 tisíc spojeneckých vojáků.
V Den D podle odhadů zahynulo nejméně čtyři a půl tisíce vojáků protihitlerovské koalice. Zabito či zraněno bylo čtyři až devět tisíc vojáků německého wehrmachtu.
Historik Plachý: Důležitá byla informační válka i moment překvapení
Faktorů, které rozhodly o úspěchu operace, byla podle historika Jiřího Plachého celá řada. „Můžeme hovořit o pomyslném vítězství ve zpravodajské válce. To, že Němci uvěřili, že invaze se uskuteční v Pas de Calais a že v Normandii jde o klamný výsadek, bylo velmi důležité,“ řekl ve vysílání ČT24.
„Dalším důležitým faktorem byl moment překvapení. Na začátku června se oproti velmi krásným posledním květnovým dnům prudce zhoršilo počasí a němečtí důstojníci nepředpokládali, že by v takovém počasí byla možná akce takového druhu,“ pokračuje historik.
„Pak to samozřejmě byla zcela precizní příprava celé operace ze strany spojeneckého velení. Dokázali naplánovat takovou operaci do nejmenších detailů, aniž by došlo k jejímu prozrazení. A i přes drobné neúspěchy, například nepřesnost leteckých výsadků, nedošlo při realizaci operace ze spojenecké strany k zásadním pochybením,“ doplnil Plachý z Vojenského historického ústavu Praha.